Hlavní navigace

Koupit byt ve Vídni online nebude problém

8. 2. 2006
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: 29
Po nedávném vstupu na ruský trh chce internetová realitní společnost Media Online především stabilizovat své aktivity ve čtveřici evropských zemí. "Spíše než o další čtenáře nám dnes jde o získávání nových zadavatelů reklamy," říká její generální ředitel Ladislav Semetkovský.

Můžete stručně shrnout současný stav aktivit Media Online?

Vydáváme a provozujeme čtveřici portálů o domě a bydlení. U nás je to Tvujdum.cz, na Slovensku Tvojdom.sk, v Rakousku Deinwohnen.at a na začátku února 2006 se rozjel projekt Dobropozalovat.ru. Zvažovaná expanze do Polska, která měla jít paralelně s Ruskem, byla po zralé úvaze odložena.

Ladislav Semetkovský

Ladislav Semetkovský

  • Narodil se v roce 1977
  • Absolvoval střední ekonomickou školu
  • Od roku 1997 je jednatelem společnosti Media Online
  • Je vlastníkem licence privátního pilota letounu

Loni jste opustili i Německo. Jaké byly důvody tohoto odchodu?

Vývoj neprobíhal podle našich představ. Za očekáváním zůstala jak čtenost, tak i inzertní složka. Čeští uživatelé jsou kupříkladu daleko aktivnější, přístup k získávání informací prostřednictvím Internetu je volnější. V Německu již mnohdy působí omezení čtenářů v zaměstnání, nemohou si dovolit věnovat tolik času podobným aktivitám. Zaměstnavatelé navíc stránky různě blokují. Ceny inzerce jsou nižší než v ČR a více se dbá na produktivitu. Vše se poměřuje a je tvrdší. Při změně podmínek a šancí samozřejmě nemáme problém se k německým aktivitám vrátit.

Rakousko se vám osvědčilo, je nám tedy v něčem blíže?

Nedá se to říci úplně o všem. Často je zde situace naopak hodně podobná té německé. Důležitým bodem se zde ale ukázal management, který situaci zvládá a má správně nastavenou zodpovědnost k vedení. Podobně jako v jiných odvětvích, i tady je vše otázkou konkrétních lidí. Řízení na dálku je zkrátka o důvěře.

Proč je tedy cílem nové expanze zrovna Rusko?

„Vždy je snadnější vstoupit na trh, kde úplně chybí nebo není příliš aktivní konkurence. To v případě Ruska platí, zatímco polský trh je už v tomto směru rozvinutější. Ruský internetový trh má, podobně jako ten český, jednoho dominantního hráče. Je jím portál Yandex.ru, který má dvě třetiny trhu. Náš segment trhu je naproti tomu v začátcích.
Chceme se zaměřit primárně na Moskvu, kde neoficiálně žije 13 milionů obyvatel a 2,5 až 3 miliony uživatelů Internetu. Ruská metropole je po Tokiu druhé nejdražší město na světě, i v mnoha srovnáních přebíjí známé západoevropské metropole. Trh je tam daleko tvrdší a teprve čas ukáže, zda na něm obstojíme.“

O jakou cílovou skupinu čtenářů se v Rusku chcete ucházet?

Lidé v Moskvě, kteří navštěvují Internet, jsou ve srovnání s ostatními Rusy relativně bohatí. Všichni bydlí, většina chce svou situaci v tomto směru vylepšovat a koupěschopná poptávka tu je ve srovnání s Českou republikou několikanásobná. V prvním roce chceme oslovovat 100 tisíc unikátních uživatelů měsíčně, což je mimochodem i očekávaný cílový stav v Rakousku. V případě úspěchu pochopitelně půjdeme i do dalších ruských měst s počtem obyvatel nad jeden milion, v první řadě by šlo o Petrohrad.

S jakými výsledky v prvním roce ruského působení počítáte?

Všechny projekty, které startujeme, počítají s vyrovnaným rozpočtem. To je základ našeho byznysu. Cílem zůstává nebýt v červených číslech, s generováním zisku ovšem také nekalkulujeme. Usilujeme proto o rychlou stabilizaci, získání široké čtenářské základny a práci s nadnárodními partnery typu společnosti Whirlpool, kteří jsou ochotni s námi jít i do těchto zemí.

Co čekáte od segmentu ruského trhu, do něhož míříte?

Budeme bojovat především s oborovými časopisy, které sice vycházejí v ruštině, ale vydávají je zahraniční společnosti. Těch čistě domácích ruských je tam minimum.

Zvažujete při působení v širším středo- a východoevropském kontextu nějaké globální služby, třeba sjednocení databází nemovitostí?

Takovou službu jsme spustili 3. února 2006. Jeden multijazykový realitní systém pracující v češtině, slovenštině, ruštině, němčině a angličtině nám přinese jako prvním na českém trhu synergie tohoto typu. Vše je postaveno na dohodě s tržními jedničkami spravujícími podobné databáze v sousedních zemích. Pronájem bytu po Internetu třeba ve Vídni by tedy neměl být problémem. V nejbližších měsících bude k dispozici aktuální databanka středoevropských nemovitostí.

Kolik objektů v ní najdeme?

V ČR je to zatím kolem 80 tisíc objektů, v Rakousku 40 tisíc a na Slovensku 20 tisíc. V Rusku to bude po všech stránkách premiérová záležitost. Řešíme nyní kooperaci se všemi velkými realitními servery v EU, aby naše databáze byla co nejucelenější.

Ze zemí mimo EU si vyberete také?

Pochopitelně je pro naše uživatele zajímavou destinací třeba Chorvatsko.

Poptávku po nemovitostech prodávaných tzv. time share systémem, kdy si za své peníze kupujete např. doživotní týdenní pobyt na jednom místě směnitelný s vlastníky jiných nemovitostí v systému, neregistrujete?

Faktem zůstává, že v Česku je povědomí o těchto řešeních velice nízké. V Německu je zase naopak podobná metoda, tzv. Holiday Immobilien, velice požadovaná.

K portálům zády

Jak vnímáte situaci na trhu realitních médií v České republice?

Konkurence tu je samozřejmě větší než třeba ve zmíněném Rusku. Namátkou vyjmenuji sreality.cz nebo reality.cz. Troufám si ale tvrdit, že co se obsahu týče, konkurenci v Česku vlastně nemáme. Tištěných časopisů je také hodně, ale do Internetu se vydavatelům nechce, a tím podle mě ztrácejí půdu pod nohama. Je ale jasné, že by pak nemohli před zadavateli reklamy poněkud schizofrenně označovat print i Internet za nejlepší a nejúčinnější média. Museli by si vybrat. Internet navíc dříve či později většinu tištěného vytlačí.

Internetová scéna se ale také mění…

Dříve všichni ohromovali počty návštěvníků a jako nepodstatné se jevily zisky a obraty z vlastního podnikání v tomto oboru. Alfou a omegou jsou přitom peníze. Redakci, spolupracovníky a další náklady nezaplatíte z výkazů o vysoké návštěvnosti. Zadavatelé v Rakousku jsou už např. orientovaní čistě na efektivitu, počty uživatelů jsou přinejlepším až na druhém místě. Chtějí zkrátka vědět, jestli se jim třeba investice ve výši 1000 eur vrátí. 

Nižší důraz na čísla je tedy i důvodem vaší absence např. v NetMonitoru?

Byli jsme auditováni v iAuditu po dobu pěti let. Před třemi lety jsme z něj vystoupili, protože naše důvěra ve výstupy byla nízká. Letos chceme na dva měsíce během jara vyzkoušet nový monitoring NetMonitor. Obecně ale věříme nejvíce vlastnímu monitoringu, kde hlavní roli hrají logy. Určující je pro nás prostě zájem zadavatelů a mám pocit, že z jejich strany není na podobná čísla výrazný tlak. Mediální agentury ani mediazastupitelství nám prakticky nepřinášejí žádné peníze, vše si prodáváme sami. Za této situace je skutečně na zvážení, zda investovat až 200 tisíc korun za výzkum, který v současnosti nemá pro nás relevantní význam a tyto peníze nám zpět ani nevydělá.

Jak úspěšní jste tedy na vlastní pěst?

K dnešnímu dni máme prodáno zhruba 75 procent inzerce na letošní rok. Jiná pozice je v Rusku, kde mediazastupitele právě hledáme. Důvodem je menší povědomí o trhu i potřeba rychle generovat prostředky.

Z jakých zdrojů vaše projekty potřebné peníze získávají?

Klíčem je rozdělení příjmů mezi bannery, firemní prezentace, inzerci nemovitostí a ostatní, např. produktové prezentace, online služby, public relations. Ideálem tohoto modelu by bylo mít v každé z těchto oblastí rozloženo 25 procent příjmů. V Česku a na Slovensku se k tomu hodně blížíme, jde o určité sžití s trhem. V Rusku bude mnoho z těchto věcí naprostou novinkou a je otázka, jak tamní mentalita zareaguje.

Kontextová reklama je pro toto odvětví méně vhodná?

V našem případě by vzhledem k jejím nízkým cenám neměla velký přínos. Jiná situace jistě nastane, až se stále ještě levný český trh dostane na jinou úroveň. Na rakouském Googlu jsou např. k mání klíčová slova za 4–5 eur za klik. Těžké bude každopádně přesvědčit poněkud rozmazlené zákazníky, že nynější nízké ceny jsou minulostí.

V kterých médiích inzerujete služby vlastní rodiny portálů?

Využíváme zejména cca 50 výstav a veletrhů, které podporujeme jako mediální partner. Inzerujeme v oborových tištěných médiích, především v katalozích, poskytujeme obsah novinám a časopisům. Internet je používán spíše jako doplňkové médium. Jde nám totiž především o oslovení nových lidí se vztahem k námi publikované problematice, a takových už podle mě na českém Internetu moc není. Navíc cena za jejich případné získání už je většinou vyšší než efekt, který to přinese. Náš marketing je také v posledních letech zaměřen více na získávání zadavatelů inzerce než na nové čtenáře.

Na kolik vás celková marketingová podpora přijde?

Loni to byly tři miliony korun v České republice. Více peněz se chystáme utratit v Rusku a Rakousku. Můžeme se samozřejmě bavit o tom, že časem zkusíme i televizi. Otázkou opět je, kde máme početní strop v podobě čtenářů a jak rentabilní bude získat jich co nejvíce za každou cenu.

Kde ten pomyslný strop leží?

Dnes je to někde okolo 200 tisíc čtenářů, rekord v jednom z měsíců byl 244 tisíc. Konkurenční tištěná periodika mají náklad např. deset tisíc exemplářů a čtenost okolo 40 tisíc lidí měsíčně. Jsme tedy na čtyřnásobku, podle mě se pohybujeme někde v horním pásmu našich možností. Těžko získáme třeba půl milionu lidí. Další penetrace Internetu ovšem také v jistém slova smyslu pracuje za nás.

Někdy zmiňované partnerství s hobby markety by nepomohlo?

Zatím byla dohoda v tomto odvětví neprůchodná.

Není cestou ani obohacení obsahu, např. o SMS služby rychlých informací v sektoru volných nemovitostí?

Takovou službu jsme spolu s Eurotelem a T-Mobile svého času provozovali. Šlo o krátké novinky ze světa bydlení, rychlé výpočty hypotéky a podobně. Servis zažil svůj boom, ale zájem šel rychle dolů, protože lidé požadovali více informací, než kolik jich krátká zpráva unesla. Vždy je to o zájmu operátorů a naší možnosti přinést jim zajímavý masově použitelný obsah.

Měl obecně na konec podobných interaktivních služeb ve vašem podání vliv i fakt, že jste v minulosti údajně šířili spam?

Z mého pohledu se jednalo spíše o méně vydařenou reklamní kampaň. Nepřinesla však jen negativa, byla i v mnohém pozitivní. Zejména znamenala mnoho a mnoho nových čtenářů, bohužel však také finanční pokutu.

Žádná bublina nebyla

Působíte na zdejším trhu od roku 1998, řadíte se mezi pamětníky. Jak jste přečkali splasknutí pověstné internetové bubliny?

Myslím, že na rozdíl od západní Evropy, kde lidé skutečně přišli o peníze, se v Česku o tomto fenoménu spíše psalo a živě diskutovalo. Tady lidé a podniky ve velkém množství neinvestovali.

Máte pocit, že se blíží další bublina, která už by mohla napáchat větší škody?

„Nic takového podle mě na obzoru není. Například naše i další společnosti fungují na jasném principu. Přinášíme inzerentům protislužbu ve formě kvalitních a koupěschopných uživatelů. Jde o skutečné peněžní toky, ne o fikci. Kdo si na sebe nevydělá, jednoduše zkrachuje. To ovšem není žádná bublina. Spíše než fámám o bublinách věřím odhadům, že letos změní majitele některé velké portály.
Netvrdím ale, že k něčemu na způsob splasknutí bubliny nemůže dojít jinde. Třeba takový Gogole je podle mého překapitalizovaný, cena jeho akcií je nadhodnocená.“

Zmínil jste portály, k nimž stojíte tak trochu zády. Proč?

Spíše jim někdy outsourcujeme obsah, což pro nás znamená přínos vyjádřený zhruba desítkami tisíc návštěvníků. Pro portály je samozřejmě mnohdy levnější a postačující spolupracovat s „no name“ servery bez výraznějšího obsahu, služeb a zázemí. My zkrátka známe svou cenu a nejdeme pod ni.

UX DAy - tip 2

Můžete tedy cenu Media Online prozradit?

Takové věci nejsou předmětem medializace. Tržní cenu každého subjektu každopádně tvoří i historie, jeho potenciál a další složky, což si možná kupující ne vždy uvědomuje.

Sledujete weby o bydlení?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je redaktorem magazínu Marketing&Media....
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).