Hlavní navigace

Jak se to má s pokrytím zemského digitálního televizního vysílání?

11. 9. 2008
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: 115393
Tvrdí se, že pokrytí zemským digitálním televizním vysíláním bude kvalitnější než analogovým. Měla by to být jedna z hlavních předností digitální pozemní televize. Je tomu ale opravdu tak? Skutečnost se asi dozvíme, až bude přechod z analogového na digitální vysílání dokončen. Jaký je však principielní rozdíl mezi pokrytím signálem těmito dvěma metodami?

Místo jedné televize čtyři nebo pět

V analogovém i digitálním vysílání se u nás, i ve většině evropských zemí, používá kanálový rastr 8 MHz. Tento prostor byl dříve vyhrazen jedné analogové stanici. V digitálním vysílání je přenosová rychlost použitelná pro užitečná data na jednom frekvenčním kanále zhruba 20 až 24Mbit, podle nastavených parametrů. Standardních televizních stanic se tam tedy vejde čtyři až pět. Hlavní rozdíl je ve využití tohoto kanálového prostoru. Analogový signál byl vysílán jako amplitudově modulovaný s částečně potlačeným dolním postranním pásmem. K tomu se ještě přidával zvukový kanál v odstupu od obrazu podle normy 6,5 nebo 5,5 Mhz (případně dva kanály při stereo přenosu).

U vysílačů analogové televize je údaj o vysílaném výkonu reprezentován maximálním špičkovým výkonem obrazové nosné. Výkon zvukové nosné je většinou desetinový. U digitálního vysílání však neexistuje obrazová nebo zvuková nosná. Spektrum je celé rovnoměrně využito několika tisíci nosnými, takže vysílaný výkon je reprezentován součtem všech těchto nosných v kterémkoli okamžiku.

DVB-T nepotřebuje maximální výkon vysílače

Vysílač Ještěd

Při měření analogového vysílání je většinou měřena napěťová úroveň signálu, indukovaného na anténě a přivedeného na vstup zařízení. Přitom plného výkonu není využito vždy, jen při vysílacích špičkách. I tak jde většina vysílacího výkonu do samotné nosné, tedy pro informační přenos nevyužité části spektra. Proti tomu je u digitálního pozemního přenosu využito každé jednotlivé nosné naplno, protože vlastně ona samotná (každá z těch skoro osmi tisíc) nese svou amplitudou (a fází) informaci. Postranní pásma jsou překryta dalšími sousedními nosnými, není jich totiž potřeba, neuplatní se. Jsou příliš malá na to, aby měla významnější efekt. V kterémkoli okamžiku je tedy samotný vysílač využit na plný výkon pro přenos užitečné informace, což je zásadní výkonová úspora proti analogovému vysílání.

Velikost vysílacího výkonu tedy nemusí při porovnávání vysílacích metod přímo znamenat zvýšení dosahu samotného vysílání. To byla jedna z věcí, na kterou bylo myšleno při přípravě DVB-T standardu. Tedy aby zbytečně nebylo plýtváno vysílacím výkonem, což zapříčiňuje vyšší znečištění elektromagnetickým smogem. Proto je digitální DVB-T vysílání úspornější proti analogovému, každá jednotlivá část spektra nese informaci.

Digitální signál „střílí“ v dávkách, proto nemá „duchy“

Další věcí je časová úspora spotřeby vysílače. Při digitálním vysílání metodou COFDM je díky ochrannému časovému intervalu vysílán užitečný signál vždy jen určitou krátkou dobu, poté jistou dobu nevysílá (ochranný interval), aby přijímač dokázal rozlišit případný rušivý (odražený) signál a ten eliminovat. Z toho vyplývá, že vysílače nepracují kontinuálně, ale vlastně spíše v impulsním režimu. Pro samotný dosah pokrytí to sice nemá žádný význam, je to ale další z přínosů, tentokrát na straně úspory spotřeby vysílače.

Jinou stránkou věci je chování signálu při příjmu. U analogového přenosu se dalo na obraz dívat i při určité jeho degradaci. Ta mohla být způsobena různými faktory. Slabý signál způsoboval zašumění nebo zrnění obrazu. Odrazy způsobovaly známé duchy. Rušivých jevů a jejich důsledků bylo více. Záleželo, kdo byl schopen snést jak vysokou nekvalitu. Někdy lidem nezbylo nic jiného, než se na takto nekvalitní obraz dívat. Tím se „zvyšoval“ jeho dosah, i když už nebyl kvalitní. Jestli samotný přechod na digitální princip přenosu přinese při snížení vysílacího výkonu stejné pokrytí, je tedy otázkou, co bylo původní analogové pokrytí. Pokud prostor bez velké členitosti, s bezchybným nezašuměným obrazem prostým duchů a jiných nežádoucích efektů, tak ho digitál i přes nižší vysílací výkony ve většině oblastí nahradí úspěšně.

Obraz u DVB-T buď je, anebo vůbec není

Horší to bude v oblastech, kde je příjem už teď problémový. Tam, kde byly problémy při příjmu analogu, se mohou vyskytnout i v případě příjmu digitálu. Jen se neprojeví zrněním nebo duchy, ale přímo výpadky obrazu nebo kostičkováním a zamrzáním. Takové porovnání je však už velmi individuální, tak jak už to v tomto oboru chodí. Bude záležet na konkrétních místních podmínkách a také na tom jak se změní parametry vysílání. V lokalitě, kde se v současné době analogový kanál na nízkém kmitočtu například ohne a zaručuje příjem v jisté, i když ne stoprocentní kvalitě, může být následně vysíláno na daleko vyšším kanále, který se tam už nedostane. Pak může být řešením buď nasměrování na jiný vysílač, pokud bude k dispozici, nebo dobudování převaděče/opa­kovače.

Kabel pixelizace 2

Pixelizace, nebo-li kostičkování a zamrzání obrazu i digitální kabelové televize. Stejným způsobem pixelizuje i obraz pozemní digitální televize, pokud nemá dobrý signál. (Foto: Ondřej Vala)

BRAND24

Jelikož se v anténařině a příjmu jakýchkoli elektromagnetických vln těžko určuje cokoli bez znalosti podmínek na konkrétním místě, tak co se týká předvídání časového, je to ještě horší. Dopředu se nic říci nedá, ale s jistým zjednodušením se dá odvodit jistý předpoklad. Tedy že tam, kde je teď bezproblémový příjem analogu, by měl být bezproblémový i příjem digitálu. V oblastech, kde je příjem analogu nyní problémový, to tipuji tak padesát na padesát, tedy že jistá část lidí bude mít příjem méně problémový než v současnosti, druhá část se bude potýkat s problémy i nadále.

Vše je to ale o konkrétním řešení a přizvání odborníků. Z vlastní zkušenosti vím, že i tam, kde je uváděna nemožnost příjmu určité televize, dokáže odborník doslova vydolovat signál z éteru. Ale svépomocí to ve většině problémových míst nepůjde. Určitě ne s polskými síty, „digitálními“ anténami nebo v nejhorším případě prutovými nebo pokojovými náhražkami. Tyto představy si nechme do říše snů.

Pokud jste již přešli na pozemní digitální příjem televize, překvapil vás ve srovnání s analogem?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).