Kromě nakupování elektráren se ČEZ snaží vytěžit i startupovou scénu. Během následujících tří let chce firma úzce spolupracovat s nizozemským akcelerátorem Rockstart, respektive vyhlédla si jeho energetický program Smart Energy. „Díky partnerství s Rockstartem jsme u toho, když se rodí potenciální nové „velké“ věci,“ vysvětluje důvody akce šéf útvaru strategie ČEZu Dávid Hájmán.
Startupový program každý rok absolvuje deset firem, které za půlroční pobyt v akcelerátoru odevzdají osmiprocentní podíl. Financování funguje tak, že Rockstart pro každý z ročníků zakládá speciální fond, který pak drží minoritní podíly v každém z deseti vybraných startupů.
Podobně jako třeba Microsoft Ventures nedává Rockstart startupům peníze, ale poskytuje jen prostory, mentoring a školení. Role ČEZu bude v tom, že každý rok poskytne fondu konvertibilní úvěr, za což získá nárok na minoritní vlastnický podíl v celkem třiceti firmách za tři roky. Jak velká investice to bude pro ČEZ znamenat ale firma neprozradila.
Energetická společnost si od toho slibuje možné příjmy z případného zhodnocení firem v budoucnu, bez toho, aby nesla rizika dodatečných nákladů. “Věříme, že někteří účastníci našeho programu najdou uplatnění na trzích, na kterých ČEZ působí, a že se také stanou akvizičním cílem pro různé investory včetně venture fondu Inven Capital,” komentuje vstup českého partnera programový ředitel Rockstartu Freerk Bisschop.
ČEZ se tak výrazněji připojuje k trendu, který se v tuzemsku postupně rozšiřuje během posledních let – tedy prorůstání startupového podhoubí s korporacemi. Prostor nápadům otevřela třeba i Česká spořitelna. Sázku na propojení korporací a startupů už udělal nejen TechSquare, ale i pořadatelé loňského Startup Summitu, kde svůj nový startupový program představilo O2.
V ČEZu má startupy na starosti Ladislav Bárta. Ten do prostředí polostátní energetické firmy přišel před třemi lety z Ernst&Young. Teď se svým pětičlenným týmem hledá nové nápady, které by mohla firma využít především v obchodu. “Nehledáme technologie, na to máme Inven Capital, spíš máme zájem o nápady a startupy, které mohou přinést nové byznysmodely nebo služby zákazníkům,” tvrdí Bárta v rozhovoru pro Lupa.cz.
O startupech se říká, že by měly provzdušnit korporace. Co to znamená ve vašem případě?
Spousta věcí se dneska rychleji a efektivněji vyvíjí ve startupech. Zároveň je to trochu bublina, ale přesto to v rozumné míře lze zkombinovat. Někdy je dost těžké to naroubovat na korporátní procesy. Inspiraci si ze startupů bereme. Poslední rok se snažíme dělat rychlé piloty – tedy neladíme věci do posledního detailu, ale jdeme se službou ven rychle, otestujeme ji na menším vzorku zákazníků a hned víme. Klasické startupové pravidlo praví, že pokud se za první verzi produktu nestydíte, tak jste ji ladil moc dlouho. Podobný styl uvažování se snažíme prosadit v korporaci.
Jak velký tým pro inovace v ČEZu máte?
Je nás pět a do určité míry pokrýváme všechny oblasti – od vyvíjení služeb pro koncové zákazníky až po technický vývoj. Na rozvoji nových příležitostí úzce spolupracujeme s business development týmy v jednotlivých částech firmy. Buď je to tak, že za námi přichází s problémy, které potřebují vyřešit, nebo naopak my jim přinášíme inspiraci zvenčí, protože máme větší rozhled. Hledáme další cesty, jak spolupracovat se startupy na různé bázi. Je pro nás otevřené vše, co dává smysl.
Korporace občas zkouší jít blíž startupům tak, že posílají své týmy do inkubátorů nebo co-workingových center. Zkoušeli jste to?
Přemýšleli jsme, jestli by pro nás nedávalo smysl pracovat mimo ČEZ, ale nakonec jsme se rozhodli, že to pro nás smysl nemá, protože člověk stejně řeší e-maily tam, jako tady. Fyzická přítomnost sama o sobě zázrak nezařídí. Každopádně se akcelerátory a inkubátory spolupracujeme na různých akcích nebo při vyhledávání startupů, ke kterým mají přeci jenom blíž.
Jaký typ startupů hledáte? Technologické, nebo naopak byznysové?
Zajímají nás byznysové inovace. Krátkodobě jsou pro nás zajímavější on-line a digitální služby. Dlouhodobě jsou ale podle mě zajímavé služby, kde člověk něco dodává někomu jinému. Typicky revize plynových kotlů. Nebo je strašný problém sehnat řemeslníka v rozumném čase za rozumné peníze.
Začali jste spolupracovat s akcelerátorem v Amsterodamu. V tuzemsku jste nic podobného nenašli, respektive nešlo se domluvit s nějakým akcelerátorem nebo brněnským JIC?
Na rozdíl od JIC je tento akcelerátor soukromý podnik a vždycky, když někdo do tohohle byznysu dává vlastní peníze, tak to má trochu jiný náboj. V tom se nám to líbí. Zároveň se nám hodně líbí, že Rockstart má program zaměřený striktně na energetiku. Už mají něco za sebou, fungují pět let s tím, že energetice se věnují nyní třetím rokem. Nechci říct, že by v tuzemsku nebyly zajímavé startupy, ale myslím si, že se k nim dokážeme dostat i jinak než podporou tuzemských akcelerátorů.
Jak jste Rockstart objevili?
Dělali jsme si rešerši podobných projektů a já průběžně objíždím konference zaměřené na smart energy a akce, kde se potkávají investoři a startupy. Tam je nejvíc nových nápadů. Pro nás není v tomto ohledu zajímavé poslouchat přednášky šéfů velkých energetických firem, ale spíš potřebujeme vědět, co se děje mezi malými a inovativními startupy, které přináší změny.
Kolik peněz to bude ČEZ stát?
Částku vám neřeknu, ale z našeho pohledu jde o malou investici. Přestože od této akce očekáváme návratnost, tak to není jenom o zisku. Důležitým motivem je zdroj inspirace a jak vy říkáte provzdušnění korporace spoluprací s institucí, která má úplně jinou kulturu. Startup pro nás není cíl, ale nástroj pro vývoj nových služeb. Naše strategie není jen o startupech.
A o čem?
Primární motiv je získávat inspiraci a kontakty. Zajímavé jsou pro nás i startupy, které se nedostanou do finále, protože mají sice dobrý nápad, ale k tomu špatný tým. Ve startupovém světě podle našeho názoru záleží často spíš na týmu než na samotném nápadu. Nápad bez dobrého týmu jako takový je pro investora bezcenný. Ale pro nás ne, jsme schopni si leccos udělat sami interně nebo je možné spolupracovat s firmami, které se v tuzemsku rozjezdem startupů zabývají.
Co účastníkům akceleračního programu nabízíte?
Pokud to budou firmy, kterým jsme schopni pomoci mentoringem nebo budeme schopni jim pomoci u nás odpilotovat nějakou službu a získat první zákazníky, tak s tím počítáme. Je to zajímavé i pro nás, protože si firma bude zvykat na startupovou kulturu. Počítáme i s tím, že budeme do Amsterodamu jezdit mentorovat.
Jaké máte v rámci startupové scény cíle?
Pevně daný cíl nemáme. Kromě toho, že hledáme inspiraci, tak se může klidně stát, že se nám nějaká firma zalíbí a pomůžeme ji ke vstupu na český trh nebo ji můžeme později, až trochu dozraje, zainvestovat prostřednictvím našeho fondu. Ten se ale zaměřuje už na zralejší firmy.
Lze nějak srovnat situaci v energetických inovacích v Česku a ve světě?
Samozřejmě u nás jsou v energetice inovativní firmy, ale není to zatím takové téma jako na západě. Obecně mají lidé pocit, že platí velké peníze na podporu obnovitelných zdrojů a tím je jejich zájem o ekologii a zelenou energii často vyčerpán. Pokud není zájem lidí, tak se i tuzemské startupy věnují spíš jiným věcem.
Mluví se o internetu věcí a jeho prorůstání do každodennosti. Pracujete nějak s touto technologií?
Mám pocit, že o internetu věcí se možná víc mluví, než aby ho lidé chtěli. Spousta věcí je hezká, ale neřeší to reálné problémy člověka. Podobně se mluví o chytrých domech. Jak dlouho, dvacet let? Ale žádné masové rozšíření nenastalo. Může to být zajímavé pro firmy jako třeba nástroj na monitoring efektivity ve výrobě nebo na sledování pohybu svých aut nebo strojů. Pro běžné zákazníky zatím ale nevidím reálné využití.
