Nejde jen o nelegální stahování a novinové DVD přílohy
Reportérka Primy ve svém zjednodušení zapomněla říct, že filmy přes internet nemusí k divákům putovat nutně nelegálně. Na síti sítí je dostupné čím dál víc videí, ke kterým se zájemci dostanou zadarmo nebo za poplatek, ale každopádně legální cestou. Servery jako YouTube.com nebo Stream.cz a projekty typu Kinománia nebo Videopůjčovna ČT dávají lidem na výběr, jestli kvůli „krmi“ pro svoje monitory a televizní obrazovky půjdou do půjčovny, nebo zůstanou sedět doma.
Další legální alternativou kamenným provozovnám je půjčování filmů v rámci IPTV. Při této cestě se zájemce nemusí ani nijak obtěžovat propojováním PC s televizorem a vedením nějakého virtuálního konta. Ať už si půjčuje filmy přes O2 TV, nebo přes službu HBO Digital, která je součástí nabídky např. Volný TV, stačí člověku pro výpůjčku jen jeho dálkový ovladač. Zaplacená suma se mu pak promítne do měsíčního vyúčtování. Pohodlí oproti cestě do kamenné půjčovny je tu jednoznačné.
Samozřejmě je naivní si nalhávat, že by zákazníci internetových nebo IPTV videopůjčoven převažovali v České republice nad počtem těch, kdo si koupí film za 40 až 50 korun ve stánku s novinami, nebo nad těmi, kteří se k vybranému titulu dostanou nelegálně. Myslím si ale, že virtuální půjčovny ještě čeká významný růst – především s tím, jak se počet zákazníků IPTV nebo jiných digitálních služeb umožňujících aspoň „near video on demand“ bude zvyšovat.
Vyjedená filmová spižírna
Za současné problémy kamenných videopůjčoven ale nemůže jen konkurence jiných způsobů distribuce jednotlivých filmů k divákům. Změnili jsme se i my, diváci. Doba začátku 90. let, ve které se na zahraniční filmové bijáky stály fronty před půjčovnami, byla do značné míry daná předchozími desetiletími omezené televizní nabídky.
Během let před rokem 1989 stihla na Západě – a především v USA – vzniknout ohromná filmová „spižírna“, do které mohli najednou čeští diváci vtrhnout. Tento fenomén pomohl nejen všem kamenným videopůjčovnám v ČSFR / Česku, ale také grandióznímu nástupu televize Nova. Výsledky sledovanosti, kterých Nova od svého startu v roce 1994 zhruba do konce druhé poloviny 90. let minulého století dosahovala, patří a už navždy budou patřit do říše televizních snů. Takové počty diváků už dnes žádná televize v ČR stabilně nepřiláká.
Jenže všemu dobrému je jednou koncem a my, čeští konzumenti filmů, jsme už dohnali svůj hollywoodský deficit. Spižírna je vyjedená a distributorům nezbývá, než přinášet divákům nové a nové filmové tituly. Tady už ale do hry přichází standardní řetězec kino – půjčovna – prémiový filmový program – televize. Do něj se navíc ještě v různých místech, často dokonce na samý začátek, naváží nelegální distribuce přes internet.
Kdo má o vyhlédnutý film zájem, zajde si na něj do kina nebo počká na jeho uvedení třeba na HBO, když už si ho předplácí. Přinejhorším takový člověk vyčká, až titul uvede některá z obyčejných televizí, tedy Nova nebo Prima v českém případě. Videopůjčovna se proto stává alternativou jen těm, kdo film v kině nestihli, nechtějí na něj čekat v televizi, nepořídí si ho nelegálně a ani před kamennou videopůjčovnou nedají přednost její virtuální alternativně. A takových lidí ubývá.
Můžou se videopůjčovny zachránit?
Přes všechno uvedené si nemyslím, že všechny klasické videopůjčovny zkrachují. Jednak proto, že filmy jako DVD přílohy časem u novin a časopisů velmi pravděpodobně vycházet přestanou. A ani dnes nemusí být pro každého jednoduché zorientovat se v jejich nabídce. Druhý důvod pro „kamenný“ optimismus vidím možná paradoxně v kopírování filmů. Ono stáhnout si film z internetu nebo ho natočit v kině na kameru je sice zajímavé, ale rozhodně více nebezpečné než si pro něj dojít do půjčovny a pak si ho v klidu domova překopírovat.
V boji proti svým virtuálním konkurentkám se musí podle mého kamenné půjčovny soustředit na to, že nabízejí divákům vyšší kvalitu. Filmy legálně stahované přes internet nebo pouštěné skrz IPTV se zatím kvalitou ani nabízenými možnostmi nevyrovnají tomu, co poskytuje DVD. Natož Blu-ray nebo HD DVD. A myslím, že právě nabídka kvality je pro půjčovny schůdnou cestou na přežití do dalších let.