Internet a malé firmy? Nesmysl.

Ano, v „dřevních“ dobách Internetu bylo skutečně možné např. mluvit o Internetu jako daleko levnějším prostředku propagace než u jiných nástrojů. Důvodem ovšem byla skutečnost, že díky malé „zaplněnosti“ Internetu bylo možné dosáhnout relativně slušné viditelnost vůči širokému publiku bez velkého úsilí. Také očekávání uživatelů byla o řád níže než je tomu dnes. Je pravdou, že v určitých segmentech, např. v umělecké výrobě, přináší Internet malé firmě z městečka zapadlého kdesi v podhůří nenahraditelnou možnost, jak dosáhnout i k takovým zákazníkům, na které tato firma nemohla do této chvíle ani pomyslet. Ale jen do chvíle než budeme uvažovat o produktech a službách, kde existují silnější soupeři, kteří Internetem dostávají do rukou další nástroj, kterým bude Goliáš vítězit nad Davidy.

Představy
Hlavní tezí, ze které pohled na Internet jako na úžasný nástroj pro malé firmy vychází, je možnost velmi rychle a nenákladně prezentovat produkty a služby pro geograficky neomezenou skupinu zákazníků. A s možností nejen řečené prezentovat, ale rovnou prodávat, v některých případech i distribuovat a dokonce i poskytovat následný servis. Což je naprostá pravda. Ale…

Ale Internet má jednu značnou nevýhodu proti „off-line“ světu. Z pohledu uživatele mu schází geografické souřadnice. Nemůžete se pohybovat ani nahoru, ani dolů, ani na sever, ani na jih. Můžete se pohybovat magickými skoky přes kontinenty nebo se plížit hyperlinkovými cestičkami, které vytyčil někdo jiný. Díky tomu je klíčové „postavit do cesty“ uživateli ukazatel, který ho nasměruje právě do našeho virtuálního firemního světa. Jistě registrace na vyhledávačích mohou značně pomoci, ale většinou ne dostatečně. To, co hraje roli snad více než dříve, je propagace. A to propagace sofistikovaná, dlouhodobá a rozsáhlá. A tedy nákladná. Pro malou firmu většinou nedostupná.

Pokud se náš vysněný zákazník již dostane do našeho světa firemní prezentace, stojíme před dalším problémem. Komerční prezentace na Internetu musí být nejen funkční, ale musí především nejprve zaujmout. A musí zákazníka přesvědčit o kvalitě našich produktů či služeb. A jsme tam, kde jsme byli v předchozí části. Abychom zaujali, musíme ideově, graficky i funkčně naší konkurenci předhonit, což znamená opět nemalé náklady, které skutečně nečiní rozdíly mezi malým a velkým.

A když jsme zaujali na první pohled, musíme nabídnout dostatek souvisejících informací, ideálně možnost vyzkoušení produktů, rady pro další používání, vyhledávací mechanismy apod. V případě komplexnějších produktů ještě dostatečné technické informace, ideálně help desk, možnost konfigurace apod. Což je opět velmi nákladná záležitost. A to vše samozřejmě neustále v aktuální podobě včetně cenových informací, informací o dodacích možnostech atd.

Nemluvě o situaci, kdybychom skutečně chtěli propojit on-line svět se světem naší firmy a zpřístupnit závazné on-line objednávky, které nám budu přímo generovat informace do našeho informačního systému. Jenže ouha, takový informační systém v malé firmě a většinou ani ve firmě střední není, natož aby pokrývat všechny potřebné podnikové procesy a byl provozuschopný 24 hodin denně.

A tak bychom mohli pokračovat i v dalších oblastech využití Internetu, jako je týmová kolaborace, vnitřní intranetový informační systém apod.

Skutečnost
Nechci říci, že úspěchy malých firem na Internetu jsou minulostí. To jistě ne. V některých sektorech Internet nabízí skutečně zásadní průlom – např. v oblasti vývoje software apod. Ale schopnost malých a středních firem naplnit neustále rostoucí požadavky zákazníků a kvalitnější systémy nasazované velkými firmami je velmi nízká. Paradoxně tak Internet může vytvořit pro malé firmy značnou bariéru při konkurenčním boji a díky rozdílu v technologické vyspělosti poskytnout daleko větší trumfy pro velké firmy. Ostatně to je možné vidět již dnes. Velké firmy jsou totiž schopny na rozdíl od těch malých financovat vývoj a následně i provoz komplexních systémů, které zasahují i systémů vnitřních (v mnoha případech nelze toto ani oddělit). Nemluvě o tom, že produktivita a efektivita fungování firem se díky využívání internetových technologií zvyšuje.

Částečně může tento rozdíl být smazán instantními, „levnými“ řešeními v podobě ASP služeb, ale malá firma tím dostává do ruky sice zajímavý nástroj (a tady je ještě otázka, které nástroje a v jakých finančních relacích budou k dispozici) rychle uplatnitelný, ale ne znalost a způsobilost jeho využívání. Což není jen otázka počítačové či internetové gramotnosti, ale zejména schopnosti firem „napřímit“ své interní procesy a provázat je s technologickými prostředky. Bohužel malé a střední firmy jsou schopny se svými většími konkurenty bojovat často nahrazením těchto schopností osobním nasazením, které je pak vydáváno za flexibilitu. Jenže ve skutečnosti jsou to právě velké firmy, které se stávají díky technologiím daleko flexibilnějšími.

Necháváme navíc stranou, že požadavkem dneška je zajištění okamžité odpovědi zákazníkovi, dynamického obsahu, kreativní vyspělost nevyjímaje. To znamená specialisty pro zajištění těchto činností, ať už v řadách vlastních zaměstnanců či v podobě externí firmy.

Resumé
Výše řečené dokresluje i uvažování velké části malých a středních firem, které podle posledních údajů v EU velmi vlažně uvažují o „profesionálním“ využívání Internetu. Jistěže to neznamená, že by tyto firmy v budoucnu zcela ustupovaly větším organizačním útvarům. Ale budou se muset daleko více vyhýbat přímé konfrontaci s gigantickými soupeři, i tam, kde je dosud předčily v některých parametrech (v mnoha případech nebudou schopny ani konkurovat cenou). Budou muset klást více důrazu na strategickou úroveň svého řízení, a nemalou roli bude hrát i větší bariéra při jejich vzniku (především finanční). Schopnost přicházet s revolučními myšlenkami společně s jejich profesionálním provedením bude stále významnější.

Ono nejde ani o to, že by malá firma jako útvar zmizela. Ta je totiž ideální platformou právě pro ty velké při testování nových ideí, útocích na nové trhy, či prostě pro dosažení určité myšlenkové flexibility. A to ať už formou přímé účasti nebo nepřímé finanční či právě technologické podpory. Je také dobrým „domovem“ pro speciální týmy či dokonce jednotlivé experty, kteří jsou podle potřeby zapojování do větších uskupení. Ale ideál podnikatelského Robina Hooda, který svou mrštností, dravostí a fištrónem přivádí Panstvo k zoufalství, je nenávratně pryč.