Master distributorem BreezeComu u nás je brněnská firma Intelek, z jejíhož ceníku jsem čerpal. Od BreezeComu nabízí celou řadu výrobků, ale my se zaměříme především na ty, které používají poskytovatelé připojení. Není bez zajímavosti zdůraznit, že BreezeNet (tak se tato řada produktů označuje) byl původně určen především pro lokální sítě uvnitř podniků, teprve později byl využit pro veřejný přístup k Internetu. U nás přitom toto „sekundární“ nasazení tvoří většinu, což jistě souvisí se stavem telekomunikačního trhu.
Jako buňka se používá model AP-10D PRO, který v koncových cenách stojí 56.700 korun; poskytovatelé ho však podle mých informací mohou získat až za cenu nižší než 50.000 Kč. K tomu je však ještě třeba připočítat cenu externích antén, jejichž cena pro poskytovatele se pohybuje kolem sedmi tisíc. Většina firem také kupuje „skříň“, do které se vnitřnosti buňky dávají, v tomto případě se ceny pohybují okolo deseti tisíc. Když to sečteme, záhy zjistíme, že celková suma na jednu buňku činí zhruba 65.000 korun, ale pokud se objedeme bez skříně, můžeme dojít ještě k nižšímu číslu.
Přijímací část, kterou dostává zákazník, je sice o něco levnější, ale ne zase o tolik. Koncová cena modelu SA-10D PRO činí 33.900 korun, poskytovatelé připojení ji pořídí pod 30.000 Kč. Vzhledem k tomu, že většina z nich po zákaznících požaduje zřizovací poplatek zhruba ve výši 20.000 Kč a přitom přijímací adaptér pouze půjčuje, může se za jistých okolností zákazníkovi vyplatit, aby si ho koupil sám – pak může snadno přecházet od jednoho poskytovatele k druhému a neplatit další vysoké zřizovací poplatky.
Zapomněl jsem poznamenat, že reálná celková kapacita jedné buňky činí asi 2 Mb/s a vzhledem k tomu, že většina poskytovatelů zákazníkům garantuje rychlost 64 kb/s, může být v jedné chvíli k buňce připojeno zhruba 30 zákazníků. Můžeme ji tedy přirovnat k modemové centrále typu Total Control od 3COM/USR či Compaq Microcom 4000. Oproti však stojí poskytovatele podstatně méně, což představuje investiční úsporu. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že na rozdíl od modemových centrál musí být tyto buňky umístěny v různých lokalitách, takže poskytovateli jednak vznikají náklady na pronájem vhodných míst (zejména na výškových budovách) a také na samotné připojení dotyčných buněk do jeho sítě.
Jak je vidno, připojení pomocí BreezeNetu je finančně poměrně nenáročné a přitom velmi šikovné. Skrývá v sobě pouze jeden kámen úrazu – tímto způsobem lze pokrýt jen určité množství zákazníků v jedné lokalitě, pak se začnou vysílače vzájemně rušit. Tento problém je pozvolna aktuální i u nás a angažovaní poskytovatelé ve spolupráci s firmou Intelek jej budou muset vyřešit včas.
