Hlavní navigace

Co všechno si nárokují operátoři celoplošných multiplexů DVB-T při přechodu na DVB-T2?

Jan Potůček

Kolik peněz budou stát kompenzace operátorům dnešních terestrických vysílacích sítí za jejich předčasné vypnutí a kde na ně stát vezme?

Doba čtení: 8 minut

Pouhé týdny nás dělí od startu přechodových sítí DVB-T2, multiplexů zemské digitální televize nové generace. Pokud by se postupovalo podle hrubého harmonogramu obsaženého ve vládní Strategii rozvoje terestrického televizního vysílání v České republice, v největších aglomeracích by už sítě DVB-T2 druhým měsícem vysílaly. Ve skutečnosti se jejich start posunul až na začátek nového roku 2017. Ovšem ani lednový termín nemusí být konečný, České Radiokomunikace coby budoucí provozovatel přechodové sítě 2 už avizovaly, že řádné vysílání v tomto standardu zahájí patrně až v únoru. Důvod? Nejasnosti okolo financování tohoto přechodného vysílání.

Přijdou o kmitočty, ale získají mnohem více

Přechodové sítě DVB-T2 budou tři a získají je všichni tři velcí hráči, kteří v současné době provozují celoplošné multiplexy DVB-T: tedy Česká televize, České Radiokomunikace a společnost Digital Broadcasting. V podstatě jde o kompenzaci za končící multiplexy DVB-T, jejichž vysílání by mělo být podle výše zmiňované vládní Strategie ukončeno nejpozději k 1. únoru 2021 (Evropská komise dokonce žádá, aby se tak stalo již k 30. červnu 2020, jednotlivé členské země Evropské unie ale budou moci žádat až o dvouletý odklad). Ukončení to bude předčasné, před koncem platnosti jejich kmitočtů, protože nynější multiplexy 1 až 4 je získaly od Českého telekomunikačního úřadu do let 2021 až 2024.

Za to, že svoje frekvence opustí dříve, než by museli, získají operátoři celoplošných multiplexů DVB-T nejen možnost provozovat přechodové sítě DVB-T2, ke kterým budou vydána individuální oprávnění pro využívání kmitočtů, ale získají také finální sítě DVB-T2 s garancí platnosti kmitočtů do roku 2030. Zatímco přechodové sítě DVB-T2 budou tři, finálních multiplexů má být pět až šest v závislosti na výsledcích mezinárodní koordinace kmitočtů. Dva až tři mají získat České Radiokomunikace, jeden až dva Česká televize a jeden až dva společnost Digital Broadcasting. Přesné počty ještě nejsou jasné – závisí např. na rozhodnutí zákonodárců, zda umožní ČT provozovat dva veřejnoprávní multiplexy.


Foto: archiv DigiZone.cz

Souběžné vysílání DVB-T a DVB-T2 se plánuje i z vysílače Černá hora v Krkonoších. Modernější standard bude po dobu souběhu platit stát.

Operátoři regionálních sítí DVB-T mají smůlu

Jisté je, že všichni tři současní operátoři celoplošných sítí DVB-T na přechodu k DVB-T2 vydělají. Do multiplexu DVB-T2 se totiž vejde výrazně víc televizních stanic než do DVB-T, a pokud některé z firem získají více sítí, než provozují v současnosti, zásadním způsobem navýší svoji kapacitu pro potenciální klienty. Kdo na přechodu k DVB-T2 ostrouhá, jsou provozovatelé regionálních sítí DVB-T. Dvacítka lokálních, regionálních a multiregionálních multiplexů má oprávnění vysílat pouze do konce roku 2017 bez nároku na prodloužení platnosti individuálních oprávnění pro využívání kmitočtů. Řada frekvencí, na kterých dnes vysílají regionální sítě DVB-T, totiž bude potřeba k sestavení finálních multiplexů DVB-T2.

Smůlu však budou mít jenom menší hráči. Například České Radiokomunikace, které přijdou o Regionální síť 8 pokrývající všechna krajská města, si ve finále přijdou až na tři celoplošné multiplexy DVB-T2, takže zůstanou „na svém“ (z větších multiplexů v DVB-T provozují sítě 2, 3 a právě zmiňovanou Regionální síť 8). Radim Pařízek, jemuž patří kromě celoplošného multiplexu 4 v DVB-T také Regionální síť 7 využívaná Českou televizí pro HD vysílání, zase může kromě jedné celoplošné sítě DVB-T2 získat ještě druhou, nebo ji alespoň technicky provozovat pro Českou televizi, pokud Kavčí hory obhájí svou představu provozování dvou veřejnoprávních multiplexů v DVB-T2.


Foto: Karel Choc, DigiZone.cz

Regionální operátoři DVB-T mají smůlu, v DVB-T2 se s nimi nepočítá. Petr Formánek ze společnosti Prague Digital TV ale doufá, že se podaří pro jejich pražskou Regionální síť 4 vyjednat prodloužení platnosti individuálních oprávnění pro využívání kmitočtů i po roce 2017.

Přechodné období plně zafinancuje stát

„Velká trojka“ operátorů DVB-T na přechodu v DVB-T2 vydělá i tím, že na rozdíl od provozovatelů regionálních multiplexů DVB-T2 bude moci již v příštím roce spustit souběžné vysílání ve standardu DVB-T2, které jim bude plně hradit stát. Sice zpětně, na základě doložitelných nákladů, ale v podstatě jim to umožní vybudovat televizní sítě nové generace s minimální počáteční investicí, které pak už jen upgradují na finální sítě DVB-T2. Jako kompenzace budou hrazeny provozní náklady, nikoliv náklady investiční. Z investic do provozních nákladů budou tedy zahrnuty odpisy, nikoli nákup vysílacích technologií, upozorňuje však vedoucí Koordinační expertní skupiny Ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Dvořák, který stojí za plánem přechodu na DVB-T2.

Při vyplácení kompenzací operátorům se bude postupovat podle úpravy zákona o elektronických komunikacích z roku 2008, ve které se praví, že má jít o náklady na technické úpravy zařízení v případě změny přiděleného rádiového kmitočtu nebo změny jeho technických parametrů, zůstatkovou cenu zařízení používaného pro dosavadní způsob využívání rádiových kmitočtů a vyřazeného v důsledku změn ve využívání rádiových kmitočtů, náklady na demontáž a vyřazení zařízení pro dosavadní způsob využívání rádiových kmitočtů z provozu, náklady na montáž a uvedení do provozu zařízení nahrazujícího vyřazené zařízení a náklady na zajištění vysílání novým způsobem.


Foto: archiv DigiZone.czStát proplatí pouze provozní náklady přechodových sítí DVB-T2, nikoli investiční, říká šéf Koordinační expertní skupiny Pavel Dvořák

Česko nechce opakovat chybu Španělska

Poslední zmiňovaný důvod je ale zákonem omezen na „dobu nezbytně nutnou pro zajištění potřebných technických opatření pro provedení změny ve využívání rádiových kmitočtů“. Česká republika navíc ke kompenzacím nepřikročí dříve, než jejich princip odsouhlasí Evropská komise, aby se vyhnula případným soudním sporům, které provázely kompenzace při první televizní digitalizaci ve Španělsku. Tamní vláda totiž při přechodu ze zemského analogového na zemské digitální televizní vysílání poskytla dotace operátorům regionálních multiplexů DVB-T, čímž porušila pravidlo technologické neutrality. Může se také stát, že Evropská komise stanoví pro kompenzace operátorům, kteří přijdou o možnost využívat kmitočty DVB-T a budou muset přejít na DVB-T2, jiné podmínky.

Pokud připravované evropské rozhodnutí upraví úhradu jinak (zatím je obecnější), bude implementováno, potvrzuje Pavel Dvořák. Česká republika však již zahájila prenotifikační jednání s Evropskou komisí, které vede Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a jež má zjistit, za jakých podmínek lze Komisi požádat o uplatnění kompenzací pro operátory celoplošných sítí DVB-T2. Záležitostí se zabývá náměstek předsedy ÚOHS Petr Solský, konkrétně pak Odbor veřejné podpory pod vedením Libuše Bílé. Zástupcem v Koordinační expertní skupině a konkrétní osobou, která s námi zpracovává podklady, je Eva Slaměnová, dodal Pavel Dvořák. Ostré jednání s Evropskou komisí však povede už Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Uplinkové paraboly společnosti SES Astra, foto: archiv SES Astra
Foto: SES Astra

Uplinkové paraboly společnosti SES Astra

Stát za vysílání zaplatí až 630 milionů

Zatím nemáme určený termín jednání, materiály pro Evropskou komisi jsou ovšem předkládány prostřednictvím ÚOHS, říká vedoucí Koordinační expertní skupiny. Předpokládáme, že na jednání vyjede společná ‚delegace‘ ze zástupců ministerstva a ÚOHS (za ministerstvo nejspíše Vilém Veselý a Pavel Dvořák, za ÚOHS Eva Slaměnová a Libuše Bílá), na úvodní jednání možná pojedou i náměstci za ministerstvo a ÚOHS, upřesnil Pavel Dvořák. Ještě předtím ovšem musí v Bruselu projít návrh evropského nařízení o využití kmitočtového pásma 700 MHz, které uvede do pohybu celý proces přechodu na DVB-T2. Formálně totiž vyčlení pásmo 700 MHz, které dosud využívá televizní vysílání, mobilním operátorům.

A o jak velké peníze v podobě kompenzací operátorům čtyř celoplošných multiplexů DVB-T se hraje? Vládou schválená Strategie rozvoje terestrické televizní platformy počítá s tím, že celkové náklady na přechod těchto čtyř sítí na standard DVB-T2, tedy souběžné vysílání přechodových sítí DVB-T2, vyjde na 441 až 627 milionů korun. Částka se váže jenom na období vysílání přechodových sítí, tedy od roku 2017 do začátku roku 2021. Na rozdíl od Německa tyto peníze nepůjdou z výnosů z aukce pásma 700 MHz, protože ta je plánovaná nejdříve na rok 2021. Také bychom kvůli tomu museli významněji zasáhnout do zákona o elektronických komunikacích, vysvětluje Pavel Dvořák.

Ročně by chod celostátního kanálu z regionálním zpravodajstvím vyšel přibližně na 240 milionů korun. Částka je to na první pohled poměrně vysoká, nicméně je do ní započítána distribuce signálu i chod studií
Autor: isifa/Lidové noviny/JINDRICH MYNARIK

Stát počítá s tím, že operátorům přechodových sítí DVB-T2 proplatí náklady na provoz až do celkové výše 630 milionů korun

Peníze půjdou z poplatků za kmitočty, ne z aukce

Kde se tedy vezme ona přibližně půlmiliarda korun na start DVB-T2? Stát ji poskytne prostřednictvím Radiokomunikačního účtu, který spravuje Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Na tento účet plyne každoročně šest procent všech příjmů z poplatků za využívání kmitočtů, což představuje 60 až 70 milionů korun. Novelou vládního nařízení o těchto poplatcích se odvody do Radiokomunikačního účtu dočasně po dobu druhé televizní digitalizace zvednou na 30 procent, což by odpovídalo částce přes 200 milionů korun ročně a maximálně 630 milionům za celé období přechodu na DVB-T2. To je však jen jedna část nákladů, které v souvislosti se zaváděním DVB-T2 ponese stát.

Dalších až 430 milionů korun má ze svého rozpočtu vyčlenit ministerstvo průmyslu a obchodu. Největší část těchto peněz, 300 až 350 milionů korun, má jít na veřejnou informační kampaň. Dalších 50 milionů bude k dispozici pro řešení sociálně kritických situací, především nákup přijímačů DVB-T2 pro různá sociální zařízení. Samotné řízení procesu přechodu na DVB-T2, včetně právních a technických expertíz, má vyjít na 30 až 35 milionů korun, monitoring procesu včetně průzkumů vybavenosti domácností přijímači DVB-T2 na 10 milionů a správa spektra včetně řešení vzájemného rušení DVB-T2 a sítí LTE na 50 milionů korun. Sečteno a podtrženo, stát by měl (i včetně kompenzací operátorům celoplošných sítí DVB-T) zaplatit 871 milionů až 1,057 miliardy korun.

Czech Internet Forum 2018 Tip s tlačítkem


Foto: archiv DigiZone.cz

Peníze na provoz přechodových sítí DVB-T2 půjdou z Radiokomunikačního účtu Českého telekomunikačního úřadu

Nešlo by to později a bez kompenzací?

Nabízí se otázka, zda by vůbec muselo docházet ke kompenzacím provozovatelům těch celoplošných multiplexů DVB-T, jimž končí kmitočtové příděly v letech 2021 až 2022. Až do roku 2022 totiž lze posunout vypínání sítí DVB-T a jejich náhradu vysíláním DVB-T2. Zřejmě ne, ale stát by musel na část nových vysílacích sítí DVB-T2 vypsat aukci, nebo je přidělit nějakým jiným způsobem. Oproti těm operátorům, kteří by před vypnutím celoplošných multiplexů DVB-T mohli souběžně provozovat přechodové sítě DVB-T2, by ale tito noví provozovatelé sítí DVB-T2 byli v nevýhodě. Nehledě na to, že zjevně neexistuje vůle pustit na trh nějaké další operátory celoplošných terestrických televizních sítí.

Přechodné období kompenzované státem má ještě jednu výhodu: všechny televizní stanice, které nyní vysílají v celoplošných multiplexech DVB-T, by měly mít vysílání v přechodových sítích DVB-T2 zdarma. To by zcela nový operátor, který by zahajoval vysílání své sítě až ve standardu DVB-T2, nemohl nabídnout. Přesto zde existují zájemci, kteří by rádi vstoupili na trh a získali pro sebe vlastní celoplošnou síť DVB-T2. Bude zajímavé sledovat, jak se jim v jejich úsilí bude dařit a jak úřady dokáží vyargumentovat fakt, že jim nemůžou přidělit kmitočty, protože se s žádnými dalšími operátory sítí ve vládní Strategii rozvoje zemského digitálního televizního vysílání v České republice nepočítá.

Našli jste v článku chybu?