Není těžké uhodnout, co znamenají první písmena jména firmy: iniciály Libora Malého, který firmu vlastní. „Poslední písmenko pak postupně dostalo řadu významů – od computing, consulting, company až po dnešní verzi cokoliv,“ směje se Jiří Navrátil. Počátky LMC sahají do roku 1996, kdy Malého napadlo, že personální inzerce by mohla mít svůj prostor i na Internetu. Sám v té době pracoval jako marketingový ředitel ITC Pragodata, tedy v oblasti poněkud odlišné, ale díky manželce měl přehled i o personální branži. A tak se jednoho dne sebral, napsal hromadu skriptů a založil Jobs.cz. V prvním roce byl na všechno sám, ale záhy najal první dva pomocníky, v té době ještě studenty VŠ – jeden z nich se staral o technickou stránku, druhý o obchod. Tím druhým byl Navrátil, který dnes v LMC šéfuje marketingu („Když mě Libor přijímal, slíbil mi, že nás v celé firmě nikdy nebude víc než 5. Dneska nás je 50.“).
Jiří Navrátil
|
Dalo by se říci, že LMC vzniklo v malém internetovém „inkubátoru“. Ne snad, že by už v těchto dřevních dobách kolem kroužili investoři, konzultanti a venture kapitalisti – to přišlo do českého Internetu až později. Inkubátorem byl v tomto případě samotný dům v ulici Za papírnou v Praze-Holešovicích, kde mělo LMC své první kanceláře. Dům totiž patřil majitelům firmy Datac, jednoho z prvních poskytovatelů připojení k Internetu, který sídlil o patro níže. Celý dům byl patřičně prodrátován a na dvorku byla satelitní anténa, prostřednictvím níž byla síť Datacu, prodávaná pod obchodním názvem Bohemia.Net, připojena do světa. Když se na konci roku 1999 Bohemia.Net prodával (nakonec se stal součástí SkyNetu), přesunulo se LMC do Karlína, odkud je zanedlouho vyhnaly povodně. Dnes sídlí v Praze-Vysočanech.
Z původního designu zůstal jen duch
Základním projektem firmy je dodnes server Jobs.cz, jehož hlavní náplní je personální inzerce: jak ze strany zaměstnavatelů, tak ze strany lidí, kteří práci hledají. Technicky je systém od počátku postaven na Lotus Notes, což v českých luzích a hájích není příliš obvyklé – mnohem častější je kombinace Linux + PHP + MySQL, případně Win + ASP + MS SQL. Systém Lotus Notes je na Jobs.cz už od počátku, jinak se ale řada věcí změnila. Vedle vnitřností (na začátku všechno chodilo emailem a hromada skriptů hrnula nabídky práce na web) se změnil i design. Jobs.cz si sice pod heslem „Uživatelé jsou zvyklí“ celá léta držel svoji původní, poněkud dřevní podobu, ale nakonec přeci jen přejal něco z moderních trendů. V současné podobě tak z původních grafických prvků najdete jen obrázek dobrého ducha.
Vedle vlajkové lodi Jobs.cz se ovšem firemní portfolio LMC postupně rozrostlo i o další servery. Jako první to byla Práce.cz, která se proslavila především spouštěcí kampaní v pražském metru, k níž využila populárních postaviček ze slovenského večerníčku A je to. Styl kampaně i grafická podoba stránek (už od počátku „nedřevní“) naznačují, kde je důvod této zdánlivé duplicity: zatímco Jobs.cz je určen především pro aktivnější a sofistikovanější uživatele, Práce.cz má sloužit nabídkám práce pro širší populaci. V praxi se ale zobrazované nabídky neliší, rozdíly jsou jen ve způsobu jejich prezentace. Něco podobného by se dalo říci i o posledním z trojice firemních serverů, Hotjobs.cz – tady se pro změnu v chronologickém pořadí zobrazují nejnověji přidané nabídky práce.
Do marketingu dáváme nejvíc
Ačkoliv firma jako taková na českém Internetu nepatří k nevýraznějším, což tak trochu vyplývá i z toho, že si hraje „na vlastním písečku“, o jejích serverech to tak docela neplatí. Typická česká internetová firma se pozná podle toho, že klade jen minimální důraz na marketing. Důvodem může být jednak víra v to, že se dobré zboží prodává samo, dále nedostatek vzdělání a zkušeností v této oblasti (většinu těchto firem založili technicky orientovaní lidé) a v neposlední řadě i nedostatek finančních zdrojů („Napřed koupím nový server, pak zaplatím lidi – no když mi pak něco zbyde, tak bych si kdyžtak mohl pořídit nové vizitky.“). Přesto existují výjimky: už od počátku své existence nás o svém marketingovém potenciálu přesvědčuje Centrum, vloni se ve větší míře přidal také Seznam. Třetím do trojlístku je nepochybně LMC.
Vedle již zmíněné kampaně při startu Práce.cz („Outdoorová komunikace je silná, ale potřebuje masivní zásah, musí to být všude. Pokud má člověk jeden a půl milionu na pokrytí celého metra, je to dobrá volba“) se Jobs.cz zviditelnil také loňským sponzorováním časomíry před hlavní zpravodajskou relací na ČT. Vzhledem k tomu, že šlo o Jobs.cz, byla volba České televize jasná; kdyby se jednalo o Práce.cz, skončila by kampaň nejspíš na TV Nova. Měsíční umístění loga vyjde zhruba na 3,2 milionu korun. Důvod: snaha posílit brand jak u zaměstnavatelů, tak u uchazečů o práci. „Naším cílem není vymazat konkurenci, ale snažíme se, aby šel uchazeč nejprve k nám. Většina lidí hledá práci na několika serverech a přes další zdroje – pokud najde totožnou nabídku na jiném serveru, podruhé už na ní neodpoví.“ Síla značky je v tomhle směru rozhodující.
Kromě reklamy na Internetu, v outdooru a v televizi Navrátil uznává i tištěnou inzerci. Zejména v denících, kterým ukusuje z jejich koláče personální inzerce, však často naráží na problémy: „V Hospodářských novinách a Mladé frontě máme zakázáno inzerovat.“ MAFRA má podle jeho slov interní předpis, podle něhož jsou veškeré webové aktivity považovány za konkurenční. „WWW“ se tak v inzerátu může objevit maximálně jako kontaktní údaj, ale nikoliv jako hlavní inzerovaný produkt. Jobs.cz má tedy smůlu.
Finanční výsledky? Nezveřejňujeme!
Pokud jde o finanční výsledky, nemůže se LMC pochlubit velkou otevřeností – vzdor opačným trendům ve fungování internetových společností se stále drží hesla „Zatloukat, zatloukat, zatloukat.“ Podle Navrátila není důvod se vychloubat a bušit se do prsou. Pravý důvod je zřejmě historický: až donedávna šlo o firmu provozovanou na živnostenský list, dnes jde sice o s.r.o., ale stále je 100procentně vlastněné Liborem Malým. Svoji roli tak patrně hraje neochota zveřejňovat „své vlastní“ finanční výsledky. Druhým důvodem může být snaha skrývat karty před potenciální konkurencí – pozitivní zprávy o hospodaření by mohly na trh přilákat nové hráče.
Neoficiální odhady objemu peněz v internetové personální inzerci přesto existují, zpravidla se hovoří o částce přesahující 100 milionů korun ročně. Navrátil je v tomto směru značně neurčitý, přesto alespoň naznačí: „Souhlasím s tím, že rozumně fungující firma ve službách nemůže mít na jednoho zaměstnance obrat menší než milion ročně. My máme zaměstnanců zhruba 50 – z toho se dá leccos usoudit. Pak také samozřejmě musíte dělat nějaký marketing.“ Přesnější čísla by se patrně dala najít v Obchodním věstníku, v němž se účetní závěrka zveřejňuje povinně.
Seznamu se nebojíme!
O peníze z personální inzerce na Internetu se dnes de facto dělí jen dva hlavní subjekty: Jobs.cz a Jobpilot.cz. Vedle nich existují také obdobně zaměřené stránky portálů, jež však většinou jen – za patřičný obolos – odkazují na nabídky dvou hlavních hráčů. Černým koněm vzadu byla Volná-místa.cz, kterým se však pod hlavičkou Computer Pressu příliš nedařilo. Letos ovšem došlo k radikální změně: Volná-místa.cz si koupil Seznam. To může poměry na trhu zásadně změnit – stejně, jako když Seznam uvedl například své Sreality.cz a do pár měsíců z nich udělal jedničku v návštěvnosti, případně když téhož úspěchu na poli zpravodajských serverů dosáhl s Novinkami.
„Těšíme se na inspirující konkurenci,“ tak zní marketingově dokonale zvládnutá Navrátilova odpověď na otázku, jak se s novým hráčem na trhu hodlají vypořádat. Určitý důvod k optimismu skutečně může mít: nejde o první pokus narušit hegemonii Jobs.cz, dosud však všechny selhaly. Seznam je však přeci jen hráč jiné váhové kategorie – a to i ve srovnání s Jobpilotem, který byl v době svých začátků mohutně hnán marktingovými penězi z německé centrály. Mimochodem: v Jobpilotu chvíli pracoval i dnešní obchodní ředitel Seznamu Tomáš Kapalín.
Kdo si hledá práci na Internetu
Přestože jsme už o tom na Lupě psali, zajímalo mě, jak se vyvíjí skladba pracovních pozic, které jsou obsazovány prostřednictvím Internetu. Jako zaměstnavatel už jsem si určitý obrázek udělal: na inzerát, ve kterém jsme hledali obchodního zástupce, se nám z Annonce ozval třeba i kameník bez praxe, zatímco úroveň lidí z Jobs.cz je přeci jen jiná. Právě proto mne zajímalo, které obory jsou na Internetu silnější a které naopak slabší.
Podle Navrátila se věci během let výrazně změnily, což také souvisí se vzrůstající penetrací Internetu. Stále však platí, že na Internetu práci hledají především aktivnější, vzdělanější a mladší lidé – což je pro některé zaměstnavatele výhoda, pro jiné to zas může být nevýhoda. V prvních letech existence Jobs.cz byla největší poptávka po lidech v IT a mobilních komunikacích. S tím, jak se trh pomalu nasytil, se důraz přesunul k hypermarketům (sic!), které začaly na přelomu let 1999 a 2000 masově růst a hledaly pracovní sílu, kde se dalo – tedy i na Internetu. Hitem posledních let jsou finanční instituce: „Banky patřily k nejkonzervativnějším, přesvědčovat je o Internetu bylo obtížně. Zlom přišel s nástupem služeb eBanky – dříve zkostnatělé instituce se začaly Internetu otvírat, aby jim neujel vlak.“
Tento článek je dalším dílem profilů (rozhovorů) lidí (s lidmi), kteří významnou měrou přispěli nebo přispívají k rozvoji českého Internetu a telekomunikací. Za týden se můžete těšit na Iva Lukačoviče, se kterým si povídal Mirek Zeman.