Vysílání oblíbeného krimiseriálu skončilo na českých obrazovkách 48. dílem v roce 2004. A potom až v letošním roce se na TV Barrandov objevilo dalších dvanáct, zbývajících osm dílů ale český divák zatím neměl možnost vidět.
Dabing ilustruje různorodost regionů
Dabing seriálu Big Ben je zajímavý z regionálního hlediska. První série se dabovala v Olomouci (s využitím herců z Olomouce, Zlína, Brna a Prahy), další díly vznikaly v Brně nebo v kombinaci brněnského a pražského natáčení (studio Špilberk mělo pobočku v obou městech).
Střídání regionů zapříčinilo i změnu dabingových herců na vedlejších postavách. U hlavní trojice – komisař Benno Berghammer (Zdeněk Junák), jeho kolegyně Sabrina Lorenzová (Sylva Talpová) a Benova matka Resi (Olga Hegerová) – zůstaly výborně vybrané hlasy zachovány. Až letos přišla menší změna.
Přeobsazení jedné z hlavních postav
Nově nadabované díly vznikly v letošním roce ve studiu Médea, která je mateřskou společností barrandovské televize. Od roku 2014 pro ně vyrábí všechny dabingy ve vlastních studiích v Praze. A tak by trojice brněnských dabérů musela absolvovat zhruba tříhodinovou cestu do pražského Bráníku, aby se dabingu mohla zúčastnit.
Vyšlo to jen ve dvou prvních případech. Benova matka byla přeobsazena. Paní Hegerové je 85 let, od roku 2014 v dabingu slyšet nebyla. Dle slov Olgy Hegerové oslovena nebyla. Do Prahy by vzhledem k věku a zdravotnímu stavu zřejmě necestovala, ale dabingu kdekoliv v Brně, v místě svého bydliště, se nebrání. Vyvstává otázka, proč se tvůrci nepokusili osvědčenou trojici zachovat beze změn a nekontaktovali Olgu Hegerovou s možností natočit její repliky v nějakém studiu v Brně.
Nově postavu Bennovy matky dabuje Regina Rázlová, která se již dabingu posledních 25 let moc nevěnuje a na jejím projevu je to částečně znát. Trochu v tom intonačně škobrtá a místy nestíhá správné tempo řeči. Její hlas je však v některých polohách až neskutečně podobný Olze Hegerové a ve výsledku to působí docela povedeně. Jak dobré toto nové spojení je, zjistíte u třetího z nových dílů, kdy je tato role znovu přeobsazena a Reginu Rázlovou nahradí oblíbená sloupkařka Blesku Jana Postlerová.
Ta je ovšem obsazena úplně mimo postavu a v jejím podání veškeré kouzlo role zcela mizí a s tím i humor. Seriál je v podstatě mnohem víc komedie než detektivka a je založen na permanentních slovních přestřelkách mezi hlavním hrdinou a jeho dvěma ženami, které mu různým způsobem ztrpčují život. Jakmile nefunguje Rezi, je seriál z půlky o ničem.
Ovšem jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistil, že v pátém díle opět znovu zaznívá Regina Rázlová. Nedokážu si to uspokojivě vysvětlit. Žil jsem v domnění, že když se herci nabízí dabing seriálu, řeší se nejen termín prvního natáčení, ale i další návazné termíny, kdy se bude točit zbytek dílů. Samozřejmě se může stát cokoliv, ale v tomto případě to vypadá spíše na organizační selhání, protože to zdaleka není jediná postava, které se v rámci dabingu nových dílů změní hlas.
Patolog: místo myši lev
Romana Hájka na postavě patologa nahradí Jakub Saic a z nevýrazné šedé myši je najednou plamenný řečník. Úplně se změní charakter role. Je to ale ještě slabý odvar proti tomu, co provedl režisér Miroslav Saic s jednou z nejlepších vedlejších roliček v seriálu s postavou preláta Hintera. Tam se hlas padesátníka změní z Petra Neskusila (26 let) na Petra Svobodu (65 let).
Ten druhý je zdánlivě věkově blíže, intonačně je na tom ale výrazně hůře, a tato vynikající komická figurka rázem ztratí veškerý šarm a vtip. Škoda, že nebyl osloven pražský herec Antonín Navrátil, který postavu daboval jako poslední ve starém dabingu a vystihl ji naprosto přesně.
V nových dílech aspoň po celou dobu zůstává Bohuslav Kalva v roli potrhlého strážmistra Pfeiffera, na roli pasuje obstojně věkově i typově. Spojení je to dobré, až na drobnost, že ve starých dílech daboval jinou výraznou postavu statkáře Rambolda, která v nových dílech vystupuje s hlasem Tomáše Juřičky a divák je pak asi dost zmatený.
Pfeifferův poslední dabér, brněnský herec Jaroslav Kuneš, je sice už také starší pán, ale nicméně je stále i v současnosti dabingově aktivní a dost možná by do Prahy rád přijel. Ve vedlejších rolích je pak obecně věkových přešlapů víc. Třeba mladistvě znějící Jolana Smyčková vyfasovala hned v prvním novém díle zhruba padesátiletou manželku zavražděného tajemníka.
Mizerný synchron i konstrukce
Nejsmutnější na tom je, že ono je vlastně úplně jedno, kdo to dabuje. Vlastně ani Zdeněk Junák se Sylvou Talpovou se nemuseli z Brna obtěžovat, protože když herci nemají k dispozici kloudný text, který by dával smysl a pomáhal zachovat humor seriálu a jeho sarkastické hlášky, je to celé o ničem a je vlastně zbytečné to vůbec vysílat.
Bohužel skoro každá delší promluva se rozplyne do rozvitého souvětí, které ve změti slov přestane dávat kloudný smysl. Dokážu si představit, že pod tlakem na přesný synchron občas zmizí nějaký ten vtip nebo zaškobrtá správná česká konstrukce vět, ale tady je synchron tak mizerný, že to rozhodně nebude ten důvod.
Skoro každá replika má špatný vnitřní synchron a každá třetí čtvrtá i ten vnější. V pořadu jsou opakovaně i třeba dvě slabiky řečené na zavřenou pusu. Nemluvě o tom, že ani začátek replik není kolikrát správně nasazený, ale chápu pana zvukaře Daniela Němce, že když už je to chybně natočené, nechtělo se mu plýtvat energií na posouvání.
Několik příkladů z praxe
Spousta vět by potřebovala, aby měl divák možnost vysílání přetočit to o pár vteřin zpět a pustit si je znova, aby mu došlo, co tím chtěl básník (rozumějte autor dialogů Miroslav Saic s použitím překladu Michala Šůchy) říct. V prvním díle je například toto:
„Kam to má víc než sto metrů, tak sedne do auta.“ Z hlediska českého jazyka je to příšerná věta, ale zde se dá ještě aspoň odvodit, že tím chtěli říct: „Když musí dál než sto metrů, jezdí autem.“
„Vrchol našeho jarmarku je také letos jako obvykle volba býka s nejlepšími genetickými předpoklady a tím oceněným, nejlepším chovným býkem, který potom v příštím roce může obšťastňovat všechny statné krávy všech krav.“ Celé souvětí vůbec nedává smysl, poslednímu slovu není rozumět, možná tam mělo být něco jiného, ale i tak je celá věta divná. Nemluvě o tom, že nesrozumitelnost slov je také chyba.
„Já to pozoruju, nemám o tom páru.“ První část věty odporuje smyslu druhé části věty.
„Podle vás dopravní hříšník, který má strach, že ho za dva roky přistihnou, teď vraždil.
Třeba se jedná o čtenáře George Orwella se strachem z odhalení randění, tolik k dopravním hříšníkům.“ Ne, ani kdybych vás zasvětil do kontextu (baví se o kamerovém systému, který dokáže monitorovat nejen dopravní přestupky, ale i venkovní milostná dostaveníčka), věta by vám stejně nedávala smysl. V originále je nějaká slovní hříčka, ale zůstala ztracena v překladu.
Kromě vět nedávajících smysl tu máme i takové klasické nešvary, jako jsou špatné tvary slov a jejich spojování:
„Pomoz tady panu Stranzovi s tím… zavazadly.“ Správně „s těmi“
„Odnes to piva domů.“ – Ta piva
„Co se vám vyrazilo na nose?“ Razit se nepojí se zvratným zájmenem, mělo by být: „Co vám to vyrazilo na nose?“
„Nevím, z ničeho nic.“ Jde o odpověď na předchozí otázku. Nedá se reagovat „z ničeho nic“, když se to neváže k první části věty ani k otázce „co“. Tohle je anakolut, neboli vyšinutí z větné vazby.
„Dát nos do spisů.“ – Zde šlo o německou slovní hříčku s narážkou na nos, na kterém má komisařka akné. Ale „dát do něčeho nos“ se česky neříká, používá se „strkat“.
„Ten nos byl dobrej.“ – V následující větě není vůbec pochopitelné, že strážmistr tím chválí Benův ostrovtip, chtělo by to něco jako „Dobrá narážka.“
„Já dělám jak šroub.“ Říká se „makat jak šroub“.
„S tou věcí odmítám něco mít.“ V češtině obvykle říkáme „Nemám s tím nic společného.“
„A opět to je, jak asi tušíte, nikdo jiný než naše Evi.“ Správně: „Opět to není, …“
„Nestačili se ani tamní chlapci divit.“ Slovosled v této větě se víc blíží němčině než češtině.
„Ty na můj účet ses předváděla jako spasitel.“ Stejný prohřešek.
„Zuzana Börensová, jak námi vážená a ctěná a veterinářka, tak širým okolím.“ Tohle už zavání cílenou parodií na český slovosled, to by snad nestvořil ani žák první třídy.
Prokurátor z velkoměsta k detektivovi: „Očekávám čisté a korektní vyšetřování, vaše folkloristické metody pro mě nejsou.“ Folklor je projev kultury, může být i městský, zde asi mělo být „vesnické metody“.
„Jinak tady nic nezjistíte.“ Asi chtěl říct „Bez nich se tu neobejdu.“
„Musela jsem si na zdejší obyčeje a zvyky zvyknout.“ Nevhodné opakování slov.
„Kříží rodokmeny pátý přes devátý.“ – Pořekadlo zní správně „mlít páté přes deváté“ a vztahuje se k mluvenému projevu a znamená neuspořádanou, chaotickou, nesouvislou řeč. Šlo by třeba vztáhnout na celý tento dabing, jelikož tu páté přes deváté melou skoro všechny postavy, ale není úplně vhodné k popisu křížení krav. Lepší by bylo: „…jak se mu zlíbí“.
Komisař komentuje pozornost vyslýchaných mužů vůči kolegyni: „Brzy budeš mít věk, že si tě už nevšimnou.“ Člověk v češtině věk nevlastní, ale je v něm. Tedy: „Brzy budeš ve věku, za pár let…“
„Tys ho nikdy neměl, aby si tě baby všimly.“ – Tohle už je vyložený logický blábol. Stačilo úplně něco ve stylu: „Tebe si nevšímaly ženské nikdy.“
„U dalšího se trochu vzpamatuj, jo.“ – Teprve o dvě minuty dál, kdy dorazí k dalšímu sedlákovi, vám dojde, že tam má být „Před dalším svědkem se ovládej.“
„Dobytek má tlustou kůži, jen se leknou, ale nebolí.“ Narážka se zřejmě vztahuje k elektrickému pohaněči dobytka, který má sedlák v ruce, ale těžko se to rozpozná, když na konci věty zcela chybí podmět.
„Znala jste pana tajemníka osobně?“ – „Ale jako veterinářka jste se jistě stýkali.“ – Opět špatná vazba. Lépe: „Ale jako veterinářka jste se s ním jistě stýkala“, „Veterinářku musel pracovně vídat.“
„Uděluju známky kvality, početní stavy.“ Početní stavy neuděluje, spíš je kontroluje. „Kontroluju stavy“ by se určitě vešlo.
„Ukážu podělaný lejstra.“ – Zde chybí určení předmětné osoby. „Ukážu vám ty blbý lejstra“ je stejně dlouhé a zní to o mnoho lépe česky. Ale tohle je ještě dobré, zkracování je na některých místech tak absurdní, že komisařka třeba zahlásí k manželce zesnulého, zcela bez kontextu, jen samotné jedno slovo „Soustrast“ – Zde se to dalo nahradit pozdravem, ale zkušená dabérka tam jistě vmáčkne „Je mi líto“. Bez toho to zní, jako kdyby hrály slovní fotbal nebo zkoušely náhodný generátor slov.
„Schefermeier si otevřel pusu“ České úsloví zní přesně: „otevřel si hubu na špacír“. Bez toho přídomku je to opět matoucí. Přitom se dá jednoduše říct: „moc mluvil“
„Ani já nespadl z višně na hlavu.“ Zde jsou naopak dvě pořekadla v jednom (spadnout z višně a být padlý na hlavu), ale to je aspoň vtipné.
„Není hlavní otázka, zda se to může chtít po krávě?“
„To tu není hlavní.“ – Nevhodné opakování slov. Možná by to fungovalo i takto, ale to by režisér musel vnutit hercům správné intonační důrazy. Ale nejjednodušší je říct: „O to tu nejde.“
Sedlák se zlobí, že na rozdíl od mrtvého, on není ženě dost dobrý: „Ach tak! Když člověk Von Gluck není.“ – Správně „Ach tak! Já nejsem Von Gluck“, ještě lépe: „Ach tak, já ti nejsem dost dobrý!“
„Co je s obecní radou?“
„Měl jsem je jen předvolat, ne je donýst.“ Správně „přivést/dovést“
„Svým nedostavením se vyhýbají výslechu.“ – „Tím že nepřišli“ zní lépe česky, aspoň by tam nebyla chyba s jedním chybějícím „se“.
„Tak má taky svůj důvod.“ – Baví se o konkrétní aktivitě, správně mělo být: „To má taky svůj důvod.“
„Dáme hlášení o vyšetřování“ – Správně: „Pošleme, podáme, sepíšeme…“
Detektiv chce laboratorní rozbor matčiných léků: „Taky k tomu případu Von Gluck?“ – „Ne, tohle je jiná trága.“ – „Trága“ vůbec nesedí k jeho obvyklému slovníku, ani do kontextu děje. „Případ“ by byl lepší. Mělo by to ten patrně zamýšlený kontext, že jeho matka je případ sám o sobě.
„A zrovna tak státního.“ Zde není vůbec jasné, že jde o osobu státního tajemníka. Funkce se obvykle nezkracují přívlastkem. Jde jednoduše říct se stejným počtem slabik „A stejně tajemníka.“
„Vem si zadarmo pivo, kdyby takový bylo, lidstvo se v něm utopí“ – Stejně dlouhá verze s lepší češtinou: „Představ si, kdyby bylo pivo zadarmo, to se v něm lidi utopí.“
„Ty mě podrž.“ Z kontextu není žádný důvod k tomu, aby tam nebylo normální „To mě podrž.“
Pražáci na bavorském venkově
A takhle bychom mohli pokračovat pořád dál. Na některých místech je třeba i použitý text vyhovující, ale díky špatné intonaci herců se správný smysl vytratil. Jediné, co jsem ocenil, bylo, že překladatel používá výraz „sedlák“ a neumístil na bavorský venkov dnes už i v Česku oblíbeného amerického „farmáře“.
Co naopak působí na bavorském venkově hodně rušivě, je velká koncentrace pražských koncovek slov. Ani já nemám rád přehnanou spisovnost, ale tady je těch „ej“ místo „ý“ a „ý“ místo „é“ opravdu přehršel v každé větě. Spíš než hovorové koncovky to chtělo více hovorových výrazů.
Tohle se trochu paradoxně dařilo mnohem lépe tomu staršímu brněnskému dabingu, kde se povětšinou mluvilo spisovně, ale do dialogů se občas dostaly některé moravismy jako třeba „lozit“ apod. K tomu bavorskému vesnickému prostředí ta Morava pasuje tak nějak lépe. I když je dost pravděpodobné, že to bylo ze strany tvůrců neúmyslné.
Kvalitě dabingu moc nepomáhá, že nejsou místy nadabované nonverbální reakce, kde je na první pohled zjevné, že originální herci vydávají nějaké zvuky. Podobně postavy v pozadí, tzv. druhý plán, taky není často ozvučen. Bohužel tato závada je v současnosti obecně častá a nevyhnou se jí ani dražší americké filmy.
V prvním díle je navíc v jednom místě slyšitelné, že „proč“ z dialogu Zdeňka Junáka zní úplně jinak než to, co říká potom. S největší pravděpodobností to při natáčení vypadlo a namluvil to jiný herec, nebo to v lepším případě nastřihl zvukař z jiné věty. Ale bije to do uší.
Závěrečný verdikt
Sečteno a podtrženo: Hlavní role jsou dobré (až na díly s Janou Postlerovu), zbytek obsazení nedbalý, kvalita dialogů příšerná, synchron mizerný. Dohromady působí celé české znění jako nějaký retro dabing z VHS z roku 1992, tedy přežitek ze starých dob, které už se zdály být dávno vymýceny.
Tehdejší dobu to převyšuje jen větším počtem herců (tenkrát všechno mluvilo osm lidí) a kvalitním zvukem dobře postaveného studia (v roce 92 připomínala akustika většiny dabingových studií něco mezi sklepem a výtahovou šachtou).
