Hlavní navigace

V Česku odstartuje další síť pro internet věcí. NB-IoT připojí ovce, kola i tramvaje

Autor: Jan Sedlák
Jan Sedlák

Český Vodafone na podzim spustí síť NB-IoT pro internet věcí. Po světě jich je zatím čtrnáct, rychle ale přibývají. A připojit do nich lze kde co. Uvnitř: GALERIE.

Sdílení kol, tedy takzvaný bike-sharing, je v Číně mamutí věc. Ulice jsou posety žlutými, modrými a červenými koly tak, že občas na obzoru není vidět nic jiného a po chodnících ani nelze projít. Číňané tato kola často využívají na tzv. poslední míli, tedy přepravu z poslední stanice metra domů nebo do práce. I tyto zastávky jsou koly obstaveny.

Některá z kol mají v předním košíku nabíječky na mobily, takže na smartphonech závislý národ může dát na chvilku oddych jedné ze svých několika power bank, které s sebou skoro každý nosí. Číňané přes mobily platí, nakupují, komunikují nebo díky kvalitním datovým tarifům a pokrytí LTE signálem i v metru sledují streamované video a hrají online hry.

Největší hráči v bike-sharingu jako ofo a Mobike mají každý hodnotu více než miliardu dolarů a přilákali investice ve stovkách milionů dolarů od obrů typu Alibaba, Tencent, Foxconn či Didi (čínská obdoba Uberu). Jenom takové ofo má v oběhu osm milionů kol a denně zajistí 25 milionů jízd. Čínské bike-sharing firmy by také postupně rády expandovaly do světa a v některých západních městech už pilotní provozy zkouší, například v Manchesteru.

Kola s čipem a mobilním placením

Sdílení kol v Číně využívá známé technické řešení – firmy sledují polohu bicyklů online a zaznamenávají ji do mobilní aplikace. Kola tak lze odložit prakticky kdekoliv (musí jít o přístupné místo) a nepotřebují žádnou parkovací stanici. Podobně fungují i česká růžová Rekola.

Fotogalerie: Čínský bike-sharing a další zařízení pro Internet věcí:

Ofo či Mobike každopádně mají ještě jednu věc – zámky vybavené čipy. Díky nim je možné za kolo na místě zaplatit mobilním telefonem (stačí sejmout QR kód), zámek otevřít a vyrazit. Tyto zámky jsou masivní, umisťují se pod sedátko a zamykají zadní kolo.

I zámky jsou připojeny k mobilní síti. V případě kol ofo jde konkrétně o síť operátora China Telecom, který letos v květnu spustil na kmitočtech 800 MHz síť pro internet věcí postavenou na standardu NB-IoT (Narrow Band IoT). Specializovaná LPWAN síť (Low Power Wide Area Network) se od klasického LTE liší mnohem pomalejšími přenosovými rychlostmi (v případě NB-IoT jde o maximálně 250 kb/s v downloadu i uploadu), ale zároveň má výrazně nižší nároky na spotřebu energie připojených zařízení. 

Zámky na kolech ofo díky tomu mají vydržet nabité dva až tři roky. Platba a odemykání zámku mají proběhnout v řádu jednotek milisekund. Jedna základová stanice pro NB-IoT má pak zvládat až sto tisíc zařízení.

Uvnitř těchto chytrých zámků jsou čipy vyvinuté čínským telekomunikačním molochem Huawei. Ten NB-IoT standard velmi propaguje. Letos na podzim má svou NB-IoT síť v Česku spustit operátor Vodafone. Začne tak konkurovat dalším dvěma standardům, které v tuzemsku máme: Sigfoxu, provozovaném operátorem SimpleCell (ve spolupráci s T-Mobilem), a LoRa, na který sází České Radiokomunikace

Ve světě momentálně běží čtrnáct NB-IoT sítí. Vedle Číny jsou například v Jižní Koreji, Norsku (TeliaSonera), Německu (Deutsche Telekom) či Španělsku (Vodafone). Počítá se, že do konce roku jich bude třicet.

Nová IoT síť v Česku

Vodafone už síť testuje v několika pilotních projektech a možnosti NB-IoT sítě chce postupně předvádět i Huawei. Společnost podepsala s Pražskými službami, ČVUT a pražským Dopravním podnikem memorandum o přípravě projektu Prague City Cargo. Ten počítá s vývojem chytré nákladní tramvaje určené pro svoz komunálního odpadu. Huawei si bere na starost sítě, senzory a hardware, akademický sektor pak například algoritmy.

V zahraničí už jsou každopádně projekty v mnohem pokročilejší fázi a IoT se běžně používá. Huawei například společně s německými pošťáky Deutsche Post instalovala chytré poštovní schránky se senzory. Telefónica v Latinské Americe zavádí chytrou domácnost, Telia pomocí čipů připojuje ovce a DHL senzory využívá při řízení logistiky.

Další testovací akcí pak budou chytré koše. Ty už Huawei provozuje doma v Číně, v Praze každopádně má uvést do provozu upravenou verzi s názvem InteliBin. K vidění by měla být v řádech týdnů.

Fotogalerie: Jak funguje robotický hlídač:

Možností, jak NB-IoT využít, Číňané prezentují mnohem více. Mají třeba umělý leknín, který plave na hladině a pomocí senzoru sbírá data z okolí. K dispozici jsou také chytré měřáky elektřiny, smart grid, zámky na kufry i dveře, zemědělské senzory do půdy, monitoring dobytku a řada dalších (viz také přiložená galerie).

Sílící edge computing

Velkou roli v sítích pro internet věcí hraje takzvaný edge computing (také EC-IoT), díky němuž je možné posbíraná data zpracovávat lokálně a upravené je pak poslat do cloudu k dalšímu zpracování. Švýcarský výrobce výtahů Schindler takto například vyvinul „krabičku“, kterou umisťuje do eskalátorů a výtahů, tam předzpracovává data (machine learning, cache a podobně) a pak je odesílá IoT sítí dál.

Huawei tyto projekty nasazuje do chodu společně s partnery. Indický softwarový obr Infosys takto instaluje senzory u těžebních vozů, díky čemuž je možné řešit prediktivní údržbu. Hodně se pak využívá vzdálený monitoring výroby, větrných elektráren a těžařských pump.

Čínská společnost nutně nemusí krabičky a senzory připravovat a tuto činnost nechává na zákaznících a partnerech. Schindler si zařízení za asistence Huawei vyvíjel doma v Evropě s tím, že Číňané pak zajišťují fungování na síťové a back-end straně.

První užití 5G

Huawei v IoT vidí svoji příležitost, jak se více uchytit v tradičním IT byznysu a prostřednictvím mobilních a IoT sítí dodávat také serverové technologie. Proto také výrazně tlačí na vývoj 5G sítí. „Zásadně se zvýší kapacita a především odezva, takže internet věcí bude o něco blíže fungování skutečně v reálném čase. 5G vidíme jako velice strategickou oblast, proto zde navyšujeme investice do výzkumu a vývoje a angažujeme se v pracovních skupinách,“ popisuje v Šanghaji Swift Liu, jeden z prezidentů Huawei.

Přesně z těchto důvodů (edge computing, IoT, 5G, smart city) čínští investoři z Midea Group před časem koupili německého výrobce průmyslových robotů Kuka. Firma Huawei už s Kuka navázala spolupráci a chce v oblasti kolem průmyslového IoT získávat nové know-how.

Huawei společně s japonským operátorem SoftBank, který koupil i roboty Boston Dynamics, začali ukazovat první příklady využití 5G. Umí dálkově s nízkou latencí ovládat robotickou ruku, přenášet Ultra HD video či na dálku renderovat na GPU serveru.

V Česku se tyto nové aktivity Huawei začínají projevovat na již zmiňované NB-IoT síti a projektech tzv. chytré Prahy. To, zda firma u nás dokáže oblast vytěžit více, se uvidí. Na oblasti smart city v Praze pracuje člověk, který má na starosti byznys s veřejným sektorem. V tom se – na rozdíl od oblasti dodávek technologií pro mobilní operátory – Huawei v Česku zatím příliš neprosazuje.

V Číně pak Huawei spustilo ukázkové chytré město. Weifang používá NB-IoT a pomocí senzorů se má v pilotních provozech ukázat, že lze snížit náklady na údržbu o 90 procent a spotřeba elektřiny o desítky procent.

Cestu autora na konferenci Connect 2017 organizovala společnost Huawei.

Našli jste v článku chybu?