Když se 1. září, tedy již skoro před třemi měsíci, změnil systém registrací, řada lidí sice zaprskala, citelně to zaskřípalo i v samotném registračním mechanismu a několikrát se část domén na pár hodin ztratila z českého Internetu, ale k žádným velkým bouřím nedošlo. Vlna nespokojenosti se zdvihla až když došlo na rozesílaní výzev k zaplacení domén, které byly registrovány ještě po staru, před 1. září. Výzvy obsahovaly řadu chybných údajů, technická podpora příliš nefungovala, upomínky se rozesílaly dříve, než stanovila příslušná pravidla samotného CZ.NICu a ve finále se dokonce ukázalo, že roční poplatek neznamená, že další se bude platit až za rok, ale u některých domén třeba už za dva měsíce, což odporuje nejen dobrým mravům, ale i platným daňovým předpisům.
Názory nespokojených držitelů domén jsme na Lupě zachytili v sérii článků před několika týdny, vyvrcholením byl článek Pavla Odehnala, který vyjádřil svůj záměr podat trestní oznámení, ke kterému se připojila řada další čtenářů. Všeobecný tlak vyburcoval CZ.NIC k určité aktivitě, mimo jiné byl odeslán do EUnetu dopis, aby v rámci své činnosti dodržoval přílušná pravidla. Následovalo jednání a obě strany slibovaly, že situace se velmi rychle vyřeší ke všeobecné spokojenosti.
Tlak vlastníků domén opadl a všichni jsme očekávali, co se bude dít: bohužel se však doposud nestalo takřka nic. CZ.NIC se především nepoučil z předchozích chyb a i nadále je jeho komunikace se zákazníky, kterých je hezkých pár tisíc, naprosto nedostatečná. Na svém serveru info.nic.cz sice existuje oficiální stránka novinek, ale mnoho informací zde nenajdete: a přitom všechny výzvy, upomínky i výpisy z rejstříku rozesílá EUnet s tichým souhlasem CZ.NICu stále postaru, jako by se nechumelilo. Leccos se přitom podle neoficiálních informací podařilo domluvit, CZ.NIC však mlčí jako hrob a na dotazy odpovídá jen odkazy na budoucí informace, které by se měly na dotyčných stránkách objevit. To není mnoho.
Dva největší současné problémy spočívají v termínech rozesílání upomínek a v délce období, po které platí „roční“ poplatek. O něco méně naléhavý problém, přesto podle mého názoru zásadní, spočívá v poskytování informací o registrovaných doménách. Pokud jde o upomínky, první vlašťovka se už na serveru CZ.NICu objevila: upomínky by nyní měly být rozesílány tak, jak odpovídá pravidlům. To znamená, že výzva k zaplacení má skutečně splatnost 30 dnů, teprve po jejich uplynutí následuje 1. upomínka, zasílaná plátci i vlastníkovi, a po 14 dnech 2. upomínka spolu s vyřazením domény z DNS. Po dalších dvou týdnech bez zaplacení je doména definitivně zrušena. Tato informace byla na server umístěna 19.11., ještě včera, tedy 22.11. jsem však sám dostal několik upomínek, rozesílaných podle dosavadních zvyklostí, tedy v rozporu s pravidly i s tímto oznámením. Zdá se tedy, že zatím zůstalo jen u proklamací.
Druhý problém byl poněkud zásadnější, protože tu jde o nemalé peníze. I tady se podle neoficiálních informací podařilo najít řešení, CZ.NIC však zatím stále mlčí. Podle původních záměrů EUnetu měla být platnost ročního poplatku vztažena k datu registrace, nikoliv k datu odeslání výzvy, ani k 1. září 1999, kdy bylo placení domén odstartováno. To znamená, že pokud jste si například doménu zaregistrovali 10.1.1999 (ale i třeba o rok či dva dříve), museli byste jeden roční poplatek zaplatit třeba 9.11.1999 a další už 10.1.2000, tedy za dva měsíce. EUnet argumentoval zejména nutností rozložit placení do celého roku: v opačném případě by totiž už na věky věků byla drtivá část plateb nahuštěna do jednoho měsíce v roce (listopad), což by pravda systém prodražovalo, protože by musel počítat s větším množství kapacit (zejména lidských), které by po zbytek roku zůstaly nevyužity. Řešení, které EUnet nakonec navrhl, je poměrně elegentaní a při zachování rozložení do celého roku odstraňuje nespravedlnosti. Další poplatek by se totiž sice platil v původně stanovených termínech, ale jen poměrnou částkou. To znamená, že pokud se přidržíme našeho příkladu, zaplatili byste sice už v lednu, ale jen částku za dva měsíce (tedy zhruba 130 korun) a další poplatek už ve standardní výši by následoval až v lednu dalšího roku. To je podle mne docela pěkné řešení, přináší však určité technické komplikace systému, který původně s rozdílnou výší plateb u jednotlivých domén nepočítal, proto nebyla reakce CZ.NICu na tento návrh zpočátku jasná – a oficiální místa dodnes nevyjádřila jasné stanovisko.
Rád bych zmínil i problém informací, které CZ.NIC o doménách zveřejňuje: oproti dřívějšímu stavu je to jasný krok zpět. Naprostý zmatek je v databázi RIPE, která přestala být po 1. září aktualizována, ale staré údaje v ní z nepochopitelných důvodů zůstaly. To tedy znamená, že část domén v RIPE není, část ano, ale i u nich jsou zde údaje, které už dávno nemusí platit. Kromě toho EUnet dříve zveřejňoval na svém Gopheru kompletní informace o všech registrovaných doménách a jejich seznam, což bylo velmi užitečné: i tady jsou však už jen staré údaje. Zástupci EUnetu přitom několikrát řekli, že pokud je CZ.NIC požádá, informace v původním rozsahu budou zveřejňovat i nadále. Představitelé CZ.NICu se k tomu sice v rozhovorech staví pozitivně, informace však doposud zveřejněny nebyly, nic se neděje ani s RIPE. Po třech měsících od změny systému se to už ztěží dá nazvat porodními bolestmi nebo potížemi růstu; napadají mne spíše jiné charakteristiky.
Příklad CZ.NICu bohužel jasně ukazuje, že nejlepším motorem dobrých služeb je vidina zisku. CZ.NIC je nevýdělečné sdružení, jeho funkcionáři pro něj pracují za poměrně nízké částky a ve svém volném čase: proto podle mého názoru situace dodnes vypadá tak, jak vypadá. Dvojvládí CZ.NICu a EUnetu nad registracemi domén navíc nepřináší nijak dobré ovoce a jeho architekti neměli příliš šťastnou ruku: kdyby byl CZ.NIC svěřil registraci domén kompletně do rukou vybraného registrátora, kterým se stal EUnet, potýkali bychom se dnes podle mého názoru s mnohem méně problémů. Ale znáte to: po bitvě je každý generálem.