Finská veřejnoprávní televize a rozhlas prochází největším úsporným programem za celou svou historii. Státní akciová společnost Yle musí šetřit kvůli široké dohodě parlamentních stran z loňského září. Politici na následující tři roky zmrazili její roční rozpočet. Veřejnoprávní médium zároveň bude platit vyšší daň z přidané hodnoty.
Prakticky to znamená, že Yle musí do roku 2027 seškrtat přibližně 66 milionů eur. Je to kompromis, některé politické strany v předloňské volební kampani usilovaly o ještě větší redukci Yle. Dva nejsilnější subjekty v parlamentu, středopravicoví konzervativci z Národní koalice a populistická strana Praví Finové, například žádaly ořezání rozpočtu až o 100 milionů eur.
O rozpočtových pravidlech veřejnoprávního média se ve finském parlamentu jedná odděleně od státního rozpočtu. Změny po dlouhých a obtížných jednáních schválila parlamentní komise, v níž měli své zástupce všechny strany. Po jistém váhání připojili své podpisy také Zelení nebo Levicová aliance, když komise akceptovala jejich připomínky k posílení dětské tvorby a ochraně zaměstnaneckých práv. Jediný, kdo se na dohodě odmítl podílet, je miniaturní hnutí Liike Nyt, které má pouze jednoho poslance.
Veřejnoprávní Yle má na televizním a rozhlasovém trhu velmi silnou pozici. Její čtyři televizní programy loni dosahovaly průměrného podílu na sledovanosti 43 % v nejširší cílové skupině diváků. Její rozhlasové stanice si každý týden naladí 44 % obyvatel. Přijaté změny mají Yle nejen zeštíhlit, ale také otevřít externím producentům. Loni hospodařila s rozpočtem přes 548 milionů eur, to je v přepočtu asi 14 miliard korun.
Naprostou většinu tvoří výnosy ze speciální daně, kterou musí platit všichni dospělí občané i podniky. U obyvatel starších 18 let se počítá jako 2,5 % z ročních příjmů (včetně důchodů). Nemusí ji platit lidé, kteří si za rok vydělají méně než 14 tisíc eur. V roce 2024 vycházela maximální roční sazba daně na 163 eur. Od letošního ledna se hranice pro neplacení daně zvedla na 15 150 eur a maximální sazba klesla na 160 eur.
U podniků je rozhodující, zda roční příjmy přesáhly 50 tisíc eur. Pokud ano, zaplatí 140 eur plus 0,35 % svých ročních výnosů. Maximální částka je 3000 eur.
„Prázdné chodby“
Yle se na úspory začala chystat bezprostředně poté, co parlamentní komise zveřejnila svou závěrečnou zprávu. V rámci prvního kola úsporných opatření oznámila, že zanikne 309 pracovních míst ze současných skoro tří tisíc. Jde o kombinaci propouštění, předčasných odchodů do důchodu a dalších personálních nástrojů. „Je to velmi výrazná redukce, která se projeví ve všech oblastech naší práce. Chodby Yle zejí prázdnotou,“ poznamenal odborový předák Mikko Martikainen pro oborový magazín Journalisti.
O práci přišly desítky lidí v redakci zpravodajství a sportu, v centrále i v regionech, v útvarech dokumentární tvorby, rozhlasové produkci nebo službách pro švédsky mluvící obyvatele ve Finsku. Společnost musí povinně nakupovat víc pořadů od externích producentů, asi o 15 až 20 procent ve srovnání s lety 2021–2023. Kromě toho bude Yle zveřejňovat podrobnější finanční přehledy o svých aktivitách a výdajích.
Yle dosud zveřejňovala účetní závěrky a výroční zprávy o činnosti. V tom se neliší od podobných médií veřejné služby v jiných státech. Finští politici však chtějí, aby byla struktura nákladů podrobnější. Prakticky by to znamenalo zveřejňovat náklady podle oddělení a útvarů, detailněji členit personální náklady a přiblížit výdaje na obsah, distribuci a digitální vývoj služeb.
Vláda chce tyto podmínky vtělit do novely zákona o Yle, který zároveň zohlední požadavky Evropského nařízení o svobodě médií (EMFA). Zákon však respektuje, že některé údaje mohou být chráněné například kvůli obchodnímu tajemství. Návrh přikazuje správní radě Yle, aby dohlédla na transparentní a efektivní využívání prostředků. Dnes má sice mnoho úkolů, ale není vyloženě zodpovědná za ekonomickou kontrolu. Vyhodnocení efektivity bude povinnou součástí výroční zprávy, kterou Yle předkládá finskému parlamentu.
Yle neváhala a přehlednější členění výdajů dala už do výroční zprávy za loňský rok, kterou zveřejnila v březnu. „Poprvé zveřejňujeme mimo jiné informace i výsledky za jednotlivé útvary za daný rok,“ oznámila generální ředitelka Merja Ylä-Anttila. Reporting se bude v příštích letech zdokonalovat, aby vyhovoval požadavkům parlamentní komise.
Regiony nezůstanou stranou
Hned v dubnu navázalo druhé kolo úspor. V této fázi se Yle zaměří na zaměstnance v obslužných úsecích, ale také ve výrobě dramatické tvorby, v redakci zábavy, v produkci obsahu pro děti a mládež, rozhlasovém symfonickém orchestru nebo streamovací platformě Yle Areena. Celkem se přezkoumává 364 pracovních míst, zrušena jich má být desetina.
Propouštění tím ale nekončí. Dosavadní kroky zajistily úsporu asi 40 milionů eur. V plánu jsou proto ještě další fáze reorganizace. V konečném důsledku Yle zruší 500 z 3000 pracovních míst. Zeštíhlí také samotná správní rada Yle, kterou volí parlament.
Úsporných opatření si všimnou i diváci a posluchači, ačkoliv je generální ředitelka ujišťuje o zachování dostatečně široké nabídky pořadů. Některé pořady se už nebudou v premiéře vysílat každý všední den, místo toho bude v pátek střihový díl.
Zásadní reorganizací projdou na podzim regionální rozhlasové redakce. Sice v nich zůstanou redaktoři zpravodajství, ale moderované bloky centrálně odbaví studio ve třetím největším finském městě Tampere. Odpolední regionální magazíny úplně skončí a omezí se všeobecný obsah bez konkrétní vazby na příslušnou oblast.
Dalším opatřením je zrušení klasických hlasatelů v televizi a programových ohlášek v rozhlase. Diváky od konce března zvou k dalšímu programu předtočené upoutávky, v rádiu to mají na starosti moderátoři pořadů. Jen pro srovnání: Česká televize zrušila programové hlasatele už před dvaceti lety.
Poslední hlasatelský vstup a rozloučení v televizi Yle 23. března 2025:
Digitální budoucnost
V květnu schválilo vedení Yle novou dlouhodobou strategii. Zvýší například investice do digitálního obsahu a služeb. „Nové možnosti umělé inteligence všechny ohromily. Yle na to musí reagovat novými službami a novým obsahem, aby si udrželo technologickou konkurenceschopnost,“ prohlásil předseda představenstva Matti Apunen.
V souladu s parlamentními požadavky strategie klade důraz na důvěryhodné zpravodajství, inspirativní obsah pro děti a mládež a rozmanitou prezentaci celé finské společnosti. „Zodpovědná a rozmanitá mediální struktura, která slouží celému národu a odolává krizím, je součástí národní bezpečnosti a demokratické společnosti,“ podotkl předseda správní rady Sinuhe Wallinheimo.
Už zmíněná novela zákona o Yle upřesní některé personální věci a zesílí redakční autonomii. Zákon jasně stanoví kritéria a postupy pro jmenování a odvolávání vedoucích redaktorů. Požaduje, aby šéfredaktoři a lidé na obdobných pozicích měli odpovídající zkušenosti nejen v žurnalistice, ale také s manažerským řízením.
Vedoucí novináři budou chráněni proti tlaku zvenčí a nepůjde je jednoduše propustit kvůli jejich redakčním rozhodnutím. Výjimka bude možná pouze tehdy, pokud by jejich setrvání v Yle bylo zjevně nepřiměřené okolnostem (opakované porušení právních předpisů nebo opakovaná rozhodnutí, která by vážně poškozovala důvěryhodnost).
Finská Yle patří v domácích i mezinárodních průzkumech mezi nejdůvěryhodnější média. Jejímu zpravodajství důvěřuje 82–84 % obyvatel. Na druhém místě je s velkým odstupem deník Helsingin Sanomat, jemuž důvěřuje 66 % Finů, a třetí příčku získala tisková agentura STT (důvěřuje jí 62 % obyvatel).
V žebříčku Reportérů bez hranic Finsko patří mezi pět států s nejlepšími podmínkami pro výkon novinářského povolání. Ačkoliv Yle kraluje televiznímu i rozhlasovému trhu, mediální scéna v zemi je zároveň tak pestrá, že v přepočtu na obyvatele mohou Finové čerpat z jednoho z nejvyšších počtů informačních zdrojů na světě.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU