Klíčem k úspěchu je optická infrastruktura. Optické vlákno je mimořádně atraktivní médium. Je velmi univerzální a s rozvojem přenosových technologií se jeho kapacita může zmnohonásobit. Například dnes můžete díky DWDM přenášet desítky gigabitů za sekundu po vlákně, které jste položili před pěti lety pro rychlost 10 Mb/s.
Optická vlákna vykazují v počítačovém světě nebývalou životnost (fyzickou i morální) 20 až 30 let. Ta ekonomicky ospravedlňuje poměrně vysokou cenu jejich instalace. Proto v Kanadě usoudili, že nejrozumnějším způsobem pro posun vpřed v telekomunikačních technologiích je výstavba optických sítí ve velkém měřítku.
Již v současné době běží řada projektů. Asi největší najdete v Quebecu, kde se 26 školských rad, které reprezentují přes 1000 škol, dohodlo na postavení optické sítě propojující jejich školy. RISQ, regionální síť v Quebecu, pokládá 1500 km optických vláken k propojení univerzit, škol a dalších veřejných institucí v celé provincii. Další podobnou síť najdete v Albertě, kde v první fázi má měřit 300 km (spojení mezi Calgary a Edmontonem) a později se rozšíří téměř na dvojnásobek. Analogické projekty vznikají i ve Winnipegu, Ottawě, Britské Kolumbii či Ontariu.
Všechny tyto projekty mají společný jmenovatel: pokládání vlastní optické kabeláže. Existuje k tomu řada dobrých důvodů, z nichž nejvýznamnější jsou dva:
- Ekonomický. Přestože položení optických rozvodů je drahé, jedná se o jednorázovou investici s velmi dlouhou dobou životnosti. V horizontu několika let se jedná o bezkonkurenčně nejlevnější variantu sítě s vysokou přenosovou rychlostí (alespoň desítky Mb/s).
- Technický. Optické vlákno dává obrovskou svobodu volby ohledně technologie, kterou po něm budete provozovat. Může to být některá z variant Ethernetu, ATM nebo třeba SONET. Pokud se za tři roky objeví něco nového s báječným poměrem cena/výkon, prostě vyměníte aktivní prvky a budete používat tuto novou technologii.
Očekává se, že v současné době valná většina vznikajících sítí sáhne po Fast či Gigabit Ethernetu – jsou prověřené a vzhledem ke svým parametrům směšně levné.
Pokládání vlastní optiky je myslitelné v rozsahu města, na větší vzdálenosti se z něj stává velmi komplikovaná záležitost. Ovšem tady pomáhá rozšiřující se DWDM, díky kterému lze po jednom vlákně přenášet několik desítek nezávislých kanálů. Díky tomu je stále dostupnější pronájem temného vlákna v meziměstském měřítku. Takže je možné postavit si privátní síť značného rozsahu.
Na čele této „nové síťové vlny“ se tradičně nacházejí univerzity, výzkumné organizace, školy a knihovny. Mají totiž rozsáhlé zkušenosti z lokálních sítí i z Internetu, které ke své činnosti rutinně využívají. Kromě toho jsou zdejší uživatelé zvyklí intenzívně spolupracovat v co nejširším rámci. Významnou roli hraje i hledisko ekonomické. Tyto instituce mají šanci dostat na podobné účely státní dotaci a nemusí se obávat, že když investují velké peníze do síťové infrastruktury, konkurence je zlikviduje dříve, než se jim stačí zúročit.
Předpokládá se, že první vlna budování optických sítí zahrnující instituce akademického a vzdělávacího charakteru skončí v roce 2003. Jedním z jejích významných výstupů bude i to, že nastartuje podnikání v oblasti budování vlastních optických sítí. Vytvoří trh nezanedbatelné velikosti, firmy začnou nabízet pokládání vláken a další služby, vznikne konkurence a ceny klesnou.
V další fázi pak už bude výstavba takových sítí z hlediska objednatele ekonomicky daleko únosnější. Proto by měly následovat městské úřady, majitelé domů, sdružení obyvatel a další subjekty. Pro ně budou optické sítě zajímavou službou, kterou si budou moci dovolit. Důsledkem by mělo být, že kolem roku 2005 by měla mít prakticky každá kanadská domácnost vysokorychlostní připojení k Internetu.
Vznikne tak třetí síťová infrastruktura (po telefonu a kabelové televizi), která má ambice obě předchozí nahradit. Na šíření telefonního či televizního signálu po síti typu Internet se intenzívně pracuje, řada metod je dostupných již dnes a rychle se rozvíjejí. V měřítku gigabitových rychlostí jsou jejich datové toky v podstatě zanedbatelné (HDTV video vyžaduje 40 Mb/s).
Vizionáři očekávají, že dostupnost takovéto infrastruktury rapidně ovlivní sféru aplikací. Multimédia a přenosy velkých objemů dat se stanou běžným artiklem. Například pay-per-view by mohlo být realizováno tak, že si v databázi vyberete film a server vám jej pošle elektronickou poštou. Bude přibalen jako gigabajtová příloha společně s obalujícím programem, který zajistí účtování pokaždé, když si jej pustíte.
Kanaďané tedy předpokládají, že s perspektivou pěti let vytvoří „síťový národ“ (networked nation). Fandíte-li špičkovým technologiím, tak abyste pomalu začali shánět vízum. A pokud snad patříte mezi závistivé, zůstaňte v klidu, zajděte si do videopůjčovny pro South Park – Peklo na zemi a zanotujte si s jeho postavičkami Blame Canada…
Další informace jsou roztroušeny po serveru kanadské páteřní akademické sítě Canarie.
ČLÁNKY DO MAILU