Jen den poté, co jsem zde na Lupě psal o výrazném zpomalení zřizování nových datových schránek, se situace přeci jen poněkud změnila – a alespoň mé maličkosti konečně přišly přihlašovací údaje k datové schránce, zřízené na žádost. Stalo se tak 28.7., když o zřízení jsem poprvé (tehdy ještě neúspěšně) žádal již 3.7.
No, hlavně že se konečně mohu s vámi podělit o první dojmy a zkušenosti s „ostrou verzí“ datových schránek. Samozřejmě jsem svou schránku hned aktivoval, a hned také odeslal dvě datové zprávy, na vyzkoušení. A dokonce jsem dostal i první odpověď.
Pojďme si tedy ukázat na názorných obrázcích, jak vše vypadá a funguje.
Administrativní rozhraní
Začít můžeme u přístupových údajů, které vám Česká pošta doručí formou tzv. PIN zásilky. Jde o předtištěný dopis, do kterého jsou doplněny konkrétní přihlašovací údaje. V mém případě vypadal dopis následovně:
Zřejmě nějakou chybou jsem ale dostal své přístupové údaje na nesprávné verzi předtištěného dopisu: pro ty schránky, které jsou zřízeny na žádost (což je i můj případ) platí, že je nutné je aktivovat do 15 dnů od doručení přístupových údajů. Dopis sice říká, že na aktivaci čas je až do 1. listopadu – ale to se týká jen schránek zřizovaných ze zákona (a navíc jen těm subjektům, které již existovaly k 1.7.2009).
Přístupové údaje jsem tedy využil a zadal do webového rozhraní ISDS, na adrese mojedatovaschranka.cz – čímž jsem ale ještě nevstoupil do své datové schránky, nýbrž pouze do administrativního rozhraní informačního systému datových schránek (ISDS). Právě to je „klička“, díky které je možno odložit aktivaci na pozdější dobu, i s jejími právními důsledky.
To, že vaše datová schránka ještě nebyla aktivována, poznáte podle následující nabídky.
Ta vám nabízí nápovědu a možnost vstupu do zkušebního prostředí. Jde o to testovací prostředí, které je v provozu již od 1.6.2009 na doméně czebox.cz. Není tedy součástí administrativního rozhraní ISDS, ke kterému jste právě přihlášeni – a před vstupem do něj je vhodné se nejprve odhlásit z ISDS.
Pokud ale zůstanete ještě v administrativním rozhraní ISDS, je vhodné využít zdejší možnost „Nastavení“. To vám umožňuje provést ještě před aktivací schránky několik důležitých úkonů.
Nastavení
Jedním z nich je pověření dalších osob tak, aby měly přístup k vaší datové schránce, viz obrázek. Vybírat můžete ze dvou rolí: „administrátor“ a „pověřená osoba“. Rozdíl je v tom, že administrátor může delegovat různé pravomoci na další osoby (v rozsahu, jaký mu určíte – na obrázku vyznačeno červeně), zatímco pověřená osoba může svěřené pravomoci pouze vykonávat, ale už je nemůže dále delegovat (předávat dalším osobám). A jen pro ujasnění terminologie: „oprávněnou osobou“ je ten, komu byla schránka zřízena a komu přijdou přihlašovací údaje (a kdo následně může určit jak administrátory, tak pověřené osoby).
S existencí různých subjektů, které se mohou přihlašovat k jedné a téže datové schránce (pověřená osoba, oprávněná osoba a administrátor), souvisí i následující ukázka, pocházející ještě z jedné starší prezentace: ukazuje, jak v pravém horním rohu webového rozhraní ke schránce je nejprve uvedeno „jméno“ schránky (na obrázku: „Zlínský kraj“), a pak jméno osoby, která je aktuálně ke schránce přihlášena (zde: pan Stanislav Myšák). Pod těmito dvěma jmény je pak výčet pravomocí, které právě přihlášená osoba má vůči schránce.
Připomeňme si ještě, že každá „přidaná“ osoba (v roli pověřené osoby či administrátora) používá vlastní sadu přístupových údajů (jméno a heslo) – a tak jim je Česká pošta musí nejprve poslat, již zmiňovanou PIN zásilkou.
V rámci nastavení si také můžete nastavit e-mailovou adresu, na kterou vám mají chodit avíza o došlých zprávách (a také kdy: zda při přijetí každé zprávy, či jen zprávy do vlastních rukou, nebo při nemožnosti odeslání zprávy, například kvůli viru).
Podobně můžete zadat i číslo mobilního telefonu, na který vám mají takováto avíza chodit ve formě placené SMS (v ceně 3 Kč za jednu). Zde trochu předběhnu a řeknu, že k mé první přijaté datové zprávě přišlo e-mailové avízo tak, jak mělo, ale SMSkového avíza jsem se nedočkal (i když bylo požadováno a nastaveno na správné číslo).
Ještě další možností nastavení je volba certifikátů pro přihlašování ke schránce. To je ale další samostatná kapitola, kterou si dovolím nechat na příště.
Pokud zůstanete jen u jména a hesla, je určitě rozumné své heslo co nejdříve změnit. Systém vás k tomu v určitém okamžiku sám vyzve, resp. přinutí vás heslo změnit. A také vás přinutí použít v něm nejméně jedno malé a jedno velké písmeno a jednu číslici. Sílu vašeho hesla také ohodnotí.
Aktivace
Připomeňme si znovu, že pokud jste si svou schránku nechali zřídit na žádost, máte na její aktivaci čas nejvýše 15 dnů (od data doručení přístupových údajů). Pokud do té doby neprovedete aktivaci sami, měla by být provedena automaticky („ze zákona“). To jsem ale nezkoušel a svou schránku jsem si aktivoval včas a sám.
Samotný postup aktivace je jednoduchý a přímočarý – jen se musíte proklikat přes další stránky s upozorněním na to, co vlastně aktivace je a jaké má důsledky.
A pokud vše úspěšně zvládnete, teprve pak dojde k tomu, co zákon označuje jako „první přihlášení osoby ….“ k datové schránce, a co se jinak (ovšem bez přímé opory v zákoně) označuje jako aktivace datové schránky. A právě k tomuto úkonu jsou vztaženy zákonem dané lhůty (nejpozději do 15 dnů u schránek zřizovaných na žádost, a do 1. listopadu u schránek zřizovaných ze zákona).
Vyhledávání v adresáři
První pohled, který se naskytne uživateli po vstupu do jeho aktivované datové schránky, se nijak neliší od testovací verze. Rozdíl je vlastně už jen v tom, že tentokrát je to „doopravdy“.
A to se projevuje například již na možnosti vyhledávání v adresáři, kde se mi vyhledávají schránky těch subjektů, které si datové schránky již skutečně aktivovaly. Jako soukromá osoba přitom mohu ve svém adresáři vyhledávat pouze orgány veřejné moci, protože také pouze jim mohu něco zasílat. Ke změnám dojde až koncem roku, resp. v polovině roku příštího.
Jinak oproti zkušebnímu prostředí je vyhledávání v ostré verzi přece jen korektnější. Na zkušebním prostředí jsem kritizoval to, že zde systém vracel vždy nejvýše 10 výsledků – a pokud jich existovalo více, nedal to ani nijak najevo.
To ostrá verze už vám vypíše i více než 10 výsledků (viz obrázek s 18 položkami).
Různým zkoušením jsem se dostal až na 30 současně zobrazených výsledků. Očividně ale systém má nějaký limit, nad kterým už nezobrazí žádný výsledek a požaduje upřesnění vyhledávacího dotazu – viz následující obrázek s dotazem na „obec“.
Stále ale v této části datové schránky není nic jako možnost vedení vlastního adresáře, kam by si uživatel ukládal již jednou nalezené odkazy, aby je nemusel hledat opakovaně. Takto je musí hledat pokaždé znovu.
Nová zpráva a její odeslání
Pojďme ale už k sestavování nové zprávy. To je vcelku přímočaré: v adresáři nejprve vyberete jednoho nebo více adresátů, a těm pak zprávu adresujete.
I další postup je jednoduchý: obdobně jako u klasického e-mailu je vhodné vyplnit předmět zprávy. Ovšem na rozdíl od e-mailu u datové zprávy nemáte kam napsat samotný obsah vašeho sdělení. Autoři sice pamatovali na kdejaké číslo jednací, na citaci paragrafů konkrétních zákonů, a dokonce i na položku „k rukám“. Ale na sebemenší poznámku či vzkaz už nepamatovali. A tak své sdělení, i sebetriviálnější, musíte připravit ve formě samostatného dokumentu, který vložíte jako přílohu do datové zprávy.
Na předchozím obrázku si povšimněte, že ostrá verze ještě nezareagovala na „obrácení principu“: původně mělo být možné přenášet jako přílohy obecně všechno, kromě některých zakázaných formátů (spustitelných a komprimovaných). Tomu odpovídá i nápověda a varování, které ostrá verze stále prezentuje. Nicméně od 1.7.2009 platí obrácený princip: do příloh lze dávat jen soubory předem vyjmenovaných formátů. Jen to asi ještě nestačili změnit.
Ale pojďme dál: já jsem se rozhodl vyzkoušet datové schránky položením stejného „novinářského dotazu“ dvěma subjektům, které na Internetu veřejně oznámily aktivaci své datové schránky. Konkrétně Českému statistickému úřadu a úřadu ombudsmana (Kanceláři veřejného ochránce práv). Předmětem dotazu bylo to, jak tyto úřady využívají datové schránky.
Vycházeje z předpokladu, že veřejná zpráva preferuje formát PDF, jsem svůj dotaz převedl do souboru s formátem PDF a vložil do zprávy jako přílohu.
Odeslání pak proběhlo bez problémů, tak jak mělo.
V seznamu doručených zpráv se také ihned objevily obě „dodejky“, jako zprávy o dodání datové zprávy do datové schránky příjemce. Povšimněte si jejich dvousekundový odstup: vzhledem k tomu, že to byla jedna zpráva, adresovaná dvěma příjemcům současně, a že systém nejspíše nebyl ještě nijak zatížen, mi to nepřipadne zase až tak bleskurychlé.
Následně jsem si mohl na stejném místě kontrolovat i doručení zprávy, skrze „doručenky“. Z nich je patrné, že oba subjekty si mou zprávy vyzvedly hned následující den. Přesněji: alespoň se přihlásili do své datové schránky.
Samotná dodejka a doručenka – vůči jednomu příjemci – je přitom jedním (společným) objektem, charakteru datové zprávy (bez přílohy). Ze zákona musí být podepsána (opatřena kvalifikovanou elektronickou značkou). Ale podpisy a certifikáty si nechme na samostatný článek.
Přijatá zpráva
Na moji první datovou zprávu mi také přišla odpověď, konkrétně z úřadu ombudsmana. Ačkoli jsem měl nastaveno upozornění na novou zprávu jak po em-ailu, tak i SMSkou, přišlo mi jenom e-mailové avízo. Zřejmě se tedy SMSkové upozorňování ještě nějak ladí.
A trochu „vyladit“ by snesla i e-mailová zpráva. Aspoň aby z České pošty nedělala jakousi ?eskou Poštu, viz obrázek:
Samotná zpráva se pak zobrazuje i s údajem o doručení, a také s grafickým znázorněním svého stavu – viz ikonka otevřené obálky s modrým pruhem, deklarující, že zpráva byla skutečně přečtena.
Zde si připomeňme, že zpráva se považuje za doručenou třeba i bez toho, že byste si ji přečetli: stačí jen, když se přihlásíte do své schránky, nebo když uplyne 10 dnů od dodání zprávy do vaší datové schránky.
Samotná přijatá zpráva je strukturovaná stejně jako zpráva odeslaná, viz obrázek: kromě odesilatele a příjemce, předmětu zprávu, čísel jednacích atd. neobsahuje vlastně žádné věcné sdělení – a toto je obsaženo až v příloze.
V mém případě, kdy jsem posílal neformální dotaz (v PDF), přišla odpověď zřejmě taktéž „neformální“, a to ve formátu MS Wordu (jinak by asi musela být ve formátu PDF). Webové rozhraní k datové schránce mi přitom umožňuje si přílohu otevřít (v samostatné aplikaci), uložit, vytisknout, a také zobrazit v rámci zprávy. Ale tato možnost bude ještě potřebovat doladit, viz obrázek.
Pokud jde o celou zprávu, zde mi webové rozhraní nabízí možnost jejího uložení (jen ve formátu .zfo), či vytisknutí celé zprávy nebo jen obálky. Samozřejmě také možnost odpovědět na zprávu – ale už ne třeba možnost ji přeposlat. Chybí také možnost poslat přílohu k autorizované konverzi, což je ale zřejmě důsledek jejího formátu: konvertovat jdou jen PDF-ka.
Takže konverzi budu muset vyzkoušet na něčem jiném. Stejně jako zkoumání podpisu na PDF dokumentu, s ohledem na jeho platnost a možnost konverze. Ale o tom zase až příště.
No a pokud vás zajímá, co mi na můj dotaz odpověděli od ombudsmana (z Kanceláře veřejného ochránce práv), můžete si to přečíst na obrázku. Dozvíte se například, že můj dotaz byl vlastně první datovou zprávou, která přišla do schránky tohoto úřadu (kromě vzájemné výměny testovacích zpráv s ČSÚ, kvůli ověření funkčnosti).