Příští rok se určitě nezačne
Tradičně nadupaný sál v Kongresovém centru brněnského Výstaviště byl včera svědkem asi nejpesimističtější z řady konferencí Milníky digitální televize, pořádané vydavatelstvím Sdělovací technika. Prakticky všichni účastníci panelové diskuse, mezi nimiž nechyběli ani generální ředitel televize Nova Petr Dvořák či nedávno odvolaný ředitel Primy a nynější místopředseda představenstva FTV Prima Holdingu Martin Dvořák, se shodli na tom, že start zemského digitálního vysílání je ohrožen a neuskuteční se v původně předpokládaných termínech. Rozhodně se nedá očekávat, že by nové digitální programy zahájily vysílání v příštím roce, jak vyplývalo z jejich (soudem zrušených) licencí.
Zatímco ze strany někdejších držitelů digitálních licencí zaznívala skepse, předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Pavel Dvořák ujišťoval, že práce na nové verzi Technického plánu přechodu z analogového na digitální zemské televizní vysílání (TPP) zdárně pokračují a že původní datum analogové tmy – 10. říjen 2010 – zůstane zachováno. Oproti minulé verzi TPP ale nový dokument neřeší jen vypínání hlavních analogových vysílačů, ale i sekundární vysílací sítě. V každé z jedenácti plánovaných oblastí tedy dojde k dvoufázovému přechodu. Po krátkém souběhu analogového a digitálního vysílání z primárních vysílačů proběhne totéž na vysílačích a dokrývačích menšího výkonu. TPP bude hotový koncem října a poté proběhne třicetidenní připomínkové řízení tak, aby Rada ČTÚ mohla plán odsouhlasit do konce roku.
Problém je ve vypínání analogu
Za hlavní problém považují současné televize samotný akt vypínání analogových vysílačů. Zatím totiž není jasné, jaké podmínky bude muset stát splnit, aby bylo možné analogové kmitočty vypnout a plně je nahradit digitálními frekvencemi. Podle Pavla Hanuše, vedoucího projektu digitalizace České televize, je pro stávající provozovatele důležité, aby zůstalo zachované alespoň jejich současné pokrytí. Televize by rozhodně neměly být přechodem na digitální vysílání poškozeny v tom smyslu, že přijdou o diváky. Proto zástupci Novy a Primy požadují, aby vypínání analogového vysílání neprobíhalo dříve, než si diváci pořídí digitální přijímače. Inspirovat by je k tomu měla státní informační kampaň a lepší programová nabídka. Jenže Hanuš je k takovému postupu skeptický.
Hlavní problém vidí Hanuš v příliš optimistické vládní Koncepci přechodu na digitální vysílání, která počítá s rychlým zavedením digitálního vysílání i vypnutím analogu, aniž by řešila, jak prakticky takový proces proběhne. Na lepší programovou nabídku nikoho nenalákáme. Zvlášť když se problém vypínání analogových kmitočtů dotkne více než 75 procent českých domácností. U více než 40 procent z nich osobně předpokládám, že je budeme muset brutální cestou donutit k tomu, aby si koupily set-top-box,
míní Hanuš. Jenže toho se právě obávají komerční televize. Pořád se mluví o analogové tmě, ale ne o tom, že u diváků doma může nastat televizní tma. Že se může stát, že nebudou přijímat ani analogové, ani digitální vysílání,
varoval generální ředitel Novy Petr Dvořák. Představa, že stát vypnutím analogových vysílačů donutí diváky ke koupi digitálních přijímačů, je podle šéfa Novy špatná. Podle jeho kolegy z Primy Martina Dvořáka by bylo dobré v tomto smyslu „oprášit“ dva roky starou vládní Koncepci přechodu na digitální vysílání a aktualizovat ji.
Zamíří digitální projekty na satelit?
Šestici provozovatelů digitálních televizí, kterým soud začátkem září zrušil licence, na konferenci zastupoval generální ředitel hudební televize Óčko a předseda Asociace digitálních televizí (ADT) Jiří Balvín, generální ředitel zpravodajského kanálu Z 1 Martin Mrnka a generální ředitel plnoformátové Febio TV Richard Rybníček. Všichni potvrdili, že koncem minulého týdne obdrželi písemný verdikt soudu, z něhož vyplývá, že jejich licence skutečně neplatí. Mrnka s Rybníčkem připustili možnost, že by se jejich televizní stanice mohly objevit na satelitu. Oba ale dodali, že pokud by se tak stalo, nešlo by o původně zamýšlené projekty, ale jejich úspornější verze, což by bylo patrné na programu. Například Febio TV chtěla do programu investovat 1,3 miliardy korun, u satelitní verze by ale podle Rybníčka seškrtala náklady na 200 až 300 milionů korun. I tak bychom ale museli přesvědčit investora, že se to vyplatí a že se nám vrátí licence pro DVB-T,
dodal šéf Febio TV.
Mrnka odhadnul ztráty spojené se zrušenou licencí Z 1 na desítky milionů korun. Televize se na Invexu prezentuje zpravodajskou smyčkou s vlastními moderátory a reportéry (simuluje např. živý vstup novinářky Petry Procházkové z Kábulu), podobně jako Febio TV, která pro potřeby veletrhu poupravila televizní znělku loňského Febiofestu a udělala z ní šot na nový televizní program. Přímo v expozici Pavilonu E pak Febio slibuje zahájení vysílání v průběhu příštího roku. Mrnka navrhuje, aby se časová prodleva způsobená zrušením licencí využila k diskusi nad technickými a legislativními aspekty zemského digitálního vysílání. Definitivní multiplexy by podle něj mohly například začít vysílat ve standardu MPEG-4 místo současného MPEG-2. Udělování programových licencí pro jednotlivé digitální sítě by šéf Z 1 změnil po vzoru registrace televizních stanic pro kabelové a satelitní vysílání.
DTV je mrtvá, ať žije DTV?!
Nářky většiny debatujících utnul Ivan Trachta ze společnosti Sony. Podle jeho názoru by se měli provozovatelé i stát soustředit na nové vysílací technologie a přestat se zabývat otázkou DVB-T, kterou odborníci řeší už sedm let bez zjevného výsledku. Budoucnost má podle Trachty vysílání přes satelit a pevnou telefonní linku. Jsem proto vděčný, že Telefónica O2 přišla s nabídkou IPTV, že se nebála použít standard MPEG-4 a počítá s HDTV,
uvedl Trachta. Vývoj televizních přijímačů podle něj povede k větší poptávce po kvalitnějším příjmu vysílání, který klasická zemská digitální televize nikdy nenabídne. My se pořád bavíme o vysílání v systému PAL, ale okolní země už přechází na mnohem modernější standardy a diváci je po nás budou vyžadovat,
míní Trachta.
Telefónica O2 Czech Republic podle výkonného ředitele pro služby obsahu a business developmentu Michala Žilky poskytuje odběratelům IPTV set-top-boxy schopné přijímat jak televizi přes pevnou telefonní linku, tak zemské digitální vysílání v MPEG-2 i MPEG-4. Chceme tak diváky připravit na všechny alternativy, aby měli možnost přijímat digitální televizi, ať už se rozhodneme pro kterýkoli standard,
uvedl Žilka. Sama Telefónica jako provozovatel přechodného zemského digitálního multiplexu C prosazovala, aby Česká republika zahájila řádné vysílání ve standardu MPEG-4. Naproti tomu ČTÚ nadále trvá na MPEG-2, v němž vysílají nynější přechodné digitální sítě A a B. Důvodem je především nedostatek set-top-boxů schopných přijímat signál v MPEG-4 a velký počet prodaných přijímačů se standardem MPEG-2 (odhadem jde o 200 tisíc přístrojů).
DVB-T už nevěří ani její provozovatelé
Skeptické představy o budoucnosti DVB-T v České republice včera na Invexu podtrhnul Leoš Pohl, předseda představenstva společnosti Czech Digital Group (CDG), která v Praze a středních Čechách provozuje přechodný multiplex B: Do dvou až tří let se počet domácností se satelitním příjmem zvýší o sto až sto padesát procent. Příští rok bude IPTV, bude satelit, ale pozemní digitální televize rozhodně ne.
Pohl míní, že stát přišel o všechny „vysoké karty“ pro digitalizaci a nemá už jak prosazovat masové zavádění DVB-T. Za jednu z nejzásadnějších chyb přitom označil prodloužení licencí současným komerčním televizím Nova a Prima, aniž by je stát podmínil spoluprací při zavádění digitálního vysílání a odevzdáním analogových kmitočtů. Digitalizaci podle Pohla nenahrává ani současná politická situace, kdy se zákonodárci zabývají spíše blížícími se volbami než otázkou zavádění digitální televize.
Hlavními viníky současného stavu jsou podle bývalého předsedy Rady ČTÚ a nynějšího vedoucího odboru pošt a telekomunikací Ministerstva informatiky Davida Stádníka Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) a ČTÚ. Vysílací rada proto, jak dlouho udělovala licence pro nové digitální programy a kvůli špatným písemným odůvodněním, ČTÚ kvůli nedodržení termínu zveřejnění původní verze TPP. Kvůli němu neměly komerční televize dostatečný čas na připomínkování ani na podání žádosti o vydání bonusových licencí podle novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání,
upozornil Stádník v narážce na svého nástupce ve vedení ČTÚ Pavla Dvořáka.
Všichni účastníci diskuse se shodli na jediném: bez společné generální dohody není možné v procesu digitalizace pokračovat. Teď se ještě shodnout, kdo by měl takové jednání iniciovat…
ČLÁNKY DO MAILU