Služba Fondomat má být první tuzemskou profi službou na crowdfunding, společný výběr prostředků za zvoleným účelem.
Fondomat je duchovním dítětem Joe Wakeforda a Conrada Wattse, přátel z dětství. Oba podnikají a žijí v Praze a rozhodli se nabídnout lidem službu na výběr prostředků fungující v české měně. A protože oba pracují v kreativní sféře (Joe je hudební producent a Conrad je spisovatelem), inspirace pro Fondomat se zrodila z osobní touhy usnadnit lidem převést jejich kreativní nápady v realitu.
Fondomat: podpořte výrobu videoklipu. Takhle se na něj vybírají peníze.
Fondomat funguje vlastně jednoduše. Vytvoříte si projekt, na který chcete vybírat peníze, tedy zvolíte mu nadpis, na co vybíráte, popíšete, k čemu peníze použijete a hlavně, kolik a do kdy jich potřebujete sehnat. Nastavit si můžete i výši příspěvků. Pak už můžete svůj projekt sdílet v sociálních sítích či jinak lákat lidi, kteří vám přispějí.
Podstatné je, že jde o dary. Lidé, kteří přispějí, nemusí dostat žádnou protihodnotu, kromě dobrého pocitu. I když záleží na dohodě, Fondomat ji ale nijak nekontroluje a nevymáhá. Například na tomto projektu natáčení videoklipu je vám za příspěvek přislíbeno poděkování na albu či webových stránkách, obecně ale nejde o výběr prostředků coby investice, ale jako dar.
Zakladatelé Fondomatu. Zleva: Joe Wakeford a Conrad Watts
Fondomat peníze vybírá prostřednictvím PayPalu, nelze použít převody na bankovní účet, což do jisté míry komplikuje situaci. Náklady na převod si totiž nese obdarovaný a bude jej stát minimálně desetikorunu (a 3,4 %), peníze přijmout. Pokud tedy darujete stokorunu, dostane obdarovaný o 13 Kč méně, což dělá 13 %. Další čtyři procenta si pro sebe nechává na provoz Fondomat. Poplatky za práci s účtem by byly podstatně menší.
Zvláštností Fondomatu také je, že pracuje i s nenaplněnými sbírkami. Řada zahraničních projektů vyžaduje, aby se sbírka vybrala v plné výši, jinak ji nezpřístupní autorovi sbírky. Má to svou logiku. Pokud potřebujete 10 000 Kč na natočení klipu, polovina těchto peněz vám nepomůže. V takovém případě se částky z nevybrané sbírky vracejí zpět. Fondomat ovšem peníze vybírá přímo na PayPal účet uživatele, takže mu peníze přijdou rovnou. Je otázka, co je lepší, přístup Fondomatu může být vnímán jako nevýhoda právě proto, že velmi časté použití crowdfundingu je za účelem odstartování nějakého veřejně prospěšného projektu, na který je ovšem potřeba minimální množství peněz. Pokud se prostředky nevyberou, projekt by nebylo možno realizovat, a tak se prostředky vrací dárcům. To ovšem vyžaduje složitější platební logiku.
Naopak dobrou zprávou je, že tím se eliminují otázky důvěry k provozovateli, peníze přijdou rovnou vám a i kdyby Fondomat zkrachoval, už vám zůstanou. A co potěší nakonec: k dispozici je jak česká, tak anglická verze pro případ, že vaši přátelé nerozumí česky a přesto by rádi přispěli.
Legislativní problémy, buďte opatrní na formulace
Co je nepříjemné, Fondomat vás neupozorní na legislativní problémy a náležitosti související se sbírkou, ponechává vám značnou volnost ve formulaci vaší sbírkové kampaně.
Pokud totiž veřejně sháníte peníze způsobem, jakým to dělá Fondomat, můžete se dostat pod dikci zákona 117/2001 o veřejných sbírkách, neboť může jít o získávání a shromažďování dobrovolných peněžitých příspěvků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro veřejně prospěšný či humanitární účel. Takovou sbírku je potřeba nahlásit (lhůta 30 dnů) na krajský úřad a registrovat ji. Veřejnou sbírku navíc podle české legislativy mohou pořádat pouze právnické osoby, nikoliv osoby fyzické, tedy občané. Sbírka se navíc může realizovat pouze určitými způsoby a bylo by na širší otázku, zda lze účet u PayPalu považovat za bankovní účet ve smyslu zákona.
Ani chystaná novela zákona o sbírkách situaci příliš nezlehčí. Ve snaze bojovat s podvodnými sbírkami naopak ještě přitvrzuje sankce, alespoň ale umožní i sbírky fyzickým osobám.
Crowdfunding se v Česku pohybuje na hraně zákona, protože velmi často vyhovuje definici veřejné sbírky, nelze jej v tomto ohledu často zaměnit s pouhým darem. Samozřejmě záleží na konkrétní situaci.
Pravda také je, že u normálních případů crowdfundingu nejde o podvody, protože přispěvatel ví, do čeho peníze dává a není klamán, jako v případě podvodných veřejných sbírek, takže je možné, že státní orgány proti takovýmto sbírkám nebudou represivně zasahovat. Jisté to ale není, ačkoliv kontrola veřejných sbírek je v Česku malá (pokud vůbec nějaká).
V každém případě je ale třeba mít na paměti, že veřejnou sbírku (pokud pod ni vaše shromažďování peněz spadá) je třeba registrovat a může ji pořádat jen právnická osoba, jinak může být pořadatel sbírky postižen vysokými finančními sankcemi a prozatímní nečinnost úřadů nemusí být trvalým stavem.
Na podobné problémy občas narážejí i zahraniční projekty, proto se snaží směřovat od veřejných sbírek (regulovaných i v rámci EU) k dobrovolné ceně za službu nebo ke spolufinancování projektů, což ale vyžaduje protihodnotu nikoliv symbolickou – například podíl v projektu.
Zahraničí
Třeba MicroPledge směřuje uživatele k vykonání práce, kterou pomáháte spolufinancovat, kupříkladu vývoj pluginu pro redakční systém. Není určen ke sběru peněz pro váš osobní prospěch, ale pro výběr peněz na projekt, který posléze nějakým způsobem uvolníte.
Micropledge.com: přispějte na vývoj pluginu pro Jomlu
Také Kickstarter, který se dostal do centra pozornosti, když pomohl shromáždit prostředky pro projekt Diaspora, vychází vstříc donátorům protihodnotou, kterou dostávají, ale Kickstarter má za sebou také liberálnější americké právní prostředí. Naopak německý SeedMatch jde rovnou k věci a za peníze dostáváte podíl na projektu či firmě.
Kickstarter.com: podpořte výrobu animovaného filmíku. Nebo si vyberte něco jiného, kde chcete přispět…
Bude zajímavé sledovat, jak se Fondomat vyrovná s nástrahami českého legislativního prostředí a obecně menší ochotou českých uživatelů vydávat své peníze.
