Hlavní navigace

iPhone přichází, s ním i utajený „kill switch“

21. 8. 2008
Doba čtení: 12 minut

Sdílet

 Autor: 29
Nový iPhone 3G konečně přichází i do České republiky, země 3G technologiím dosud příliš nezaslíbené. Sebou si přináší nedokumentovanou schopnost (pokřtěnou na kill switch), díky které může firma Apple na dálku zablokovat konkrétní aplikaci na všech iPhonech 3G. Má to sloužit k ochraně před malwarem, nebo k ochraně byznys modelu nového AppStore?

Tak zítra je ten slavný den. Nikoli den, kdy k nám byl konečně zaveden elektrický proud, ale den, kdy se i u nás začal prodávat poslední výkřik mobilní techniky: slavný iPhone. Dokonce rovnou jeho druhá vývojová verze, pyšnící se přídomkem 3G, vzhledem k podpoře mobilních sítí třetí 3. generace.

Co na tom, že u nás to s podporou 3G infrastruktury vypadá dost tristně. Spíše skoro nijak, než alespoň nějak. No, hlavně že už si ten zázrak můžeme koupit, aby si o nás kamarád/soused/spo­lužák (další doplňte) nemyslel, že na to nemáme, či že snad chceme být plných sto let za opicemi.

Za kolik?

Když už jsme u ceny: dnes již je známo, za kolik bude nový iPhone k mání u všech tři našich etablovaných mobilních operátorů. A je to za podstatně více, než kolik sliboval Steve Jobs, když novou verzi představoval. Tehdy mluvil o 199$ za základní verzi s 8 GB, a samozřejmě neopomněl zdůraznit, že jde o úsporu 200 dolarů oproti 399$ dolarů za základní verzi předchozího modelu.

Jenže média, která o tom referovala, už obvykle neinformovala o tom, že jde o dotovanou cenu, s úvazkem na 24 měsíců a povinností odebírat a platit i další mobilní služby. A tedy jen o část toho, co zákazník nakonec tak jako tak zaplatí. Navíc jde o nabídku, která je dostupná jen pro část zákazníků AT&T: pro ty, kteří si iPhone 3G objednali před 11. červencem, nebo jsou zcela novými zákazníky AT&T (případně aktivují novou pevnou linku), či jsou firemními zákazníky s nárokem na slevu.

Ostatní zákazníci AT&T, kteří mají zájem o nový iPhone 3G, zaplatí jednorázově 399$ za verzi s 8 GB, a 499$ za verzi s 16 GB (stále s úvazkem na 24 měsíců). A pokud by snad chtěli koupili nový iPhone 3G zcela bez závazku, musí si nejprve počkat, až jim to AT&T umožní. A až to udělá, má verze s 8 GB stát 599$ za verzi s 8 GB, a 699$ za verzi s 16 GB (zdroj). Podle včerejšího kurzu to odpovídá 9955 Kč, resp. 11617 Kč.

Někteří zájemci o iPhone 3G v USA však již stihli zaregistrovat zajímavou věc. Například jeden zájemce v Massachussets zaplatil za 16 GB iPhone 3G tzv. sales tax („daň z prodeje“) ve výši 24,95$. Přitom v daném státě se tato daň ve výši 5% platí z nedotované ceny mobilu (i když jej třeba zákazník kupuje jako dotovaný). Ovšem uvedená výše odpovídá nedotované ceně 499$, a nikoli avizované ceně 699$, stále za 16 GB verzi (podrobnosti).

(Nedotované) ceny v Evropě, již se započítáním DPH, jsou podle očekávání poněkud vyšší než v zámoří. Zatím se zdá, že se ustalují někde kolem 499€ (cca 12175 Kč) za 8GB verzi, a 569€ (cca 13883 Kč) u 16 GB verze. Právě tolik si účtují například italští operátoři TIM a Vodafone Italia, kteří jako jedni z prvních začali prodávat i nedotované verze, bez úvazku.

Tuzemské základní (nedotované) ceny nového iPhone 3G, oznámené našimi mobilními operátory, se od těchto „evropských cen“ liší jen málo:

nedotované ceny vč. DPH iPhone 3G 8GB iPhone 3G 16 GB
O2 11995 Kč 14095 Kč
T-Mobile 11999 Kč
Vodafone 11977 Kč 13977 Kč

Mobilní operátoři po celé Evropě však očividně dávají přednost prodeji dotovaných přístrojů, díky čemuž si mohou zákazníka uvázat na určité časové období. A první reakce tuzemských zákazníků, kteří komentují hlavně dotované ceny, svědčí o tom, že o tuto variantu je největší zájem.

Ovšem to, kam až si s dotováním cen troufne zajít ten který operátor, hodně závisí na jeho celkové strategii, odvaze a hlavně kalkulacích. Nechci se v tomto ohledu pouštět do podrobnějších rozborů, proto si dovolím jen odkázat na zajímavý článek, usilující vysvětlit poněkud specifickou situaci českého Vodafone – jako důsledek jeho politiky neuzavírat se zákazníky smlouvy a uvazovat je na 24 měsíců (ale místo toho trvat, i beze smlouvy, na používání služby jen v délce 6 měsíců).

Vývoj kolem cen u Vodafone pak včera večer přinesl zajímavý obrat: Vodafone rychle zareagoval na výtky svých zákazníků, ventilované i na jeho vlastním blogu (či, chcete-li: spočítal si, jak je na tom vzhledem ke konkurenci), a jediný den po prvním oznámení cen přišel s novým ceníkem. Přesněji: s vyšší dotací, u vyšších tarifů. Nedotovaná cena zůstala beze změny, ale dotovaná cena u třech nejvyšších hlasových tarifů klesla o 2000 Kč.

3G tragédie

Celkové šance nového iPhone 3G na úspěch v tuzemsku jsou specifické už i kvůli tomu, jak to u nás vypadá s 3G pokrytím. Pro čtenáře Lupy jistě není žádným tajemstvím, že určitý zárodek plošné 3G sítě, kompatibilní s 3G v novém iPhonu, zatím provozuje jen Telefónica O2 Czech Republic. A že T-Mobile sice také „něco má“, ale jeho UMTS TDD je s iPhonem nekompatibilní. A Vodafone pro jistotu nemá „od 3G“ vůbec nic.

Z tohoto pohledu určitě nepřekvapí, že právě O2 se rozhodla svést na vlně zájmu o nový iPhone 3G a udělala málo vídaný krok: oznámila své konkrétní „3G plány“ daleko do budoucna. No, zase až tak moc konkrétní nejsou, ale aspoň něco:

Společnost plánuje do konce roku 2009 rozšířit signál do dalších 20 až 30 měst České republiky. Mezi prvními se mohou na rozšíření pokrytí těšit například obyvatelé Ostravy a Plzně, a to v prvním čtvrtletí příštího roku. Během příštích 2 – 3 let by tak mělo být pokryto více než 70 % populace České republiky.

Pro zájemce o nový iPhone 3G od O2, kteří se již dnes rozhodují, zda se uváží na následujících 24 měsíců (do konce léta 2010) to až tak moc jistoty nepřináší: konec roku 2009 je hodně daleko (16 z 24 měsíců), a to ještě nemusí vědět, zda jejich lokalita spadne mezi „20 až 30 měst“ ČR, které budou pokryty. To zájemci z Ostravy a Plzně jsou na tom poněkud lépe, vzhledem ke zmínce o prvním čtvrtletí příštího roku. Jenže ani oni nemusí mít jasno v tom, co bude slibované pokrytí obnášet: zda jednu jedinou základnovou stanici někde uprostřed města, nebo systematické pokrytí celého města a jeho okolí.

A když už jsem u tiskové zprávy TO2 CR, oznamující její 3G plány: je zde zmínka i o tom, že:

Technologie pro třetí (proto 3G) generaci mobilních telefonních sítí, umožňuje nyní přenosy dat až rychlostí 3,6 Mbit/s, v horizontu 2 let až 7,2 Mbit/s.

Lze tomu rozumět tak, že TO2 CR plánuje v uvedených horizontech nasadit tyto rychlosti? Nebo je to jen (přímo nesouvisející) konstatování technologických možností, které nemusí nutně být také v praxi využity? A vůbec: kam až se posunou mobilní technologie v horizontu 2 až 3 let, se kterým tisková pracuje? Nebude do té doby už „vyzrálá“ a připravená k nasazení technologie LTE (Long Term Evolution), se slibovanými rychlostmi v řádu desítek Mbit/s (až 100 Mbit/s na downlinku)? Nebude HSDPA, na jehož větší rozšíření u nás stále čekáme, do té doby již dávno překonané?

Kauza datových tarifů

S dostupností či spíše nedostupností 3G infrastruktury souvisí i otázka datových tarifů, šitých na míru nového iPhonu a jeho 3G schopnostem. Řada mobilních operátorů v zahraničí, kteří 3G infrastrukturu mají a provozují, přišla s novými datovými tarify, šitými na míru právě pro iPhone.

U nás měla šanci na něco podobného jen Telefónica O2 Czech Republic. Ale neudělala to. Možná vzhledem k hodně omezenému pokrytí své 3G sítě. Nebo proto, že poměrně nedávno přišla s novým datovým tarifem, určeným právě (a pouze) pro mobilní telefony – viz její O2 Internet v Mobilu, za 150 Kč měsíčně, představený v červenci.

Zde si řekněme, že v poslední době se u mobilního přístupu k Internetu profilují dvě různé varianty služeb (s paušálním způsobem zpoplatnění):

  • „mobilní konektivita“: připojení, určené pro jakékoli zařízení (nejen mobil či PDA, ale i notebook a stolní počítač), a realizované pomocí mobilní sítě.
  • „konektivita pro mobil“: připojení, určené výhradně pro mobil (či PDA), a také realizované pomocí mobilní sítě.

Hlavní rozdíl mezi oběma variantami, kromě možnosti využití pro počítač či jen mobil, je cena a FUP: zatímco „mobilní konektivita“ je dražší a s většími objemovými limity v rámci FUP, „konektivita pro mobil“ vychází výrazně levněji, byť s přísnější FUP (hlavně menšími limity).

Příkladem „konektivity pro mobil“ je již zmiňovaná O2 Internet v Mobilu od O2, či již delší dobu dostupné služby Web and Walk a Tarify Surf od T-Mobile.

Příkladem „mobilní konektivity“ jsou u T-Mobile tarify Internet, u O2 jeho tarify O2 Internet Mobil, a u Vodafone jeho varianty „Připojení …“.

Jenže, a to je zajímavé: právě český Vodafone dosud nemá žádnou nabídku z kategorie „konektivity pro mobil“. O tom, že na ní pracuje, svědčí například nedávno podané přihlášky ochranných známek, na názvy „Vodafone Internet v mobilu“, „Vodafone Internet v mobilu na den“, „…na týden“ a „… na měsíc“.

Ale s konkrétní nabídkou pro zákazníky dosud Vodafone nepřišel. A nevyužil k tomu ani nynější příležitost s iPhonem 3G, která se nebude jen tak opakovat. Že by ještě neměl vše dostatečně připraveno? Nebo se bál k „3G zázraku“ nabídnout takový datový tarif, u kterého by musel na rovinu říci, že vlastně žádné 3G nezahrnuje?

Určitou „křeč“ naznačuje i krok, který Vodafone udělal včera večer, kdy přišel s novým ceníkem (viz výše). Kromě zvýšení dotace (snížení dotované ceny u vyšších tarifů) totiž také zlevnil svůj nejvyšší datový tarif (Připojení na Stálo) z 650 na 325 Kč. Tedy ne pro všechny své zákazníky, ale jen pro ty, kteří si jej pořídí spolu s novým iPhonem 3G (jako speciální verzi tohoto tarifu).

Se speciální akcí, v podobě zlevnění dvou svých tarifů, přišel i T-Mobile. Jde o tarify Surf&Mail+ (z kategorie „konektivita pro mobil“) a Internet+ („mobilní konektivita“), které jsou spolu s iPhonem 3G levnější o 117, resp. 356 Kč.

Místo killer aplikace zabudovaný kill switch

Pojďme nyní k jedné méně příjemné věci, která se na nový iPhone 3G provalila v nedávných dnech. Její hlavní problém je asi právě v tom, že se „provalila“, místo toho aby byla řádně zveřejněna a korektně vysvětlena. Ale o co vlastně jde?

iPhone jako takový není zcela otevřený: pro vývojáře aplikací sice má SDK (kuriózně spojenou s povinností uzavřít NDA, podrobněji), ale detaily jeho fungování „uvnitř“ nejsou zveřejňovány. A tak o tom, co a jak vlastně toto zařízení doopravdy dělá, lze v řadě případů usuzovat jen nepřímo, skrze sledování jeho vnějších projevů či zpětnou analýzou jeho kódu.

A právě tímto způsobem nedávno jeden z vývojářů, Jonathan Zdziarski, přišel na to, že iPhone čas od času „kontaktuje svůj domov“ (konkrétně adresu https://iphone-services.apple­.com/clbl/unau­thorizedApps), a stahuje si odsud seznam „neautorizovaných aplikací“. A jak Zdziarski experimentováním zjistil, uvedením jména konkrétní aplikace na tento seznam ji lze na iPhonu skutečně zablokovat.

Zjištění Zdziarského vyvolalo velký rozruch, a pochopitelně i řadu spekulací. Média se začala intenzivně zajímat o to, proč tam takovéto opatření (mezitím překřtěné na „kill switch“) vůbec je, jak přesně funguje, jakých aplikací se může týkat, jaké cíle sleduje atd. A také proč se o tom všichni museli dozvědět až takto, tedy „provalením“.

Částečnou odpověď přinesl článek přestižního Wall Street Journalu z 11. srpna. Steve Jobs v něm existenci „odhaleného“ kill switche potvrdil, a vysvětlil následovně:

Pan Jobs potvrdil, že takováto schopnost existuje. Argumentoval ale tím, že Apple ji potřebuje, pro případ, že by nedopatřením umožnila distribuci nějakého škodlivého (malicious) programu ze svého App Store. Například programu, který kradl osobní data uživatelů. „Snad nebudeme muset nikdy zatáhnout za tuto páku. Ale byli bychom nezodpovědní, kdybychom takovouto páku neměli“, řekl.

Toto vysvětlení je zajímavé už z toho důvodu, že svůj App Store má společnost Apple zcela pod svou kontrolou a neměla by tudíž přes něj projít žádná aplikace, kterou Apple explicitně neautorizuje. Pokud si ještě k tomu pořídila i popisovaný „kill switch“, pak tím vlastně dává najevo, že sama sobě a svým mechanismům schvalování aplikací nevěří.

Samozřejmě se ale ihned vynořily spekulace i o tom, zda místo ochrany proti malwaru nejde spíše o ochranu byznys modelu, na kterém stojí nový App Store společnosti Apple. Ten funguje na komerčním základě, a i když poskytuje i některé aplikace zcela zdarma, obecně je prodává za úplatu. A jak se Steve Jobs sám pyšní, nový AppStore vynáší: za první měsíc jeho provozu bylo provedeno na 60 milionů downloadů a inkasováno na 30 milionů dolarů. Z nich si 70 procent nechávají vývojáři a 30 procent provozovatel AppStore, tj. Apple.

I Am Rich

Steve Jobs se v článku Wall Street Journalu také dušoval, že Apple svůj kill switch zatím nevyužil. A to ani v případě kontroverzní aplikace „I Am Rich“ za 999,99$. Ta přitom nedělala nic jiného, než že na displeji iPhonu zobrazila ikonu v podobě diamantu (obrázek). Možná jako určitý signál toho, že majitel má na to, aby vyhodil 1000 dolarů jen tak do vzduchu.

Nachytalo se prý osm zákazníků, kteří si tuto aplikaci koupili – a nejméně jeden z nich, po zjištění, že nejde o vtip, požadoval okamžitý zásah od Applu. A Apple skutečně zasáhl a zmíněnou aplikaci ze svého App Store vyřadil. Nikoli ale tak, že by ji zablokoval přímo na iPhonech, skrze svůj „kill switch“. Ostatně, dosud prázdný seznam „neautorizovaných aplikací“ to dosvědčuje.

Proč?

Ani vyjádření Steva Jobse pro Wall Street Journal zatím nevneslo příliš jasno do toho, jak přesně popisovaný „kill switch“ funguje, na jaké aplikace míří a co všechno s nimi dělá. Například Jonathan Zdziarski, který jej jako první objevil, si nejprve myslel, že se týká pouze aplikací využívajících GPS. Ale vyjádření Steva Jobse to nepotvrzuje a spíše naznačuje účinnost na všechny aplikace obecně.

Jenže proč vlastně Apple takovýto mechanismus do iPhonu zabudoval a nikomu o tom neřekl? Kdyby hned na rovinu deklaroval, že je zde mechanismus, skrze který je možné zablokovat konkrétní aplikaci, která se chová nekorektně, a také jak přesně to funguje, mohlo to být „o něčem jiném“.

Pro některé uživatele to mohlo být dokonce vítanou vlastností, zvyšující bezpečnost. Třeba firemní zákazníci by mohli uvítat účinnou kontrolu nad tím, co si do firemních iPhonů instalují jejich zaměstnanci. Jenže to by se seznam neautorizovaných aplikací nesměl stahovat „natvrdo“ od společnosti Apple a do všech iPhonů stejně.

BRAND24

Takto to vlastně dopadá tak, že právě společnost Apple si sama přisvojila právo rozhodovat o tom, které aplikace jsou přípustné („autorizované“) pro běh na jejích produktech, i když tyto již jsou ve vlastnictví jiných subjektů. A nikdo vlastně neví, jaká jsou její kritéria „autorizovanosti“.

A to, že existence takovéhoto kill switche musela být odhalena, je přímo nahrávkou na další zásadní otázky. Zejména na to, jaká další překvapení se ještě skrývají uvnitř nového iPhone 3G. Víme už o něm a o jeho fungování všechno, nebo ještě nikoli?

Vadí vám opatření typu kill switch v iPhone (obecně)?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).