Dálkový příjem digitálního rozhlasu přináší netušené možnosti. Řada lidí ho zbytečně zatracuje

Digitální rozhlas versus internet

Podobně jako zavádění digitálního pozemního televizního vysílání (DVB-T) mělo před lety své odpůrce, má je nyní i digitální rozhlas (DAB/DAB+). Ten je na tom teď bohužel mnohem hůře, protože na konci roku 2012 zápasí, a v dalších letech ještě více bude zápasit, s rostoucím zkvalitňováním internetového připojení, které by mělo být v budoucnu dostupné v podstatě kdekoliv za rozumnou cenu. Řada lidí si proto myslí, že digitální rozhlas je zbytečnost, která může jít naprosto mimo ně. Dnes je sice internet skutečně samozřejmostí téměř pro každou rozhlasovou stanici, ale v rámci DAB to tak neplatí. A pokud ano, tak jsou streamy často šířeny s nižším datovým tokem, i když to neplatí ve všech případech.

Na DigiZone.cz už jste si o digitálním rozhlasu mohli přečíst řadu článků. Seznámili jsme vás s příjmem DAB prostřednictvím tuneru nebo prvními zkušenostmi s DX, tedy dálkovými signály. V této oblasti je náš web skutečně průkopníkem. Přesto, že se na řadě webů objevují texty o dálkovém příjmu, jedná se vždy buďto o rozhlas, rozumějte tedy VKV, nebo DVB-T (pozemní digitální televize), případně ještě analog (Polsko). Vzhledem k tomu, že se mi nahromadilo na YouTube z říjnové a listopadové inverze poměrně dost materiálu, řekl jsem si, že by byla škoda ho nechat jen tak „ležet“ a nepodělit se s ním s našimi čtenáři.

Autor: Jakub Melín

Inverzní počasí vytvářelo až mystické výhledy

Letošní inverze byla extrém

Podmínky, které vládly v říjnu letošního roku, byly skutečně mimořádné. O tom už se na DigiZone.cz v článcích a především ve fóru napsalo opravdu hodně a opět se k tomu není třeba příliš vracet. Zmínil bych ale skutečnost, že díky inverznímu počasí bylo možné pojmout velké množství digitálních rozhlasových multiplexů především z Německa. V říjnu se mi podařilo zachytit v Praze celkem 18 rozhlasových multiplexů. Jednalo se nejen o sousední Sasko nebo Bavorsko, ale mnohem vzdálenější spolkové země, jako jsou například Bádensko-Württenbersko, Duryňsko, Hesensko nebo Dolní Sasko (Niedersachsen).

Na jednom z německých fór věnovaných digitálnímu rozhlasu padlo, že je u našich západních sousedů možné přijímat digitálně 130 rozhlasových stanic. Během inverze 100% velká většina z nich hrála i na území České republiky. Němci skládají své multiplexy tak, aby přitáhly co nejvíce posluchačů. Hlavním tahounem je většinou veřejnoprávní rozhlas, ale jsou i výjimky. Vzniklo zde dokonce už i několik čistě komerčních sítí, například v Mnichově nebo Norimberku. Jak se ale ukázalo, s příjmem digitálního rozhlasu přišly také některé problémy, které jsou známé u některých set-top-boxů sloužících pro příjem DVB-T. Osobně jsem je pozoroval u svého tuneru Yamaha T-D500. Ještě se k nim vrátím.

Příjem ze Švýcarska, Holandska i Belgie

Jako opravdovou lahůdku hodnotím příjem digitálního rozhlasu ze zahraničí s výjimkou Německa. Pomyslnou třešničkou na dortu je podle mého názoru Švýcarsko, konkrétně vysílač Säntis. Pravděpodobnější je příjem na kanálu 7D, kde je vyzářený výkon (ERP) 28,2 kW. S menší šancí, avšak nikoliv nereálný, je kanál 12C, kde je ERP 16 kW. Osobně jsem slyšel během extrémně dobrých příjmových podmínek oba. Nemělo by jít ale o mimořádný úkaz, který už se nikdy nebude opakovat. Ukazují to například pozorování našeho čtenáře Daniela Neumanna z Plzně, který už signál ze Säntisu slyšel letos několikrát a pro příjem používá stejný tuner jako já, tedy Yamahu T-D500.

Säntis je 123 metrů vysoký vysílač, který se nachází ve výšce dva a půl tisíce metrů nad mořem. Při pohledu na fotky z komunitního portálu Facebook se vám tají dech. Panorama je skutečně jako z pohádky. Ostatně, posuďte sami na fotce níže. Švýcarsko je zajímavé tím, že jsou v něm jako oficiální ustanoveny hned čtyři jazyky – němčina, francouzština, italština a rétorománština. Pokud by se vám tedy „zachytil“ při brouzdání digitálním éterem na vašem přijímači, rozhodně byste ho nepřeslechli. Programová nabídka je zvláště bohatá na kanálu 7D, který, jak již bylo řečeno, má naštěstí výkon 28 kW. Je z něho vysílána řada komerčních stanic, jak se můžete přesvědčit zde.

Autor: Facebookový profil Säntis, der Berg

Vysílač Säntis vyrostl v extrémní výšce 2500 m.n.m.

Dálkový příjem má bohužel také své ale

Praxe při extrémně dobrých příjmových podmínek přináší situace, za které by v běžné situaci vůbec nedošlo. Tak například, přijímač „je vyveden z míry“, pokud se na jedné frekvenci objeví více rozhlasových multiplexů. To se stalo mimo jiné v případě kanálu 12C, kdy se na něm postupně vystřídal švýcarský multiplex „Deutschschweiz 1“, holandský od operátora „KPN Broadcast“ a německý ze Saska-Anhaltska. Co to udělalo s tunerem? Na první pohled nic, nicméně jakmile jsem začal otáčet ovládacím kolečkem pro přepínání jednotlivých stanic, v jednom bodě se mi příjem zasekl a mohl jsem se pohybovat jen mezi několika stanicemi – tam a zpět.

Jako velký problém a úskalí dálkového příjmu digitálního rozhlasu bohužel vidím nemožnost identifikaci vysílače, ze kterého je multiplex šířen. Doslech jsem se sice o tom, že existuje jistá úprava přijímačů, která toto následně umožňuje, ovšem pochybuji o tom, že běžný posluchač by se tuto skutečnost dozvěděl. A navíc, bude mít vůbec běžný posluchač o tuto funkci zájem? Odpovězte si sami… Existují případy, kdy je například v Německu v dané spolkové zemi multiplex vysílán na jediném kanálu. Pak máte vyhráno. Pokud je tomu ale jako v Bavorsku, kde je těchto vysílačů XY, nastává problém. Vysílače na daném kanále totiž logicky fungují vždy v rámci jednofrekvenční sítě.