Doba je pohnutá. Místní metalické smyčky patří Českému Telecomu a položení jednoho metru optického kabelu stojí 2.000 korun. Z této premisy vyplývá, že pokud si chce běžný člověk pořídit připojení k Internetu a nenachází se v lukrativní oblasti velkého města (zajímavé pro kabelovou televizi), či nechce-li nebo nemůže platit horentní sumy za pronájem digitálního okruhu, je odkázán na Český Telecom. A jeho vytáčené připojení nízké kvality s nulovou garancí, kterému ve svých marketingových materiálech věští budoucnost větší než Libuše Praze. Jinou možností je CZFree.Net. Nejedná se o poskytovatele internetového připojení, ale o NAN.
NAN znamená Neighborhood Area Networks, čili „sousedské sítě“ a teoreticky se jimi obšírně zabývala Rita Pužmanová ve svém článku Sousedská výpomoc: přístup k Internetu. Několik lidí se navzájem domluví a vytvoří WLAN (Wireless Local Area Network), která je k Internetu připojena skrze jedinou bránu – v České republice je praktikován obdobný princip v podobě LAN instalovaných v panelácích či činžácích. Základem je přístupový bod založený na protokolu IEEE 802.11, na nějž jsou směřovány koncové antény uživatelů, kteří se společnou měrou podílejí na uhrazení nákladů.
Realita CZFree.Net zatím tak snadná není. Srdce myšlenky staré půl roku již téměř dva měsíce buší v malém podkrovním bytě v Praze 5 s pěkným výhledem na stanici metra Anděl. Tvoří jej jeden všesměrový přístupový bod, který je bezdrátově připojen k poskytovateli internetového připojení Casablanca rychlostí 384 kbit/s. CZFree.Net používá protokol IEEE 802.11 v bezlicenčním pásmu 2,4 GHz. Současně existují přístupové body na Malvazinkách a Újezdě, které jsou na hlavní přístupový bod napojeny směrovou anténou. Současná přenosová kapacita dosahovaná na zařízeních Lucent Technologies je 2–3 Mbit/s.
Filosofii sítě lze snadno shrnout do výrazu „free“. Kdokoli se nachází v dosahu signálu přístupového bodu (asi osm kilometrů), může se připojit k CZFree.Net za cenu nákladů na zřízení koncové antény (tj. asi 7.000 korun včetně karty a kabeláže). Internetová konektivita 32 kbit/s je zdarma, další za příplatek. Agregovaná poptávka mnoha lidí teoreticky povede k nižším cenám. Provozovatelé sítě nejsou dle svých vlastních slov motivováni ziskem a ani v budoucnu nehodlají CZFree.Net přeměnit v komerční instituci. To ovšem neznamená, že by se projektu nemohly účastnit i firmy – pouze budou ze zisku odvádět peníze do rozvojového fondu.
Momentálně se CZFree.Net nachází na samém začátku, v „akademické fázi“. Na Andělu je připojeno asi 10 lidí a chystají se přístupové body na Vinohradech, Vysočanech a Žižkově. Na budování přístupových bodů se shánějí hračičkové, kteří by měli chuť tímto způsobem experimentovat a učit se. Jedná se o záležitost v ceně přibližně 20.000 korun, ale mohou se na něj složit i budoucí koncoví uživatelé. Na podzim by měla být pokryta celá Praha a dojde k založení občanského sdružení, jež definuje zásady, pravidla, na jejichž principu bude CZFree.Net pracovat.
CZFree.Net řídí dobrovolní správci přístupových bodů, kteří se na lokální úrovni starají o své ovečky, pomáhají jim s instalací apod. Tyto přípojné body budou tvořit součást páteřní sítě pokrývající území hlavního města. Pásmo 2,4 GHz by na této spojnici mohla zakrátko vystřídat optická pojítka s kapacitou 10 Mbit/s a podstatně kratší odezvou. Ambicí je rovněž zprovoznění Wi-Fi roamingu na veřejných místech (jako jsou restaurace, parky, kavárny), aby se bylo možno „za pochodu“ připojit k Internetu kupříkladu z přenosného počítače či počítače do dlaně, což zatím funguje právě v okolí Anděla.
Internet by měl být pouze jedním, nikoli však jediným fragmentem CZFree.Net. Tím významnějším údajně bude experimentální obsah – síť by měla mít lehce akademický charakter, kde by se zkoušely přenosy audia, videa, zněla amatérská rádia a sledovaly zkušební videookruhy, testovaly nové protokoly a poslední technologie (do čehož se komerční sítě z logických důvodů nepouštějí). Zapovězeno nebude ani hraní počítačových her či audiovizuální přenosy z kulturních akcí. Pokud by se podařilo nashromáždit velké množství lidí, mohl by přijít na pořad dne i vstup do NIX.CZ a pořízení zahraniční konektivity.
Je zřejmé, že řada věcí zní jako utopie, ale proč konečně ne. V dnešní době bez fantazie by měla být na předpis. Byly-li vůbec nějaké vládní pokusy vnést do řad obyvatelstva informační gramotnost, skončily většinou fiaskem (viz Internet do škol). Cílem CZFree.Net není nic víc a nic míň než nabídnout alternativu. Pozici komerčních poskytovatelů internetového připojení s jejich dohledovými centry a četami techniků asi sotva ohrozí, protože ty se zaměřují především na firemní sektor, který si rád připlatí za nějaké záruky. Spíše se jedná o jakési pokročilejší stádium „radioamatérismu“. Každopádně provozovatelům nezbývá než držet palce.
