Názory k článku Konglomerát omylů k novele DPH

Mně tedy na celé problematice není jasná jedna věc.

Jak už bylo v článku zmíněno, třeba takový daňový doklad od Českého Telecomu (a řada dalších) neobsahuje podpis ani razítko toho, kdo ho vystavil, a je to zcela vpořádku. Jaký je rozdíl mezi tím, když takovýto doklad vytiskne ČTc a pošle mi ho papírovou poštou, a tím, když mi ho pošle jako (nepodepsaný) pdf soubor a já si ho vytisknu? Výsledný dokument bude naprosto identický, k nerozeznání od toho poslaného "šnečí" poštou. Pokud tomu ale dobře rozumím, podle zákona ten druhý bude neplatný. Jak to ale bude kdo (FÚ při kontrole) moci určit, když se naprosto ničím neliší? A pokud se to nedá poznat, k čemu pak v této oblasti elektronický podpis vůbec je?

To je dost jednoduche. Platnost dokladu zavisi predevsim na tom, jak se kontrolujici organ vyspal, pripadne kolik mu strcis v obalce.

Je pravda, že papírová faktura poslaná poštou nebo elektronicky a následně vytištěna nemusí obsahovat ani podpis, ani razítko a faktura elektronická, kterou budu mít pouze elektronicky a v elektronické podobě ji budu dokládat FÚ (už se na to těším) musí mít kvalifikovaný EP? Pak je elektronická forma komplikovanější pro vystavitele i příjemce a kromě velkých firem kde stejně mají EDI již dávno vyřešené i bez EP nemá šanci na rozšíření. A velmi rád bych se mýlil.

Žádná FA nemusí mít ani razítko a podpis. Jak je zmíněno v jiném příspěvku, tak uznání záleží na "vyspání" úředníka z FÚ. Což ale už snad neplatí.

Podstané pro el. fakturu je, že jako příjemce musíte souhlasit s takto zasílanou FA. Na FÚ žádné diskety s uloženými e-maily dokladovat také nebudete muset. Když už se půjde do detailu, tak existují křížové kontroly u vystavovatele FA.

Domnívám se však, že příjemci by si měli archivovat takové e-maily. V tom vidím trochu problém, i když teoreticky i laik dokáže chytnout e-mail a přesunout do nějaké složky. Ale někdo mu to bude muset ukázat :)

"Shrnuto, zákon o DPH nyní (a krom e-značky i dříve) umožňuje: (výtah)
- konvertovat papírový daňový doklad do elektronické podoby a uchovávat ho dále pouze v elektronické podobě (musí být připojen e-podpis/e-značka konvertující osoby),"

Na čem se zakládá toto tvrzení ? Podle mě to takhle být nemůže. Potíž je ve "konvertovat".

Já se domnívám, že ta tisková zpráva s výrazným PR pro poštu byla napsána dobře. Kdyby obsahovala všechny informace co napsal autor v článku, tak by si jí nikdo nečetl. Nakonec, díky ní mohl autor napsat i tento zajímavý článek a dostat nějakou korunu ;-)

Navíc nikdo rozumný z takové krátké zprávy nemůže usuzovat hned závěry a podívá na net, na tu novelu a další podrobnosti.

Plyne to z § 27, odst. 2. zákona o DPH (tj. zákon č. 235/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů včetně zákona č.377/2005 Sb.). Dotyčný odstavec zní:

(2) Daňový doklad v písemné formě lze převést do elektronické podoby, uchovávat pouze v této podobě, pokud metoda použitá pro převod a uchování zaručuje věrohodnost původu a neporušitelnost obsahu daňového dokladu a jeho čitelnost a pokud je daňový doklad převedený do elektronické podoby opatřen zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu20) nebo označen elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu20) osoby odpovědné za jeho převod.

Informace je dostupná na stránce odkazované z článku:
http://www.vkc.cz/tema_ep.htm#NZoDPH
konkrétně v tomto dokumentu:
http://www.vkc.cz/pdf/NZoDPH_377-05.pdf

Myslím si, že ne. Podle mě se dala snadno napsat tisková zpráva, která by byla chytlavá a přitom věcně přesná. Nepřesné PR (Press Release) státní správy myslím následně způsobuje nedůvěru vůči ní. Ohledně reklamy vůči třetím subjektům má být MIČR nestranný.

Za informace na netu, které jsou zdarma, zpravidla nikdo nijak neručí a lze najít názory zcela protichůdné (čímž netvrdím, že se to nestává i v případě placených služeb, ale přeci jen je kvalita pak jinde).

UPC vystavuje elektronicke faktury (emailem v PDF) za pripojeni k Internetu uz dlouho. A zatim vpohode.

Tak jsem to zmastil i já. Správně to má být takto:

(2) Daňový doklad v písemné formě lze převést do elektronické podoby a uchovávat pouze v této podobě, pokud metoda použitá pro převod a uchování zaručuje věrohodnost původu, neporušitelnost obsahu daňového dokladu a jeho čitelnost a pokud je daňový doklad převedený do elektronické podoby opatřen zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu20) nebo označen elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu20) osoby odpovědné za jeho převod.

Registrátoři domén a poskytovatelé webhostingu také již léta vystavují faktury v PDF občanům i firmám - je to tedy vůbec možné, nemůže mít pak firma problémy, když ukáže kontrole z FÚ něco, co j přišlo e-mailem a účetní si to pak vytiskla sama na inkoustovce?

Nemohu nikde najit, kde je uvedeno ze kvalifikovanym certifikatem nemuze podepisovat automat. Muzete me odkazat na prislusny paragraf? Jinak si myslim ze je to docela zasadni novela vzhledem k tomu ze doted bylo mozne posilat danove doklady pokud "byly opatrene elektronickym podpisem" - tedy nekvalifikovanym. Vzhledem k neexistenci CA nabizejici systemove cerifikaty jiste rada firem podepisovala automatem napriklad s komercnim certifikatem id I.CA. a budou muset zainvestovat do systemoveho certifikatu od Ceske Posty.

Postřeh je správný, nicméně ...

Český Telecom tiskne daňové doklady na speciální papíry, takže zrovna v jeho případě toto asi nehrozí.

Obecně firmy mají zájem na tom, aby "daňové doklady" od nich nebyly zcela snadno zaměnitelné nebo vytvořitelné za ně, takže zpravidla faktury nějakým ochranným prvkem opatřují, byť třeba to je pseudopodpis na razítku, nebo logo, hlavičkový papír apod.

Ze zákona to ovšem činit nemusí - máte pravdu, že pak je zpětně obtížné prokázat, kdo si např. nepodepsaný PDF vytiskl. Pokud vystavitel a poslal poštou nebo předal, je právně vše v pořádku, pokud příjemce, pak to v pořádku není, protože k tomu nemá ze zákona oprávnění, ale z papíru samého se to nedokáže.

Pokud je totiž užita elektronická forma k vystavení (implikuje následný přenos), pak má být opatřena tzv. uznávaným e-podpisem (ne kvalifikovaným, jak se zde někde níže píše) nebo e-značkou (s kval.syst.cert., v jednom případě výslovně zmíněno, že od akreditované CA - ostatně nikdo jiný je stejně nevydává). Viz odkazy na dokumenty níže v diskuzu, v nichž je znění zákona po novele.

Myslím si, že seriozní protistrana vám obcházení zákona výše uvedeným způsobem ale ani nenabídne, protože to jednoduše snižuje její reputaci. I ekonomicky už jen čas dohadování se o tom se zákazníkem je dražší než vytisknout a poslat, když si to dáte na web, tak to může nalézt a napadnout i FÚ - za ty trable to věru nestojí.

Jsem několikaletým zákazníkem UPC a faktury mi chodí šnečí (klasickou) poštou, jejich e-mailovou schránku ale nevybírám, tak nevím, zda tam něco zasílají elektronicky.

Elektronicky by pdf nebyl problém, pokud buďto:
- jde jen jako avízo, papír následně poštou,
- je elektronicky podepsané (což v PDF jde).

Ale kecy, staci si precist patricne paragrafy - IMHO je to v tomto miste srozumitelne kazdemu, kdo je obdaren umenim cist a rozumet cesky psanemu textu (ona to ani neni pravnicina)

Ale ona ta faktura musi obsahovat podpis, ale nikoli vystavovatele, ale toho kdo to na strane prijmu zauctoval...

Jsem několikaletým zákazníkem UPC a faktury mi chodí šnečí (klasickou) poštou, jejich e-mailovou schránku ale nevybírám, tak nevím, zda tam něco zasílají elektronicky.

Elektronicky by pdf nebyl problém, pokud buďto: - jde jen jako avízo, papír následně poštou, - je elektronicky podepsané (což v PDF jde).

Lze si o to zažádat na stránkách UPC (Klientské centrum - Kontakty - Kontakt - Kontaktní formulář [UPC dělá vtipně odkazy přes javascript, aby si jejich zákazníci ten internet vychutnali]). Lze zvolit zasílání podepsaného, či nepodepsaného pdf...

Při vkládání do účetnictví někde zůstává originál a při kontrole je zpravidla vyžadován.

Převod do elektronické podoby má smysl jedině v případě, že by měla jeho elektronická verze nahradit tu papírovou a stát se tedy "originálem". Jinak mi totiž stačí, aby měl jen informativní hodnotu a k tomu nepotřebuji elektronický podpis.

Nenapadá mě způsob, jak smysluplně splnit požadavek zákona a tedy, i když tuto možnost zákon připouští, konvertovat papírový daňový doklad do elektronické podoby a uchovávat ho dále pouze v elektronické podobě .

Tak mám dojem, že až na jednoho diskutujícího zde ve fóru asi nikdo nepochopil, že to byla PR zpráva určená k velmi neobratně "skryté" propagaci České pošty. Pak je pochopitelné, že "věcné" informace jsou v takové zprávě nepodstatné a tudíž tam mohl být i jakýkoliv jiný nesmysl. Jestli vás to nepraštilo do očí hned po prvním přečtení, tak asi máte problémy s fuynkční gramotností. Proč by se novela nějakého zákona, s poštou vůbec nesouvisející, měla zmiňovat o České Poště, proboha?

Podstatou zprávy je "kupte si kvalifikovaný certifikát od České Pošty", za což by ČP v reklamě musela zaplatit několik set tisíc korun, takhle to má zadarmo a díky hloupé Lupě se to tady ještě opakuje a rozpitvává.

Autor by měl požádat ČP o vyplacení mimořádného honoráře, pokud s ní ovšem nebyl domluven předem. Kolik si Lupa účtuje za reklamu na titulní straně? Tak přesně o tolik jste přišli, pánové...

Musím se smát až se za břicho popadám. V zemi s normální žurnalistikou a inteligentními šéfredaktory by takovou zprávu patrně otiskly jen Lihové Noviny a Blesk Dnes.

Ha ha!

1. Podpis automatem
V jistém slova smyslu každý e-podpis vytváří automat. Ale bavíme se zde o rozdílu provozu automatu "s dohledem" a "bez dohledu" osoby.

Takový automat "bez dohledu" může zprávu "e-označit", ale ne "e-podepsat". Technicky nelze v ČR zatím zabránit, aby automat podepsal zprávu pomocí klíče, jehož veřejná část je součástí kvalifikovaného certifikátu, ale je to protiprávní. Podpis se má dělat interaktivně za přítomnosti podpisující osoby, k automatickému podepisování byla loni do zákona o e-podpisu přidána e-značka.

Plyne to nepřímo ze ZoEP, § 3, odst. 1

(1) Datová zpráva je podepsána,pokud je opatřena elektronickým podpisem.Pokud se neprokáže opak, má se za to, že se podepisující osoba před podepsáním datové zprávy s jejím obsahem seznámila.

Jde o to "seznámení se". Srovnej se zněním § 3a, odst. 2, také v ZoEP:

(2) Pokud označující osoba označila datovou zprávu, má se za to,že tak učinila automatizovaně bez přímého ověření obsahu datové zprávy a vyjádřila tím svou vůli.

Zákon sice striktně nenakazuje, aby při vytváření (opatřování) e-podpisu osoba interaktivně seděla, ale vyžaduje, aby se s podepsaným obsahem předem seznámila, a to s konkrétním obsahem, ne s nějakým algoritmicky předpokládaným obsahem.

Jinak je fakt, že polopaticky ta interaktivita v ZoEP napsána není (nejsem autorem ŽÁDNÉ části ZoEP ani předpisů jiných resortů, např. MFČR), ale toto je přinejmenším "velmi dobře ustálený" výklad.

Já jsem se např. na jaře zde dohadoval s Mgr. Vondruškou, že např. nic mi právně nebrání, abych v kvalifikovaném certifikátu měl klíč určený pro šifrování obsahu, ale on namítal, že ustálený výklad (mnohem méně dobře ustálený, ale budiž) MIČR použitelnosti "kvalifikovaného certifikátu" je "pouze pro elektronický podpis". Je to ovšem vhodná praxe. Takže o tom lze vést debaty, ale nemá to moc smysl.

2. Zpřísnění nároků daňového dokladu na e-podpis/e-značku.
Ohledně toho, že se zpřísnilo připojení "elektronického podpisu" za "zaručený elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu nebo elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu podle zvláštního právního předpisu 20)" - toto je pro běžné firmy důležitá změna (k horšímu), možná jsem ji měl více takto v článku akcentovat. Dobrá zpráva to je pro certifikační autority, kterým to oživí poptávku po kvalifikovaných certifikátech, včetně těch systémových.

Pojem "Elektronický podpis" je totiž ještě volnější, než si myslíte, nepotřebujete vůbec žádný certifikát.

Ve svém nejvolnějším výkladu znamenal pouhé připojení jména (např. v ASCII-Win 1250) ke zprávě, takže dříve skutečně mohly obstát i "digitálně" nepodepsané soubory PDF, nebo internetový e-mail, zatímco nyní nemohou. Je třeba některý "certifikát vydaný jako kvalifikovaný" (což zahrnuje oba druhy kvalifikovaných certifikátů), aspoň některé z nich v ČR vydávají 3 akreditované CA, v článku uvedené.

Pojem "Elektronický podpis" je především právní mezi-termín pro definice složitějších právních konstrukcí (např. zaručený e-podpis), nemohu za to, že Ministerstvo financí nebo jiné úřady jej daly do svých předpisů pro konkrétní používání.

Na druhé straně praxe vytváření "elektronických podpisů" v nejvolnějším výkladu je prakticky bezcenná - to to v tom zákonu o DPH nemuselo být rovnou vůbec uvedeno/požadováno - nejsem si jist, jak by to obstálo vůči nějakým nárokům na průkaznost, ať již jsou uvedeny v zákonu o DPH, nebo pokud plynou ze zákona o účetnictví následně (možná ale pro daňový doklad takové požadavky neplynou, netvrdím to). Já bych již dříve používal e-podpis s kvalifikovaným certifikátem. Pokud si vytváříte aplikaci na generaci elektronických dokladů, tak vás již doplnění o podporu "digitálních e-podpisů" a "kvalifikovaných certifikátů" nejspíš nezabije.

Jen na okraj, pojmem "kvalifikovaný e-podpis" se v branži označuje ještě jiný druh podpisu (významně silnější), než co se vyžaduje v zákonu o DPH, nebo v ZoEP pod termínem "uznávaný e-podpis" ;-).

Co dodat, kupte si mou studii, hodí se pro úřady i pro firmy, má dobře přes 350+ stran a několik let člověko-know-how v sobě:
E-podpis v ČR

Jenze ony srozumitelne paragrafy interpretuji rozdilne nejen jednotlive financni urady, ale taky jednotlivi financni urednici.

Az nebudete varit z vody, tak mi reknete kdy Vam FU odmitl uznat zauctovany doklad od Telco operatora, dodavatele elektricke energie, plynarny, vodarny atd...?

"pokud metoda použitá pro převod a uchování zaručuje věrohodnost původu, neporušitelnost obsahu daňového dokladu"

Přesně to jsem měl na mysli. Jedidá metoda, která mě napadá je notář, který převod ověří svým elektronickým podpisem.

kolikrat jste se hadal? pokud to zakaznikovi snizi u stovkove polozky cenu o 1/3 tak u me urcite reputace te firmy neklesne a pozmenit neradne zabezpeceny dokument lze i pozemni cestou, pokud to zakon v jednom pripade nevyzaduje a v druhem ano, pricemz podstata je stejna o poklesu reputace nemuze byt rec.

A to je presne to, co nechape bohuzel nejen spousta lidi, ale ani spousta uredniku, kteri jsou za to placeni z nasich dani.

Platna faktura obsahuje identifikaci obou stran, zbozi a prislusne financni polozky. Tot vse. Podepsat ji musi napriklad ucetni, ktery ji vlozil do ucetnictvi, ne ten, kdo ji vystavuje. Protoze ten, kdo ji vlozi do ucetnictvi, je zaroven zodpovedny za uvedene udaje.

Podle zakona je za doklad zodpovedny ten kdo je vklada do ucetnictvi (tudiz vetsinou nejaka ucetni), ktera zaroven musi doklad podepsat (narozdil od vydavatele) => IMO tataz osoba jej muze prevest do elektronicke podoby. Vzdyt to vlastne stejne vetsinou dela - vklada do do ucetniho SW.

Horsi to bude s tim podpisovanim a jak to vidim ja, tak od toho daji radsi vsichni ruce pryc. Nez resit nejaky certikat, zaruceny podpis a jine hovadiny, ve kterych zrejme nemaji jasno ani ti s prominutim idioti kteri toto splodili, tak to vytisknou na papir a poslou.

Když už jsem zmiňován jako potvrzovatel mylné zprávy, nedá mi to abych se neozval. Ta novela je podstatná pro "slabé povahy", které ve vztahu s finančními úřady raději zachovávají opatrnost a dvakrát měří než říznou. Elektronickou fakturu vám může vystavit kdokoli, i nepodepsanou, už hodně dlouho, a pokud ji zaplatíte, tak se prostě proběhla transakce a vše je v pořádku. Něco jiného ale je, když se zmíněnou fakturu pokusíte u sebe uplatnit jako daňový doklad například pro odpočet DPH. Pak některé FU takové daňové doklady uznávaly a jiné ne. Proto je dosud běžnou praxi dosílat po elektronicky uskutečněné transakci papírové dańové doklady. Ještě důležitější je, jak se mimochodem kdosi ptá v diskuzi, že se můžete rozhodnout vést archiv originálů původně papírových daňových dokladů v elektronické podobě - opět "pouze" upřesnění pro slabé povahy. A to považuji za hodně dobrý důvod, proč by se mohl v účtárnách elektronický podpis výrazněji rozšířit. Na závěr ještě jednou větou, podstatné není odeslání faktury jednou stranou druhé, tam je plná smluvní volnost, ale průkaznost takové faktury jako daňového dokladu v mé evidenci.

Hezká teorie o solidních firmách. Tak já vám ocituju něco od zřejmě nesolidní firmy SEVT a.s Praha. To je ta, co mimo jiné tiskne a rozesílá Sbírku zákonů, tedy jediné platné a právně závazné texty českých zákonů, a taky třeba pro min-fin Finanční zpravodaj a ještě asi milion státních periodik.

Jo a taky na www mají:
Společnost SEVT, a. s. je držitelem certifikátu systému jakosti ČSN EN ISO 9001:2001 a systému environmentálního managementu ČSN EN ISO 14001:1997 uděleným společností Bureau Veritas Quality International. (Což není ani česká věta, tak nač se zabývat ještě nějakou shodou podnikání se zákony.)

Takže ta citace z jejich dokumentu:
Zálohová faktura (přišla mi šnečí poštou - papírová), splatno 13.10.2005
...Daňový doklad k platbě zálohové faktury si můžete vytisknout na www.sevt.cz do 10-ti dnů po provedení platby. Použijte přihlášení na hlavní stránce. Heslem je vaše IČ.