Hlavní navigace

Krátké vlny: Jaké byly nejvážnější kybernetické hrozby v Česku v roce 2021?

16. 6. 2022
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Jedním z typických rysů ransomwarových útoků „na objednávku“ se stalo tzv. dvojí vydírání. Co dalšího říká Zpráva o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2021?

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) odeslal vládě k projednání Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti České republiky za rok 2021. Nepřekvapivě v roce 2021 narostl počet škodlivých kybernetických aktivit, NÚKIB zaznamenal celkem 157 kybernetických bezpečnostních incidentů (v roce 2020 jich bylo 99), nejčastějšími typy útoků byly phishing, podvodné e-maily a skenování vnější sítě.

Mezi nejvážnější hrozby v roce 2021 řadí NÚKIB nově zveřejněné zranitelnosti (zejména ProxyLogon, ProxyShell a Log4Shell), ransomwarové útoky a phishing či spear-phishing. Velká část ransomwarových útoků bylo identifikováno jako RaaS (ransomware-as-a-service). Kriminální skupiny nabízející RaaS nabízejí své produkty za finanční obnos komukoliv, kdo chce provést ransomwarový útok. „Balíček RaaS na míru“ může obsahovat i uživatelskou podporu 24/7 nebo informace o aktuálním stavu infekce a počtu zašifrovaných souborů. Jedním z typických rysů RaaS se stalo tzv. double extortion (dvojí vydírání) – oběť má zašifrované soubory a zároveň útočník vyhrožuje jejich zveřejněním nebo prodejem. Triple extortion přidává do „vydíracího balíčku“ ještě DDoS útok.

Phishingové útoky představovaly stále nejčastější vektor útoku a jejich sofistikovanost se opět o něco zvýšila (což čas od času vidíte určitě i vy ve své e-mailové schránce). 90 procent dotazovaných organizací uvedlo, že na ně byl v roce 2021 veden phishingový útok (nebo pokus o něj). Například z finančních institucí zaznamenalo pokus o útok 81 procent. Někteří útočníci využívající phishingovou techniku přistoupili k dvoufázovému schématu – první fáze obsahuje odeslání phishingové zprávy s podvrženou adresou a výzvu ke kliknutí na odkaz nebo otevření přílohy. V případě úspěchu následuje druhá fáze, ve které útočníci využívají kompromitovaných e-mailových schránek a z nich rozesílají další phishingové zprávy s cílem infiltrovat další subjekty. Klasifikaci incidentů a meziroční trend uvádí přehledně následující grafika.

Klasifikace incidentů

Autor: NÚKIB

I proto je skvělé, že NÚKIB pokračoval ve svých edukačních a školicích aktivitách. V roce 2021 proškolil přes 26 500 uživatelů online kurzů Dávej kyber! a Šéfuj kyber! Kurz základů rizikového chování na internetu Bezpečně v kyber! absolvovalo přes 2800 uživatelů, e-learningový kurz Kyber nemocnice! absolvovalo přes 4400 zaměstnanců.

Zpráva o stavu kybernetické bezpečnosti České republiky za rok 2021

Autor: NÚKIB

Je logické, že regulované a neregulované subjekty mají jiné vnímání bezpečnostních hrozeb (neregulované subjekty mohou hrozby spíše podceňovat). To se plně projevuje například ve vnímání závažnosti útoků na dodavatelský řetězec. Zatímco tento typ útoku zaznamenalo v roce 2021 6 procent institucí nebo organizací, většina neregulovaných subjektů vnímá tuto hrozbu jako nízkou, zatímco regulované subjekty ji považují za střední až vysokou. 

Své by si k tomu řekla společnost Kaseya a její zákazníci. V červenci 2021 došlo k dosud největšímu ransomwarovému útoku vedenému skrze dodavatelský řetězec, kdy ransomwarový gang REvil napadl společnost Kaseya, dodavatele softwarových řešení. Útočníci zneužili zranitelnost ke kompromitaci softwaru Kaseya VSA, kompromitovali stovky serverů a napadli systémy více než 1500 společností v 18 zemích.

Z dalších aktivit NÚKIB v minulém roce lze zmínit přípravu a schválení Akčního plánu kybernetické bezpečnosti na roky 2021 až 2025, čelení hybridnímu působení a spolupráci na přípravě Národní strategie pro čelení hybridnímu působení, přípravě regulačního prostředí v oblasti cloud computingu a v neposlední řadě nastavování bezpečnosti 5G sítí a přípravě mechanismu pro posuzování a omezování rizik spojených s dodavateli 5G sítí. Principy prověřování, které jsou zatím vtěleny do doporučení, by se měly následně odrazit v připravovaném zákoně.

A pár drobků.

KL24

Vláda také dostala na stůl Akční plán boje proti terorismu (legislativa se soustředí na adaptaci nařízení o prevenci šíření teroristického obsahu online (vysílali jsme v Krátkých vlnách v posledním díle)) a další Zprávu o naplňování Akčního plánu 2.0 k provedení nedotačních opatření pro podporu plánování a výstavby sítí elektronických komunikací a o aktivitách směřujících k naplnění Národního plánu rozvoje sítí s velmi vysokou kapacitou (úkoly jsou splněny nebo se plní průběžně). Po meziresortu je novela zákona o provádění mezinárodních sankcí. Bohužel aktuální praxe dala Ministerstvu financí spoustu poznatků, jak by realizace mezinárodních sankcí mohla být efektivnější. Konkrétně návrh zákona podle předkládací zprávy přináší změny zejména v oblasti:

  • rozhodovací činnosti Finančního analytického úřadu, u níž by mělo dojít k zefektivnění, a to především zlepšením získávání informací a jiných podkladů pro vydání rozhodnutí a zvláštní úpravou doručování do zahraničí,
  • správy majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, upřesnění procesních postupů při prodeji tohoto majetku a zpoplatnění správy tohoto majetku,
  • dozoru nad prováděním mezinárodních sankcí, a to umožněním zadržení majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce, orgánem Celní správy České republiky,
  • „zmrazování“ majetku, na který dopadají mezinárodní sankce, a to umožněním vložení „plomby“ do veřejných evidencí,
  • ochrany informací, a to zpřesněním úpravy mlčenlivosti,
  • přestupků, kde se stanoví trestnost pokusu přestupku a zveřejňování výrokové části rozhodnutí o vybraných přestupcích.

A závěrem pozvání na CSNOG 2022, který se koná příští týden 20. a 21. června v Brně. Na programu najdete spoustu zajímavých přednášek, kromě Mariana Rychteckého z NIX.CZ a jeho prezentace na téma „Přechod na VxLAN/EVPN krok za krokem“ nebo povídání Michala Hrušeckého z CZ.NIC o Turris Sentinelu bez Turrisu vás může zaujmout série přednášek na téma měření kvality služeb elektronických komunikací, kde vystoupí také Petr Hemerka. Ten blíže popíše měřicí nástroje regulátora v systému mSEK. A vhodně zvolenými přednáškami do dnešní zvláštní doby budou určitě i prezentace Ondřeje Filipa s názvem „Jak blízko jsme rozštěpení Internetu“ a „To block or not to block“ Alexandera Isavnina z Free Moscow University. Registrace je stále otevřená, nebojte se přijít.

Seriál: Krátké vlny
ikonka

Zajímá vás toto téma? Chcete se o něm dozvědět víc?

Objednejte si upozornění na nově vydané články do vašeho mailu. Žádný článek vám tak neuteče.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je odborník na regulace telekomunikací. Pracuje pro sdružení CZ.NIC a NIX.CZ, od roku 2022 je poradcem ministra průmyslu a obchodu. V letech 2013 až 2020 byl předsedou Rady ČTÚ. Seriál Krátké vlny vychází současně také na blogu sdružení CZ.NIC.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).