Na českém Internetu se takřka současně objevily dva další Internety zadarmo (viz Atlas a iDnes spustily Internet zadarmo), takže už jich je dohromady deset: Atlas, Centrum, Contactel, České radiokomunikace, iDnes, Internet OnLine, Seznam, Tiscali a Volný. Je velmi obtížné posoudit, který z nich je mezi uživateli více či méně populární, protože většina jich má na pracovní ploše ikon několik (ne-li všech deset) a při volbě se neřídí značkou, ale skutečností, zda právě je či není obsazeno. Atlas a iDnes se od ostatních liší tím, že zdůrazňují, že jsou „anonymní“ – poskytovatel Internetu nepotřebuje znát identitu zákazníka.
Dedikovaný vs. nededikovaný model
Takováto „anonymita“ je však charakteristická pro všechny dnes nabízené varianty dial-upu na bázi Internetu zdarma, a to proto, že mají tzv. nededikovaný charakter (ve smyslu: nevyhrazený). To znamená, že uživatel může volat na kteréhokoli internetového providera, podle vlastního uvážení, může je také libovolně střídat, a cena, kterou platí, zůstává stejná (stejně tak může případný hovorový kredit čerpat s kterýmkoli ISP). Je to možné díky tomu, že na konci zúčtovacího období telekomunikační operátor spočítá všechny minuty, které „šly“ k danému ISP, a za každou takovouto minutu mu zaplatí určitou částku (ať již určenou fixní, či vypočítanou jako podíl z koncové ceny).
Jednání stále ještě probíhajícího Fóra pro dial-up mě ale přesvědčilo, že budoucnost patří spíše cenovým programům tzv. dedikovaného charakteru, tedy programů vázaných na konkrétního internetového providera (ISP). Důvod je zejména ten, že zde dochází ke spravedlivějšímu dělení výnosů mezi telekomunikačního operátora a internetového providera. Představme si to na příkladu tzv. časového kreditu (například u Home Internet, kde je v základní ceně dopředu zaplaceno 13 hodin připojení). V „nededikovaném případě“ inkasuje celé „předplatné“ operátor (zde: Český Telecom), ale providerovi (ISP) dá provizi jen za skutečně provolané minuty. Pokud tedy zákazník nevyčerpá celý dopředu zaplacený kredit, příslušný zbytek jde do kapsy operátorovi (Českému Telecomu).
V dedikovaném případě tomu bude jinak, tam se obě strany v určitém poměru „šábnou“ o celé předplatné, bez ohledu na to, jak bylo doopravdy čerpáno. To by mělo znamenat jak větší výnos pro ISP, tak i lépe predikovatelný cash flow (nezávislý na skutečném chování uživatelů).
Není jistě těžké nahlédnout, že Český Telecom bude mít zájem spíše o nededikované modely, zatímco alternativní operátoři a ISP naopak o modely dedikované. Čím dál tím zřetelněji se přitom ukazuje, že největší šance a snižování koncové ceny (pokud vůbec nějaká je) je právě u dedikovaných modelů.
Podívejme se ale na rozdíl mezi oběma variantami z pohledu jejich „anonymity“. U nededikovaných modelů se obě strany mohou vzájemně (finančně) vyrovnat bez toho, že by k tomu potřebovaly znát identitu konkrétních uživatelů (platí si podle skutečně provolaných minut). V případě dedikovaných modelů je tomu ale jinak. Tady již musí být nějaká vazba na uživatele, protože obě strany se dělí nikoli podle skutečně provolaných minut, ale podle počtu uživatelů a podle toho, co a jak mají dopředu zaplaceno. Takže alespoň jedna ze stran, ta, která „kasíruje“ zákazníka, musí mít poměrně dobrou znalost o jeho identitě.
Jaká je budoucnost?
Jestliže se nyní objevují nové nabídky na bázi Internetu zdarma a na nededikovaném principu, pak to dává určitý signál o tom, že současný dial-up není pro své poskytovatele zase až tak neatraktivní. Současně by to nemělo být ve sporu s očekáváním, že budoucnost je spíše v dedikovaných variantách než v nededikovaných. Obě nové nabídky totiž skutečně jsou jakýmsi „dotažením do konce“, resp. maximálním uplatněním všech výhod a předností, které nededikovaná varianta Internetu zdarma skýtá (poskytovatel nemá žádné další náklady na evidenci zákazníků, ani na poskytování dalších služeb).
Mohu-li si trochu zavěštit z křišťálové koule, pak tipuji, že na trhu internetového dial-upu se udrží jak dedikované, tak i nededikované modely – ale s tím, že nededikované budou používány spíše příležitostně (například na cestách, na dovolené atd.) a budou postupně redukovány na „anonymní“ bázi (bez nutnosti registrace). Důvodem je zejména maximální jednoduchost použití a flexibilita.
Naopak pro systematičtější použití předpokládám spíše nástup dedikovaných modelů, které již nebudou „anonymní“, ale podstatně více si zákazníka „přitáhnou“. Za to by ale měly nabídnout výhodnější ceny, ať již v podobě minutových cen či časových kreditů nebo paušálů.
Jaký model má do budoucna větší šance?
