Hlavní navigace

Evropou se táhne přízrak vyššího zdanění elektroniky

12. 3. 2001
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Cédéčko plus 10% korun. Modem plus 10% korun. Pécéčko plus 10% korun. Nebo raději rovnou plus 20%? A za co? No přece aby kameníci měli víc miliard. Je to hrozné, ale kameníci chudnou a pokud je nespasíte placením novodaní, opustí nás o žebrácké holi. Rozevřete peněženku dokořán. Kamenický kasacink vás vítá.

Z celé houštiny materiálů, zabývajících se před pár lety „jen“ kamenickým daněním záznamových médií, teď už i spotřební elektroniky, na úvod vypíchnu jeden z nejzajímavějších. Za názvem Motley Fool – v přibližném překladu „Šaškovitý blázen“ – jsou dva bratři, kteří založili tuto veleúspěšnou kapitálovou poradnu pro Američany všech stavů. Do světa financí vstoupili šokujícím způsobem. Všechno obrátili naruby – hlavně škrobenost a strojenou tajuplnost wallstreeťáků, brokerů apod. Dali tomu život a humor.

Před půlrokem na jejich serveru vyšel článek Lawsuits Cripple Capitalism. Zabývá se „novodaňovými“ kroky kameníků a zdůrazňuje, že o tom, co získá pozornost lidí, by měla rozhodovat nabídka, nikoli její ubíjení s podporou „zájmové“ justice. Nejde snad až o přímé podplácení soudců, ale o výsledky dlouhodobého lobování starých multimiliardových korporací mezi zákonodárci. Lobování provázejí „pozornosti“ a konexe všeho druhu.

Např. u proslaveného soudce Kaplana, který postavil DeCSS (dešifrátor DVD) mimo zákon jako psance technologického světa, je konflikt zájmů zřetelný. Než se Kaplan stal soudcem, pracoval jako soukromý právník ve prospěch firmy Time Warner a DVD! Motley Fool pokračuje ve výčtu známých kamenických pokusů o likvidaci nových technologií v tomto století (jistě si vzpomenete na snahu kameníků, soudně zakázat výrobu videomagnetofonů, o mnoho let později přehrávačů MP3). Motley se nakonec ptá, zda kočí svého času neprotestovali proti vývoji aut. :-)

Kamenické znásilňování legislativy jde až k nesmyslnému hybridu komunistického kapitalismu – ke zdaňování elektronických záznamových produktů ve prospěch kamenických molochů. V několika zemích už zaplatíte za záznamová média – a postupně i za elektronická zařízení – o dost víc, než by jinak bylo nutno, protože v ceně platíte i daň, která jde do kapes multimiliardových korporací.

Zdůvodňuje se to tím, že každý člověk, který si koupí něco, co se dá použít k nahrávání, si může něco nahrávat mimo kontrolu kameníků, takže ho nemohou zkásnout. Prý vlastně jde o náhradu potenciálních škod (loni takové „škody“ údajně dosáhly jen v Evropě 5 miliard USD – ale důkaz nikde žádný). Jde o korporační a právnickou sofistiku. Ve skutečnosti se k lidem přistupuje jako k potenciálním zlodějům. A v nejvyšší skutečnosti jde o kamenické ruce v kapsách každého člověka. Když si vynásobíte iks miliard lidí miliardami záznamových médií a stamiliony produktů spotřební elektroniky, dojdete k zajímavému číslu, že?

Vše je založeno na presumpci viny. Nejde o princip solidarity, jako např. u zdravotního pojištění. U něj se lidé skládají na to, aby se pomohlo jednotlivým občanům postiženým nemocí. Kamenická daň sype miliardy do kapes kameníků prostě proto, že se cítí být poškozeni technologickým vývojem. Jako jasného zloděje je nutné vás už dopředu potrestat pokaždé, když si něco kupujete. Cože? Že nejste zloděj? Ale kdeže! Kameníci se „zainteresovanými“ zákonodárci rozhodli, že jste zloděj. Radši moc nereptejte, nebo k vám vtrhne úderná bojůvka, všechno vám převrátí naruby a pošupačíte do káznice. Neříkejte, že by se někde něco nenašlo. Nechybí vám třeba paragon z nějakého nákupu? A jak prokážete, kde jste sebrali záznamy na původně čistých kazetách a vypálených discích?

Německý Bertelsmann – třetí největší mediální firma na světě – loni vládě navrhl zavedení kamenických daní na všechny výrobky spotřební elektroniky, včetně počítačů, tiskáren, modemů atd. Část německých zákonodárců poslušně zapanáčkovala a postupně vyhovuje přáníčku mastodonta prosazováním novodaňových zákonů. Motley Fool to všechno přirovnává k plánovacím exkrementům hospodářství SSSR. Motleyův článek se jmenuje „Soudní procesy mrzačí kapitalismus“. Já bych se spíš ptal, zda nejde o nedílnou součást kapitalismu.

Minulý týden rozčeřil hladinu bahnitých vod orwellovských novodaní německý soudní verdikt nad firmou Hewlett-Packard. Byla odsouzena ke zpětnému zaplacení 30 DM za každou prodanou vypalovačku cédéček od února 1998. Od nynějška musí za každou platit 12 DM. Ta vyšší částka zřejmě obsahuje i nějakou pokutu. Žalobcem je německá GEMA, která distribuuje vybírané poplatky za šířená autorská díla, nověji i z kamenické daně. HP se proti rozsudku odvolal (viz např. Europe's music-piracy solution: taxes).

Parlament Evropské unie nedávno schválil předlohu zákona, podle něhož by se měla uvalit kamenická daň na produkty spotřební elektroniky po vzoru Německa (ale i např. Itálie). Nejde jen o daň na vypalovačky, ale na všechno, včetně pécéček. Spotřební elektronika by měla zdražit o 5% až 10%. Vybrané daně se rozdělí mezi kameníky a něco dostanou i autoři. A protože se tuzemská legislativa vehementně snaží o kompatibilitu s EU, lze očekávat, že takový návrh dříve či později zazní v parlamentu České republiky. Takže se nás to týká víc, než si možná myslíte. Kamenická daň na čistá záznamová média už u nás zavedena je.

Prošel jsem hromadu diskusí kolem kamenických daní. Docela mě pobavilo, jak Američané – včetně slashdoťáků – spílají německé justici za její e-aný přístup k HP, aniž by si uvědomili, že pokud je Německo za osmnáct, oni jsou „tím druhým“ bez dvou za dvacet. Ba co víc – oni v tom všem byli první. Po prošátrání Internetu jsem zjistil, jak to v USA opravdu je. Mohu vám to předložit i s detaily:

V USA se kamenická daň dělí následovně – 1,75% jde Americké federaci hudebníků (pro studiové hudebníky). 0,92% Americké federaci televizních a rozhlasových umělců (pro tzv. „křoví“). 25,60% nahrávacím hvězdám, tedy kamenickým interpretům. 38,40% majitelům copyrightu (RIAA a spol.) – to je samozřejmě největší položka. 16,67% hudebním vydavatelům (např. not, textů apod., často jde i o hudební agenty). 16,67% kamenickým skladatelům hudby a textů. A kdo to pro kameníky vybírá? Stát!

Považujete za logické, že stát – coby výběrčí daní na provoz státních institucí a někde i sociálního a zdravotního zabezpečení – se stal i výběrčím miliard pro soukromé multimiliardové nadnárodní korporace? Nikoli – tím frapantně porušuje základy vztahu mezi státem a jeho občany. USA (a pod jejich nátlakem i další země) se vracejí do dob kapitalistických loupeživých rytířů (robber barons) z 19. století. S demokracií a právem to tenkrát bylo v USA hodně nahnuté. A pak že se historie neopakuje – jen se navenek tváří trochu jinak. Úsměvy ale mají stejné žraločí zuby. Dlužno poznamenat, že německý stát se vyhnul roli výběrčího kamenické daně. Tím ustanovil zmíněnou organizaci GEMA. Výsledek je ale ještě horší než ten nic nezakrývající americký.

Výběrčí zákon Digital Audio Recording Devices and Media má zajímavou sekci 1008. Podle ní nelze pokládat za porušení copyrightu, pokud si někdo, kdo zaplatil kamenickou daň, nahraje na nahrávací médium cokoli, nepoužije-li to dále pro komerční zisk. První logická věc v celé absurditě – když dopředu zaplatíte kameníkům za to, že jste zloděj, pak máte kradení předplacené! :-) Tohle ustanovení ale u probíhajících soudů v USA nějak moc nefunguje. Právnické kličky ho zdatně obcházejí.

BRAND24

Určitě vás bude zajímat, kolik se přiráží k ceně záznamových zařízení v USA. K importovaným 2%. Jinak minimálně jeden dolar, nejvíc osm dolarů. Zákon umožňuje Kongresu USA zvyšovat daň jednou ročně o 10%. U záznamových médií činí daňová přirážka 3% z ceny výrobce v USA nebo distributora importovaných médií (u elektronických zařízení se kamenická daň vztahuje jen k importovanému zboží – tak by na to šlo pohlížet i jako na dovozní daň, která má snížit konkurenceschopnost zahraničních produktů na americkém trhu).

Jaké z toho plyne morální poučení? Že krást se má, protože to stát schválil. Schválil to občanům i korporacím. Když si totiž na kamenicky zdaněné médium nahrajete třeba svůj záchod, tak vám tu zlodějskou úlitbu ukradli kameníci. Když něco „ukradnete“ vy, máte krádež předplacenou. Ještě jednou – bravo! A pokud jde o Bertelsmannův návrh kamenické daně – ta je mnohem ostřejší než americká. Ceny produktů spotřební elektroniky by se v Německu podle návrhu zvedly o 30%! Už teď se tam kamenická daň na záznamová a kopírovací zařízení pohybuje mezi $15 a $275. Tak vám tak nějak čekám na to, že se někde vynoří reformátor, který vyhlásí kapitalismus s lidskou tváří. :-) Co myslíte, skončilo by to s ním jako s Pražským jarem 1968?

Se zavedením kamenické daně na spotřební elektroniku u nás

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).