Krátí CZ.NIC daň z přidané hodnoty?

„Jenom za poslední rok došlo (…) ze strany sdružení CZ.NIC ke krácení daně z přidané hodnoty v objemu přes 19 milionů Kč,“ píše Jakub Ditrich, jednatel společnosti Globe Internet, v článku Komu patří doména .cz, aneb dočkáme se konce monopolu. Jako argument uvádí, že: „Dle sdělení [asistentky CZ.NIC] Zuzany Durajové (…) má sdružení od 1. 12. 1999 k dispozici rozhodnutí ČSÚ (…) o zatřídění činností pro sazbu DPH. Zde je uvedeno, že služba ‚zřizování internetových domén‘ přísluší dle SKP do položky 74.84.12 ‚Služby převážně pro podniky jinde neuvedené‘. Dle pokynu o uplatňování daně z přidané hodnoty Ministerstva financí ČR ze 13. listopadu 2000 jasně vyplývá, že SKP 74.84.16 je zatíženo daní 22 %. Veškeré vydávané daňové doklady obsahují ale (…) sazbu daně 5 %.“

Rozhodnutí Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ) – Zatřídění podle Standardní klasifikace produkce (SKP) – pro CZ.NIC však neexistuje jedno, ale dvě. Dopis z 25.11.1999 říká: „(…) správa počítačové databáze, obsahující seznam adres vč. internetových domén, zřizování nových domén, aktualizace databáze a poskytování výstupů přísluší v SKP do položky 74.83.21 [zatížené daní ve výši 5 %] ‚Vytváření seznamů adresátů‘.“ Již zmíněné upřesnění z 1.12.1999 říká: „Pokud zřizování nových domén pro účely sítě Internetu a jejich správa má charakter správy práv k ochranným značkám [rozuměj známkám], přísluší tato činnost do položky 74.84.16 [zatížené daní ve výši 22 %] ‚Služby převážně pro podniky jinde neuvedené‘.“

Sami jistě uhádnete, na které pasáži je založen právní postoj CZ.NIC: „Pokud zřizování nových domén pro účely sítě Internetu a jejich správa má charakter správy práv k ochranným značkám (…).“ Jiří Dohnal, výkonný ředitel CZ.NIC, tvrdí, že známkové právo a registrace domény jsou neslučitelné, a proto podle formulace zůstává v platnosti první zatřídění. Sdružení to navíc deklaruje ve Smlouvě o registraci doménového jména, kde uvádí, že: „CZ.NIC nepřijímá odpovědnost za užívání Doménového jména zapsaného v Rejstříku .cz Doménových jmen a zejména za rozpor s ochrannými známkami, obchodními značkami, obchodními jmény nebo právy ke jménům v jiném kontextu.“ Sazba daně 5 % je samozřejmě pro CZ.NIC velice výhodná, protože většinu zdrojů nakupuje se sazbou daně 22 %.

Aktuální postoj ČSÚ charakterizuje vyjádření z 6. září 2001: „K Vašemu dotazu vě věci zatřídění (…) služby ‚zřizování internetových domén‘ sděluji, že tato služba má charakter poskytování ochranné známky, přísluší do položky 74.84.16 (…).“ Stejného názoru je i ORGES, komerční organizace zabývající se zatřizováním. Konečné slovo má však finanční úřad, který se řídí stanoviskem ČSÚ – které jistě CZ.NIC střeží jako oko v hlavě – (vlastní stanovisko si nechává zpracovat jen v případě rozporu). Stanislav Drápal, vrchní ředitel sekce metodiky ČSÚ, navíc říká, že v oblasti Internetu se situace mění doslova každým dnem a tři odlišné subjekty mohou k zatřídění stejné produkce získat tři různá (platná!) stanoviska, vždy záleží na formulaci, jakou je daná produkce popsána. Prostě chaos.

Klíčem k řešení celého problému je zřejmě odpověď na otázku, zda zřizování nových domén a jejich správa má či nemá charakter správy práv k ochranným známkám. Dle mého názoru tomu tak není, protože několik firem může mít současně registrovánu ochrannou známku stejného jména, zatímco stejné společnosti si nemohou registrovat stejnou doménu a současně registrací ochranné známky nevzniká povinnost ostatním zdržet se všech užití takové známky, ale pouze jejího užití v obchodním styku (doména však můžete být využívána zcela soukromě a nikoli v obchodním styku). Kdo má větší právo na používání domény www.skoda.cz  – Škoda Holding nebo Škoda Auto? Známkové právo a registrace domény jsou prostě odlišné instituce.