Letos ale jako by bylo vše jinak. Diskusi moderoval Jan Pokorný a vnášel do ní prvky své práce rozhlasového redaktora. Do pořádající agentury vlastnicky vstoupil Český Telecom a stal se také generálním partnerem celé výstavy a konference. V této souvislosti asi nikoho nepřekvapí, že tím minimálně pilotní přednáška byla velmi ovlivněna – a nutno podotknout, že negativně. Možná dřívější ročníky zahajovaly méně bombastickými tématy než je „eČesko – blízká nebo vzdálená budoucnost?“, ale o to blíže byly všední realitě „internetového“ dne a rozhodně měly větší praktický dopad na dění v českém Internetu než proběhlý e-summit.
Samotné téma e-summitu bylo uvedeno poněkud nepatřičně, i když pro oko příjemně – módní přehlídkou, jejíž součástí byla i prezentace spodního prádla. Nakolik to souvisí s děním na českém Internetu, nechám na posouzení čtenářům.
Oč zajímavější bylo předvystoupení, o to větší rozčarování na mne dopadlo po vystoupení prvního řečníka – nejvyššího představitele společnosti Český Telecom, pana Pilného. Dozvěděl jsem se při něm spolu se všemi přítomnými, že internetová bublina praskla a splaskla, že něco najít na Internetu je problém – cituji: „Chci-li si koupit třeba vysavač listí, vrátí se mi ve vyhledávání 1700 nepoužitelných odkazů“, že na rozdíl od přepnutí programu v televizi, které proběhne okamžitě, musím na Internetu několik vteřin čekat při načtení nové stránky, a vůbec to celé padá a není to k použití. Vskutku optimistický přístup k otázce možností Internetu od člena společnosti, jež je generálním partnerem celé akce.
E-summit pokračoval zajímavou formou – jednotlivá témata (legislativní prostředí a vliv státu, zdroje pro realizaci projektů a služeb, dostupnost kvalifikovaných odborníků, faktory ovlivňující dostupnost Internetu pro koncové uživatele, zkušenosti s řešením business problémů klíčových firem v souvislosti s nástupem nové ekonomiky) byla uvedena předtočenými reakcemi lidí z řad reprezentantů významných společností – Citibank, ČEZ, Barum Continental a dalších. Na tyto předtočené příspěvky pak reagovali přítomní.
Mezi předtočenými vystoupeními vyloženě dominoval svým pesimismem zástupce ČEZu, u kterého přítomný ministr Březina poznamenal, že zřejmě poslední dva roky v Čechách nežije – natolik byly jeho názory vzdálené reálnému stavu Internetu u nás.
Celou diskusí se linulo jako červená nit jediné – Internet a jeho možnosti jsou zatím nedostupné, nemají praktické využití, implementace je složitá a návratnost problematická. Vyloženě optimistické poznání z úvodního setkání na takové akci, jako je PIW 2001.
Do diskuse nebyl přizván jediný zástupce společnosti, která na Internetu nebo s jeho pomocí něco významného dokázala – ani u nás jich nemáme málo (NetBeans, Tiny Software, Qbizm, Seznam, Mobil Server, Globe Internet a další), aby čelil pesimistickému duchu celého setkání. Naopak se diskuse povětšinou zúčastnili zástupci významných firem, ovšem bez zjevného internetového zázemí. Celé to pak bylo spíše o jejich zviditelnění než o smysluplné diskusi, a záměr pořadatelů (převzaný z jejich popisu akce) „… jednání slibuje nová řešení a naznačení dalšího vývoje v oblasti obchodování na Internetu neboli tzv. nové ekonomiky“ zůstal nenaplněn.
Na celém setkání zazněl jediný smyluplný poznatek – je třeba vytvářet aplikace uživatelsky zajímavé, které přinesou jasnou přidanou hodnotu. Ale tím se snad řídí většina internetových podnikatelů v běžném prostředí, kde nemáte zaručený monopol.
Ano, tento popis je v podstatě shrnutím mých subjektivních pocitů, ale následná diskuse s několika účastníky mne přesvědčila o jeho opodstatněnosti. Možná by si jednotliví diskutující měli uvědomit, že jejich slovům pozorně naslouchali i přítomní novináři, kteří jejich názory zprostředkují mase svých čtenářů – a pak zkuste někoho přesvědčit o světlé budoucnosti spojené s využitím Internetu, když si v novinách přečte, že ten Internet není nic, čím by se stálo za to zabývat.
ČLÁNKY DO MAILU