Evropa sype desítky miliard do obranných startupů. Do Česka letos nešla ani koruna

V technologiích se oficiálně mění priority. Roky sázeli investoři hlavně na software a digitální služby na bázi předplatného, takzvaný SaaS. Teď čím dál víc peněz směřují do technologií, které mají obtížnou cestu od vývoje po užívání: od robotiky a autonomních systémů po obranné technologie. Konkrétně v deseti zemích tvořících východní křídlo Evropské unie – od Finska přes Pobaltí, Polsko a Česko až po Rumunsko a Bulharsko – přitekla loni do takzvaného tough techu necelá miliarda dolarů, v přepočtu asi 21,5 miliardy Kč.

Jen za prvních devět měsíců letoška přibylo dalších v přepočtu skoro 37 miliard Kč. A do konce letoška by se číslo mělo podle odhadů zvednout na až 51 miliard Kč, s přehledem víc než dvojnásobek loňského čísla. Je to jedno z nejvýraznějších přerozdělení venture kapitálu v Evropě za posledních deset let, říkají odborníci. 

Jde přitom o odvětví, pro které je problematické i jméno. Deep tech jsou firmy, které stavějí na vědeckém výzkumu nebo zásadním technologickém průlomu. Tough tech zdůrazňuje, jak obtížné je takovou technologii vyvinout, vyrobit, otestovat a nasadit. Může jít o roboty, nové energetické systémy nebo autonomní stroje, které musí fungovat i v náročných podmínkách.

Přečtěte si také:

Umělá inteligence nám poněkud zahustila prostor nesmysly. Někteří se s tím nemažou, říkají investoři z deeptechového fondu

A do tohoto ze strany investorů dříve opomíjeného kouta trhu směřovala od roku 2024 do letošního září téměř třetina veškerého venture kapitálu investovaného v těchto deseti zemích. Přitom ve zbytku Evropy to byla méně než šestina. Zmíněná linie a země, které ji tvoří, se za posledních dva roky staly centrem evropské obranné inovace.

S výjimkou Česka. V přehledu DAEN (Defence Angels European Network), který sleduje obranné a bezpečnostní technologie a jehož nejnovější údaje platné popsané v tomto článku budou teprve zveřejněné, nezískaly české startupy za prvních devět měsíců roku 2026 od venture kapitálových investorů vůbec nic. V daném srovnání je Česko jedinou zemí s takovým výsledkem.

Mimořádně aktivní rok

V předchozích letech se zemi v tomto ohledu dařilo lépe. Od roku 2020 počítá report iniciativy DAEN v Česku sedm startupů této kategorie, jejichž hodnota má dosahovat 183,9 milionu dolarů (4 miliardy Kč). Celkové VC financování od roku 2020 činí 65 milionů dolarů (1,4 miliardy Kč).

Jenže v žebříčku 11 sledovaných zemí (Tough Ten plus Ukrajina), které vede Finsko, je země za Polskem i za Slovenskem. Oběma se daří dobře, Slovensko ostatně letos na zmíněném tough kapitálu získalo víc než za všechny předchozí roky dohromady a stalo se třetím největším trhem co do rizikových investic.

Pro srovnání: Finsko má od roku 2020 celkem 55 startupů s hodnotou podniků 18 miliard dolarů a investicemi 3 miliardy dolarů. Polsko 31 startupů a s nimi 112,7 milionu dolarů v investicích. Estonsko, Litva a Lotyšsko dohromady čítají 57 startupů, financování kolem 380 milionů dolarů a souhrnnou hodnotu zhruba 1,5 miliardy.

Přečtěte si také:

S touhle rychlostí pokroku už jsem se nevydržel jen dívat, říká investor, který znovu založil startup. Má překonat omezení lidského bádání

„Rok 2026 byl mimořádně aktivní, a to ještě neskončil. Už dnes vyprodukoval čtvrtinu veškerého financování, které do regionu přišlo od roku 2020,“ popisuje Viktorija Trimbel, autorka přehledu Invest for Defense z iniciativy DAEN. Slovensko specificky zmiňuje jako zemi, která v žebříčcích vystřelila. O tématu hovořila na konferenci Engaged, kde se letos sešli investoři, zakladatelé obranných startupů i zástupci Evropské komise a NATO.

Hlavní proud

Český kapitál do obranného sektoru investoval. Finance ale míří pryč ze země.

Zajímavou ukázkou zahraničních obranných technologií s českým kapitálem je Occam Industries. Podíváte-li se po fotografiích jeho zakladatele a šéfa Guie Wainwrighta, pravděpodobně najdete hlavně ty, kde má na sobě maskáčové oblečení. I když vystupuje v Česku na konferenci, má za sebou profilovou fotku ve vojenském. Occam Industries je rozkročený mezi Londýnem a Kyjevem. Česko je pro firmu důležité, loni získala 3 miliony eur v investičním kole, které vedl zdejší Tech Horizons, fond s účastí českého obranného holdingu CSG.

Occam dodává autonomní software pro sériově vyráběné drony, aniž by zasáhl do jejich konstrukce. Systém využívá počítačové vidění a nepotřebuje GPS ani externí komunikaci. Technologie se považuje za jeden z prvních případů, kdy se západní AI systémy integrují přímo do ukrajinských bezpilotních platforem.

„Naše společnost je dnes na Ukrajině v nejlepší kondici, ale jsme teprve tříletá firma založená v roce 2023. Startovali jsme od nuly,“ říká Wainwright s tím, že se v tu dobu ukrajinský trh formoval a systém zakázek se výrazně liší od toho evropského i amerického. „Nejdůležitější hodnota, kterou v těchto podmínkách můžete dodat, je čas a rychlost škálování,“ dodává. 

„Je tu zcela nová kategorie a věříme, že se objeví skupina vítězů – startupy, které se stanou novými lídry,“ komentuje Matěj Luhový z Tech Horizons. „Pracovní hypotéza mnoha subjektů v oblasti obranného rizikového kapitálu zní, že důvodem, proč pozorujeme takový nárůst investic do obranného průmyslu, je, že se otevřela zcela nová kategorie. V tradičním odvětví, kde se vyrábějí velké stíhací letouny, letadla nebo tanky, budou i nadále převládat hlavní dodavatelé. A zatím přicházejí systémy pro postupné opotřebování nepřítele, ať už se jedná o cenově dostupné řízené střely nebo třeba drony,“ dodává.

Během posledních 15 let do sektoru hlubokých technologií směřovala v deseti zemích na východní hranici EU zhruba desetina rizikového kapitálu. V roce 2026 podle dat DAEN podíl dosáhl 56 % a užší obor náročných technologií zabral téměř devět z deseti všech deeptechových investic. Ještě před dvěma lety pohyboval to přitom byla asi každá pátá. „Ve většině Evropy jsou obrana a duální technologie stále specializované výseky. Tady jsou hlavním proudem,“ popisuje report, na němž se podílel také český fond Depo Ventures.

Trimbel upozorňuje také na to, že polovinu kapitálu investovaného v regionu budou letos tvořit peníze od domácích investorů. To může být problém. „Řada evropských VC fondů má rizikový apetit spíš jako obchodníci s dluhopisy než jako rizikoví investoři,“ říká Erin Hallock, partnerka NATO Innovation Fund. Podle ní se tak příliš soustředí na firmy s ověřeným byznysem, tržbami a předvídatelnější cestou k výnosu. Jenže venture kapitál funguje jinak: ne každá investice musí uspět. „Princip je takový, že investujete kapitál s určitou mírou rizika a jen několik málo investic musí vynést tolik, aby pokryly celý fond. Musíme být ochotni podstupovat i velká rizika,“ vysvětluje.

„Počet velkých investičních kol stále roste, zatímco počáteční kapitál je naprosto minimální a růstový téměř neexistuje. Každé kolo nad 100 milionů dolarů, na které narazím, navíc zahrnuje americké peníze,“ říká.

Dinka Dinkova si myslí, že by situaci mohla pomoct změnit Evropská unie. Dinkova pracuje v Evropské komisi na obranných inovacích a podle ní se mění i způsob, jakým instituce pořizují nové obranné technologie. „Příští rok spouštíme nový program Challenge. Jeho cílem bude vyvíjet řešení prověřená v bojových podmínkách, která budou vycházet z potřeb formulovaných ministerstvy obrany a armádami,“ popisuje. Průběžná zpětná vazba od uživatelů má pomoci technologie dál zdokonalovat.

Změna má být ale i ve zjednodušení nákupů. „Na konci procesu bude mít ministerstvo obrany možnost nakoupit produkt bez otevřené soutěže. Je to nový styl, který se vymyká filozofii všech našich tradičních investičních programů,“ říká.

Přečtěte si také:

Evropa se rozhoduje, kolik zbude z trosek plánu na udržení technologií doma. Česko je mezi těmi, kdo je boří

• Chcete mít Lupu bez bannerů?
• Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
• Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
• Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?

Staňte se naším podporovatelem

Chci se stát podporovatelem