Hlavní navigace

Inovovat, inovovat, inovovat…

17. 8. 2006
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: 29
V inovacích si Česká republika nestojí dobře. Ani jako samostatná malá země, ani jako součást většího evropského celku. Bývalo tomu jinak, ostatně jména českých inovátorů slýcháme často – ale hlavně v souvislosti s cizinou. Pomohou univerzity, manuály, iniciativy a nějaký ten kapitál?

Jak vypadá zaostalost Evropy podle 2005 Summary Innovation Index, ukazuje následující obrázek, z něhož je zřejmé, že jen dvě členské země EU jsou na tom podle 26 kritérií Innovation Scoreboard dokonce ještě lépe než Japonsko a USA: Švédsko a Finsko. Mezi USA a Japonsko se navíc vklínilo Dánsko. Takže na severu se inovovat daří.

inovace

(zdroj)

Podle loňského indexu SII (Summary Innovation Index) a jeho růstového potenciálu lze rozdělit země EU do čtyř skupin. ČR patří do skupiny označené jako “Catching up”, což je sice o chlup lepší než skupina zemí s nálepkou “Losing ground”, ale stále daleko pod průměrem (“Average performance”), který ještě zaostává za vedoucími zeměmi (viz obrázek).

SII + trends

(zdroj)

Pro porovnávání úrovně inovací se používá forma dotazníků. Mezinárodně uznávaný soubor otázek i způsob vyhodnocování získaných údajů se řídí tzv. Oslo Manuálem (Oslo Manual: guidelines for collecting and interpreting innovation data, 3rd edition [PDF, 1,4 MB]), jehož třetí verze vyšla vloni. Tato poslední verze kromě klasických definicí různých typů inovací poprvé míří mimo technologie, které jsou jakýmsi inovačním domovem (viz též High technology – enterprises and trade [PDF, 283 kB], Eurostat, 2005). Zmiňuje inovace marketingové (změny v návrzích a prezentace produktů) a organizační (změny v podnikatelských postupech), které by se měly rovněž stát součástí hodnocení, protože hrají významnou roli při zlepšování celkové inovační úrovně.

Evropa zpohodlněla a trh se nesnaží

Verdikt o zaostalosti Evropy v úrovni inovaceschopnosti potvrdily výsledky tříměsíční studie sice malého, ale silného panelu odborníků, v němž vedle dvou bývalých politiků a jednoho akademika zasedl také bývalý prezident Alcatelu. Studie (Aho Report Creating an Innovative Europe [PDF, 126 kB]) ukazuje poněkud nelichotivý obrázek Evropy: pohodlný život na pomalu se snižujícím kapitálu, zatímco vedle tradičních rivalů (USA a Japonsko) jsou na obzoru již další hrozby v podobě zemí jako Čína, Indie i Brazílie.

Evropa se v roce 2000 (The New Lisbon Strategy: An estimation of the economic impact of reaching five Lisbon targets [PDF, 527 kB], 2006) rozhodla výrazně navýšit (v mnoha členských zemích zdvoj- až ztrojnásobit) prostředky vkládané do výzkumu a vývoje, což považuje za základní podmínku inovaceschopnosti. Jakékoli zvyšování výdajů na výzkum a vývoj ale nesmí být cílem, jen indikátorem změny (k lepšímu). Proto cílový objem prostředků na výzkum a vývoj ve výši tří procent HDP v roce 2010 je jednak minimem a jednak pouhopouhým základem pro mnohem hlubší změny, paradigm shift.

Zvýšení výdajů na výzkum a inovace není samoúčelné, protože pozitivní dopad na ekonomiku lze předpokládat značný: zvýšení HDP nejméně o 12 procent a zaměstnanosti o 11 procent (European Commission Communication COM (2005) 488: More Research and Innovation – Investing for Growth and Employment: A Common Approach [PDF, 115 kB]).

Trh je považován zatím za největší bariéru ze všech, která v Evropě brání investovat do výzkumu. Trh sám po inovacích nevolá, dokonce je vítá jen s podezřením a neochotně, proto nejsou dodavatelé nijak nuceni na inovacích svých produktů a služeb pilně a průběžně pracovat. Chce to kompletní změnu v kultuře tak, aby se inovace oslavovala a nezatracovala. Podstatou změny má být vytváření inovačně-přátelského trhu, zvýšení prostředků na výzkum a vývoj a mobilita.

Kde se berou nové nápady?

Podle studie divize Business Consulting Services společnosti IBM čekají v nejbližších dvou letech dvě třetiny (65 procent) velkých nadnárodních společností radikální změny, a to v důsledku tlaku konkurence a trhu. Tak to alespoň vidí jejich současní generální ředitelé, respondenti tohoto průzkumu. Radikální změny jsou ale oblastí, kde CEO cítí, že v minulosti byli úspěšní jen z 20 procent. Cílem totiž není pouhý růst související s novými službami a produkty (a jejich inovacemi), ale inovace obchodních modelů a provozních operací. Proto se CEO ze dvou třetin své snahy upírají právě na tento druh inovací. Změny obchodních modelů konkurence mohou znamenat výraznou změnu celého prostředí daného odvětví. Produkty a služby lze kopírovat, takže odlišnost mezi konkurenty pramení právě z obchodních modelů.

Kde brát nové nápady a myšlenky? Podle 76 procent dotázaných CEO jsou jejich zdrojem obchodní partnerství a spolupráce. Současně ale pouze 51 procent respondentů uvádí, že se spolupráci věnují. Menší orientace na spolupráci je zřejmá v zavedených odvětvích, zatímco v případě nových trhů je spolupráce důležitá pro 73 procent dotázaných. Spolupráce má také zřejmou souvislost s finanční výkonností: společnosti s vyšším růstem zisků ve větší míře využívají externí zdroje (rozdíl může činit až 30 procent). Partnerské vztahy znamenají nižší náklady, vyšší kvalitu a spokojenost zákazníků, dostupnost odborných znalostí a produktů, vyšší zisky, přístup na nové trhy a k novým zákazníkům.

Interní výzkum a vývoj se v pořadí nejdůležitějších zdrojů nových idejí octl až na osmém místě, protože na něj spoléhá méně než pětina CEO (17 procent). Při zavádění inovací v podnicích mají interní faktory (zpomalovače) přitom větší dopad než externí překážky. Tyto interní záležitosti ale bere na svá bedra při zavádění inovací pouze třetina dotázaných CEO (zdroj informací: eFocus, 2/2006).

Univerzity se tradičně cítí jako nositelé pokroku a inovací. V Evropě sdružuje univerzity také EUA (European University Association), která na naší půdě (v Brně) organizuje v říjnu letošního roku konferenci s příznačným titulem: European universities as catalysts in promoting regional innovation. Konference je určena především vedení univerzit, rektorům, zástupcům pro mezinárodní styky a výzkum. Účast na konferenci je jen na pozvání.

Jak inovacím napomoci

Pokud máte skvělý nápad na nový produkt, službu či proces, a jste přesvědčeni o jeho prodejnosti, narazíte zákonitě na problém – co dál. Založit firmu: jenže třeba toho moc nevíte o podnikání, financování, výrobě, marketingu, legislativě, daních… Pomocná ruka v začátcích je tedy docela určitě potřeba; nejen finance, ale užitečné informace jsou důležité. Inovacím se věnuje nová iniciativa PRO INNO Europe, která má za úkol podporovat mezinárodní kooperaci v návrzích a implementaci inovační politiky. Na podzim bude v rámci první fáze spuštěno 16 tzv. INNO-Nets a INNO-Actions (vybraných ze sedmdesátky původních návrhů). Strukturu celé iniciativy naznačuje následující obrázek:

ProInnoEurope

(zdroj)

PRO INNO navazuje na svého úspěšného předchůdce PAXIS (Pilot Action of Excellence on Innovative Start-Ups), v rámci něhož se během let 2000–2005 podařilo propojit 22 regionů EU-15 (Alpes-Maritimes, Barcelona, Cambridge, Emilia-Romagna, Helsinki, Karlsruhe, Madrid, Miláno, Mnichov, Oxfordshire, Rhône-Alpes, jižní Švédsko, Stockholm, Stuttgart, Turín, Berlín, Kodaň, Dublin, Edinburgh, Hamburg, Veneto a Vídeň) velmi nakloněných vybudovat podmínky motivující vznik inovačních podniků. I ostatní zájemci o inovace mohou mít užitek z výsledného čtyřsetstránkového PAXIS manuálu [PDF, 5,3 MB] popisujícího šedesátku inovačních postupů, které se osvědčily nejméně ve dvou evropských regionech.

V rámci PAXIS se zrealizovalo také několik projektů zaměřených na transfer dobrých inovačních praktik do nových (i přidružených) členských států: např. ESTER (na založení kapitálových fondů pro nové high-tech společnosti v Estonsku, Litvě a na Slovensku) či Transact (pro přenos know-how o univerzitních odnožích, spin-outs, pro organizace v ČR, v Estonsku, Maďarsku a Rumunsku).

BRAND24

Evropa má nyní k dispozici také dalšího praktického průvodce, a to pro vyhodnocování inovačních programů, Smart Innovation, který je výsledkem projektu SMEIP (Supporting the monitoring and evaluation of innovation programmes). Prostřednictvím dotazníkového formátu má napomoci konzistentnímu hodnocení na úrovni rozhodovacích článků. Vzhledem k tomu, že v předních zemích na žebříčků inovaceschopnosti (Švédsko, Finsko) se věnuje vysoká pozornost hodnocení programů pro tvorbu inovační politiky, je třeba tuto praxi díky jednotnému přístupu rozšířit i do ostatních zemí.

Výběrová řízení: Studie o účinnosti veřejných výdajů na výzkum a vývoj

Generální ředitelství Evropské komise pro hospodářské a finanční věci vypsalo veřejnou zakázku na vypracování studie o účinnosti veřejných výdajů na výzkum a vývoj. Cílem této veřejné zakázky je poskytnout pomoc s vyhodnocením pokroku v implementaci reforem národních programů členských států v oblasti veřejných výdajů na výzkum, vývoj a inovace. Hodnocení si vyžádá analýzu a změření efektivity veřejných výdajů členských států na podporu výzkumu a vývoje, tj. přímé veřejné politiky (přímé dotace a daňové pobídky). O podklady k podání přihlášky je možné žádat do 1. září 2006, termín pro podání nabídek je 8. září 2006.

Proč je český trh nepříznivě nakloněn inovacím?

  • Spotřebitel je pohodlný a má rád své jisté.
    9 %
  • Spotřebitel se (technických) inovací vysloveně bojí.
    29 %
  • Inovace stojí peníze, toho se spotřebitel bojí.
    24 %
  • Není pravda, že český trh je nepříznivě nakloněn inovacím.
    38 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA je nezávislá síťová specialistka. Okusila český, španělský i kanadský vzdělávací systém. Vedla kurzy v 7 zemích a ve 4 jazycích, školila on-line pro UCLA.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).