Hlavní navigace

Jezuité od BSA: Účel světí prostředky - dovětek

14. 3. 2001
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Neočekávejte od tohoto článku vnesení nových informací do kauzy BSA, která rozbouřila v posledních třech týdnech nejen počítačové vody. Nejdůležitější, co řečeno být mělo, je již napsáno a přečteno, zbytek ať si každý domyslí a rozsoudí sám. Přiznám se však, že tato kauza mi poskytla tak poučný materiál, že mi nedá jej nevyužít.

Pro ty, kteří tuto kauzu nezaznamenali, malá rekapitulace: nedávno dostalo na svůj stůl zhruba 30 tisíc představitelů firem „anonymní“ dárek. Tím dárkem byla videokazeta s fiktivním policejním zásahem proti firmě využívající nelegálně software v kombinaci s černým pytlem, který hrál vedlejší roli ve zmiňované nahrávce jako schrána pro kopie CDček s nelegálními produkty. Na konci vlastní nahrávky je pak doplnění sdělení ve formě sloganu „Víme, více než si myslíte“ a identifikace „dárce“ – sdružení BSA (které je v ČR přítomno pouze přes zprostředkovatelské firmy), jejíž celosvětovou snahou je upozorňovat na problém nelegálního využívání software a tímto podporovat komerční softwarové firmy. Jen na okraj, pokud si projdete články, které se touto kauzou zabývají, dozvíte se, že BSA již „proslula“ jinými podobně laděnými aktivitami – mezi než patřilo např. anonymní „obvinění“ rozesílané podobným způsobem, webovské stránky zatepla.cz a podobně. Vlastní současná kampaň pak pokračuje v duchu zmíněného závěru kazety, tedy – „Víme více než si myslíte“.

Velmi záhy po vlastní kampani došlo k identifikaci zřejmě nejaktivnějšího, pokud ne jediného, iniciátora akce – společnosti Microsoft, a to vlastně jí samou, když ústy svého představitele (respektive představitelky) podpořila akci s dovětkem – „Pokud se nám takto podařilo upozornit na problém nelegálního využívání software, tak kampaň dosáhla svého cíle“. Samozřejmě, že takový zájem Microsoftu se dá pochopit, díky charakteru jeho produktů je právě zneužívání licencí Windows a Office nejčastější.

Co je hlavní dlouhodobý cíl fungování BSA je vcelku zřejmé: maximalizovat výnosy pro producenty software omezením černého trhu a nelegálního využívání (samozřejmě, že argumentace této organizace je postavena na „vyšších cílech“ spočívajících v potírání protiprávního a neetického jednání, ale to je v tomto případě prostředek). Protože účelem tohoto článku není hodnotit pohnutky softwarových firem, ale účelnost jednání BSA, berme toto jako naprosto legitimní záměr.

BSA snaží všemi prostředky tento cíl naplňovat. Prakticky se pak jedná o tři nástroje – lobbying, který vede k většímu tlaku na státní a zákonodárné instituce, ke generování legislativních nebo přímých akcí. Druhou oblastí jsou přímé aktivity – tedy především identifikace „hříšníků“ a předávání případů Policii ČR. A v neposlední řadě jsou to mediální kampaně, které mají veřejnost přesvědčit, aby takového jednání zanechala a využívala komerční software (ve skutečnosti jsou komunikační nástroje využívány i v druhém případě: BSA se např. snaží vyzývat veřejnost, aby se na „očistném“ procesu podílela také sdělováním prohřešků druhých).

Dnes se dá konstatovat, a to přesto, že nemám s BSA, ani s nikým z realizátorů nic společného, a tedy neznám skutečnou komunikační strategii, že je zřejmé, o co se krátkodobé i dlouhodobé aktivity opírají: vytváření pocitu „viny“ na straně uživatelů, případně dokonce strachu z případného postihu. Očekávanou reakcí je pak legalizace protiprávně využívaných produktů – tedy nákupy nových licencí.

Jakkoli část populace bude zcela jistě tento efekt následovat, dlouhodobý výsledek bude poněkud odlišný. Především během posledních pěti let došlo k zásadním posunům na softwarové scéně a způsob, jak zajistit požadovanou funkcionalitu (a to je důvod využívání software, nic jiného), nespočívá jen v koupi komerčních programů za často pro českou veřejnost nedosažitelné prostředky. Nejenže existuje možnost využívání volných systémů a aplikací jako je např. Linux, některé 602 produkty a plejáda dalších, ale také si do budoucna za zlomek nákladů bude možné některou funkcionalitu kupovat v podobě APS služeb.

Ale je tu ještě jeden větší problém – hlavní důvod dnešního rozšíření produktů Microsoftu bylo právě jejich nelegální využívání obrovskou částí populace, která si nejprve „osahala“ jejich funkce a později tyto produkty pořizovala nebo podporovala jejich pořízení ve svém zaměstnání. U celé řady jiných produktů toto také díky ochranným prvkům nebylo možné a kde je jim dnes konec! Z tohoto pohledu je pro softwarovou firmu požehnáním, když její produkty jsou zneužívány – pokud je schopna legálním uživatelům nabízet komparativní výhodu (jen připomínám, pomíjím právní a etický kontext – akcentuji pohled marketingový).

Z čistě komunikačního pohledu se pak dopouští kampaň minimálně jednoho prohřešku – nabízí sice úvodní negativní fázi, ale ne již uvolnění v podobě řešení – např. „hájenou“ dobu, kdy může být software výhodně zlegalizován. Zákazník tak v podstatě vnímá zprávu – „Pokud využíváš nelegálně software, patříš za mříže.“ Jak z toho ven – nepoužívat software raději vůbec! Nebo alespoň ne Office 2000, který se jako ikona hlavního strůjce aktivity na zmíněné kazetě objevuje. Jen na okraj, pokud chci přesvědčit zákazníky o vhodnosti mého produktu, služby či idey, měl bych být schopen oslovit je s prezentací „výhodných“ charakteristik, které mohou typicky spočívat ve funkčních přínosech, nízké ceně nebo okamžité dostupnosti. To, že neskončím za mřížemi, není ani jednou z těchto kategorií!

Bohužel použité prostředky mají ještě jeden důsledek: díky minimálně pololegálnosti použitých postupů BSA degradují v tuto chvíli diskuse o nelegálním využívání software vůbec, místo aby došlo k jejich vyvolání (jestliže ale mělo být toto výsledkem, pak zvolené řešení nebylo rozhodně to pravé).

BRAND24

Dopady v širší veřejnosti budou pak dlouhodobě negativní (alespoň pro producenty komerčního software, a zejména pak pro Microsoft) a v odborné veřejnosti jsou vysoce negativní krátkodobě i dlouhodobě, a to nejen vůči BSA, ale především vůči společnosti Microsoft. Samozřejmě, že dopady v obchodní úrovni budou zřejmě neutrální, pokud nebude současný komunikační tlak BSA ještě dalšími neobratnými kroky podtržen.

Nemohu se navíc ubránit dojmu, že BSA slouží jako neobratná zástěrka, jak se některé softwarové firmy snaží trh „drtit“ výhrůžně laděnou komunikací, a neohrozit image vlastních zúčastněných firem. Získat zákazníka tím, že mu k hlavě přiložím pistoli, mohu tak akorát, pokud jsem zaměstnán u Pohřebního ústavu.

Pokud Vás přímo nebo nepřímo kauza dosáhla, jaký teď pociťujete důsledek?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

V současné chvíli pracuje jako managing director poradenské skupiny Tree of Business Knowledge.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).