Proč zdánlivě? Ono všechno má své vady. Jakkoliv je seriál o belgickém detektivovi Herculovi Poirotovi skoro dokonalý, i on má své drobounké nedostatky. Díval jsem se na díl “Hodiny”, který běžel na ČT 2 v sobotu 15. listopadu. V režii Charlese Palmera v titulní roli s Davidem Suchetem. Hercem, který tuto roli hrál nejčastěji. Vedle Ustinova, Randala, Moliny Finneyho a Trevora.
Nemá cenu komentovat obsah. Jako vždy jde o naprosto virtuozně napsaný příběh jednou z největších autorek detektivek ve světové literatuře Agathou Christie. Vzorně a s úctou napsaný do scénáře a stejně tak i natočený.
Prakticky vždycky, když se dívám na jakýkoliv retro britský seriál nebo film tohoto typu, mne fascinuje absolutní dokonalost, pokud jde o reálie, o kostýmy, například o sestřih a účes herců. Vše musí odpovídat době, v níž se epizody seriálu odehrávají. Nikdo nemůže mít třeba šavli z doby Rakouska-Uherska, když jde o četníka z doby 1. republiky, jako se to stává v česko-televizních seriálech, kde se tvůrci domnívají, že je šavle jako šavle.
Zajímavé je, že v seriálu o Poirotovi se i herci pohybují tak nějak pomaleji než ve filmech o dnešní době. Vše je podřízeno atmosféře doby mezi dvěma světovými válkami, kdy všechno prostě bylo pomalejší, než je dnes. Vše musí evokovat tuhle jednu z nejkrásnějších etap ve vývoji Evropy. Jakkoliv pokaženou válečnými choutkami pomatených a nezodpovědných vládců. Pěkné je i svícení seriálu. To je něco, co české tvůrce většinou ani nenapadne udělat. Tedy, myslím výrazné svícení. Všechny záběry seriálu se “lesknou”, vychází z nich jakási záře. To velmi výrazně podporuje starosvětskost.
V té pomalosti je snad jediný problém. Seriál je k paní Christie snad až příliš pietní. Možná, že i velká autorka by pobídla tvůrce, aby její detektivku udělali maličko svižnější. Děj by šlo maličko urychlit nůžkami střihače. No, ve skutečnosti – rozhodnutím režiséra prostě některé záběry o kousek zkrátit. Jde o vteřiny, které by daly ve výsledku minuty. Asi by neškodilo devadesátiminutový díl zkrátit o nějakých pět, šest minut, a pak už by nebylo opravdu co vytknout. Ale zdůrazňuji, že bych se neodvažoval Palmerovi cokoliv předepisovat (takové právo si osobují pouze špatní kreativní producenti). Je to evidentně vynikající režisér a jestliže se rozhodl dát filmu takovýto rytmus, je to plně v jeho kompetenci, protože nenudí. Naopak baví a vtahuje diváky do děje.
Pokud jde ještě o maličkosti, které se dají seriálu vytknout, nezpůsobili je tvůrci originální verze. Hlas pana Meduny je v titulní roli naprosto přesný, je to skvělý dabér. Z osobního hlediska mě mrzí to, že roli nedabuje pan Kostka, který Sucheta mluvil v roli Poirota původně a pro mě to byl obrovský požitek díky jeho skutečnému hereckému mistrovství. To, že později převzal roli pan Meduna, bylo prý způsobeno jakýmisi autorsko-právními a finančními spory mezi výrobcem českého znění a televizí.
Vím z vlastní zkušenosti, jak pan Kostka pracuje a jak obrovsky profesionální je jeho dílo. Bohužel, tohle dnes pro většinu studií a televizí není podstatné. A ani pro herce sdružené pod onou agenturou, která jejich “umělecké” zájmy zosobňuje ve výších jejich honorářů.
Mou poslední výhradou je to, že jsem tenhle díl již viděl. Domnívám se dokonce, že vícekrát. Nic proti tomu podívat se několikrát na vynikající film. Je to mnohem lepší, než dívat se poprvé na něco tak strašného, jako je seriál “Neviditelní”. Ale přesto si myslím, že by snad ČT mohla do hlavního vysílacího času v sobotu zařazovat premiéry a reprízy posunout do méně sledovaných časů. Ale, možná je to tím, že ČT již letos zase nemá peníze na nové filmy a seriály, že už všechno promrhala na tak “úžasné” projekty, jako je “Pečený sněhulák” a tak jsou její poplatníci odsouzeni dívat se znovu a znovu na reprízy.
