Hlavní navigace

Jan Menger vysvětluje svoje tanečky ve volbě prozatímního šéfa Českého rozhlasu

Jan Potůček

Co řekl náměstek generálního ředitele Českého rozhlasu těsně po zasedání Rady ČRo, na níž odstoupil a poté zase vstoupil do volby dočasného ředitele?

Doba čtení: 17 minut

Neskutečný veletoč předvedli při středeční volbě prozatímního ředitele Českého rozhlasu náměstci odstupujícího generálního ředitele Petera Duhana, šéfové programu a vysílání René Zavoral a regionálního vysílání Jan Menger. Oba byli radními Českého rozhlasu nominování do volby společně s technickým ředitelem ČRo Karlem Zýkou. V prvním kole první volby však získal favorit Zavoral pouze tři hlasy, zatímco Menger pět a ke zvolení mu zbýval jediný hlas. Outsider Zýka, kterého navrhl předseda Rady ČRo Michal Stehlík pro případ, že by se mezi náměstky pro rovnost hlasů nerozhodlo, obdržel jediný hlas. Za této situace měli do druhého kola volby postoupit dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů, tedy Menger a Zavoral.

NMI18_Krausova

Před druhým kolem první volby se ale Menger své další kandidatury vzdal s tím, že nechce trhat tandem nejužšího vedení rozhlasu a podporuje Zavorala. Protože však měli postoupit kandidáti s dvěma nejvyššími počty hlasů, v druhém kole radní hlasovali o Zavoralovi a Zýkovi. Mengerův veletoč však Zavoralovi nepomohl, nynější Duhanův statutární zástupce obdržel opět tři hlasy, Zýka však čtyři a dva hlasovací lístky byly neplatné. Za této situace radní přikročili k druhé volbě, před kterou však Jan Menger vyslyšel výzvu radního Milana Badala, zda by si to nechtěl rozmyslet a požádal, zda by se nemohl do volby vrátit. Vše totiž směřovalo k tomu, že se prozatímním ředitelem stane Karel Zýka. Radní po chvilce tápání připustili, že Menger může v druhé volbě kandidovat, ale náměstek pro regiony své volitele natolik znechutil, že získal už jen tři hlasy, Zavoral pouze dva a Zýka čtyři.

Jelikož prozatímní ředitel Českého rozhlasu nebyl zvolen ani v druhé volbě, pro kterou vnitřní pravidla Rady ČRo nepočítají s druhým kolem, výběr dočasného nástupce Petera Duhana byl pozastaven a radní v něm mají pokračovat na své listopadové schůzi. Na té mají předložit nové kandidáty, jejichž jména se nemusí shodovat s adepty ze středeční volby. Předseda Rady ČRo Michal Stehlík prohlásil, že Karla Zýku do další volby již nominovat nebude, nadále by však upřednostnil kandidáty přímo z rozhlasu. Hned po neúspěšné volbě prozatímního ředitele Českého rozhlasu se náměstek generálního ředitele pro regionální vysílání Jan Menger pokoušel novinářům vysvětlit své jednání. Jeho rozhovor vám přinášíme v prémiové sekci DigiZone.cz v plném znění, stejně jako bezprostřední reakci a rozhovor s předsedou Rady ČRo Michalem Stehlíkem o dalším postupu.

Jan Menger: Mám rád Rychlé šípy, musel jsem to udělat

Při volbě prozatímního ředitele Českého rozhlasu jste nejprve přijal nominaci, kterou vám udělili dva členové Rady ČRo, konkrétně Milan Badal a Ivan Tesař, a po prvním kole první volby jste se této nominace vzdal, i když jste dostal nejvyšší počet hlasů. Ve druhé volbě jste se ale rozhodl vrátit do hry. Můžete nám vysvětlit své motivace, proč jste takto jednal?

Můžu k tomu říci jednoduše… Z toho prvního kola jsem postoupil já a postoupil podle počtu hlasů kolega Zavoral. S ohledem na to, že my v Českém rozhlase pracujeme v týmu, pracujeme tady vlastně už tři roky, tak já v daný okamžik jsem vyhodnotil jako správné, protože kolega Zavoral má na starosti celoplošné stanice a já regionální, tak abych jsem se vzdal té nominace ve prospěch kolegy.

Vy jste získal pět hlasů, pan Zavoral měl jen tři hlasy. To znamená, že preference v Radě ČRo byly spíš vychýleny pro vás. To vás nemotivovalo k tomu v té volbě zůstat?

Víte co, upřímně řečeno, já jsem v mládí měl rád Rychlé šípy, mám je rád pořád, takže z hlediska toho mého svědomí a mého cítění v daný okamžik mi přišlo správné to udělat takto.

Jednal jste s těmi dvěma členy Rady ČRo, kteří vás nominovali, před volbou o svém působení v pozici prozatímního ředitele, s čím byste třeba do toho šel?

Upřímně řečeno, věděl jsem o té nominaci, ale v Českém rozhlase jsem už od roku 2000, na pozici náměstka od roku 2012 a samozřejmě členové Rady určitě znají naši práci, ví, jak pracujeme, takže jsme tyto věci nějak zásadně neprojednávali.

Pane náměstku, a proč jste se pak rozhodl zase do té volby vstoupit?

Byla vlastně ukončena jedna etapa. Na dotaz pana radního Badala, zda bych do toho vstoupil znovu, pokud by tady ta možnost byla, tak já – s ohledem na to, že kolega Zavoral nedostal potřebný počet hlasů – jsem řekl, že pokud je možno do té volby vstoupit zpátky, tak tak učiním. Děkuji za to, ale musel jsem udělat ten okamžik, abych měl i já nějakým způsobem čisté svědomí, protože jak říkám, my pracujeme v týmu, tak udělat, abych odstoupil v daný okamžik ve prospěch kolegy Zavorala.

Proč jste do druhé volby vstoupil společně s panem Zavoralem? Sám jste předtím říkal, že jste nechtěl kandidovat proti němu a chtěl jste zachovat kontinuitu vedení rozhlasu… Kde tedy zůstaly ty Rychlé šípy v druhé volbě?

To se mně ptáte na věci, na které byste se měl ptát radních, v daný okamžik. Proč? Do té další volby byli připuštěni všichni tři kandidáti. Já, protože kolega Zavoral nedostal v té původní volbě ten počet hlasů, tak pokud se mně zeptal pan Badal, jestli bych do té volby znovu vstoupil, tak jsem řekl ano, protože si vážím té nominace. To je naprosto bez diskuse. Ale my tady nejsme jako náměstci v tom, abychom si šli po krku. My tady spolupracujeme, pracujeme na něčem tři roky, a pro ten daný okamžik jsem viděl tu kontinuitu dobrou v tom, abych odstoupil ve prospěch kolegy Zavorala.

S Karlem Zýkou nespolupracujete tři roky?

Samozřejmě, ale pan Zýka tady pracuje – a teď mě nechytejte za slovo – cirka rok a je v pozici ředitele techniky, takže spolupracujeme naprosto výborně, ale…

Ale jedná se o tři měsíce, přechodné období. Není to jedno, kdo Český rozhlas dočasně povede?

Já si myslím, že nemáte pravdu v tom, že je to jedno. To si nemyslím. Protože Český rozhlas je řekněme v nejdůležitější etapě v tom roce, protože se sestavuje rozpočet, za chvilku se bude spouštět Český rozhlas Plus a připravuje se plán činnosti na rok 2016, takže já si nemyslím, že je to jedno.

Karel Zýka získal v druhém kole čtyři hlasy, zatímco v prvním jenom jeden. Vy jste se poté rozhodl vstoupit znovu do volby. Působí to trochu, jako byste chtěli vytlačit pana Zýku z toho, aby se stal prozatímním ředitelem.

Ale tak to vůbec nepůsobí, já se omlouvám, ale vy se musíte potom ptát samozřejmě radních. Vy tady hovoříte o konci té druhé volby, jak dopadla, já to naprosto respektuji, ale z naprosto čistých kolegiálních důvodů, jestliže tady s někým spolupracujete v týmu tři roky, tak pokud samozřejmě v daný okamžik tady některé ty věci děláme společně, tak mi přišlo správné v daný okamžik ve prospěch kolegy Zavorala odstoupit. To je celé. Nic za tím nehledejte.

Přijal byste nominaci i v nadcházející listopadové volbě prozatímního ředitele Českého rozhlasu?

Za prvé, ta otázka je pro radní, jestli tu nominaci vůbec učiní, takže tam se ptejte. Stejně jako jsem ji přijal do té druhé volby a zpátky, já si té nominace vážím, to je naprosto bez diskuse. Ale zase, my tady nejsme krvelační, abychom si navzájem šli po krku, my tady spolupracujeme s kolegy…

Já vám to nepodsouvám…

… takže, vzhledem k tomu, že kolega Zavoral je v tuto chvíli statutární zástupce generálního ředitele, tak mi to lidsky a kolegiálně přišlo správné. To je celé.

Když jste se bavil s radními o své nominaci do této volby, padla z jejich strany podmínka, že byste pak neměl kandidovat ve výběrovém řízení na řádného generálního ředitele?

Tento požadavek tam vůbec nepadl. A zpátky, my jsme se o té nominaci nebavili hodiny. Vůbec. Tam byl dotaz, pokud tu nominaci učiní, zda ji přijmu, já jsem řekl ano a děkuji za ni.

A pokud tedy bude otevřené výběrové řízení na generálního ředitele, budete se ho účastnit?

Upřímně řečeno, v tuto chvíli vám na to nedokážu odpovědět, protože neznám ty podmínky toho výběrového řízení, ale s velkou pravděpodobností se účastnit nebudu.

Ani kdybyste do té volby šel v tandemu s panem Zavoralem a navzájem jste si kryli záda jako při této volbě prozatímního ředitele?

Spekulujete. Říkám, že s vysokou mírou pravděpodobnosti bych se té volby neúčastnil. Notabene neznám podmínky toho výběrového řízení. Třeba je ani nebudu splňovat.

Vaše rozhodnutí je definitivní? I v situaci, kdy vidíte, že podpora pana Zavorala v Radě ČRo není zase tak velká? Pokud se podíváme na první kolo první volby, bylo z něj jasné, že radní chtěli spíše vás.

Ale ptejte se opravdu kolegy Zavorala. Netrapte mě. Já jsem udělal z mého pohledu lidsky správnou věc, kterou jsem tak v daný okamžik cítil, proto jsem to tak učinil. A to je celé.

Michal Stehlík: Ani jeden z kandidátů nemá důvěru Rady, budeme hledat dál

Pane předsedo, byli jsme svědky takové poměrně zvláštní volby prozatímního ředitele. Pan Menger nejprve přijal nominaci, získal nejvyšší počet hlasů, ale nebyl zvolen. Pak se kandidatury vzdal a poté do té volby znovu vstoupil. Jak hodnotíte tuto situaci?

Hodnotí se mi to těžko, protože někdo vstupuje do volby, aby se vzápětí toho vzdal a vzápětí znovu do volby vstoupil. Nepovažuji to za úplně standardní. Samozřejmě je to vždycky rozhodnutí daného kandidáta. Víc to asi nedokážu komentovat, protože Rada nikomu důvěru nedala. To je asi to důležité, že z těch kandidátů, kteří byli předloženi, nikdo nemá důvěru ani na toho prozatímního ředitele.

Vnímáte to tak, že šlo o kooperaci mezi panem Zavoralem a panem Mengerem, kteří chtěli vytlačit z volby pana Zýku, kterého jste nominoval vy? On v prvním hlasování dostal jediný hlas, v druhém kole ale čtyři a najednou se do té volby znovu vrátil pan Menger. Cítíte tam nějakou snahu vytlačit vašeho kandidáta?

Přiznám se, že bych ho nevnímal jako svého kandidáta, byť jsem ho nominoval. Já jsem ho nominoval jako kandidáta – a rovnou jsem to deklaroval – pro případ problémů. A jak vidíte, ty problémy vlastně reálně byly. Myslím, že Karel Zýka nevstupoval do té volby jako někdo, kdo je relevantní pro první kolo, bylo to úplně jasné. Spíše jsem se bál toho, aby to vzájemné hlasování v rámci pánů náměstků neskončilo tak, že ředitel nebude zvolitelný. Takže i proto jsem přišel řekněme spíš s úřednickou variantou než s tou náměstkovskou. Pokud jde o tu kooperaci nebo nekooperaci v rámci volby, to je spíš dotaz na náměstky generálního ředitele nežli na mě. Viděli jsme asi všichni totéž.

Když jste na jednání Rady mluvil o podmínkách nového otevřeného výběrového řízení na generálního ředitele Českého rozhlasu, v médiích se objevila informace o tom, že by prozatímní ředitel neměl kandidovat na toho řádného ředitele. Platí to?

Žádná taková podmínka neexistuje. Pokud někde padaly teze, nevychází to z žádného názoru Rady. Když se podíváte na podmínky výběrového řízení na generálního ředitele, které budou čerstvě vyvěšeny na webu, nic takového Rada nedávala ani do této volby prozatímního ředitele. Každý z těch kandidátů, kteří ve středu usilovali o post prozatímního ředitele, může kandidovat. Byla by to vlastně diskriminace. Nic takového Rada oficiálně nikdy neřekla a nemyslím si ani, že by to bylo možné.

Takže ten, kdo se stane prozatímním ředitelem, se pak může stát řádným generálním ředitelem?

Volba řádného ředitele je vypsána formou konkurzu, kdokoli se může přihlásit, včetně toho prozatímního. Není vůbec žádná „záklopka“, že by nesměl nebo nemohl.

Když říkáte, že je vidět, že dosavadní kandidáti na prozatímního ředitele Českého rozhlasu nemají důvěru Rady, budete hledat nějaké nové a jiné kandidáty?

Zákon konstatuje, že Rada musí zvolit po konci mandátu řádného ředitele prozatímního. Takže předpokládám, že listopadová schůze bude o volbě prozatímního ředitele a tady asi bude nutnost v podstatě si definovat na to už relativně krátké období nějakého kandidáta, který prostě zvolen opravdu jako prozatímní bude, bez nějakých negativních konotací. Tady jde o to, aby se rozhlas nedostal do nějakých zásadních problémů, rozkolísání. Po 3. listopadu každopádně tady funguje statutární zástupce, kterým je pan náměstek Zavoral. A ono platí, že v podstatě on je kompetentní, a nemyslím, že rozhlas se rozkolísá v daný moment. Spíše to byl takový obraz stavu názorů Rady na jednotlivé kandidáty nežli to, jestli jsou nebo nejsou schopni reálně teď něco zajistit.

Zeptám se tedy příměji: budete se znovu snažit oslovovat pány Mengera, Zavorala a Zýku, nebo ne?

Já jsem kromě kolegy Zýky nikoho neoslovoval. To byly nominace dané z Rady. Nemohu mluvit za ostatní radní, já jsem s kolegou Zýkou počítal opravdu jako s případným překlenovacím člověkem. Spíše jsem ho do toho vtáhl, za což se mu omlouvám, a nemyslím si, že bych mu chtěl způsobit opakování procesu, který nastal na středeční Radě, takže ho oslovovat nebudu. Právě proto, že to není žádný můj kandidát, ale byla to možnost nějakého řešení, pokud by nastaly problémy.

Existuje nějaký další nominant, kterého byste sám navrhl?

V tento moment nikoli, bude listopadová schůze, bude se nominovat na místě. My se s kolegy samozřejmě budeme bavit, ale žádné jméno vám teď asi logicky neřeknu.

Co by se stalo, kdyby ani na té listopadové schůzi nebyl zvolen prozatímní ředitel?

Museli bychom volit dále. Doufám, že ne za 3. únor, protože zákon říká, že zvolíme prozatímního ředitele. Není tam žádná sankce a asi by bylo… Zákon s tím počítal v rámci ducha zákona zjevně v tom ohledu, aby nebyl problém s vedením rozhlasu, ale pořád je tady statutární zástupce. Nemyslím si, že to je pro rozhlas fatální. Opravdu, spíše tady asi byla snaha kontinuálně zvolit v klidu někoho, kdo je ve stávajícím vedení, a ani jeden z těch, co jsou ve stávajícím vedení, pro tuto Radu nebyl zvolitelný jako prozatímní ředitel. To je pro mě docela jasný signál.

Takže kdyby se to nepodařilo na té listopadové schůzi, tak by rozhlas dál vedl pan náměstek Zavoral.

Zcela logicky, to je prostě normální právní stav statutárního zástupce ve chvíli, kdy není generální ředitel.

Když nebude možné zvolit někoho zevnitř rozhlasu, je pořád otevřená varianta kandidáta zvenčí?

Varianta dle volebního řádu a zákona je jakákoli. To znamená, zase nebudu říkat žádné jméno, ale v podstatě je možné cokoli v rámci konkrétních jmen. Pro mě osobně názorově si nemyslím, že by bylo šťastné sahat na přechodnou dobu ven bez znalosti prostředí. Myslím si, že by to bylo spíše komplikované.

Pro vás tedy je lepší varianta bez prozatímního ředitele a se statutárním zástupcem v čele rozhlasu do zvolení řádného generálního ředitele než volba prozatímního ředitele, který by nevzešel z řad zaměstnanců Českého rozhlasu.

Já bych rád naplnil zákon s tím, že se tam definuje, že poté, co skončí mandát generálního ředitele, volí se prozatímní. A budu takto postupovat, aniž bych řekl, které varianty jsou pro mě přijatelnější. Mám tady dikci zákona.

Vrátil bych se ještě k porušování zákona ze strany generálního ředitele Petera Duhana, které jste projednávali na začátku středeční schůze. Před dvěma týdny jste na mimořádné schůzi bod, který se týkal Andreje Duhana a jeho zaměstnávání v rozhlase, přerušili, a dnes jméno Andrej Duhan vůbec nepadlo. Minule jste říkal, že si budete zjišťovat, jakou práci Andrej Duhan v rozhlase vykonával a za kolik peněz. Posunuli jste se někam za ty dva týdny?

Posunuli jsme se, máme vyjádření Dozorčí komise, čerstvě ze včerejška (z úterý, pozn. red.), takže se s ním kolegové seznamovali dnes dopoledne. A dnes dopoledne přišly také ty přesnější analýzy právnické kanceláře. Přeci jenom i horizont dnů je celkem zrychlený. Jsem si téměř jist, pokud jsme dnes dávali usnesení ohledně kolegy Ratiborského, případně ohledně kolegyně Jaklové, tak za mně jsem si téměř jist, že na té listopadové schůzi bude konkrétní usnesení „názor Rady na porušení nebo neporušení zákona v případě Petra Duhana“.

A bude se tedy Rada nadále zabývat ještě panem Ratiborským a paní Jaklovou?

To usnesení ohledně paní Jaklové je jiné než z hlediska zákona, to je otázka plnění a ten úkol jsme dali, čili se tím bude zabývat, v případě kolegy Ratiborského myslím, že to bude rovněž zpřesněné usnesení v rámci všech podkladů na té listopadové schůzi.

Budou ty jednotlivé analýzy zveřejněny? I posudky, které si Rada nechávala vypracovat?

My jsme připraveni ty právní názory dát k dispozici.

Jak vnímáte prohlášení Petera Duhana na rozloučenou, že na tuto Radu „nikdy nezapomene“?

Já ho nijak nevnímám, já si myslím, že měl potřebu říci něco podobného, možná s nějakým emotivním nádechem. Jsem rád, že nikdo z kolegů na to nereagoval podobnou emocí. Myslím, že se to ve standardním prostředí ani moc nehodí.

Poté, co Peter Duhan skončí ve funkci, budete pokračovat v šetření porušení zákona, jichž se měl dopustit, a vyplývají z toho nějaké případné sankce nebo odpovědnost pro bývalého generálního ředitele?

My máme za sebou právě včerejší Dozorčí komisi, která řešila v podstatě několik desítek jmen, a definovala problémy na rozpracování pouze u Andreje Duhana a dále problém u kolegy Ratiborského. U žádných dalších jmen už nikoli. Takže my to samozřejmě musíme dokončit. Jakékoli další právní konotace je dotaz na dobu poté, co budeme mít všechny informace pohromadě, na právníky. Nikdo z nás není právník, zároveň ten zákon z roku 1991 není spojen se sankcemi, takže to bude samozřejmě podle mě komplikované.

Řešili jste nějak otázku vedoucí oddělení veřejných zakázek Českého rozhlasu, která má být přítelkyní Andreje Duhana, a tudíž další osobou blízkou generálnímu řediteli?

Aktuálně jsme ji neřešili, protože dle občanského zákoníku jsme nedostali informaci, která by verifikovala tu definici paragrafu 22 osoby blízké, tzn. trvalé bydliště s někým atd. Takže to Rada zatím neřešila.

A vedle pana Ratiborského a paní Jaklové se objevily ještě nějaké osoby?

Ne. Právě to jsem konstatoval, že po tom včerejším jednání Dozorčí komise, to, co ve středu proběhlo Radou, jsou vlastně výstupy těch případů, kterými se bude Rada ještě zabývat.

Pan ředitel Duhan je přesvědčený o tom, že zákon neporušil, odvolává se na posudky, které vypracovalo právní oddělení Českého rozhlasu, a je ochoten kvůli očištění svého jména a jména svého syna ochoten jít i k soudu. Jste připraveni na to, že to může skončit i tímto způsobem?

Jsme ve standardním státě, pokud se někdo cítí být ublížen nebo cítí újmu, nechť nechá rozhodnout soud. My máme posudky opačného názoru, takže myslím, že by to mohlo být i zajímavé.

Ještě bych se chtěl zeptat na konkurenční doložku, která panu Duhanovi přisuzuje vyplacení deseti platů, má jít o více než dva miliony korun. Je to tedy už jisté? Bude o tom Rada jednat, o výši onoho „zlatého padáku“?

Rada skoro nemá o čem jednat, protože ta smlouva podepsaná předsedkyní Rady (Danou Jaklovou, pozn. red.) v roce 2011 jasně definuje to, co má dostat odstupující ředitel, pokud opustí tuto instituci: je to onen desetinásobek průměrného platu. Dozorčí komise pouze zkoumala okolnosti té doložky, které nemají žádné „ale“, takže Rada vlastně v této záležitosti nemá co řešit, z hlediska toho, jak je ta smlouva podepsána.

V pondělí se objevil v médiích otevřený dopis odborářů adresovaný Radě. Odboráři si v něm stěžovali na celou řadu věcí, která souvisela s reorganizací rozhlasu, třeba na personální politiku pana generálního ředitele. Reagovali jste nějak na ten dopis?

Zatím jsme na něj nereagovali, ono těch věcí je teď poměrně hodně: vypsání výběrového řízení, volba prozatímního ředitele atd. Přeci jenom, kapacita je omezená. Já si myslím, že z hlediska Rady ČRo v těch měsících, kdy bude probíhat to otevřené výběrové řízení, je tady prostor třeba na setkání s vedením odborové organizace a v podstatě trošku diskusí nad tím, co poslali, ať si nevyměňujeme papíry a slyšíme to třeba v diskusi. A možná i v konkrétnějších aspektech, protože ten dopis popisoval některé věci, ale zase se snažil držet na jisté míře obecnosti.

Jak to bude s odměnami Petera Duhana za druhé pololetí letošního roku?

Myslím, že to bude téma pro Radu. Nechci předjímat hlasování, pokud v listopadu proběhnou některá usnesení z hlediska porušení zákona, tak to může mít a asi musí mít dopad i na názor na odměny Petra Duhana. V této chvíli jsem ale zase zpátky jedna devítina Rady, pokud nemáme usnesení a jednání o tom, nedovedu předjímat. Ale určitě to musí být téma na stole jednání Rady, jakým způsobem budeme postupovat. Ale ve světle těch negativních věcí se dá očekávat asi kritičtější přístup.

Objevily se i názory, že by Peter Duhan mohl mít třeba nějaký bonus za své celkové působení ve funkci. Jednalo se o tom?

Doposud žádná z těchto možností, ani na předsednictvu, ani jinak, nepadla.

Je nějak vyčíslena suma, kterou by měl Peter Duhan v rámci konkurenční doložky a prémií dostat?

Tak je asi z veřejných zdrojů jasné, že pan Peter Duhan má 160 tisíc korun hrubého měsíčně, do toho se započítávají prémie za poslední čtvrtletí, kdy dostal odměnu 336 tisíc. Vynásobte si třikrát 160 tisíc plus 336 tisíc, vydělte to třemi a vynásobte deseti (celkem to je 2,72 milionu korun, pozn. red.).

Našli jste v článku chybu?