Kanceláře IBM v komplexu na pražském Chodově jsou tradiční ztělesněnou nudou a šedí. Prosklenou železobetonovou džungli hned na recepci oživuje pouze ukázková sestava blikajících serverů. V přízemí budovy, odkud firma přezdívaná Big Blue řídí i činnosti v některých okolních zemích, ale před pár měsíci vyrostla kancelář, která jakoby sem nepatřila. Podléhá trendu hipsterských barevných prostor plných nálepek, gaučů, počítačů od Applu a fixek. Společnost toto místo nazvala IBM Studios a je to jedna pobočka z celosvětové sítě, která má mimo jiné symbolizovat proměnu, kterou v posledních letech více než stoletý podnik prochází.
Zaměstnanci pražského studia promítají slajdy ze svých MacBooků a velmi nadšeně mluví o kreativitě, designu a propojení více byznysových disciplín do jedné. Studios je nová takzvaná digitální agentura, kterou IBM i skrze akvizice začala skládat a která se během několika měsíců stala největší svého druhu na světě. Na jednotlivých trzích konkuruje mladým a progresivním firmám, které pro své klienty vytváří stylové mobilní aplikace, weby a spousty dalších moderních vychytávek.
V IBM si představují, že tyto designové novinky budou umět prodat své obsáhlé a historicky budované korporátní klientele, se kterou mladé firmy občas neumí úplně mluvit. IBM pohání složité vnitrofiremní systémy těchto klientů a nyní pro ně chce nabízet i to, co je vidět na dotykových zařízeních uživatelů.
Stará IBM
Pak je tu ale ještě ta stará IBM. Když se z Chodova vydáte třeba na ministerstvo financí či jiný státní úřad, se značnou pravděpodobností tam na chodbě na nějakého zástupce Big Blue narazíte. Konkrétně finance jsou na technologiích IBM hodně závislé a systém EET bude IBM stavět díky udělené výjimce, aby se vše vůbec stihlo. Ovšem s podmínkou, že se jednou přejde na systém jiný.
IBM v Praze na Chodově.
Kontrasty nemohou být větší. Stará IBM je plná agresivních obchodníků, kteří plní kvóty, a ajťáků, jejichž technologie táhly růst firmy v posledních dvaceti letech, dnešní svět ale už moc nezajímají. A pak se sem začínají integrovat mladí kreativci, kteří mají vytvářet novou kulturu pro nový typ byznysu pro 21. století. Stará parta to nevidí úplně ráda, pro IBM je ale i se změnou kurzu důležitá – stále totiž nosí peníze vydobyté historickou pozicí. I tak ale IBM v posledních letech propustila tisíce lidí ze staré generace, dlouholetým veteránům často dala pouze měsíční odstupné a dává jasně najevo, že budoucnost hledá jinde.
Mezitím IBM už 17 čtvrtletí v řadě klesají tržby. Je to sešup, který logicky nastal s nástupem cloud computingu a s tím spojeného nového způsobu, jak firmy a jednotlivci nakupují technologie a služby. IBM dlouho těžila z toho, že prodávala servery či třeba prvky pro ukládání dat a s tím spojený software. Firmy si musely nakoupit drahé „krabice“, nainstalovat firemní aplikace, platit licenční poplatky, vše udržovat v chodu, být svázané s jedním dodavatelem. Cloud přišel s tím, že si nyní mohou skoro vše koupit jako službu přes web a nic nevlastnit. Cloud už ale ovládli zejména mladí dravci.
Je pravdou, že IBM se nebojí jednat. Během více než sto let na trhu se stihla proměnit už několikrát. Před několika lety se například zbavila výroby osobních počítačů. Z nich se postupně stala komodita s nízkou marží, navíc ohrožovaná chytrými telefony a tablety. IBM počítače předala čínskému Lenovu a později stejný příběh zopakovala i s běžnými servery. Tady není čas na sentiment.
Všechny změny naráz
„Změny v IT byznysu přijdou rychle, navíc všechny naráz. To se s cloudem a mobilními přístroji stalo i teď. Důležité je nelpět na tom, co bylo, ale dělat na tom, co teprve bude,“ popisuje během sezení v New Yorku současná výkonná ředitelka IBM Virginia Rometty přezdívaná Ginni. Ta v roce 1981 do firmy nastoupila jako systémová inženýrka a v roce 2011 se prokousala až na nejvyšší pozici. Za rok už jí bude 60 a zřejmě by klidně mohla odejít na odpočinek. Místo toho si naložila úkol otočit s korábem, který má aktuálně téměř 380 tisíc zaměstnanců a roční tržby stále přesahující 81 miliard dolarů.
Šéfka IBM Virginia Rometty.
Jedním z prvních kroků, se kterými začala, byl plán dostat určitou formu umělé inteligence nazvané Watson do širokého nasazení u běžných zákazníků. Watson je dlouholetý výzkumný projekt IBM a společnost nyní věří, že z něj dokáže udělat univerzální projekt, který si prostě „pustíte“ do firmy, on se naučí dané principy a následně bude pomáhat se zpracováním dat, analyzováním, předkládáním návodů a tak dále. Watson nyní zvládá připravovat recepty, pomáhá doktorům a díky obří výpočetní síle a strojovému učení dokáže v informacích najít to, co člověk nezvládne. Tato změť algoritmů má pracovat v souladu s lidmi a být jejich pravou rukou.
„Cílem je vytvořit v podstatě samoučící se stroj, který je možné nasadit kdekoliv. Měl by se umět přizpůsobit, a to ne v řádech dnů či týdnů, ale v řádech sekund,“ popisuje ve zkratce plány Jan Kleindienst, který v IBM vede jeden tým zaměřený na výzkum Watsona. Jeho lidé se konkrétně zaměřují na to, aby se lidé v používání počítačů nemuseli přizpůsobovat, ale naopak aby to udělal stroj a adaptoval se. Je to jedna z vědeckých disciplín, na které se v IBM v souvislosti s Watsonem dělá.
Big Blue celé této branži říká „cognitive computing“. Rometty kvůli tomu začátkem roku 2014 vytvořila samostatnou a štědře financovanou divizi zaměřenou čistě na Watsona. Do celé kognitivní oblasti jde zhruba polovina celkových rozpočtů na výzkum a vývoj, za několik posledních let už bylo investováno přes 15 miliard dolarů.
Zcela nové věci
„Věřím tomu, že díky těmto technologiím bude možné dělat zcela nové věci a že bude možné se zcela jinak rozhodovat,“ navazuje Rometty. Kognitivní počítače mají zasáhnout do všech oblastí byznysu i státní sféry. IBM hodně zmiňuje zdravotnictví, kde už spřádají velké plány také další konkurenti včetně třeba Microsoftu. Analýza dat má podle jejich představ například pomoci s léčbou rakoviny a tak dále.
IoT sídlo IBM v Mnichově.
Vize je to pěkná a IBM má v nástupu do nového světa velkou výhodu v tom, že se prakticky od svého zrození věnuje takzvanému základnímu vývoji, kdy pouze neinovuje něco, co vymyslel někdo jiný, ale skutečně se snaží vynalézat úplně nové věci. Jenže tyto vize se ještě musí potkat s realitou. Firma ve finančních výsledcích zažívá sešup, svět se stěhuje ke cloudovým firmám a celý ten cognitive computing musí získat trakci. IBM uvádí, že analytická sekce ročně generuje až 18 miliard dolarů, pod tento pojem se toho ale dá kreativně schovat více položek.
„Jsme ve fázi proměny. Nové oblasti nám viditelně rostou, je za námi vidět práce. Rosteme tam, kde je potřeba,“ argumentuje jedna z mála kapitánek světového IT průmyslu. Snahu firmě rozhodně nelze upřít. Někdy je ale stále ještě vidět, že IBM je obří korporací a obrat z logiky věci nemůže být tak rychlý. Big Blue často nebývá volbou číslo jedna, ani dvě či tři pro mladé schopné počítačové inženýry. Ti se často vydají do Googlu či Facebooku a i tyto firmy už pro ně někdy mohou být pomalu se hýbající.
IBM nějakou dobu například nebyla schopná vyvinout svůj vlastní cloud, který by se alespoň trošku vyrovnal vládcům typu Amazon Web Services. Proto v roce 2013 za dvě miliardy dolarů koupila mladou společnost SoftLayer, která přesně takový moderní a pěkný mrak dělala. Ani v roce 2016 se ale SoftLayer nedostal na dohled těch největších hráčů a pro vývojáře většinou není preferovanou volbou. Na internetu není důvod vybírat druhého, či dokonce pátého nejlepšího dodavatele, když můžete mít toho prvního.
Bývalý šéf IBM Samuel Palmisano a současná ředitelka Virginia Rometty.
„Proč jsme si vybrali SoftLayer?“ odpovídá David Melichar z rostoucí české cloudové firmy OneSoft Connect. „Když jsme byli v akcelerátoru v Silicon Valley, dostali jsme dobrou nabídku v rámci programu pro startupy. Dnes už bychom nejspíše volili jinak,“ přibližuje Melichar své zkušenosti.
Bez pochyby ale jsou zákazníci, kteří jsou s nabídkou IBM spokojení. A tržby z cloudu firmě meziročně rostou v řádech vyšších desítek procent. Navíc, obyčejný cloud jako takový je komoditou, kde zuří cenová válka. A IBM tedy míří spíše tam, aby skrze cloud mohla nabízet právě věci, jako jsou Watson. Značka: ze svého notebooku si za pár dolarů pronajměte schopnosti superpočítače, který běží v několika desítkách datových center po celém světě. Na jeho schopnostech si pak postavte vlastní aplikaci.
Nainvestováno všude možně
Big Blue každopádně vedle Studios, cloudu a kognitivních oblastí ostřeluje ještě více nových oblastí, ze kterých by něco mohlo být – portfolio má rozprostřené, relativně sladěné a potenciálně dobře se doplňující a kooperující. A do většiny z těchto oblastí proudí miliardy dolarů. V Mnichově bylo například nedávno otevřeno nové sídlo pro Internet věcí, které pojme tisíc zaměstnanců. Vytváří se i nová klientská centra, jedno z nich v Pekingu.
Šéf Applu Tim Cook s ředitelkou IBM Virginií Rometty.
Obří sumy tečou také do open source, tedy softwaru s otevřeným zdrojovým kódem. Na jeho vývoji se podílí lidé z celého světa a také jej pak mohou zdarma používat. Open source je trend, který se dnes prosadil skoro všude a velké firmy typu IBM patří mezi značné přispěvatele. „IBM a další jsou pro trh důležití, přináší do něj totiž peníze,“ pokyvuje Adam Skotnický z firmy TCP Cloud, která s open source pracuje.
Základní výzkum IBM by firmu mohl jednou posunout i v další oblasti, a sice kvantových počítačích. IBM do vývoje tohoto svatého grálu, do kterého investují i další firmy jako třeba Google, vyčlenila aktuální pětiletý rozpočet ve výši tří miliard dolarů. Inženýři věří, že během několika málo let přijdou s kvantovým počítačem, který zvládne pracovat s 16 qubity. Už letos v květnu firma zpřístupnila svůj kvantový procesor s 5 qubity skrze cloud zájemcům, zejména z řad vědců. Podobné investice firma dělá do dalších technologií jako je třeba blockchain využívaný nejenom u bitcoinu.
A pak jsou tu věci, které mají okamžitý byznysový dopad. V roce 2014 oblétla svět fotka, kde spolu kráčí Rometty a šéf Applu Tim Cook. Obě firmy se zrovna dohodly na jedné relativně nenápadné věci – že IBM bude prodávat iPhony a zejména iPady firemním zákazníkům. Apple má historicky výbornou pozici u koncových uživatelů, do firem se ale nedostával příliš lehko. IBM má naopak mezi klienty ty největší korporace světa. A mnoho z jejich zaměstnanců by iPady rádo, ovšem IT oddělení musí mít jistoty, že budou v síti fungovat bezpečně, že půjdou spravovat a tak dále. IBM vyvinula stovku firemních aplikací pro systém Applu a společná spolupráce se rozjela. Dnes se polovina iPadů prodá do firem.
Mnoho lidí z branže si dnes klade jednu otázku: může být IBM zase cool a může být zachráněna? Snaží se o to. Propouští starou generaci, najímá mladé hipstery a „happiness manažery“ a projekty, které jsou v chodu, nejsou pouze plácáním se v blátě. Big Blue dokonce koupila i Weather Company. Ano, společnost, která v reálném čase sbírá data o počasí. V celém tom světě poháněném zpracováváním dat totiž i počasí hraje roli, třeba v tom, jestli se bude prodávat některé zboží. Teď ještě, aby se všechno tohle setkalo s reálnými potřebami zákazníků. Ani u nich často změny nebývají rychlé a i proto IBM stále dokáže generovat slušné peníze ze starého byznysu. Ale ještě nedávno měla firma tržby kolem 140 miliard dolarů.
ČLÁNKY DO MAILU