Hlavní navigace

Kryptoměnové firmy míří na burzu. Dočasná móda, nebo významný milník?

 Autor: Violka08 / Depositphotos
IPO firem kolem kryptoměn se letos množí jako houby po dešti. Jde o nový trend, jaké bude mít důsledky a co přesně to vlastně o celém trhu vypovídá?
Karel Wolf 20. 7. 2020
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Na lednovém setkání finančníků na Světovém ekonomickém fóru v Davosu prohlásil CEO Ripple Labs Brad Garlinghouse během interview pro Wall Street Journal, že letos očekává vlnu IPO (Initial Public Offering – první veřejná nabídka akcií) v prostředí firem, které se pohybují okolo kryptoměn a blockchainu. 

„Nebudeme ani první, ani poslední,“ prohlásil tehdy k plánovanému IPO firmy v horizontu 12 měsíců a v dané době tím značně překvapil jak přítomné bankéře, tak kryptoměnovou komunitu.

Dnes by již podobné prohlášení nikoho nešokovalo. V březnu se objevila (později potvrzená) zpráva, že se v třetím čtvrtletí na burzu chystají hned dvě větší lokální kryptoměnové burzy – BTCX, největší Švédská bitcoinová burza fungující již od roku 2012, a pro zalistování potřebnou dokumentaci předložila u americké SEC (U.S. Securities and Exchange Commission) kryptoměnová burza INX, cílící na institucionální obchodníky a investory. Relativně málo známá a velmi mladá společnost si chce na burzu dojít pro 130 milionů dolarů (na poměry kryptoměnových společností poměrně bohatýrský záměr). Dokonce kvůli tomu přemístila své kanceláře do New Yorku.

Nedávno agentura Reuters oživila spekulace (podobné dohady ale nejsou úplně nové) ohledně plánovaného letošního IPO obří americké kryptoměnové burzy Coinbase a v mezičase se vynořilo několik dalších projektů, například čínský výrobce těžebního hardware Ebang International, ten se dokonce již od 26. června v rámci NASDAQ obchoduje, nebo plánované IPO obří jihokorejské burzy Bithumb. Případ výrobce ASICů Ebang má na burze precedens, od loňského podzimu totiž NASDAQ hostí také jeho byznysového rivala, čínskou společnost s biblickým jménem Canaan.

Co závody ve zbrojení, totiž IPO, naznačují

Posun směrem k IPO je ve srovnání s celou dosavadní historií kryptoprostoru hodně radikálním změna v tom, jak kryptoměnové společnosti a další hráči v ekosystému shromažďují kapitál. Na počátku stálo nedůstojné doprošování se u nejodvážnějších VC, následovala éra ICO, která vyvrcholila spektakulární ICO bublinou v roce 2017 a dozvukem ještě v první polovině roku 2018. Právě americký regulátor SEC, který měl díky nejasným pravomocím ohledně ICO (vzpomeňme na právní legislativní úhyby například vydáváním „utility tokenů“) dost svázané ruce, byl ohledně ICO poměrně aktivní, byť mu v řadě případů nezbylo nic jiného než se omezovat na vydávání varování. Možná právě i enormní množství podvodů, které se vedle technických problémů Etherea, na kterém většina ICO probíhala, urychlilo splasknutí celé bubliny a tokenizace se minimálně na nějaký čas mezi investory stala sprostým slovem.

Samotný náhlý zájem po IPO od kryptoměnových a blockchainových firem ale může naznačovat více věcí. Jednou z nich je právě ztráta důvěry retailových investorů v neregulované finanční produkty, druhou ochladnutí zájmu VC o investice do prostředí blockchainových a kryptoměnových startupů. To ostatně naznačují i čísla CB Insights reportu ohledně investic do blockchainových startupů za rok 2019, propad je neoddiskutovatelný (meziročně o 30 % méně celkového přitékajícího kapitálu).

Téměř zoufalá snaha přilákat nový, panenský (kryptem zatím neposkvrněný) kapitál je ale jen jednou z možných motivací. Společnosti, jejichž byznys se nějakým způsobem namočil do světa kryptoměn, nemají úplně nejlepší pověst, banky jim nedůvěřují a samotné společnosti provází často jeden skandál za druhým (neplatí nicméně o všech).  

Oproti tomu vstup na tradiční regulovanou burzu přináší tradičně zalistovaným společnostem auru serióznosti (jejich hospodaření lze veřejně sledovat, jsou pod větší kontrolou), byť praxe ukazuje, že i reportování hospodaření kotovaných společností skýtá dostatek prostoru pro manipulaci, a navíc zcela nová pokušení. Na druhé straně větší škála akcionářů pomáhá diverzifikovat riziko a sama o sobě funguje jako určitý druh seberegulace. To je pro řadu firem z oboru velmi cenná devíza nejen ve vztahu k potenciálním novým investorům, ale také k obchodním partnerům, kteří dosud brali kryptoměnové firmy jen jako divokou kartu ve svém byznysu a často se ke spolupráci uchylovali jen z marketingových či PR důvodů. 

Sekundární dopad

Hromadící se žádosti o IPO firem podnikajících v oblasti kryptoměn mají ještě další, možná nezamýšlený, dopad. Vytvářejí nepřímý tlak na regulátory, kteří tak musí reagovat rychleji, než bylo doposud zvykem. Přestože IPO některých společností již dostaly zelenou, je nepravděpodobné, že by vlády nečinně seděly a pouze pozorovaly, jak stále více společností naskakuje na rozjetý veřejný vůz.

Zatímco doposud se prioritně řešil jen problém praní špinavých peněz a financování ilegálních aktivit prostřednictvím kryptoměn (které je stále zcela zanedbatelné v porovnání s jinými kanály) a s tím související AML/KYC na on-ramp/off-ramp službách mezi fiat měnami a kryptoměnami, nyní konečně přichází na řadu to, co bylo doposud spíš obsahem nezávazných rétorických cvičení. Tedy smysluplná regulace celého rychle rostoucího navázaného průmyslu. Právě absenci jasně nastavených pravidel (například pro oblast nabídky nových tokenů) je nejčastěji přisuzován vlažný zájem institucionálních investorů. Například evropská ESMA (European Securities and Markets Authority) se zabývá otázkou, jak regulovat kryptoměny, jejich deriváty a initial coin offerings již léta, a to bez zjevného výsledku. I letos se přitom regulace kryptoaktiv dostala na priority list pro tento rok.

„Nebezpečí kybernetického rizika ve finančním systému jako celku a řádný právní rámec pro kryptoaktiva se stále více stávají předmětem zájmu ESMA spolu s ostatními orgány ESA, ESRB, ECB a Evropskou komisí,“ uvedl regulátor v lednu v rámci dokumentu o strategických prioritách pro rok 2020

Zatímco některé kryptoměny jako Bitcoin regulovat technicky příliš nelze a nedává to ani moc velký smysl, přes 90 % zbylých projektů a ještě více pak navázané deriváty, které pouze využívají legislativních mezer, jsou vyloženě rudým hadrem a zároveň vztyčeným prostředníčkem regulatorním autoritám.

Pár slov ke Coinbase a Ripple

Pozorný čtenář si možná všiml, že s výjimkou Bithumbu jsou všechna zalistovaná či potvrzená IPO v kryptoprostoru spíše společnosti „druhé jakosti“, jediné blue chipy, tedy Coinbase a Ripple, se stále nalézají pouze v rovině spekulací (ani nedávná zpráva Reuters tuto mlhu příliš nerozčísla). Skutečně velké IPO v prostoru kryptoměn zatím neproběhly žádné (z IPO Bitmainu nakonec sešlo). Vypovídá to o něčem? A co by to znamenalo, kdyby k nim skutečně došlo?

KL-tip-nominace20

Část spekulantů stále věří, že by to mohlo odstartovat další bull run a masivní nárůsty fiatové hodnoty jednotlivých kryptoaktiv. Dává ale taková úvaha nějaký smysl? Na jedné straně je pravda, že to opět přiláká pozornost široké veřejnosti k prostředí kryptoměn, ta ale má ještě v živé paměti bolestivý, téměř dva roky trvající, bearmarket, ze kterého se navíc většina projektů nikdy nevzpamatovala (ponechme stranou, zdali ne právem). Navíc je celý trh podle své kapitalizace stále evidentně spíše na okraji všeobecného zájmu.

Na druhé straně by se ale stalo i několik velmi zajímavých věcí. Veřejnost a analytici by získali poměrně detailní vhled do fungování hned dvou prominentních byznysů v oboru a pro tradiční investory, jako jsou například některé přísněji regulované fondy (penzijní fondy, ETF), by se objevila jednoduchá legální a velmi likvidní příležitost, jak vystavit své klienty expozici světu kryptoměn bez nutnosti si špinit prsty kryptoaktivy samotnými. To by mohlo vést oklikou ke zvýšenému zájmu o studium fundamentů jednotlivých kryptoaktiv a následně k dlouho očekávanému vyčištění prostoru, a pak třeba i skutečně k nové vlně investic.