Trh elektronických knih má svého hegemona, jímž je Amazon a jeho platforma Kindle spojená s téměř celosvětovou bezdrátovou distribucí pomocí sítě AT&T a jejích roamingových partnerů. Více či méně zdatně sekunduje této aktivitě řada dalších společností a aktivit, které jdou proti, případně se vezou. Příkladem může být Sony, které prodává své vlastní čtečky elektronických knih a provozuje pro ně obchod Reader Store nebo Barnes & Noble a jeho čtečka nook spolu s prodejem vlastních eknih.
Co změní iPad
Apple iPad je na trhu necelý týden a dělat z prvních čísel ohlašujících třista tisíc prodaných kusů za první den, na který se několik měsíců předem sbíraly předobjednávky, nějaké závěry, není nutně směrodatné. Jenže naděje, které trh vkládá do iPadu, nejsou právě malé. iPad má být metlou na Kindle, protiváhou, která silou a charismatem Apple zválcuje trh elektronických knih do přijatelné podoby. Očekává se, že Apple se povede něco podobného, jako před lety v hudbě a videu s iTunes, které se stalo synonymem legálně distribuovaného obsahu.
iBookstore, jak se nový produkt Apple jmenuje, vstupuje na trh v podobně složité době, jako tehdy. Kindle sice hraje prim, ale to se ctnostně mlčí o největším distribučním kanálu elektronických knih: warez serverech. Ty elektronickými knihami přetékají a starají se o většinu distribuovaných elektronických knih zejména v neanglických jazycích. Naprostá většina knih ani oficiálně v elektronické verzi neexistuje, o její vznik se starají nadšenci, kteří knihu oscanují a zpřístupní, ponejvíce bez vědomí autora a vydavatele.
Velikou výhodou v boji Kindle a Apple proti „šedému trhu“ je pohodlí respektive nepohodlí. Najít konkrétní knihu dá často dost práce, pokud nevíte jak. Navíc ji většinou najdete v PDF, tedy ve formátu pro elektronické čtečky málo vhodném. Konverze je pak nad síly další řady uživatelů. A jelikož se ceny eknih pohybují do deseti dolarů, není se čemu divit, že uživatelé se nechávají zlomit na to, knihu legálně zaplatit a dostat ji ve formátu a pohodlí, jež jim vyhovuje.
Kindle ale protivenství Apple nebere na lehkou váhu. Není náhodou, že ihned, jak se začal prodávat iPad, se v Appstore (provozovaném Apple pro dodávku software na jeho iPad/iPod/iPhone platformu) objevila druhá verze software Kindle, která umožní jednoduše vybrat a koupit knihu z nabídky Amazon Kindle. A pak si ji číst na zařízení Apple. Což není vůbec malý trh, platforma OS X (tedy mobilní verze Apple operačního systému Mac OS X) dnes čítá zhruba sto milionů zařízení v provozu, což je obrovská síla oproti zhruba třem milionům Kindle zařízením, které byly prodány do počátku roku 2010.
Nyní přichází iPad a i když jeho primárním účelem není čtení knih, je obecně považován za zařízení pro čtení knih velmi vhodné. Sice oproti Kindle nevydrží na baterky celou dovolenou, ale pro běžné celodenní používání jeho desetihodinová výdrž postačuje. Pro a proti e-ink displeji versus podsvícený LCD je spíše na zákaznících, rozhoduje cena, kde Kindle začíná na 260 USD, zatímco iPad na 500 USD a výbava. kde pro iPad boduje širší použitelností. I proto se čeká, že počet prodaných iPadů přesáhne počet zařízení Kindle v provozu nejpozději během tří měsíců.
Těžká léta vydavatelů
Apple iBookstore je zatím dostupný jen pro zákazníky z USA a Kanady, což jsou ostatně jediná teritoria, kde se iPad prodává, do Evropy se bude šířit v polovině roku. Kindle se prodává celosvětově, ale českou knihu na něm vystavit nemůžete, mezi jazyky, které Amazon akceptuje, zatím není. I to se zřejmě změní. Zda Apple iBookstore rozchodí i pro české zákazníky, zatím jisté není a Apple podobné věci nekomentuje. Až to bude, tak to prostě bude. Amazon pro svůj Kindle slibuje, že češtinu bude v budoucnu podporovat, podle neoficiálních komentářů prý v průběhu osmnácti měsíců.
Pro české vydavatele a především to znamená chvíli oddechu, zřejmě poslední v době papírových knih. Pokud se distribuce českých elektronických knih rozjede kanály jako Kindle a iBookstore, bude to pro vydavatele znamenat velmi razantní změny. Oba kanály totiž umožňují velmi snadno publikovat i knihy nezávislých autorů a dělat na své knihy marketing, což spolu se zajištěním distribuce bere většinu práce, kterou na sobě dnes vydavatelé měli. Zbývá sazba knih, jenže pokud nejde o umělecky hodnotná díla, lze ji zvládnout i ve Wordu z předpřipravených šablon.
Ještě podbízivěji se k autorům chovají nezávislé e-knižní portály jako SmashWords.com, které agregují nabídky nezávislých autorů a menších vydavatelů, tyto knihy pomáhají digitalizovat, prodávat a nabízet i do velikých prodejen eknih, jako je Kindle nebo iBookstore. Web má vlastní obchod, kde se prodávají i knihy nevyhovující nejrůznějším kritériím Kindle/iPadu/Sony – lze si snadno stanovit cenu, vytvořit formáty a vesele své dílo prodávat. Nebo rozdávat, to záleží na vašem naturelu. Vyzkoušet můžete scifi Flotila Země (zatím jediná česky zde) ve formátech pro nejrůznější čtečky i Apple platformy.
Na hranici toho všeho se pohybuje Google Books, který se zatím vydavatele úspěšně snaží naštvat svou arogancí. Díky ní ovšem Google dostává pod svá křídla značná množství obsahu, jenž se postupně přesouvá díky nejrůznějším udělátkům i do čteček. Většinou ovšem jen knihy s propadlými právy a psané anglicky.
Česko: Palmknihy a Gutenberg
Česká vydavatelství se zatím s eknihami moc nekamarádí. Minimum vydavatelů je schopno vygenerovat a nabídnout digitální knížku. Výjimkou je třeba Libri, které nabízí řadu svých knih (historické, religionistiku a mytologii) ve formátu PDF s tím, že objednávání funguje emailem a nepříliš intuitivně. Nativní formáty pro elektronické čtečky čeští vydavatelé nepodporují.
I Česko má své bojovníky za elektronické knihy. Desetiletku existující Palmknihy.cz nedávno obměnily design a připravují se na to, že „letošní rok se to konečně zlomí“. Firma intenzivně vyjednává s vydavateli, aby jí poskytli práva k prodeji elektronických verzí knih, které budou dostupné jak pro čtečky, tak pro mobilní telefony. Jména vydavatelů ani termín spuštění prodeje knih zatím zástupce firmy prozradit nechce, z webu tak lze stahovat „jen“ knihy zdarma, kde ale samozřejmě nové trháky chybí.
Druhým koněm je projekt Gutenberg, který spadá pod křídla Ringieru. Ten nyní vypadá poněkud přichcíple, v databázi nabízí jednu placenou knihu a 1800 neplacených, které zde byly již vloni v létě, články na blogu ze září a na titulce dvě lednové novinky. Vypadalo to, že se Gutenberg na nás urazil za naši loňskou otázku, jak je možné, že se v jeho databázi objevily texty, které digitalizovaly konkurenční Palmknihy včetně překlepů, které tam Palmknihy vytvořily. Loňské ambiciozní plány mají přijít letos, pokud se ovšem Ringieru podaří provozuschopně ustát fůzi svých internetových aktivit s Axel Springer a pokud se projekt pod novým šéfem Danielem Dočekalem dá znovu do pohybu. Zatím je na květen slíben nový redesign a podle Facebook stránky projektu také „Pravidelné doplňování zdarma dostupných knih. Podpora ePUB a PDF (s pomocí Adobe Content Server). Přehledy čteček s recenzemi. Návody jak číst eknihy v mobilních telefonech. A další a další věci. Rok 2010 bude rokem e-knihy.“
Eknihy jsou záchrana, ne hrozba
Zajímavým tématem diskuse vydavatelů je téma, zda elektronické knihy jsou hrozba nebo naopak záchrana vydavatelů. Čeští vydavatelé v elektronizaci svých knih vidí hlavně hrozbu, protože „co je zdigitalizované, to se hned rozkrade“. Pravdou ale je, že se na patřičných fórech objevují bez problémů knihy, které svou digitální podobu nemají, oscanovat knihu a projet ji přes OCR je dneska už hračka. Dokonce na některých tuzemských fórech funguje samoregulace: Brownův Ztracený symbol v češtině jako eknihu neseženete, zatímco se slovenštinou si sousedé hlavu nelámali. Prý proto, aby měl vydavatel čas knihu zpeněžit.
Určitým vodítkem jsou dlouhodobě data amerického vydavatelství technické literatury O'Reilly. To patří mezi průkopníky elektronických knih a jeho výsledky ukazují, že dnes se prodává dvojnásobek elektronických knih oproti knihám papírovým.
Z dalšího grafu je vidět hlavní problém: klesají veškeré prodeje počítačové literatury, klesá celý průmysl IT literatury (červená linka).
Existence elektronických knih tedy není problémem vydavatelského průmyslu, tím je spíše konkurence jiných způsobů distribuce informací a zábavy k uživatelům. O tom, že trh prodeje elektronických knih zažívá objemový boom, jsme na Lupě již informovali.
Problém českých vydavatelů je v podstatě ten, že nic nedělají, nijak na vývoj nereagují. Utíká jim trh. Stěžují si, že jejich knihy se kradou a přitom nedělají nic pro to, aby tomu tak nebylo. Aby existovala legitimní nabídka elektronických knih a aby zasahovali proti nabídce elektronických knih v různých fórech. Přitom je to jednoduché, stačí brigádník, který sleduje a vyhledává knihy na profláknutých diskusních fórech a žádá po Rapidshare a dalších sdílecích systémech odstranění obsahu. Většinou je to naprosto jednoduché a bezproblémové, mnohem účinnější, rychlejší a levnější, než vyhrožování soudy, ale čeští vydavatelé toho nejsou vlastně schopni.
Jeden z mála vydavatelů, který se do tohoto boje systematicky dal, je Cpress Media, který tak zasahuje proti šíření PDF jím vydávaných a digitálně šířených PDF časopisů. Marek Lutonský říká: Vydavatelé a autoři se musí smířit s tím, že nelegální sdílení svých knih a časopisů nikdy nezastaví. Bez velkého úsilí a nákladů ho ale mohou dostat na snesitelnou úroveň. Doporučuji však vyhnout se oficiálním cestám přes Policii a soudy, protože to trvá dlouho, stojí mnoho peněz a času, a výsledek je velmi nejistý. S partyzány v džungli také nehne tanková divize, jsou potřeba speciální jednotky, a podobně je nutné přistupovat i k internetovému pirátství. Tedy používat jiné zbraně, nové postupy a hlavně řešit všechno efektivně a rychle.
Nové přístupy: ceny, formáty, právní problémy
Amerika je napřed a tak si po ustalé diskusi o tom, zda eknihy jsou hrozba nebo spása (USA-made odpověď: ani jedno), otevírají diskuse další. Nedávno proběhla vlna nevole mezi autory a vydavateli elektronických knih, kteří prý tlačí na snižování ceny. Nedávno se proti těmto tlakům ohradil John Grisham, jeden z nejprodávanějších amerických autorů, jehož knížky navíc nebyla až do půlky března digitálně dostupné. Nízká cena prý neumožňuje autorům vytvářet zisk z knih a zhoršuje podmínky pro začínající autory. Je pravda, že například Kindle se snaží držet ceny digitálních děl níže, než u děl papírových a Apple to má přímo v podmínkách, že digitální dílo musí být levnější než papírové, odhaduje se, že jen třetinu ceny dělá ona „hmotnost“ a tedy těžko mohou být digitální knihy více než o třetinu levnější.
K tomu ale existují i protinázory. Tak především digitální knihy není možné nijak legálně sdílet a dokonce ani zdědit podle zákonů platných v řadě zemí včetně USA. Pokud si někdo vybuduje knihovnu tisíců digitálních knih, po jeho smrti ji nemůže nikdo zdědit. Což je nemilé a zavdává to řadu budoucích problémů, také to ale znamená, že digitálních knih by se mělo prodat více než papírových. Není ani legální svůj soubor s knihou někomu půjčit, i jen samotné půjčení čtečky někomu jinému, než je majitel čtečky, je právně diskutabilní. Tím je užití digitální knihy významně omezeno a pro zastánce nízké ceny je to další argument, proč by digitální knihy měly být levné.
Naproti tomuto trendu jde také nová generace podnikatelů v elektronickém publikačním průmyslu. Především odborní blogeři v poslední době objevili zajímavý segment trhu, rychloobrátkovou odbornou literaturu. Chcete se naučit dobře fotit s novým fotoaparátem, který jste si právě koupili? Za ceny v řádu jednotek dolarů jsou ke stažení digitální knihy, které vás na pár desítkách stránek provedou vším potřebným. Jak ovládat specifické funkce nového software? Jak dělat marketing pro neziskovky na Facebooku? Na vše najdete elektronické knihy o rozsahu pár desítek stránek a cenách typicky do pěti dolarů. Čtenář vyžaduje hutné informace za přijatelnou cenu, nemá náladu číst třísetstránkovou publikaci, která by to samé jen rozvlekleji okecala, protože „kdo by si koupil tak tenkou knížku“. Spěch a především specializace, to je symbol nové doby elektronického publikování. Přizpůsobují se i autoři. Nic z toho neznamená, že by dlouhé novelistické knihy měly zmizet, ale u odborné literatury se prosazuje koncentrace, stručnost a věcnost. Navíc za úměrnější cenu.
V USA elektronické knihy trh prolomily a chystají se na vítězné tažení západní Evropou i dalšími trhy. Pokud se naši vydavatelé nerozhoupají, bude to jen k jejich škodě. Místo na trhu obsadí nadnárodní projekty, pro něž bude čeština jednou z položek v nabídce a kteří místním vydavatelům přenechají jen nelukrativní tržní niky.
