Hlavní navigace

Jak vybírat nový televizor (1.): parametry LCD obrazovek, podsvícení, úhlopříčka, pohledová vzdálenost, rozlišení

Bohumil Herwig

Nový seriál, který právě začíná, je určen pro ty, kteří by při výběru televizoru ocenili trochu pomoci. Postupně v něm probereme vše důležité.

Doba čtení: 8 minut

Existuje řada parametrů, podle kterých se dá televizor vybírat. My se zaměříme pouze na ty hlavní a nejsmysluplnější. Například kontrast, potažmo jas, který už většina značek vůbec neudává. Ani odezvu panelu nevidíte všude.

Řešit dnes nemá cenu ani fakt, jakou technologií je LCD obrazovka podsvícena (prakticky vždy jsou to LED diody), a nejinak je tomu i u stupně odrazu světla od obrazovky. Tady je ale třeba říci „bohužel“.

Matné obrazovky, které se líbí nejen mně, se už vůbec nenabízejí a polomatných je jen pár a najdete je především u Panasonicu.

Pamatujte proto, že v současnosti jsou v nabídce takřka výhradně obrazovky lesklé, ve kterých se někdy i vysloveně vidíte. Takovýto televizor se nedá umístit všude a odlesky mohou být někdy až vysloveně nepříjemné. Bohužel je to obecný trend a za poslední dva tři roky se matné vrstvy zcela vytratily.

Někdo se může zajímat i o druh pseudoprostorového 3D obrazu, který už ovšem nefrčí, takže i toto vezmeme krátce.

Obecně vzato, co do kvality, je lepší volbou aktivní 3D, i když potřebujete napájené brýle. Pasivní 3D vyžaduje akurátnější umístění televizoru, protože pohledové úhly pro sledování jsou výrazně nižší. Brýle však nejsou napájené a jsou vysloveně za hubičku.

Pokud o 3D stojíte a vyberete si aktivní, dbejte na to, aby v ceně byly alespoň dvoje. Stále nejsou nejlevnější a kvůli zabudovaným LCD panýlkům a sofistikované elektronice ani být nemohou.

Dnes už nemusíte přemýšlet ani nad technologií LCD obrazovek, která se bohužel velice často také vůbec neudává. Výjimku povětšinou činí jen IPS. S touto technologií, nabízející věrné a dlouhodobě stálé barevné podání a ty nejlepší pozorovací úhly, se výrobce povětšinou nezapomene pochlubit.

Osobně mohu potvrdit, že z dlouhodobého hlediska (přes 10 let) s ní mám ty nejlepší zkušenosti, takže vřele doporučuji.

V seriálu se budeme bavit o tradičních plochých LCD televizorech s poměrem stran 16:9 (OLED, plasmy a projekci nemá smysl řešit) a nikoli o specialitkách typu 21:9, kapesní TV či například monitory s TV tunerem.

ČTĚTE TAKÉ: Slovníček na DigiZone.cz

Co se týče pohledových úhlů, které se už také přestávají udávat, v případě 3D souvisí se samotným zachováním pseudoprostorového obrazu. Pokud jste mimo „záběr“, prostorový efekt se rozpadá a objevují se zdvojené hrany. Jak bylo řečeno, podstatně lépe je na tom aktivní 3D.

U běžného obrazu (2D) jsou – s výjimkou nejmenších úhlopříček – pohledové úhly ze všech stran zpravidla od 176 stupňů výše, přičemž obrazovky typu IPS nabízejí 178 stupňů. Více už to nejde…

Pohledové úhly souvisejí s tím, aby se vám barvy při pohledu více z boku neměnily, resp. nesplývaly, a také netmavly, což platí i o detailech.

A v této souvislosti ještě faktická poznámka: o pohledové úhly se zajímejte zejména při koupi menších úhlopříček pod 80 cm a také u levných televizorů na chaty a chalupy či do dětských pokojů a kuchyní.

Tady je úhel pohledu důležitý, zvláště když TV instalujete do malých prostor. Navíc u levných přístrojů nebývá ze všech stran stejný. V tomto okamžiku je dobré si uvědomit, že ten odspodu na tom bývá nejhůře, na což je třeba pamatovat v okamžiku instalace televizoru na výše položené poličky.

Doporučení:

  • Z výše uvedených okrajových parametrů, které ovšem pro znalé vůbec okrajové nemusí být (ti ale tento seriál nepotřebují), je dobré se zamyslet zejména nad pohledovými úhly. Pokud bude televizor menší úhlopříčky (pod 81 cm, tj. 32") a bude ho sledovat více lidí ve stísněnějších prostorách, je to o to důležitější.
Uspořádání LED diod u podsvícení typu Direct LED, tedy plošného (Philips).
Autor: Philips

Uspořádání LED diod u podsvícení typu Direct LED, tedy plošného (Philips).

Typ podsvícení aneb Edge LED vs. Direct LED

Pokud uvažujeme o podsvícení LED diodami a zapomeneme na CCFL trubice, což plně odpovídá dnešní situaci i u nejmenších úhlopříček, například 16 či 19 palců (41 či 48 cm), dostaneme se ke dvěma základním druhům podsvícení:

  • v rámu televizoru (Edge LED)
  • plošné podsvícení (Direct LED), tedy za LCD obrazovkou.

V prvním případě zapomeňte na lokální regulaci podsvícení, protože je to jen marketing a to opravdové se dá udělat pouze u podsvícení plošného. Čím kvalitnější regulace je, tím je schopna lokálně zhasínat podsvícení ve více polích, k čemuž využívá analýzy scény. Má tak snahu zvýrazňovat detaily, resp. tmavší detaily, a bránit jejich ztmavování a splývání.

Pokud je podsvícení umístěno v rámu, dovoluje návrhářům vytvořit tenčí obrazovku (třeba i 9 či 10 mm), naopak LCD panel s podsvícením plošným musí být nutně hlubší.

A čím jednodušší a levnější plošné podsvícení je, tím počítejte s větší hloubkou obrazovky.

Druhy podsvícení – shrnuto:

  • Podsvícení v rámu (Edge LED) – méně kvalitní, levnější, ale je možno vytvořit tenčí obrazovku.
  • Podsvícení plošné (Direct LED) – kvalitnější, výrobně dražší, dovoluje udělat opravdovou lokální regulaci LED diod (tzv. lokální zhasínání), panel je ale hlubší.
  • Pamatujte, že „LED“ není druh obrazovky, tou je vždy LCD, ale jde jen a pouze o technologie jejího podsvícení. „LED televizor“ neexistuje! Existují až OLED televizory (diody s organickým světlem), které ovšem žádné podsvícení nepotřebují.

Druhy podsvícení – doporučení:

  • Kvalitnější podsvícení je plošné, ale pokud hledáte televizor s opravdu tenkým panelem, musíte vždy sáhnout po podsvícení v rámu.
Odmyslete si marketing LG a uvidíte jasně a přehledně zobrazený rozdíl v hloubce panelu u podsvícení v rámu televizoru a podsvícení plošného, tedy s LED diodami umístěnými za LCD obrazovkou.
Autor: LG

Odmyslete si marketing LG a uvidíte jasně a přehledně zobrazený rozdíl v hloubce panelu u podsvícení v rámu televizoru (vlevo) a podsvícení plošného, tedy s LED diodami umístěnými za LCD obrazovkou.

Výběr úhlopříčky, pohledová vzdálenost

Velikost vašeho nového televizoru si jistě dovedete zvolit sami. Jen nezapomeňte na pár drobností. Především staré dobré „pocitové“ pravidlo o přidání jedné „velikosti“ navíc. Zkrátka, když máte dostatek místa pro umístění televizoru (tudíž ho neinstalujete typicky do tzv. stěny) a chcete řekněme úhlopříčku 40" (102 cm), zvolte raději 42" (107 cm).

I tak je totiž pravděpodobné, že se vám – za nějaký čas – i tato větší úhlopříčka bude zdát malá.

Pokud byste chtěli velikost úhlopříčky volit trochu pregnantněji, orientujte se podle údajů o pohledových vzdálenostech v tabulce na konci článku. Dříve se sice hovořilo – obecně vzato – že vzdálenost, ze které sledujete obrazovku, by měla být asi 2–3× větší než velikost úhlopříčky, ale tento údaj platil jen za některých podmínek, resp. kombinace rozlišení a úhlopříčky. Dnes už dávno mimo hru.

Pokud tabulce, která je kombinací údajů od různých značek, nedůvěřujete, pamatujte, že při stejné úhlopříčce je u HD Ready lepší o něco větší vzdálenost než u Full HD.

V případě rozlišení Ultra HD je naopak vzdálenost, ze které můžete televizor sledovat, oproti Full HD menší. Jak vidíte, více pixelů na obrazovce neznamená pouze jemnější a detailnější obraz, ale také obraz, který lze sledovat z kratší vzdálenosti.

Jinak řečeno: v případě Ultra HD (4K) si při dané pohledové vzdálenosti můžete dovolit větší úhlopříčku než u Full HD.

O HD Ready pochopitelně nemluvím, protože to dnes končí u nějakých 81 cm, tedy 32 palců.

Úhlopříčka – shrnuto:

  • Čím vyšší rozlišení obrazovky, tím může být pohledová vzdálenost, ze které TV sledujete, kratší.
  • Ultra HD (4K) se dá sledovat z výrazně kratší vzdálenosti než Full HD či HD Ready.
  • Doporučené sledovací vzdálenosti pro jednotlivá rozlišení, resp. úhlopříčky, naleznete v tabulce na konci článku.
  • Pokud máte pro umístění televizoru omezený prostor, pamatujte na odvětrávání. Většinou se u běžných úhlopříček, které v tomto případě nejspíše přicházejí v úvahu, mluví o min. 5 cm volného místa po každé straně a o 10 cm nahoře. V horní části platí čím více, tím lépe.

Úhlopříčka – doporučení:

  • Pokud to jde, vybranou úhlopříčku zvětšete o stupeň, abyste zmenšili pravděpodobnost, že se vám později bude zdát malá.
  • Pokud sledujete TV z krátké vzdálenosti a chcete co největší úhlopříčku, volte rozlišení Ultra HD (4K).
Zleva SD, tedy nízké rozlišení (typický analogový PAL a drtivá většina českého vysílání DVB-T), HD, což si přeložte jako HD Ready, Full HD (v něm u nás vysílá Multiplex 7) a Ultra HD. V něm se u nás zatím vysílá jen zkušebně a tu a tam.
Autor: archiv autora

Zleva SD, tedy nízké rozlišení (typický analogový PAL a drtivá většina českého vysílání DVB-T), HD, což si přeložte jako HD Ready, Full HD (v něm u nás vysílá Multiplex 7) a Ultra HD. V něm se u nás zatím vysílá jen zkušebně a tu a tam.

Rozlišení obrazovky, která dnes máme k dispozici

Ke dvěma základním a už dnes i tradičním rozlišením plochých televizorů, tedy HD Ready a Full HD, před nedávnem přibylo rozlišení třetí, Ultra HD, nazývané také někdy 4K. Je totiž přesným čtyřnásobkem Full HD. Protože už ale existuje i Ultra HD (8K), mělo by se vlastně základní rozlišení Ultra HD nazývat – akurátně vzato – Ultra HD (4K). Ale vezměme to přehledně…

HD Ready nemá přesně stanovený počet bodů, je dán pouze minimální počet řádků (tedy bodů výšku), a to na 720. Ať už to bylo dříve jakkoli, dnes televizory s obrazovkou HD Ready mají typicky 1366 × 768 bodů.

Full HD má naopak přesné rozlišení obrazovky stanoveno vždy, a to na 1920 × 1080 obrazových bodů (pixelů). Mění se pouze v jediném případě, a to pokud obrazovka má – mimořádně – poměr stran 21:9.

Na druhou stranu, pokud má televizor poměr stran 4:3, opět i u HD Ready platí pravidlo o minimálních 720 řádcích. Takovéto přístroje se už ale na trhu prakticky nevyskytují.

Třetím dnes používaným rozlišením je zmiňované Ultra HD, někdy také nazývané 4K, UHD či – nejsprávněji – Ultra HD (4K).

V případě tohoto rozlišení musí mít obrazovka minimálně 3840 × 2160 bodů a i zde platí případné navýšení počtu pixelů v okamžiku, kdy je poměr stran obrazovky 21:9.

Logo „Ultra HD“ uděluje společnost DigitalEurope a podle posledního licenčního dokumentu na něj mají právo pouze společnosti LG Eletronics, Loewe, Panasonic, Samsung, Sony, TechniSat a TP Vision (Philips).

Pokud se ptáte, jaké rozlišení při nákupu nového televizoru zvolit, což je spolu s tunery a úhlopříčkou rozhodnutí klíčové, pro výběr neexistuje jednotné kritérium.

Můžete se řídit podle velikosti obrazovky, podle vašich financí i podle vašich nároků. Pokud vše zjednoduším, můžete „vařit“ podle následující kuchařky. Berte ji ale jen jako můj náhled na věc.

Do velikosti typicky 81 cm (32") podle mého názoru nepoznáte rozdíl mezi obrazovkou HD Ready a Full HD, takže tady v klidu můžete ušetřit, a někdy i hodně.

Pokud váháte, nedůvěřujete nebo jste nároční, snižte uvedenou úhlopříčku o stupeň, tedy na 71 cm (28").

Další doporučení najdete níže.

Rozlišení – shrnuto:

  • televizory s obrazovkou HD Ready mají dnes 1366 × 768 bodů,
  • televizory s obrazovkou Full HD mají vždy 1920 × 1080 obrazových bodů,
  • televizory s obrazovkou Ultra HD mají vždy minimálně 3840 × 2160 bodů.

Rozlišení – doporučení:

  • HD Ready – bez problémů do velikosti 32" (81 cm),
  • Full HD – od velikosti 39" (99 cm), resp. 40" (102 cm),
  • Ultra HD – vyrábí se od 102 cm (40"), doporučuji ale kupovat úhlopříčky větší, od nějakých 48" (122 cm), u nichž obraz více vynikne.

Anketa

Jaké rozlišení vás dnes – bez ohledu na finance – nejvíce zajímá?

Našli jste v článku chybu?