Hlavní navigace

Doména .EU nebude. Nikdy?

21. 3. 2001
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Evropské společenství minulý rok 2. února publikovalo pracovní návrh na vytvoření TLD .EU. Všeobecně se předpokládalo, že ICANN rozhodne o vzniku nové TLD během velmi krátké doby. Optimisté předpokládali, že Internet uvidí novou doménu ještě na jaře 2001. Jak už to tak bývá, všechno je nakonec jinak.

Z kterého konce začít? Evropská unie pojala záměr zřídit doménu .EU jako TLD. Do dnešního dne najdete EU pod gTLD .INT. Režim této gTLD je docela jasný: SLD bude zaregistrována organizaci, která vznikla na základě mezinárodní smlouvy a je u OSN registrována jako zvláštní agentura (specialized agency) nebo jako organizace se statutem pozorovatele (observer status). Těchto organizací je v současnosti celkem 30 (možná už zase víc). S trochou licence se gTLD .INT dá považovat za doménu organizací zřizovaných při OSN. Z tohoto pohledu je snaha EU o vlastní TLD vcelku pochopitelná.

K čemu EU potřebuje TLD?

První otázka, která vás napadne, když se dozvíte o snaze EU získat vlastní doménu nejvyšší úrovně, bude patrně podobná jako mezititulek. Vždyť přeci společnosti podnikající v EU se při lokálním působení mohou prezentovat v ccTLD patřičného státu a nadnárodním společnostem nic nebrání v registraci domény COM. Obdobně můžeme uvažovat o každém subjektu, který by si mohl v doméně .EU registrovat SLD. Možná ovšem EU plánuje spolu se zánikem národních měn i zánik ccTLD členských států. Ne. Neplánuje.

Doména .EU nebude určena pro každého. Evropská společenství předpokládají, že SLD budou rezervovány pro instituce EU, nekomerční společnosti a subjekty veřejné služby. Abyste si mohli udělat představu o tom, co přesně Evropa se svou TLD zamýšlí, navštivte její prezentaci na serveru EC-POP. Když jsem ji uviděl, hned jsem si řekl, že EU takovou doménu potřebuje.

Takže EU de facto chce zřídit TLD pro záležitosti, které mohou najít své místo v EU.INT, případně v doméně ORG. Unie nepředpokládá zánik národních domén svých členských států (podobně jako při sjednocení Jemenu zanikly obě předchozí domény). EU hodlá zřídit TLD s přísným režimem, TLD, která nijak nerozšíří stávající doménový prostor. Pokud předpokládáte, že ICANN, když 6. července 2000 obdrželo oficiální žádost o zřízení nové TLD, odpovědělo zamítavým rozhodnutím, založeným na uvedených skutečnostech, mýlíte se.

Jak jsme nezaregistrovali doménu

ICANN se zachovalo diplomaticky korektně. Obratem po obdržení požadavku bylo zahájeno obvyklé řízení ve věci vytvoření nové TLD. Už po měsíci, 10. srpna 2000 odesílá Michael M. Roberts, CEO a prezident ICANN do Bruselu velmi překvapivé rozhodnutí.

Rozhodnutí ICANN by se dalo shrnout následovně: požadovaná doména .EU formálně vykazuje znaky ccTLD (váže se ke geografickému teritoriu, skládá se ze dvou ASCII znaků). Registrace ccTLD se řídí podle pravidel IANA a RFC 1591. Jako ccTLD jsou registrovány pouze dvouznakové kódy států uvedené v ISO 3166–1 (UK a SU jsou historické výjimky). Kód EU v seznamu bohužel uveden není. Litujeme, ale TLD .EU v současné době nelze zřídit.

Leží tam v komoře, nožky má nahoře…

Takhle to vypadá, že ICT odborníci v EU jsou břídilové, což by nebylo docela přesné. Unie si je dobře vědoma pravidel registrace ccTLD, dokonce v žádosti o přidělení TLD .EU zmiňuje kroky podniknuté pro začlenění kódu EU do normy ISO 3166, avšak v době podání žádosti nebyla rozhodující norma změněna a členové ICANN odmítli změnit pravidla zřizování ccTLD. ICANN také deklarovalo svou ochotu zaregistrovat novou TLD, pokud EU splní všechny formální náležitosti.

Zdá se, že nyní blokuje doménu EU už jen pracovní skupina ISO 3166/MA (MA — Maintenance Agency). Norma ISO ale nepracuje docela na principu registrací ochranných známek. V současnosti existují dva způsoby, jak prosadit nový Country Code do ISO 3166–1. První závisí na Statistické službě OSN a názvech zemí, které uvádí ve svém bulletinu Country Names; takto se dostalo do ISO 3166–1 přes 99 % položek. Pokud by se EU rozhodla vydat touto cestou, sledovali bychom novodobý příběh O kohoutkovi a slepičce.

Naštěstí existuje ještě i druhý způsob. EU podala oficiální žádost k ISO 3166/MA již 19. května 1999. O několik měsíců později, 7. září 1999 Cord Wischhöfer i ISO 3166/MA odpovídá faxem, že pracovní skupina nic nenamítá proti užívání TLD .EU, avšak Evropská unie nesplňuje hlediska na začlenění do normy ISO 3166–1, protože nereprezentuje samostatnou zemi.

Never-ending story

A tím bychom mohli náš příběh skončit. ISO 3166 kód EU neobsahuje ani po poslední úpravě z 26. února 2001. Naopak 23. ledna 2001 vydala Maintenance Agency doporučení pro užití ISO 3166–1 v DNS, kde se výslovně uvádí, že:

  1. ccTLD by měly sestávat z dvouznakových kódů zemí uvedených v ISO 3166–1;
  2. ccTLD by mělo být užito ve vztahu k názvu dané země;
  3. žádné jiné dvouznakové kódy by se v systému TLD neměly objevit;

Nejnovější doporučení MA tedy popírá původní odpověď danou Evropské unii. Kromě tohoto závěru uvádí MA i v jiném svém dokumentu, že nebude vyhověno žádostem o zařazení do seznamu ISO 3166–1, jejichž jediným důvodem je získání práva registrace ccTLD.

WT100

Evropská unie se svého snu o vlastní TLD vzdát nechce. 12. prosince 2000 připravila dokumenty, které trochu mění původní záměry s TLD a je připravena znovu se pokusit o registraci vlastní TLD. Asociace CO-EUR vydala po svém zatím posledním zasedání velmi optimistickou tiskovou zprávu. Na dalším postupu bude spolupracovat s EC-POP. Také nynější situace v ICANN a jeden z posledních IETF WD dávají EU jistou šanci na úspěch.

Nesdílím s EU její nadšení ani růžové vyhlídky a nedomnívám se, že ICANN rozhodne na svém červencovém zasedání ve Stockholmu, a tak je pravděpodobné, že se o dot .EU bude hovořit i na začátku října v Praze a při dobré vůli by ICANN mohlo rozhodnout v listopadu v Marina del Rey. Každopádně se máme na co těšit.

Měla by EU dostat vlastní TLD?

Autor článku

Autor se zabývá výkonovým marketingem na internetu. Pracoval pro Advertures, Dobrý web a Outrider. Martin byl dříve redaktorem Lupy a dalších periodik o IT.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).