Hlavní navigace

Gary Shapiro: Obama byl k technologiím přátelský, ale špatný pro byznys

Autor: CTA
Jan Sedlák

Šéf Consumer Technology Association (CTA) v rozhovoru pro Lupu mluví o pohledu technologických firem na střídání amerických prezidentů či roli EU.

Gary Shapiro je ve světě digitálního byznysu vlivnou osobou. Řadu let vede organizaci Consumer Technology Association (CTA) sdružující více než 2400 technologických firem z celého světa. Reprezentují trh, který ročně vygeneruje stovky miliard dolarů. Napsal dvě knihy, které patří mezi bestsellery žebříčku New York Times a které vyzdvihují roli inovací a technologií pro ekonomiku.

Shapiro a CTA aktivně prosazují zájmy technologických společností nejenom v rámci veřejnosti, ale také ve Washingtonu. Vlivu pomáhá každoroční konference CES v Las Vegas, která je největší akcí svého druhu na světě. (Z letošního CESu jsme psali třeba o vystavujících českých firmách či Nvidii jako novém technologickém premiantovi.)

Čím se české firmy na CES 2016 pochlubily? Podívejte se:

Pro technologické firmy je dnešním politickým tématem číslo jedna nástup Donalda Trumpa do křesla prezidenta USA. Shapiro se na změnu dívá optimisticky. Vláda Baracka Obamy podle něj především vytvářela řadu regulací a pravidel a nechápala, jak fungují byznys a ekonomika. Máme nejvíce právníků na hlavu na světě, říká v rozhovoru pro Lupu ve svém soukromém salónku na výstavišti v Las Vegas.

Silicon Valley se poněkud děsí nástupu Donalda Trumpa do funkce prezidenta Spojených států. Co vy a CTA?

Díváme se na oblasti spolupráce a myslím si, že jich je hodně. Donald Trump chce stejné věci, jaké chceme my. Chce silnou a zdravou ekonomiku, menší korporátní daně, chce umožnit převod peněz ze zahraničí zpět do Států s menším zdaněním, chce investice do infrastruktury. Když jsme mezi členy naší organizace dělali průzkum, vyšlo z něj, že to hlavní, co po vládě chtějí, je to, aby je nedusila regulacemi a pravidly. Trump na tom chce zapracovat. Nová vláda chce v zemi ty nejlepší lidi, vzdělané lidi, vědce, chce technologie, inovace a matematiku. Chce, aby lidé okolo toho všeho ve Státech zůstali.

Gary Shapiro, výkonný ředitel Consumer Technology Association (CTA)
Autor: CTA

Gary Shapiro, výkonný ředitel Consumer Technology Association (CTA)

Takže je zde spousta společných témat. Jedinou případnou oblastí, kde mohou nastat rozdíly, je výroba ve Spojených státech. Trump může přijít s pozitivním přístupem, kdy sníží regulace a zátěže, sníží korporátní daně a společnostem vytvoří jednodušší prostředí. Anebo může jít do extrému a postavit kolem USA zeď. Nejen na straně Mexika. To může udělat prostřednictvím vysokých celních tarifů.

Ale jinak bude muset zapracovat na hodně věcech. Na vztazích s Čínou, úpravách obchodních dohod, oběhu elektronických dat přes hranice. S Čínou může Trump mluvit o nastavení určité rovnosti. Občané Číny mohou ve Státech například nakupovat majetek, pro americké občany v Číně už to ale tak jednoduché není. Americké firmy také nemohou do Číny bez tamního partnera.

Trumpova vláda rovněž bude mít co k řešení v Evropské unii. Ta nezachází s velkými americkými společnostmi spravedlivě. Ať už je to Google nebo Microsoft, Intel a další. To je evropská frustrace, v Evropě nejsou významné nové společnosti, což se pak projevuje v této agresi.

Pak je možné, že Trump začne s bilaterálními dohodami. Může připravit separátní obchodní dohodu s Velkou Británií a podobně postupovat i v dalších zemích.

Zamluvili jsme ty obavy Silicon Valley.

Obavy, které přicházejí ze Silicon Valley, se týkají jiných záležitostí, než o kterých jsme se bavili. Nejsou to obavy ekonomické.

Gary Shapiro, výkonný ředitel Consumer Technology Association (CTA)
Autor: CTA

Gary Shapiro, výkonný ředitel Consumer Technology Association (CTA)

Takže jste ohledně nového amerického prezidenta optimistický?

Celkově jsme optimističtí ohledně toho, co můžeme dokázat v ekonomické rovině. Mluvil jsem s mnoho řediteli firem, kteří jsou součástí naší asociace, a ti jsou ve skutečnosti vysoce optimističtí. Stále ale mluvíme jen o té ekonomické části. Jsou zde i další záležitosti, jako diplomacie. Tam je řada otazníků, ale z pohledu ekonomických vyhlídek je to velice dobré. Donald Trump historicky ukazuje, že rád naplňuje velké věci, má fenomenální zkušenosti jako člověk, který něco budoval a vybudoval – v rámci rozpočtu a včas. Lidé z byznysu jsou rovněž optimističtí v tom, že Trump dostane pod kontrolu federální rozpočet. Nadšení panuje z toho, že bude schopný změnit věci ve Washingtonu. V byznysové komunitě jsou z Washingtonu všichni frustrovaní. Přístup Obamovy administrativy byl velice anti-byznysový. Obama měl v týmu minimum výkonných lidí z byznysu, nezajímal se o věci z pohledu obchodu.

Donald Trump je něco jako „měřič“. Poměřuje sám sebe podle počtu budov, které postavil a které nesou jeho jméno. Měří se jako televizní celebrita, podle ratingů. Měří se jako prezidentský kandidát jako žádný jiný. A myslím si, že jako prezident se bude měřit podle ekonomického růstu, nezaměstnanosti, růstu HDP, ale také podle růstu akciových trhů.

Zmínil jste přístup Baracka Obamy. Ten byl ve skutečnosti poměrně hodně přátelský k Silicon Valley. Za osm let jeho vlády se z technologických firem staly největší a nejmocnější firmy světa.

Obamova administrativa byla k technologiím velice přátelská. Ale byla velice špatná pro byznys. Technologie jsou pouze jeden segment byznysu. Obama rozhodně byl nápomocný technologickým subjektům. Aktivně vystupoval proti omezování internetu a tak dále. Za to jsme vděční. Ale jinak bylo jeho prezidentství nejvíce anti-byznysové, co jsem zažil. 

Obamova vláda vydávala desítky tisíc nových pravidel a nařízení. Pro firmy je nemožné se takovému množství regulací podřizovat. Ta pravidla jsou tak obsáhlá, že jediný, kdo z toho všeho profituje, jsou právníci. Ale právníci do ekonomiky nic nepřináší. Pouze si berou část koláče. Takže skoro v každém byznysu panuje z Obamovy vlády velká frustrace. Byznys hledá změnu a myslím si, že i Demokraté změnu podporují. Myslím si, že podobný případ je i brexit. Někteří volili kvůli zamezení migrace, mnozí jsou ale frustrovaní pravidly, která přicházejí z Evropské unie.

Knížní klub Garyho Shapira propaguje čtení o technologiích a inovacích. Sám Shapiro napsal dvě knihy.
Autor: Jan Sedlák

Knižní klub Garyho Shapira propaguje čtení o technologiích a inovacích. Sám Shapiro napsal dvě knihy.

Evropskou unii kritizujete už podruhé. Proč?

EU je plná zbytečných pravidel. Nemá žádný logický mechanismus, není transparentní. Británie odchází, další země o tom přemýšlí. Brusel je podobný Washingtonu, je to samý byrokrat a hromady na vládu navázaných profesí a nikdo z nich nemá cit a smysl pro byznys. Nerozumí tomu, jak obchod funguje. Je to samé vytváření sociálních programů, hledání cest k jejich financování a dělání toho, co oni si myslí, že je správně. Myslím si, že EU ztratila kontakt s občany. I proto je v Evropě malá podpora EU. Británie z Unie odchází a Spojené státy zřejmě nemají bližšího partnera, vyjma Kanady a Izraele. Jakmile ostatní země uvidí, že se po brexitu Británii více daří, mohou jejich cestu následovat. Nemyslím si, že je náš strategický cíl rozbít EU. Ale tlak od pana Trumpa vidět bude. Minimálně to začne tlakem na financování NATO.

Proč je EU podle vás neférová k firmám jako Google, Apple, Facebook?

Svoji kariéru jsem začínal jako antimonopolní právník. A problém antimonopolních zákonů, zejména pak v Evropě, je to, že jsou velice nejasné a mlhavé. Co to znamená monopol, co znamená jednat neférově? EU dělá velice nejasné antimonopolní zákony a pak firmám říká, že dělají něco špatně. 

Facebook vytváří produkt, který je zdarma a který lidé chtějí používat, ale stejně je něco z něj považováno za špatné. Stejné je to s Microsoftem, Intelem a dalšími firmami. Bariéry pro vstup na softwarový trh jsou skoro nulové. A když nikdo není schopen přijít a konkurovat, tak co jako? Jsou jiné platformy, které je možné vytvořit. Microsoft svoji pozici nedokázal udržet i proto, že musel bojovat s aktivitami vlád. Teď se další akce vedou proti Qualcommu, Intelu, Googlu, Applu a dalším společnostem. Myslím si, že by zde Donald Trump měl zaujmout jasnou a silnou pozici.

Není možné, aby byla náhoda, že jsou všechny tyto velké americké a fenomenálně úspěšné společnosti v Evropě napadány. A to podle vágních pravidel. To vše v době, kdy Evropa není schopná vyprodukovat podobně úspěšné podniky. Jmenujte mi jednu velice úspěšnou evropskou firmu za posledních 20 let…

Tak třeba ARM. Ale jinak ano, v poměru ke Státům na tom není Evropa v tomto ohledu moc dobře.

Včera jsem tady (na CESu v Las Vegas) byl na večeři s možným novým prezidentem Francie a dvěma ministry. Mají na CESu přes 200 francouzských společností a zdá se, že začínají vysílat signál, že inovace jsou důležité a že je třeba změna. To je ale v Evropě výjimka. Také jsem se zde setkal s jedním britským ministrem a v Británii také mají jasnou vizi, jak inovace podpořit. Trumpovi lidé už zjistili, že to není jenom o regulacích a podobně, ale také o symbolice.

Má Evropa stále šanci být technologickou a inovační ekonomikou?

WT100

Evropská unie nepřijala zprávu, která vychází z brexitu. A sice, že musí přestat se všemi šílenými pravidly a změnit vše, co dělá. Není možné dělat „business as usual“, pokud chcete být v 21. století konkurenceschopní. Svět se rapidně mění. Vládnutí není pouze o utrácení peněz, ale také o leadershipu, povzbuzování, vzdělávání. A tím myslím dobrém typu vzdělávání. Ne jenom o získávání titulů, jako to bylo za Obamy. 

To, co v podstatě Obama udělal, je to, že transformoval generaci dětí do „vyžírek“ žijících u rodičů a s tituly, které nemají žádnou cenu. Ve Státech máme pět milionů neobsazených pracovních pozic, ale nemáme pro ně lidi, protože náš vzdělávací systém produkuje lidi s titulem z historie liberálního umění. Příkladem země, která to dělá dobře, je Německo. Mají strategii, vizi. Pak produkují skvělá auta, software, technologie.

Našli jste v článku chybu?