ČTÚ a ÚOHS: náhlé probuzení?

Dění na naší telekomunikační scéně začíná v posledních dnech nabírat na tempu. Včera večer se v hlavní zpravodajské relaci ČT1 objevily informace o tom, že Český telekomunikační úřad (ČTÚ) a Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) společně vyzvali Český Telecom, aby změnil svou tarifní politiku. Oba úřady přišly podle ČT1 s následujícími konkrétními požadavky:

Co přesně se rozumí posledním požadavkem („Změna tarifu HOME MINI na přenositelný“), v reportáži nezaznělo, ale z kontextu odhaduji, že by se mělo jednat o možnost přenositelnosti čísla i pro ty uživatele, kteří se rozhodli pro HOME MINI. Pravdou je, že dosud se příliš nemluvilo o tom, že by majitelé tohoto tarifu měli být nějak omezeni, pokud jde o možnost využití přenositelnosti čísla (která by měla být dostupná od 1.1.2003). ÚOHS tedy nejspíše ví či alespoň tuší, že něco takového hrozí, a požaduje, aby tomu tak nebylo.

Předseda ÚOHS Josef Bednář k požadavkům svého úřadu přímo na kameru řekl:

Bude odeslána výzva Českému Telecomu, aby navrhl cenový program, který již nebude obsahovat jednak ten hovorový kredit, bude obsahovat i snížený tarif, a hlavně cenový program HOME MINI již nebude obsahovat omezení volby operátora.

Z úst komentátora pak zaznělo i následující stanovisko:

Paušální sazba, která zahrnuje i tzv. volné minuty, omezuje podle názoru antimonopolního úřadu svobodnou volbu zákazníka tím, že použitím volby operátora mu volný kredit propadne. Český Telecom je přitom dominantním operátorem na trhu a jeho chování se musí řídit zákonem o ochraně hospodářské soutěže.

K tomu je vhodné dodat, že Český Telecom nenabízí volné minuty (byť některé jeho reklamy zřejmě zmátly i redaktory České televize), a že volný kredit použitím volby operátora rozhodně nepropadne (v tom smyslu, že by byl zrušen či vynulován bez vyčerpání). Jeho negativní efekt (alespoň dle mého názoru) je v tom, že uživatele nutí používat služby Českého Telecomu, i když by raději využil služby jiného operátora – když už byl uživatel donucen dopředu si zaplatit určitý objem služeb od Českého Telecomu, proč by je měl nechat nevyužité a znovu si zaplatit tytéž služby od dalšího provozovatele? O „propadnutí“ kreditu, či spíše nemožnosti jeho využití, lze mluvit až u tzv. trvalé předvolby (měla by být dostupná od 1.1.2003), kdy všechny hovory uživatele budou vedeny přes jiného operátora.

Slovo v reportáži České televize dostala i kritizovaná strana. Ředitelka komunikace Českého Telecomu Dana Dvořáková na adresu volného kreditu řekla:

Volné kredity v naší nabídce mají základní smysl zlevnit telefonování.

Hlas komentátora také naznačil časový rámec a možné důsledky:

Český Telecom musí na výzvu antimonopolního a telekomunikačního úřadu zareagovat konkrétními kroky nejpozději do července letošního roku. Jestliže tak neučiní, hrozí mu zahájení správního řízení, a pokud se při něm prokáže porušení zákona, i pokuta do výše desetiny jeho obratu.

Co si o tom myslím?

Stanovisko a požadavky ČTÚ a ÚOHS podle mého názoru dávají za pravdu tvrzením, že stávající skladba tarifů Českého Telecomu pro bytové stanice (neexistence programu bez volného kreditu, zákaz volby operátora u HOME MINI, vysoké ceny) působí proti nástupu konkurence. Mohu jen kvitovat, že ÚOHS se rozhodl vstoupit do hry a zakročit. Budu držet palce, aby výsledný efekt byl přínosem především pro koncové zákazníky – a vedl k nástupu a rozvoji konkurence, a jejím prostřednictvím i k tolik potřebnému poklesu cenové hladiny a větší dostupnosti telekomunikačních služeb pro veřejnost (včetně přístupu k Internetu). Doufám naopak, že vše neskončí nějakým zahráním celé záležitosti „do autu“.

Určitým překvapením je pro mne postoj regulátora. Právě on totiž současné tarify Českého Telecomu schválil, a podle nedávných slov svého předsedy Davida Stádníka to dokonce byl právě ČTÚ, kdo přiměl Český Telecom sestavit program HOME MINI v jeho stávající podobě údajně jako dotovaný (což je samo o sobě ve sporu s požadavky telekomunikačního zákona). Na úterní tiskovce regulátora přitom zaznělo, že sjednávání letošní podoby tarifů Českého Telecomu trvalo mnoho měsíců a táhlo se od srpna loňského roku.

Co ale nyní přimělo ČTÚ k poměrně zásadní změně postoje? Proč požaduje tak výraznou změnu programů, které před čtvrtrokem Českému Telecomu schválil? Co přivedlo ÚOHS, aby se konečně rozhoupal a konkrétně se vyjádřil, co se mu nelíbí a jakou nápravu požaduje? Že by zaúčinkovala hrozba znovuotevření telekomunikační kapitoly před naším vstupem do Evropské unie? Nebo jiný tlak ze strany Evropské unie? Nebo už té šaškárny bylo jednoduše dost a ledy se konečně hnuly? A jakou roli v tom sehrála právě vrcholící (do)privatizace Českého Telecomu?

Máme (staro)nové ceny!

Včerejší den (21.3.2002) přinesl i další významnou událost. Jde o nové cenové rozhodnutí 02/PROP/2002, kterým regulátor stanovil maximální ceny za propojení s pevnými sítěmi (tj. z pevné do pevné a z mobilní do pevné sítě).

Jak jsem již naznačoval v předchozích článcích, ČTÚ v loňském roce deklaroval, že od 1.1.2002 hodlá udělat vše pro to, aby se ceny stanovily již na základě metodiky LRIC. Nestalo se, a 5.3.2002 regulátor vydal jako závazné dvě metodiky, z nichž jedna sice je LRIC (resp. LRAIC), ale druhá je oprášenou loňskou metodou. No a právě podle této druhé metody nyní určil svým včerejším cenovým rozhodnutím nové maximální ceny. Nové i staré ceny ukazuje následující tabulka (všechny jsou v Kč bez DPH za jednu minutu):

Z tabulky je vidět, že u „delších“ hovorů přece jen došlo k poměrně výraznému poklesu cen – například o dvou tranzitů až o 64 procent, což by mohlo mít pozitivní vliv na faktické zavedení volby operátora (byť nejde o ceny za služby realizované v rámci volby operátora). Naopak k nejmenšímu poklesu (jen o 10 procent) došlo u „nejkratších“ hovorů.

Podrobnější hodnocení efektu těchto nových cen si nechám do dalšího článku, až také budou známy první reakce operátorů.