Co je to Creative Commons? Creative Commons je nezisková organizace, která věří, že existují lidé, již nechtějí využívat všechna práva k duševnímu vlastnictví, která jim zaručuje zákon. Z tohoto důvodu vytvořila soubor licencí, který toto duševní vlastnictví umožňuje za určitých podmínek – jež si člověk může sám zvolit – šířit.
Na první pohled to zní jako pěkný nesmysl. Proč byste se měli dobrovolně vzdávat nějakého práva k duševnímu vlastnictví? Vžijte se však do role začínajícího fotografa, toužícího získat renomé. Ten rád dá své fotky k volnému užití, když u nich bude uvedeno jeho jméno. Sami autoři tvrdí, že Creative Commons je vlastně nástroj po podporu nových obchodních modelů.
Creative Commons řeší problém s tím, že v řadě zemí získáváte copyright automaticky. Mnoho lidí by však uvítalo, kdyby mohli uplatňovat pouze tu část práv, jež se jim hodí. Avšak pro běžného smrtelníka neexistuje jednoduchá cesta, jak vymezit, co je u jeho díla dovoleno, a co ne. A právě zde nastupuje Creative Commons.
Dlužno poznamenat, že Creative Commons není tak úplně proti copyrightu. Ve skutečnosti jsou všechny její licence založeny na tom, že vám copyright k dílu ponechají a učiní z něj jen výjimky. Stejně jako například GNU General Public Licence dokonce copyright využívají k případnému vymáhání jejich dodržování.
Jak je napsáno na webové stránce Creative Commons: „Rovnováha, kompromis, umírněnost – dříve hnací síly systému copyrightu, který cenil inovaci a chránil přiměřeně – se staly ohroženým druhem. Creative Commons pracuje na tom, aby je oživila. Využíváme soukromých práv k tvorbě veřejných statků.“
Licencí Creative Commons využívá mezi mnohými jinými například Internet Archive, MIT OpenCourseWare nebo The Point Foundation (Whole Earth Catalog & Magazine). Spoluzakladatel Creative Commons a stanfordský profesor práv Lawrence Lessig minulý měsíc vydal pod touto licencí vynikající knihu Free Culture.
V českých luzích a hájích se na licenci Creative Commons odvolává kupříkladu weblog DKBlog, jehož autorkou je Denisa Kera, nebo (rovněž weblog) Marigold, který píše Patrick Zandl. Prostřednictvím Googlu snadno najdete i několik dalších webových serverů (převážně weblogů).
Licencí Creative Commons je celkem jedenáct a jsou vytvořeny různými kombinacemi čtyř základních:
Attribution – umožňuje kopírovat, šířit, zobrazovat a předvádět copyrightované dílo – a díla od něj odvozená -, avšak musí být uveden autor.
Noncommercial – umožňuje kopírovat, šířit, zobrazovat a předvádět copyrightované dílo – a díla od něj odvozená -, avšak pouze pro nekomerční účely.
No Derivative Works – umožňuje kopírovat, šířit, zobrazovat a předvádět copyrightované dílo, avšak pouze v doslovném znění.
Share Alike – umožňuje ostatním distribuovat odvozená díla, avšak pouze pod licencí identickou s licencí původního díla.
V praxi to funguje tak, že nasměrujete své virtuální kroky na webovou stránku Creative Commons, zde vyplníte banální dotazník, na jehož základě je vám ve čtyřech krocích z výše uvedených ingrediencí „namixována“ (resp. přidělena) licence, která odpovídá vašim požadavkům a tužbám.
Souběžně získáte tři komponenty: Commons Deed, což je jakési pochopitelné resumé vaší licence, Legal Code, tedy její plné znění, a Digital Code, kousek XML, který slouží k tomu, aby s vaší webovou stránkou mohly správně nakládat roboty (mj. robot Creative Commons). Pak už jen stačí umístit na webovou stránku třeba ikonu s odkazem na Commons Deed.
Vyjma těchto licencí běží paralelně v rámci Creative Commons ještě celá řada dalších projektů. Například iCommons, tj. lokalizace licencí pro jednotlivé jurisdikce (mezi 15 zeměmi Česká republika bohužel chybí), či Founder's Copyright, umožňující stáhnout copyright autorských děl ze 70 na 14 let apod.
Jedinou, zato však velmi podstatnou chybou licencí Creative Commons je skutečnost, že v rámci České republiky se jedná o záležitost veskrze symbolickou, protože český právní řád neumožňuje tímto způsobem licenční ujednání uzavírat (velice zjednodušeně řečeno…). Podrobněji se k právním aspektům Creative Commons vrátí na Lupě Ján Matejka.
This article is licensed under a Creative Commons License.
