Vzhledem k tomu, že naše kanceláře jsou na Praze 4, která byla ohniskem celého výpadku, měl jsem při jeho sledování z novinářského hlediska výhodu i nevýhodu. Výhodou – dá-li se to tak vůbec nazvat – bylo to, že jsem se o něm dozvěděl vskutku okamžitě: právě jsem přidával na Lupu nové články, když tu mi počítač pod rukama usnul. Na druhou stranu jsem byl po celé dvě hodiny odříznut od světa (dokonce i naše pobočková ústředna potřebuje elektřinu) a odkázán vlastně jen na svůj mobilní telefon.
Jak se posléze ukázalo, kromě Prahy 4, která byla bez proudu až na okrajové části celá, byly výpadkem zasaženy také části Prahy 10, 2 a 1; porouchala se totiž jedna ze tří velkých rozvodných stanic, které zásobují Prahu. Co konkrétně bylo příčinou závady není jasné ani odborníkům v Pražské energetice, podle některých informací se však týkala přímo rozvodu vysokého napětí (110 kV).
Paradoxně nejpřesnější a nejčerstvější informace o rozsahu výpadku nepocházely od PRE, jejíž informační linky byly pochopitelně totálně přetížené, ale od mobilních operátorů, kteří mají své buňky rozprostřené poměrně hustě po celé Praze a jakýkoliv výpadek v napájení je okamžitě signalizován. Podobný přehled jsem získal také od společnosti InWay, která provozuje nad Prahu bezdrátovou síť, která je rovněž založena na soustavě buněk v různých částech města, byť ne tak hustě rozložených. Podle vyjádření pracovníků této společnosti však jejich buňky díky záložnímu zdroji celý výpadek bez problémů přestály, což se však nedá říci o drtivé většině zákazníků, kteří jsou na ně napojeni.
Ihned po skončení výpadku jsem na Lupě vyzval čtenáře, aby mi posílali informace o tom, zda a jak bylo výpadkem zasaženo jejich internetové připojení. Jak se ukázalo, na straně poskytovatelů nebylo zjištěno příliš mnoho problémů. Většina poskytovatelů s možností výpadku elektřiny počítá a má proto připraveny záložní zdroje, především diesel-agregáty, které mohou nahrazovat standardní zdroj elektřiny poměrně dlouhou dobu: jak název napovídá, dokud nedojde nafta. :-)
Největší problém tak zřejmě vznikl v síti KPNQwestu, na což mne upozornili sami představitelé této společnosti a po nich také nezávisle na sobě několik čtenářů. Hlavní centrum KPNQwestu, které je umístěno v Kongresovém centru (dříve Palác Kultury) sice bylo rovněž v oblasti výpadku, díky zálohování diesel-agregátem však k žádným problémům nedošlo a rovněž připojení zákazníků zřejmě nebylo dotčeno. V plné síle však výpadek dolehl na nové hostovací centrum KPNQwestu na Pankráci, kde dosud diesel-agregát chybí. Záložní systémy – zřejmě na bázi UPS – sice udržely servery v chodu po dobu 46 minut, celý výpadek však trval přes dvě hodiny. Z Internetu tak na část dopoledne zmizela řada serverů, které jsou umístěny právě u KPNQwestu – podle zpráv od našich čtenářů se to týkalo i Neviditelného psa.
Před delší dobou jsme na Lupě věnovali článek právě otázkám zálohování u jednotlivých poskytovatelů a vedle zálohování vlastní konektivity se jedna z otázek týkala i elektrického proudu. Přestože tento výpadek většina poskytovatelů přestála bez ztráty kytičky, nemusí to ještě nutně znamenat, že jsou všichni skutečně připraveni: v oblasti výpadky má svá centra jen část z nich. Opakování je matka moudrosti: pokusíme se proto náš průzkum mezi poskytovateli zopakovat a o výsledky se s vámi podělíme na Lupě.
ČLÁNKY DO MAILU