Firefox zrychlil vývoj a naštval firmy

Webový prohlížeč Firefox letos začal psát novou kapitolu své existence. Po březnovém vydání dlouho očekávaného a do značné míry i přelomového Firefoxu 4 se Mozilla rozhodla přepracovat systém vývoje a výrazně zkrátit vývojový cyklus. Nové major verze se nyní teoreticky mohou objevovat každých šest týdnů. Mozilla chce (podobně jako Google) jednotlivé novinky servírovat uživatelům co možná nejrychleji bez zbytečného čekání.

Dříve to fungovalo tak, že si Mozilla schraňovala novinky na jednu velkou aktualizaci prohlížeče (nezřídka novou major verzi). V praxi to ale znamenalo, že některé hotové funkce nebyly ještě předány uživatelům v podobě ostré verze, protože se čekalo na dokončení jiných funkcí. To značná část uživatelské veřejnosti kritizovala. Vývoj se pak zdál být příliš pomalým a Firefox začal v některých ohledech zaostávat za konkurencí, která stihla různé novinky aplikovat mnohem dříve.

Mozilla se rozhodla zareagovat zkrácením vývojového cyklu, takže zatím nejnovější Firefox 5 vyšel pouhé tři měsíce po Firefoxu 4. Jedná se však spíše o servisní aktualizaci bez nových funkcí. Mozilla sice uvádí více než tisícovku úprav, ale ty se odehrály pod pomyslnou kapotou. Převážně jde o úpravy, které se původně zamýšlely pro Firefox 4. Ve výsledku tak Firefox 5 kromě oprav bezpečnostních chyb posiluje stabilitu a ladí výkon.

Zrychlený vývojový cyklus: nová verze i každých šest týdnů

Předělaný a zkrácený vývojový cyklus má několik fází, které běží souběžně, takže se zároveň v různých fázích pracuje hned na několika verzích. Vývoj nové verze začíná u již tradičních nočních buildů, kde vývojáři zařazují nové úpravy, které chtějí v budoucnu nabídnout uživatelům. Zhruba po šesti týdnech se vezme hotová funkcionalita a přesune se do další fáze vývojového cyklu. Na nehotové prvky se tedy nečeká, zůstávají ve fázi nočních vývojových sestavení a odkládají se do další verze, na které se již začíná pracovat.

Hotové úpravy a nové funkce se z nočních buildů přesunou do vývojového kanálu zvaného Aurora a začíná se de facto s testováním alfaverze. V této fázi vývoje se nové úpravy mají doladit a stabilizovat pro další širší testování. Nové prvky se ale již nepřidávají. Jakmile novinky dozrají, je nová připravovaná verze přesunuta do dalšího vývojového kanálu a začíná proces betatestování, kde může dle potřeby vyjít i několik revizí betaverze. Opět ovšem bez přidávání nových funkcí. Od kanálu Aurora se již jen testuje a ladí. 

Jakmile jsou ošetřeny všechny chyby (resp. jakmile jsou o tom vývojáři alespoň přesvědčeni), je vydána ostrá verze. V každé z popsaných fází vývoje může nová verze strávit přibližně šest týdnů a díky skutečnosti, že souběžně probíhá vývoj více verzí, tak teoreticky může nová ostrá verze vycházet každých šest týdnů. Mozilla ale upozorňuje, že to není její priorita. Jinými slovy, nové major verze budou vycházet relativně často, ale nemusí mezi nimi být nutně rozestup přesně šesti týdnů.

Problémy s rozšířeními mohou uživatelům zkazit radost

Koncoví uživatelé mohou zkrácený vývojový cyklus přivítat, protože rychleji budou moci v ostré verzi využívat novinky, které si pro ně Mozilla připravila. Potenciálním problémem je však kompatibilita rozšíření. Rozšíření používá 85 procent uživatelů Firefoxu, takže se tento možný problém týká téměř celé uživatelské základny. Tradiční rozšíření pro Firefox totiž nejsou automaticky použitelná v každé verzi.

Při instalaci rozšíření dochází ke kontrole verze prohlížeče, jestli je na seznamu kompatibilních. Je běžnou praxí, že některá rozšíření nejsou pro novou verzi připravena. Uživatelé, kteří chtějí přejít na novou verzi prohlížeče, si buď musí počkat na novou verzi daného rozšíření, nebo si vybrat nějakou alternativu, pokud je k dispozici.

Kontrolu kompatibility lze sice poměrně jednoduše obejít, ale pak uživateli nikdo nezaručí, že mu rozšíření v oficiálně nepodporované verzi prohlížeče nenadělá paseku. Je zkrátka lepší používat rozšíření otestované s danou verzí prohlížeče. Tím, že nyní budou častěji vycházet nové major verze, tak teoreticky budou muset uživatelé častěji čelit problémům s nekompatibilitou rozšíření.

V praxi to ale nemusí být takové drama. Portál Mozilla Add-ons je schopen automaticky kontrolovat vhodnost rozšíření pro nejnovější verzi prohlížeče a případně rozšíření prohlásit za kompatibilní. Pokud v nové verzi Firefoxu nedošlo ke změnám, které by se mohly dotknout kompatibility testovaného rozšíření, tak tomuto procesu nestojí nic v cestě. Není tak nutné čekat na činnost vývojářů rozšíření.

Firefox rezignuje na pozici ve firemní sféře

Se zkrácením vývojového cyklu, resp. rychlejším vydáváním nových major verzí, došlo také ke zkrácení podpory pro verze starší. Jelikož již vyšel Firefox 5, tak starší Firefox 4 již Mozilla nepodporuje. V praxi to znamená, že nebudou vycházet žádné opravné či bezpečnostní aktualizace. Jakmile vyjde v srpnu Firefox 6, přestane být podporován Firefox 5, a tak dále. Uživatele to (až na případné problémy s rozšířeními) nemusí vůbec trápit, protože jednoduše přejdou na nejnovější verzi.

Mnohem větší problém tento nový přístup k poskytování podpory představuje pro firemní sféru. Velké korporace a organizace jsou velice, velice konzervativní v přístupu k obměně softwarového vybavení a aktualizovat webový prohlížeč každých několik týdnů pro ně představuje zátěž. Stejně tak nemohou zůstávat u starší verze s případně neopravenými (byť známými) bezpečnostními chybami. Mozilla ale tvrdí, že prioritou jsou pro ni koncoví uživatelé.

Hozenou rukavici zvedl Microsoft, který připomněl, že svůj aktuální Internet Explorer 9 bude podporovat až do roku 2020. Firefox 4, který vyšel ve stejné době, již podporován není. Vybrat z tohoto pohledu adepta pro firemní nasazení není tedy vůbec těžké. Mozilla ale říká, že z kapacitních důvodů v tomto ohledu nebude konkurovat Microsoftu. Chce tedy s konkurencí soupeřit o přízeň koncových uživatelů.