Originál se jmenuje Hollywood Game Night a česká verze se věrně drží základní mechaniky: chceme co nejvíce vytěžit ze známých ksichtů, než se okoukají a začnou nudit. Ať to stojí co nejmíň, stejně je to divákům jedno – potřebují vidět ty, které znají a které obdivují, je jedno, co budou dělat.
Princip soutěže, o kterou tady de facto vůbec nejde, je jednoduchý. Dva týmy po čtyřech lidech (vždy tři herci a jeden neherec) během čtyřiceti minut simulují hraní „zábavných“ společenských večírkových her, opíjejí se koktejly a dělají, že se při tom dobře baví. Jenže zábava je asi tak přirozená jako potlesk na školním koncertě vážné hudby.
Když Petr Rychlý zavelí pojďme pařit
, chce se vám zalézt někam hodně hluboko do sklepa, daleko od toho, co si on představuje za zábavu. Ovšem pokud jste příznivci společenských her typu namotávání bonbonu na šňůrce na jazyk a pokud před půlnocí při poslechu megahitu Maxim Turbulenc „Jede jede mašinka“ děláte vláček, pak by se vám i tahle show mohla líbit – je zhruba na stejném levelu.
Soutěže
- Slož si hvězdu. Čtyři obrovské kostky, dá se z nich postavit 6 portrétů slavných herců. Máte na to minutu a půl, abyste jich složili co nejvíce podle nápověd typu „maďarsko-slovenská nestyda“ nebo „Mádl s ní trhal bobule“.
- Stávka samohlásek. Objeví se shluk souhlásek, což je název filmu bez samohlásek – uhodněte film a vyhrajete.
- Jak šel čas. Šest obrázků na dané téma, musíte je poskládat tak, jak jdou časově za sebou. První tým skládá fotky filmových psů (podle data natočení filmů), druhý pak obrázky významných dní v roce.
- Řetězová reakce. Objevují se slova, vybraný hráč je musí uhodnout, tým může napovídat, ale pouze pomocí opisných slov, nesmí použít daný výraz. Například „balón“ – „taková ta velká věc co lítá a vozí lidi“. Několikrát po sobě a musí zopakovat vždy všechna slova po sobě. Balon boule báječný Brňák broskev. Uf.
- Dvojité kreslení. Objevují se slova, vybraný hráč je musí uhodnout, napovídá se pomocí kreslení.
- Šéf týmu, který získá víc bodů, hraje hru „Kdo to je?“. Jeho pomocníkovi se zobrazí fotka slavné osobnosti, ten musí opět napovídat, aniž by danou osobnost přímo jmenoval.
A to je, pánové a dámy, vše. Tedy – ještě si musíte představit, jak do sebe soutěžící neustále lejou jeden koktejl za druhým, dělají, že se postupně opíjejí, hážou po sobě polštáře, ovoce, popcorn, aby se na povel zase způsobně usadili a poslouchali.
Petr Rychlý je kapitola sama pro sebe. Pro tento druh soutěží je jako stvořený, což není v tomto případě ironie – je jedním z mála prvků, které nepůsobí nepřirozeně, protože tenhle způsob moderování ve stylu „rozšafný strejda, kterej nám tu chce rozproudit zábavu“ má zkrátka v krvi. Tedy… až na výjimky. Dialog s jednou ze soutěžících: Kam se toužíš podívat?
Nevím nevím nevím nevím nevím… do Indie?
Hergot to je daleko. To si nebyla ještě nikdy na Moravě?
Nebyla jsem. Hahaha.
Tak přesně tahle slovní výměna ilustruje naprosto věrně dojem z celého pořadu. Úrovní, intelektem, energií… prostě vším.
Asi se to bude líbit těm, kteří by rádi pařili, ale moc jim to nejde. Nebo nemůžou. Je to asi tak zábavné jako dívat se na někoho, jak hraje Activity – ostatně většina soutěží některou z částí Activit připomíná. A protože s méně než 2,5 promile v krvi se Activity nedá hrát, natož pak sledovat, pak už si můžete domyslet, kdy vám doporučuju se na Hvězdnou Party dívat.
Případně můžete vypnout zvuk a koukat se na hezké vystajlované holky a kluky. Ale na to je zas 45 minut trošku moc.
ČLÁNKY DO MAILU