Domácí spotřebiče prodávané v evropských domácnostech na sobě mají takzvané energetické štítky. Něčeho podobného se brzy dočkají i datová centra, třeba ta určená pro umělou inteligenci. Evropská unie chce podpořit jejich výstavbu, mimo jiné skrze takzvané AI gigatovárny (zájem má i Česko), zároveň ale příliš neustupuje od administrativy nebo reportingu. Evropská komise představila návrh pro společný systém hodnocení datacenter.
Chystaný systém se bude týkat datacenter v Evropské unii s instalovaným příkonem nad 500 kW. Zdaleka tak nejde pouze o rozsáhlé objekty určené pro AI, ale i o relativně běžná provozovny. Výjimku dostanou pouze datacentra používaná výhradně pro účely obrany a civilní ochrany. Datacentra budou dostávat oficiální certifikaci platné vždy na jeden rok, vše bude viditelné v databázi a poskytované na vyžádání.
Nový systém má měřit a hodnotit spotřebu elektrické energie a vody (typicky na chlazení), využití odpadního tepla (třeba jeho odvody do městských teplárenských sítí) nebo to, zda datacentrum pomáhá stabilizovat síť. Hodnotit se má i to, zda smlouvy o nákupu elektřiny či záruky původu skutečně přispívají k výstavbě nových obnovitelných zdrojů.
Ratingový systém nebude vše. Evropská komise navrhuje stanovit minimální požadavky na energetickou účinnost. Datacentra s nejhorším ratingem by tak byla nucená modernizovat své provozy, jinak jim bude hrozit omezení chodu.
Lze očekávat dopady na administrativu a ESG reporting. Provozovatelé datacenter budou muset zavést přesný monitoring spotřeby vody i elektřiny a tyto údaje každoročně vykazovat. Je možný tlak i korporátních klientů těchto datacenter, kteří budovat vyžadovat datacentra s vysokým ratingem pro plnění vlastních cílů ESG. Zároveň je možné, že poroste hodnota lokalit s možností využití odpadního tepla a přímým napojením na obnovitelné zdroje energií.
Opatrné ano
Na tuzemském trhu lze slyšet smíšené ohlasy. Někteří provozovatelé datacenter jsou smířliví, jiní kritizují pokračující evropskou byrokracii, zvýšené náklady nebo zasahování do věcí, které by měl řešit trh.
“U projektu nové výstavby datových center s podobnými standardy rovnou počítáme, nařízení tedy pro nás ani investory nebude mít žádný významný reálný dopad, nanejvýš v rovině administrativní v podobě reportingu,” vzkázala Lupě Anna Tůmová, ředitelka komunikace, public affairs a ESG ve společnosti České Radiokomunikace. CRA provozují několik datacenter a aktuálně staví jedno největší u nás (s ambicí z něj udělat AI gigafactory).
“Celý ekosystém stavby datových center, využívání zdrojů energie, využívání odpadního tepla a dalších náležitostí se rychle vyvíjí a my samozřejmě trendy sledujeme a rovnou je zapracováváme do našich projektů, vždy se řídíme platnou legislativou. Většinu navrhovaných opatření už tak pokrýváme ve stávajících plánech,” doplnila Tůmová.
Zmocněnec pro umělou inteligenci Svazu průmyslu a dopravy ČR a AI Ambassador pro střední a východní Evropu Jan Kavalírek uvedl, že zvyšování energetické účinnosti datacenter i odpovědné nakládání s vodou a využívání odpadního tepla podporuje. Společné evropské štítky podle něj k tomuto cíli mohou přispět, zvýšit transparentnost a ocenit investice do moderních technologií.
“Zásadní ale je, aby nové štítky vycházely z již standardně vykazovaných údajů a jejich zavedení nepřineslo duplicitní hlášení nebo další zbytečné papírování, které by akorát prodražovalo realizaci. Evropa potřebuje rychle rozvíjet výpočetní kapacity pro umělou inteligenci, abychom byli v nové digitální době globálně relevantním hráčem. Je proto nezbytné řešit nejen udržitelnost, ale ruku v ruce i konkurenceschopnost s důrazem na jednoduchá pravidla, která nebudou brzdit investice,” navázal Kavalírek.
Varovné ne
Duplicity budou jedním z témat. Datacentra, opět mimo těch státních, s příkonem nad 500 kW se už nějakou dobu musí hlásit ministerstvu průmyslu a obchodu. V databázi jich ale stejně řada chybí. V zákulisí je slyšet kritika například zbytečně dlouhého formuláře.
U datacenter je dále nutné vyplňovat jednotný evropský formulář (report), jak je nakládáno s energiemi a dalšími komoditami. To zabere zhruba tři mandaye.
U datacenter postavených začátkem roku 2024 a později je už dnes nutné doložit využitelnost odpadního tepla. Bez toho je vysoce problematické získat povolení. Datacentra postavená před rokem 2024 musí doložit, že zpětně tuto oblast doplní. Případně musí provádět pravidelné energetické audity a zajistit si ISO 50001. Celkové náklady na toto všechno jsou vysoké.
V Bruselu se zároveň stále vyskytuje myšlenka, že by se mohla povolovat pouze datacentra s energetickou účinností lepší než PUE 1,2. Do PUE 1,28 by to mohlo jít jen v případě, pokud půjde zpětně získat energie z těchto datacenter minimálně ze 70 procent. To by podle insiderů bylo tak drahé, že by se to finančně nevyplatilo.
Evropský parlament a Rada Evropské unie nyní ohledně nového návrhu na energetické štítky mají dva měsíce na prozkoumání přeneseného aktu. Návrh je možné přijmout nebo vetovat. Veřejná konzultace bude probíhat do čtrnáctého prosince. První certifikáty by se měly začít vydávat v létě příštího roku.
Koncem roku 2028 by mělo dojít k celkové revizi systému ratingu, což by pak mělo probíhat každé tři roky. Při nejbližší revizi se zváží započítání dalších nízkoemisních zdrojů, například jádro či bateriová úložiště, nebo zavedení povinného auditu reportovaných dat.