Kdo není na internetu, jako by nebyl. Ať si udělá vlastní profil (fb, twitter, linkedin, google+), vlastní web atd. kde bude jasně definovat svou osobu, své postoje a svou činnost. Když pak někdo uvidí, že existuje více takových profilů, možná pochopí, že existuje více než jeden člověk. A když ne, tak je hlupák. A jestli jde o zaměstnavatele, tak prostě ať při pohovorech či v úvodním dopise rovnou na možný problém upozorní.
Nemáte problém s vykořeněností? Zatím asi ne (nebo si to aspoň neuvědomujete), ale co není, může časem přijít. Ten problém můžou mít třeba Vaše děti. Neberte to ode mě jako škarohlídství - je možné, že s tím nebudete mít problém ani Vy, ani Vaše děti - ale většina lidí by s tím problém měla (lidská psychika kontinuitu potřebuje jako sůl), takže stát se to může (a tedy je dobré na to být připraven).
>> Neříkám, že člověk by měl být nějaký buran, někoho napadat nebo se chovat nějak brutálně. Ale pokud mi má dodržení společenské zásady nějak ublížit - netřeba ji dodržovat!
Doufám, že to nevztahujete i na zásady typu nelhat, nekrást, nevraždit? :)
ale prdlacky, vzdycky mne nejvic zajima co dotycny umi a jaky muze mit prinos, jestli neco umi a vi, kolikrad poznam driv, nez snim dojdu na konec dilny, vim ze u papirovych pozic je to horsi, tam se lempl pozna tezko a v tom mi internetova identita nepomuze, jelikoz se na socialnich siti moc prace neresi, pokud na osobnim nepoznaji koho maji pred sebou, tak at jdou radeji zametat chodniky, mozna tim nadelaji mene skody
Tak personalista běžně dostane na stůl 100 životopisů, co se hlásí na jednu pozici. Z nich tak nejméně 20 bude obstojně splňovat podmínky, co si firma na uchazeče klade. Neboli jinými slovy - bývá jich dost.
A součástí práce personalisty, nebo jestli chcete tak kádrováka, je rozhodnout, které z nich pozve na pohovor - se kterýma bude mluvit - kterým věnuje hodně svého času.
Pokud zauvažuji jako chladný stroj, tak nevidím důvod, proč se zabývat někým, kdo je dost pravděpodobně člověk, kterého přijmout nechci. Nicméně i kdybych toho člověka viděl, tak stejně nevím, jestli je to on - že se někdo projevuje jako hovado v diskuzích nemusí znamenat, že se projeví jako hovado při 20minutovém pohovoru, kde si dopředu hodinu připomínal, jak se nesmí projevovat.
Pochopitelně se bavím o pozicích, kam tak nastupují absolventi z pedagogických fakult. Je jasné, že u velmi specializovaných pozic je situace často přesně opačná.
No jenze to sme u toho ze mate zrejme zkusenosti z technickych pozic :) Ale kdyz ma nekdo zastupovat firmu, tak si urcite dam velky pozor na jeho vystupovani, a to nejen u pohovoru, kde stejne nic nepoznam. Nehlede na to ze kdyz si ho muzu vygooglit ja, tak to muze udelat i nas zakaznik. Pak muze byt nejlepsi ve vesmiru, ale kdyz s nim zakaznik nechce nic mit, tak mu reknu pa pa.
Nejideálnější řešení v tomto případě je, jak již zaznělo výše, vytvoření vlastního profilu včetně fotografie.
Sociální sítě jsou tu od začátku internetu (i email je v základu sociální síť), v dnešní době je Internet hlavním a v některých případech i jediným komunikačním kanálem.
Důležité je, jaké informace dotyčný o sobě uvede. Může vytvořit profily stylem veřejného životopisu a resumé, nebo může celému světu sdělovat, co měl zrovna k snídani. Způsobu používání a využívání soc. sítí je mnoho.
Presne tak!!! Ja mam take podivne jmeno a dokonce dva jmenovce. Jednoho sportovce, cyklistu lokalniho vyznamu, a jednoho delnika, roma. Nastesti jsme na siti vsichni tri dobre oddelitelni. To je i muj navrh reseni. Je sice krasne a romanticke byt staromilsky a nemit s internetem nic spolecneho, nicmene je to, v tomto pripade bohuzel, realna soucast naseho sveta a tak k nemu musime pristupovat. Ignorovat internet se panovi zjevne nevyplatilo. At uz ho to bavi nebo ne, mel by si vytvorit web, s konicky, zivotopisem, zaregistrovat se na ruznych F, LinkedIn a podobne. Tim se stane odlisitelnym i pro HR pracovniky.
No kdybych byl tvrdy, tak reknu, ze do firmy, ktera mne z techto duvodu neprijme (zjistuje si na mne neco bokem, a pak se mnou nejedna narovinu, tj. jedna podle informaci ziskanych bokem aniz by mne s nimi konfrontovala), tak do takove firmy bych ani nechtel. To je skutecne projev diletantstvi. Na druhou stranu pracovat kazdy nejak musime a kdyz jde do tuheho, tak jde i nazor na intelektualni schopnosti zamestnavatele a jeho HR oddeleni stranou.
No já to pochopil tak, že ten druhý "zlý" Luboš žádný profil nemá. Prostě je jenom na internetu mnoho příspěvků podepsaných jeho jménem. Takže ta nejistota, jestli ten Luboš, co se ke mě hlásí na pohovor je ten "zlý" nebo ne - ta zůstává.
Rovnou na to potenciálního zaměstnavatele upozornit - to může být dobré řešení. Stejně tak to může působit jako - jsem tak hloupý, že jsem doteď psal po internetu velmi ostré názory, ale teď vidím, že mi to může ublížit, tak se od toho distancuji tím, že tvrdím, že jsem to nebyl já. Takže kromě toho, že jsem hloupý jsem i nedospělý :-)
Ty si dobrej teoretik. Osobne delam i pohovory a samozrejme si cas od casu nekoho hodim do googlu a prihlizim k tomu co mi najde. Je dost naivni si myslet ze te s kazdym detailem co si o tobe nekdo najde bude konfrontovat. Proste socialni normy to nekdy neumoznuji ("Prosim pekne, psal jste v roce 2009 do diskuze na iDnesu ze uzivatel killer1337 je smrduta p**a?").
Jenže co má ten personalista dělat? Má se toho člověka rovnou zeptat, jestli je "ten zlý" Luboš, co píše po diskuzích?
A co když mu ten Luboš řekne, že to je on? Má ho vzít (resp. doporučit k nepřijetí) - a riskovat, že bude mít velký problém u svých šéfů? Nebo ho má nevzít (resp. nedoporučit k přijetí) - a riskovat, že je ten člověk zažaluje za diskriminaci?
To není žádné diletantství - to je úplně normální chránění si vlastního pozadí.
Exhibice? A chodit po ulici s odhaleným obličejem mu nevadí? To by z tohoto hlediska byla taky exhibice.
Pavle, Vy hrdinu článku znáte, že dáváte v diskuzi tak omezující podmínky? Protože (údajný, dle vás) Lubošův přístup je, jemně řečeno, dětinský. Podle Vás Luboš #1 říká "já nechci být spojován s tím druhým, to nejsem já. ale já nebudu dělat vůbe cnic proto, aby si lidi nemysleli, že to nejsem já." To je prostě hloupé.
Jak chce řešit problém, který vznikl ve virtuálním světě internetu, když tam nechce jít? Když vás pes štěká a ruší tím sousedy, kteří si stěžují u vás, taky jim neřeknete "no jo, ale ten pes je ve vedlejším pokoji, já tam nechci jít".
Přijde mi nejlepší, aby si Luboš jméno prostě změnil (1000,- Kč za přijmení a pokud by chtěl i jméno, tak dalších 1000,- Kč a má vystaráno!).
Nejlepší na "virtuální anonymitu" a na anonymitu vůbec jsou jména jako JAN NOVÁK - když se někomu v ČR představíte jako Jan Novák, tak bez dalších údajů jako je narození, bydliště atd. je to jako kdyby jste řekli: "Dobrý den, tady anonym."
--
Jinak tak obecně platí, že "lpění na tradicích" a různých dogmatech je svazující a tedy je to půle cesty k NEÚSPĚCHU! Ano, i takový člověk sice úspěšný být v životě může - ale je to jako když si dáte při závodech v plavání závaží na nohy... Pořád můžete vyhrát, ale Váš výkon výrazně klesne.
A pokud se v životě setkáte s pravým opakem (jako jsem třeba já - jméno jsem si už změnit nechal :-))), který se nenechává omezovat žádnými tradicemi, žádnými dogmaty nebo klišé, žádnými uměle vytvořenými zásadami...
Pak Vás při střetnutí takový člověk rozcupuje na pidikousíčky a nemůžete vyhrát (např. při výběrovém řízení) - ovšem to je jenom teorie, protože jako zaměstnanec nepracuji už dlouho a při té představě mi naskočí husí kůže :-D
Stává se mi to a dělám to zcela běžně. Ano, opravdu nejsem neinteligentnější, ani nejsilnější, ani nejrychlejší... Ale je problém vyhrát i pro slabého nad kulturistou, který je svázaný řetězem?! NENÍ!
Pokud je někdo svázaný řetězem - je úplně jedno jak moc je inteligentní, kvalitní, silný... Nic z toho nemůže použít, protože jako svázenému řetězem mu nezbývá nic jiného než přijímat rány, trpět a modlit se za přežití!
Znám lidi jako je Luboš a dokážu si představit živě a v barvách jak vypadá to výběrové řízení. Určitě to není jen "virtuální prezentací", ale podle popisovaného je to přesně ten typ člověka, kterého když se (nedej bože) personalista zeptá: "Jaký plat si představujete?", tak na to odpoví něco ve stylu: "Nooo... taak... byl bych rád...kdyby to mohlo teda být tak xxx Kč, ale kdyby to nešlo, tak budu rád za cokoliv!"
Naproti tomu, když jsem se hlásil já na místo do jedné nadnárodní společnosti a ze 170 lidí u výběrového řízení v sálu hotelu jsem se jako jediný zeptal hned první otázku: "Jak je to místo finančně ohodnoceno?", manager mi odpověděl, něco ve stylu "K tomu se dostaneme až po ukončení základních testů...", tak jsem mu na to odpověděl: "Ale já to potřebuji vědět teď, abych věděl, jestli má vůbec smysl, abych ty základní testy dělal!"
V sále se rozhostilo ticho a slyšel jsem z řad dalších uchazečů věty jako "No slyšeli jste to! Mu nestačí, že nás vybrali sem - taková drzost..."
Ovšem ti, kteři se ze strachu nebo zdvořilosti nezaptali, tak šli jako první. A místo samozřejmě nezískal nikdo jiný než ten, kdo si dovolil "takovou drzost jako se zeptat hned na začátku na finance" :-D
--
Neříkám, že člověk by měl být nějaký buran, někoho napadat nebo se chovat nějak brutálně. Ale pokud mi má dodržení společenské zásady nějak ublížit - netřeba ji dodržovat!
No kdybych byl tvrdy, tak reknu, ze do firmy, ktera mne z techto duvodu neprijme (zjistuje si na mne neco bokem, a pak se mnou nejedna narovinu, tj. jedna podle informaci ziskanych bokem aniz by mne s nimi konfrontovala), tak do takove firmy bych ani nechtel. To je skutecne projev diletantstvi. Na druhou stranu pracovat kazdy nejak musime a kdyz jde do tuheho, tak jde i nazor na intelektualni schopnosti zamestnavatele a jeho HR oddeleni stranou.
Takže na síti bude jednoznačně identifikovatelný Luboš "hodný". (Tedy pro ty, kteří s tím podezřelým člověkem absolvovali pohovor a viděli ho osobně.)
A současně bude na síti mnoho stop po neidentifikovatelném Luboši "zlém" které nepůjdou jednoznačně přiřadit ke konkrétní osobě.
Jak z toho poznám, že ti Lubošové jsou vlastně dva nejedná se o toho stejného? IMHO nijak.
Čili ve výsledku budu jako googlovatel stejně nejistý, jestli ty všechny stopy na síti jsou od toho se kterým chci jednat/jednal jsem.