Úřadům, které mají v Británii, Francii, Holandsku, Itálii, Německu a Španělsku na starosti ochranu osobních údajů, dochází trpělivost s firmou Google. Oznámily, že proti ní podniknou společné právní kroky zahrnující vyšetřování a případné udělení pokuty.
Od britského úřadu (ICO) by Google za porušení Zákona o ochraně dat (Data Protection Act) mohl dostat pokutu až 500 tisíc liber (15,3 milionů korun), francouzský úřad na ochranu osobních údajů (CNIL) může firmu pokutovat až do výše 300 tisíc eur (7,8 milionů korun).
Byť se na první pohled mohou částky zdát vysoké, pro Google by ani udělení pokut v maximální výši nepředstavovalo příliš velký problém. Pokud bychom sečetli maximální pokutu od britského a francouzského úřadu, dostaneme se na částku, které Google dosáhne na tržbách za necelých deset minut. Úřady mohou ale firmu zažalovat a domáhat se pozastavení jejích aktivit na území zmiňovaných států, a to už by pro Google představovalo nepochybně závažnější problém.
Úřadům se nelíbí nová jednotná pravidla
V celém sporu jde o to, že představitelé Google odmítají akceptovat připomínky k novým pravidlům soukromí. Ty firma zavedla loni v březnu, když sloučila Zásady ochrany soukromí u svých více než 60 služeb do jednoho jediného dokumetu. Firma v něm chápe všechny rozdílné služby Google jako „jeden“ produkt – to pro uživatele znamená, že Google může zajistit volný „přenos“ uložených informací (osobních údajů a jiných citlivých informací) mezi jednotlivými službami.
Google svůj postoj obhajoval tím, že změny zjednoduší tehdy roztříštěná Pravidla soukromí u jednotlivých služeb. Kritici ale od počátku poukazují na to, že nová pravidla umožňují Google sdílet informace o uživatelích mezi službami, které provozuje.
Připomínky k novým pravidlům, ještě předtím než vstoupily v platnost, měli někteří američtí kongresmani ale i třeba francouzský CNIL. Ten dokonce poslal kritický dopis výkonnému řediteli Google Larry Pageovi. Prohlásil v něm, že nové podmínky a skutečnost, že Google veřejně deklaroval propojování dat o uživatelích mezi jednotlivými službami, nepřispívají k transparentnosti a vyvolávají spíše obavy.
V říjnu pak nové podmínky ochrany osobních údajů kritizovala i skupina WP29, sdružující evropské regulátory, jejímž členem je i Česká republika.
Google uživatelům neposkytuje dostatečné informace o tom, jaká data o nich sbírá a k jakým účelům je následně využívá. Zásady ochrany osobních údajů Googlu jsou nejednoznačné a mohou být pro uživatele matoucí.
Google byl zároveň vyzván, aby otevřeněji informoval o tom, jaká data o uživatelích sbírá a k jakým účelům data sebraná z několika různých služeb používá. Bylo mu také doporučeno, aby dal uživatelům možnost určit, jaká data o nich, z jednotlivých služeb, může navzájem kombinovat.
Podle představitelů britského úřadu na ochranu osobních údajů se zástupci Google ve stanovené lhůtě k připomínkám nevyjářili. Letos březnu došlo k setkání úředníků a zástupců firmy, ale podle tiskového mluvčího úřadu ani toto setkání k ničemu nevedlo.
V březnu se konalo jednání, na kterém byli přítomni zástupci Google. Dali jsme jim lhůtu k vyjádření. Nicnémě jsme v požadovaném termínu neobdrželi žádnou odpověď. Google nedokázal přijít s řešením, které by odstranilo naše znepokojení. Nezabývali se ani našimi doporučeními, která jsme jim předložili na zmiňovaném jednání.
Tiskový mluvčí firmy ale tvrdí, že Google s úřady spolupracuje:
Naše Zásady ochrany osobních údajů jsou v souladu s evropským právem a umožňují nám vytvářet jednodušší a efektivnější služby. Plně spolupracujeme s úřady pro ochranu osobních údajů a budeme tak činit i nadále.
Postoj úřadů dobře vystihuje šéfka francouzského úřadu na ochranu osobních údajů Isabelle Falque-Pierrotin.
Nikdo nemá nic proti tomu, že Google chce zjednodušovat své služby. To je v pořádku. Ale musí to být doprovázeno transparentností pro spotřebitele, aby mohli říci ANO nebo NE. Spotřebitelé mají právo vědět, jak jsou jejich údaje využívány a co se s nimi děje.
Zdroj: The Guardian a Bloomberg
ČLÁNKY DO MAILU