Hlavní navigace

Když prohlížeč slyší aneb O co jde v aféře kolem odposlechu v Chromium

Daniel Dočekal

Aféry se rodí snadno. A je to často podivná a nešikovná komunikace, která vyvolává vyšší podezíravost (a paranoiu) uživatelů.

Sedmnáctého července se do prohlížečů Chromium automaticky nainstaloval software jevící se jako hlasové vyhledávání (Voice Search). Ačkoliv jde v zásadě o klasický plugin (addon), který by a) mělo být možné vidět na klasickém místě, b) mělo být možné odinstalovat či vypnout na klasickém místě a c) neměl by se instalovat automaticky, ani jedno neplatí. Přírůstek do vašeho Chromium prohlížeče případně poznáte jenom přes chrome://voicesearch a o nějaké odinstalaci či zákazu si můžete nechat jenom zdát.

To, že se hlasové vyhledávání (a tomu odpovídající kód) objevilo v Chrome, můžeme chápat. Nakonec je to prohlížeč, který má plně pod kontrolou Google a hlasové vyhledávání je prostě součástí „standardní“ funkčnosti. Poněkud méně je k pochopení to, že firma tento software naslouchající vašemu mikrofonu propašovala právě do Chromium Open Source varianty. A bez iluzí, jde o binární balíček, žádný zdrojový kód, není zde žádná možnost nezávislého ověření.

Důvodem existence „Voice Search“ balíčku je samozřejmě „OK, Google“. Tedy to, že můžete mluvit na počítač, aniž by bylo nutné ručně aktivovat mikrofon. Nakonec i proto jde o „hlasové vyhledávání“. A čistě prakticky: za pár let budeme tohle mluvení na počítač považovat za normální, klasickou součást počítačů, telefonů i tabletů.

V Got Chrome? Google Just Silently Downloaded This Onto Your Computer (tady pouze ignorujte poněkud zavádějící používání Chrome tam, kde jde čistě o Chromium) se každopádně logicky ptají, jestli možnost mluvit na počítač je dostatečným vyvážením ztráty soukromí. A dost oprávněně se podivují nad tím, proč instalaci něčeho takového Google správně nekomunikoval a neumožnil se jí vyhnout. Podivuhodné je i to, proč nedokázal lépe zvládnout tak jednoduchou věc, jako je krizová komunikace vyvolaná objevením této poněkud zvláštní aktivity.

Zůstává pár nejasností

Podle reakce od Googlu (zde) k instalaci balíčku skutečně došlo, ale ten by neměl být aktivovaný automaticky (lidé, kteří si na instalaci stěžují, tvrdí opak) – v chrome://settings je podle odpovědi nová volba „Enable "Ok Google“ to start a voice search" (měla by, ale je dost nejisté, že ji tam najdete, byť v Chrome už by měla být delší dobu).

Co se vnucení binárního balíčku do Chromium týče, Google v již zmíněné odpovědi tak trochu kulišácky říká, že pokud něco takového udělat může, tak proč by to neudělal (což mimochodem následně udělal Debian). Zároveň se tak trochu vymlouvá, že jde o NaCL binárku, tedy o něco, čeho se týká klasický sandboxing.

Celá aféra ale ukazuje na další postupující změnu vnímání toho, jak počítače vnikají do našeho soukromí. Aby počítač reagoval na mluvené povely, je skutečně nutné, aby „něco“ neustále naslouchalo mikrofonu a při vyslovení aktivační fráze (zde „OK, Google“, ve Star Treku prostě „počítači“) spustilo odpovídající další rozpoznávání povelu. Bude to dělat (a dělá to) Chrome od Googlu, bude to dělat Cortana od Microsoftu, bude to muset dělat Siri od Apple. Jiná cesta není.

WT100

Vnucení binárního balíčku do Open Source prohlížeče Chromium je nepochybně špatný nápad, který vyvolá vyšší podezíravost (a paranoiu) uživatelů. Hlavně těch, kteří v řadě případů používají Open Source právě proto, aby měli větší kontrolu na svým soukromím a dalšími věcmi. Pro obyčejné uživatele nikde není problém (a jimi používaný Chrome ostatně naslouchá už docela dost dlouho – používání mikrofonu mu ovšem musíte povolit).

Kontinuální naslouchání uživatelům ostatně není žádná novinka – podobný problém řešil Microsoft u Kinectu, stejně jako tady byl plán Facebooku, že bude naslouchat tomu, co uživatelé říkají. Facebook nakonec narazil na velký odpor uživatelů i odborné veřejnosti a nic takového by teoreticky dělat neměl.

Našli jste v článku chybu?