Zkoumání koncepčních a aplikačních možností obdobných sítí, založených na distribuci komponent a žonglování s uživatelskými daty na serverech, probíhalo a probíhá povícero. K části problematiky věci viz např. článek Musí být GUI trvale na desktopu? Ale vůbec ne. Jak na to? o klientech, které jsou jen okénkem do zpracování dat na inetových serverech, nebo — s lehkým nadhledem — Kdy počítač přestává být počítačem? (obojí na Lupě).
Pojďme se podívat na základní koncepční body MS Millenia:
- Seberozhodovací dynamická distribuce dat i aplikací — systém sám rozhodne, kde všude se budou provádět operace s daty, a bude data i aplikace přesouvat podle svého „uvážení“.
- Celosvětová přizpůsobitelnost — podle výzkumníků MS je logické, že by na Internetu (myšleno na celém světě) měl existovat jen jeden jediný takový systém.
- Odolnost k chybám — zřejmá obecná podmínka pro cokoli na světě (akorát, že nikdy není 100% splnitelná, jak silně prokazuje právě MS).
- Sebeladění — Millenium by mělo „umět rozhodovat“ o všem, co se týká optimálního běhu jeho funkcí (tj. v distribuci aplikací a dat, zpracování dat a komunikace s klienty).
- Sebekonfigurovatelnost — přibývající stroje a zdroje (a odkazy na ně) by měly být automaticky asimilovány (podle borgovského „Veškerý odpor je marný“? :-)
- Bezpečnost — závisí na zavedení tzv. „důvěryhodných domén“ s různými právy a bezpečnostními principy (údajně bez centrální správy).
- Řízení zdrojů — předchozí tvrzení o necentralizaci vyvrací hned tento bod. Poskytovatelé služeb „důvěryhodných domén“ mají nad nimi mít explicitně dané právo kontroly. Právo rozhodovat o tom, k jaké „důvěryhodné autoritě“ dají svá data, mají mít i uživatelé (např. v případech, kdy by nějaká firma nechtěla dávat svá data na servery konkurence — sorry, ale tohle si zaslouží smajlíka :-)
I když už z tohoto nástinu je dost jasné, kam se míří, jsou to pořád jen „slova, slova, slova“ kralevice dánského. Pojďme o kousek dál a hned bude převelice jasno.
Výzkumníci MS uvádějí, jak by to mělo v praxi vypadat. Člověk si koupí v krámě nějaký počítač. Připojí ho k Internetu. Předinstalovaný (ev. do ROM vpálený) bootovací software asimiluje počítač do internetového Millenia. V případě připojení např. firemní lokální sítě Millenium dokonce může přesunout její silnější servery na jiné adresy, kde se jim bude dařit lépe (optimalizace funkcí a využití jejich kapacit). Jak u domácího, tak firemního uživatele Millenium kompletně zmapuje počítače a „spojí“ je s milleniovským Internetem. Pro omezené řízení průběhu celosvětové asimilace lokálních sítí by sloužil přidaný „asimilační disk“.
Projekt Millenium je pochopitelně tím, čím se chystá být MS.NET. Ten zpočátku nebude až tak úplně borgovský, ale o tom, že se bude ubírat tímto směrem, není proč pochybovat. Při znalosti koncepce Millenia je jasné, o jaký směr jde. Jednou z nejpodstatnějších věcí pro naplnění imperiálních snah MS o ovládnutí Internetu je produkce počítačů s asimilačním firmwarem. Zákony, jako je např. SSSCA, tomu vydatně napomohou (viz SSSCA — Orwellův zlý sen se naplňuje}. Ani další možné manipulace nejsou podružné. Např. „úprava“ TCP/IP made in MS by způsobila, že neasimilovaný počítač by byl na Internetu mimo mísu (resp. mimo borgovské společenství).
Systém, kde uživatel nebude mít ani ponětí, co a kde se provádí s jeho daty, je nekonečným polem možností pro manipulace a šmírování. Jeden celosvětový systém je i těžce zranitelný jakýmkoli útokem, s důsledky potenciálně katastrofickými.
Za tak skvělou asimilaci se samozřejmě bude tvrdě platit. Nepřetržité potoky miliard z celého světa budou ústit do bezedného pokladního oceánu MS. Všechna pozemská řečiště a oceány se budou moci jen červenat. Jde o stejný systém, jaký zavedli kameníci, aneb o pohlcení distribučních kanálů hudebních aj. záznamů. Tvorba je už zcela nepodstatnou věcí. Panáčkové drnkající na kytary nebo poskakující před kamerami metamorfují do levné komodity, která se snadno nechá koupit, aby mohla exhibovat podle korporačních plánů. O všem rozhodují nejmamonářštější překupníci, plnící své distribuční kanály zcela stejně jako třeba překupníci drog.
Diskuse Microsoft's Vision For Future Operating Systems na Slashdotu má z Millenia MS velkou jundu, ale je z ní cítit i jistá stísněnost. V diskusi zcela chybějí informace o tom, že sítě peer-to-peer mají dynamickou distribuci dat vyřešenou do velké míry a jejich vývoj pokračuje. Ale několik názorů, které se tam objevily, stojí za pozornost. Jedním z nich je výtka, že se geekové stále snaží kopírovat všechno, co z MS vyleze (většina je toho i tak nepůvodní, a pochází z koupených nebo jinak podrobených firem). K tomu něco např. v článku Zajímavý návrh, jak zbytečně nekonkurovat MS a spol. a „vyhrát“ v News on 'Net.
Jiný názor, který se vyslovuje pro MS a pro jeho Millenium, uvádí jako argument Star Trek — kosmická loď pod velením kapitánky Janawyeové přece taky musí mít jeden systém, jako je Millenium. Dobře jsem se zasmál. Jednak tomu, jak někteří lidé podléhají zdání, že co vidí v TV, je skutečnost (přestože specifikace lodního systému nikde uvedena není :-), ale i tomu, že všechny ostatní fantazijní civilizace v seriálu používají zcela odlišné systémy (ale i ty jsou ve Star Treku „prostupné“).
Co s tím může komunita otevřeného kódu dělat? Přestat se starat o MS a jít svou cestou. Projekty, jako je Mono firmy Ximian (což je kopie MS.NETu i s CLI/C#), jsou mrháním energií. Podobně nesmyslné je snažit se neustále dohánět monstra typu MS Office různými StarOfficy apod. (k tomu rovněž viz posledně uvedený odkaz).
Největším nebezpečím pro free software a otevřený kód je ale možnost jejich postavení mimo zákon a zavírání vývojářů z celého světa do amerických vězení, podobně jako v případě D. Skljarova. Zákon SSSCA by to umožnil. Další podobné zákony se jistě ještě objeví. USA se bude snažit přimět všechny cizí vlády k jejich infiltraci do svých právních systémů. V takovém případě by byl se vším úplný konec a nastoupila by nejhorší možná verze MS & spol. podle Orwella, aneb totální diktatura totálně šmírovaných obyvatel Země, zcela podřízených společku „polobohů“ Velkého Bratra.
Přírodní zákony donekonečna prokazují, že bohatost celku je jen v bohatosti diverzifikovaných a mnohostranně provázaných systémů s obrovsky členitou distribucí všeho, včetně informací. Tomu nevzdělaní mocenští/korporační papaláši nikdy neporozumějí. Jejich touha po ovládání všeho silově vnucovanou uniformitou a likvidací diverzifikovaných seberealizací (tj. zdrojů bohatosti celku) je zaslepená. Výsledkem je prohlubující se destabilita, vedoucí k unipolárnímu (v „lepším“ případě bipolárnímu) systému totalizované moci vládců nad ovládanými a k zatuhnutí celku do nepohybu. Zkrachovali na tom všichni diktátoři minulého století. Budou si tím všichni muset projít znovu i ve 21. století?
