Novela zákona o elektronických komunikacích připravená z důvodu úpravy institutu zvláštních cen stojí před druhým čtením. Původně mělo proběhnout v úterý jako čtvrtý bod po schválení pořadu schůze, ale diskuze nad programem a nad lex Ukrajina zákonodárce unavila, takže si na druhé čtení musíme počkat. Ve středu se Poslanecká sněmovna usnesla, že návrh projedná před zákony v prvním čtení do konce týdne. V systému Poslanecké sněmovny už je každopádně nahrána celá řada pozměňovacích návrhů, které mají za cíl předložený návrh vylepšit.
Ke dni psaní tohoto článku (středa dopoledne) má nejvíce pozměňovacích návrhů „na triku“ zpravodaj Patrik Nacher (ANO). Je to logické, zpravodaj je v nejtěsnějším kontaktu s předkladatelem, který občas potřebuje návrh doupravit, posunout účinnost, opravit překlep a podobně.
První sadu pozměňovacích návrhů si osvojil Hospodářský výbor, který na svém jednání 19. ledna 2023 schválil 3 ze 4 předkládaných návrhů pana zpravodaje. Schválené pozměňováky řeší legislativně technické úpravy, posun účinnosti a zpřesnění instrumentů v boji proti tzv. zlomyslným voláním. V neschváleném pozměňovacím návrhu pan poslanec navrhuje zvýšení slevy z tarifu ze současných 200 Kč na 300 Kč.
Pan poslanec Nacher předkládá další dva pozměňováky, kterými cílí na změnu kompetencí při rozhodování tzv. účastnických sporů o peněžité plnění.
Podle současné právní úpravy je pravomoc rozhodovat spory v oblasti elektronických komunikací rozdělena mezi Český telekomunikační úřad a obecné soudy. Do působnosti obecných soudů spadá rozhodování sporů vzniklých v důsledku neuhrazení sjednané ceny či její části za doplňková nebo související plnění, např. koupě nebo nájem modemu, zřízení koncového bodu sítě, aktivace či deaktivace služby elektronických komunikací, SMS jízdenky. Tato dvojkolejnost, jakkoliv je zažitá, přináší vícenáklady pro stát, věřitele i dlužníka a několik kompetenčních sporů ročně.
Dvě načtené varianty pozměňovacího návrhu, který přenáší na Český telekomunikační úřad kompetence k rozhodování i dalších sporů, které nyní řeší obecné soudy, se snaží tuto dvojkolejnost odstranit. Bohužel však nedůsledně. V první variantě je omezena možnost řešit spory o právo na peněžité plnění za zboží či služby sjednané mezi osobou vykonávající komunikační činnost a účastníkem v souvislosti s poskytováním veřejně dostupné služby elektronických komunikací na aktivní legitimaci „operátora“.
Ve druhé variantě (kterou kromě pana poslance Nachera předkládá také paní poslankyně Olga Richterová a pan poslanec Michal Zuna) toto omezení padá, ale textace ustanovení je naopak široká od Šumavy k Tatrám, kdy se může jednat o spory „o plnění za zboží a služby, které NAVAZUJÍ na poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací“. Zboží a služeb, které „navazují“ na službu elektronických komunikací je… prostě hodně moc. A tato textace jen spustí tsunami kompetenčních žalob.
Osobně si myslím, že takto velké kompetenční zásahy není vhodné realizovat pozměňovacími návrhy. Na konci dne z toho mohou být mrzutosti a dlužník, věřitel i stát mohou splakat nad výsledkem.
To se týká i dalšího pozměňovacího návrhu, který předkládá pan poslanec Marek Novák (ANO). Také ve dvou variantách. Má se jednat o koncepční změnu, která přesouvá institut zvláštních cen do systému podpory Ministerstva práce a sociálních věcí. V jedné variantě se nemění okruh oprávněných osob ani částka, kterou mají oprávněné osoby dostávat na využívání služeb elektronických komunikací (200 Kč). Ve druhé variantě je nárok na zvláštní ceny vázán na příspěvek na bydlení a zvyšuje se z 200 na 300 Kč.
Obecně tato změna dává smysl, ostatně sám Český telekomunikační úřad se o ni v minulosti několikrát pokoušel, ale narazil právě na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Ale zase platí, že tato změna by se měla více diskutovat se všemi aktéry a řešení pomocí pozměňováků je opravdu, ale opravdu nešťastné.
Digitální rozhlas se dočkal dvou pozměňovacích návrhů, jeden z pera pana poslance Marka Nováka a druhý, stejný a rozpracovaný od pana poslance Ondřeje Lochmana (STAN). Cílem novely vysílacího zákona je umožnit provozování dostatečného počtu programů jedním provozovatelem a umožnit kromě provozování nových programů i smysluplné zapojení stávajících analogově vysílaných programů do digitálního vysílání. Bude tak možné tyto programy šířit současně v analogovém i digitálním vysílání. Druhou částí změny v pozměňováku pana poslance Lochmana je novela zákona č. 196/2009 Sb., jejímž záměrem je umožnit transformaci dokrývacích rozhlasových licencí na transformační a následně jejich konsolidaci. Na tyto změny čeká Český telekomunikační úřad, aby mohl zrealizovat výběrové řízení na rádiové kmitočty určené pro digitální rozhlas.
A jako už u každé novely zákona o elektronických komunikacích jsou i k této načteny dva pozměňovací návrhy snažící se upravit zjednodušení výstavby sítí elektronických komunikací. Oba načetl pan poslanec Jiří Havránek (ODS). Jeden pozměňovák upravuje zakotvení evidence připravovaných staveb infrastruktury, což má řešit reformu uvedenou v komponentě 1.3 Národního plánu obnovy. Cílem druhého pozměňovacího návrhu je urychlit výstavbu staveb základnových stanic (BTS), které jsou financované v rámci Národního plánu obnovy. BTS dle tohoto návrhu budou moci být postaveny jako stavby dočasné, a to na dobu 8 let, bez rozhodnutí o umístění stavby a bez územního souhlasu.
V anarchistických kruzích se údajně ještě diskutuje pozměňovací návrh, kterým by došlo ke snížení počtu členů Rady Českého telekomunikačního úřadu z pěti na tři. Ale v systému nic takového načteno není, a tak se tím ani my, ani členové Rady nebudeme vzrušovat.
