Hlavní navigace

Jsou kryptoměny skutečně připraveny čelit ekonomické recesi?

17. 5. 2023
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
USA hrozí skutečná a vleklá recese. To by byla na jedné straně událost, kvůli které původně bitcoin (vedle dalších důvodů) vznikl, máme-li věřit notoricky známému zápisu u první transakce v genesis bloku. Je ale na ni dnešní svět kryptoměn skutečně připraven?

Riziko recese nejsilnější světové ekonomiky se oproti loňskému roku rapidně zvedlo. Připouští to i americká centrální banka, jejíž predikční barometr věští příští rok recesi s 68procentní pravděpodobností. Kryptoměny nikdy ve skutečnosti skutečnou dlouhou recesi nezažily, a tak nad nimi stále jako Damoklův meč visí otazník, jak si za takové situace povedou.

Když loňský medvědí trh letos vystřídala depozitní krize malých a středních amerických bank, byly to právě kryptoměny, kdo ze situace profitoval. Za dobu od začátku letošního roku, kdy například akciový index S&P 500 překonával předchozí stagnaci mírným, zhruba 7procentním růstem, se bitcoin zhodnotil o zhruba 63 procent a ether měl zhodnocení jen o deset procentních bodů horší. Na druhé straně ale necelá polovina letošního roku představovala celkově po dramatickém závěru toho loňského pro kryptoaktiva období úlevy a zdaleka nerostla jen ta s pověstí bezpečného úložiště hodnoty.

Třeba takový token problematického blockchainu Solana oba výše jmenované strčí s více než 100% růstem hravě do kapsy. Výkony největších kryptoměn co do tržní kapitalizace jsou ale doslova žabařské, pokud je srovnáme například s tím, co do nedávna předváděly tokeny projektů souvisejících s umělou inteligencí. Podobných anomálií bychom ale našli více. 

Raketově rostoucí bitcoinové transakční poplatky a zahlcená síť. Kdo za to může? Přečtěte si také:

Raketově rostoucí bitcoinové transakční poplatky a zahlcená síť. Kdo za to může?

Nejedná se přitom o žádné rychlokvašky s miniaturní kapitalizací, jako v případě nových „MEME“ tokenů. AI tokeny z našeho výběru jsou tu již nějaký pátek, ty nejstarší dokonce od roku 2017. Nejlépe si vedla decentralizovaná platforma pro obchodování s nástroji strojového učení SingularityNet – AGIX, která je i po propadu od začátku roku o 463 procent výše. Špatně na tom ale nejsou ani ostatní, například token RNDR společnosti Render, která usnadňuje cloudové vykreslování 3D grafiky, si od začátku roku připsal 382 procent. K samotnému růstu pochopitelně hodně přispělo spuštění ChatGPT na konci loňského listopadu, od té doby se ale AI tokeny stále drží relativně vysoko.

Ostatním kryptoměnám, hlavně v případě bitcoinu a nově u etheru, pomohla pověst protiinflační pojistky díky jejich omezené nabídce a v případě těch ostatních pak alespoň antisystémového aktiva. Bude ale stejný trik fungovat i tentokrát? Hlavní problém spočívá v tom, že nemáme historické údaje, které by nám naznačily, jak se budou kryptoměny chovat v případě recese. Jedinou nápovědu představuje snad jen bleskový propad na začátku pandemie. Z jednoho bodu ale dataset postavíme těžko.

Bitcoin a s ním celý svět kryptoaktiv se zrodil v roce 2009, tedy krátce po finanční krizi, a prošel pouze jedinou, spíše symbolickou recesí, která trvala od února 2020 do dubna téhož roku, poté, co nečekané vypuknutí globální pandemie vyvolalo soustředěné kruhy v rybníčku globální ekonomiky.

Během něho se kryptoměny jako riziková aktiva svezly s akciovým propadem, aby se během dvou měsíců vrátily tam, kde byly před ním. Pak už následovala jen post halvingová spekulace na růst a následné běsnění pandemických býků poháněné bezprecedentními stimuly ekonomiky. V době, kdy firmy budou preferovat hotovost a fondy i rodinné kanceláře odhazovat zátěž v podobě akcií s vysokou betou (volatilnější než zbytek trhu), by ale mohl pro kryptoaktiva nastat opačný scénář. Napovídal by tomu i výše popsaný model z roku 2020.

Jenže, jak už jsme řekli, z jednoho, navíc nepříliš reprezentativního scénáře nelze dělat příliš velké závěry. Přinejmenším dva faktory zde kryptoměnám naopak nahrávají. Prvním je oslabující pozice amerického dolaru. Ten byl loni díky politice Fedu postavené na výrazném zvedání úrokových sazeb na svém vítězném tažení a výrazně překonával své hlavní konkurenty. Druhotně pak silný dolar dokonce nepříjemně rozkolísal na dolaru závislé ekonomky zemí třetího světa.

MiCA a ti druzí – jak se změní evropská regulace kryptosvěta? Přečtěte si také:

MiCA a ti druzí – jak se změní evropská regulace kryptosvěta?

Silný dolar loni příliš nepřál ani kryptoměnám, které svoji hodnotu nejčastěji poměřují právě s pověstnou zelenou bankovkou. Na vině je hlavně obrovská historická popularita dolaru a dolarových stablecoinů v obchodních párech na kryptoměnových burzách.

Ukazatel síly dolaru, index DXY, loni vzrostl o neuvěřitelných více než 8 %. Letos zatím dolar nabírá opačný trend – propadl se od začátku roku zhruba o necelé procento, a začátkem května se ocitl dokonce pod dvěma procenty. Pokud by ale skutečně nastala v USA recese, Fed by nejspíše navzdory současným proklamacím začal jako první z velkých centrálních bank poměrně rychle současné úrokové sazby zase snižovat a navázaná oslabující pozice dolaru by mohla kryptoaktiva pro změnu posílit. Tedy alespoň ta prémiová, nebo přinejmenším samotný bitcoin. Pravdou totiž je, že na rozdíl od smrti ICO během periody 2018–2019 jsme už dlouho neviděli větší čistku notně přebujelých kryptoaktiv.

Druhým faktorem je pak nadcházející bitcoinový halving, který se koná jednou za čtyři roky a dochází během něho k trvalému snížení emise nových bitcoinů na polovinu. Halving má v konečném důsledku efekt nejen na samotný bitcoin, ale s určitým zpožděním na celý kryptoměnový trh. Ten třetí proběhl právě na začátku pandemie v květnu 2020 a nadcházející nás čeká v dubnu příštího roku.

Tipy C

Význam halvingu pěkně shrnul v roce 2012 pro Bitcoin Magazine Vitalik Buterin, tehdy ještě coby významný propagátor bitcoinu: „Hlavní důvod, proč se tak děje, je snaha uchovat inflaci pod kontrolou. Jednou z hlavních slabin fiat měn kontrolovaných centrálními bankami je to, že banky mohou v případě potřeby vytvořit tolik peněz, kolik chtějí, a pokud jich budou tisknout příliš, zákon nabídky a poptávky povede k tomu, že se jejich hodnota začne propadat velice rychle. Bitcoin na druhé straně je navržen tak, aby simuloval chování komodity, jako je zlato. Existuje pouze omezené množství zlata na světě a s každým vytěženým gramem je stále těžší a těžší získat nové. Důsledkem této omezené zásoby je to, že zlato uchovává svoji funkci jako mezinárodní směnné médium a uchovatel hodnoty déle než 6 tisíc let a je zde naděje, že Bitcoin zafunguje totožně.

Dosavadní zkušenost říká, že přibližně dvanáct až patnáct měsíců před samotnou událostí dosáhne cena bitcoinu pomyslného dna v daném cyklu a následně začne zprvu zvolna a později prudce stoupat. Bude se situace opakovat i tentokrát? Průměrný statistik by se nám s tak malým množstvím datových bodů vysmál, řada bitcoinerů to už ale i při tom posledním brala jako téměř hotovou věc. To je zajímavý posun od prvních dvou halvingů, kdy si prakticky nikdo nebyl ničím jistý – od minerů přes uživatele bitcoinu až po spekulanty. Dá jim halving za pravdu i tentokrát?   

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Externí spolupracovník serveru Lupa.cz a expert na blockchain a kryptoměny. Jako šéfredaktor v minulosti vedl ADASTRA Business Intelligence Magazine a server ITbiz.cz. Dnes pracuje jako redaktor časopisu Forbes.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).