AKTUALIZACE 12:00 – Liblické stožáry v 11:15 padly. Demoliční firma je podle plánu dnes dopoledne poslala k zemi. Na místě událost sledovali místní obyvatelé, novináři i fanoušci teď už bývalé nejvyšší stavby v Česku. Policie kolem stožárů udržovala perimetr, do kterého kvůli bezpečnosti nikoho nepustila. I tak se ale do blízkosti stožárů snažil dostat paraglidista.
Hlasité výbuchy demoličních náloží a pád stožárů máme zachyceny na videu:
Podívat se můžete také na fotografie, kde je vidět, jak se stožáry postupně „skládají“ k zemi:
Původní článek:
Přípravy na odstranění stožárů vysílače Liblice B u Českého Brodu jsou ve finále. Po úterním vypnutí výstražného osvětlení a jeho demontáži je konstrukce připravena na demolici.
Jak má pád nejvyšší české stavby proběhnout, přibližuje rozhodnutí Obvodního báňského úřadu pro území hlavního města Prahy a Středočeského kraje z 3. září 2026. Dokument povoluje trhací práce společnosti Kovo – Central. Povolení navazuje na rozhodnutí českobrodského stavebního úřadu z jara 2025, jímž povolil odstranění stavby.
Zásadní podmínkou je společné odstranění obou konstrukcí. „Stožáry budou odstraněny společně, neboť mají vzájemně zkřížená lana,“ konstatuje rozhodnutí stavebního úřadu, jehož podmínky báňský úřad přebírá. Povolený postup proto počítá s koordinovaným odstraněním celé dvojice.
Po odstřelu kotvení na západní straně mají zbývající lana stožáry stáhnout směrem na východ. Ztráta boční opory umožní vychýlení a deformaci konstrukce. U první až čtvrté kotevní úrovně počítá povolený postup s mírným časovým zpožděním aktivace trhaviny. Cílem je, aby se stožáry ještě před dopadem na zem zlomily. Konstrukce vysoká 355 metrů se tedy nemá svalit jako jediný rovný kus.
Báňský úřad akci povolil jako trhací práce malého rozsahu. Jednotlivá nálož smí mít nejvýše 0,3 kilogramu a celková nálož na jeden odstřel nejvýše 4,9 kilogramu.
Odstřel každopádně vyžaduje zabezpečení širšího okolí. Policie musí na nezbytnou dobu uzavřít silnici I/12 mezi Prahou a Kolínem. Do vymezeného pásma také z bezpečnostních důvodů nesmí žádné osoby, prostor bude hlídaný.
Projekt zasahuje také do leteckého provozu. Termín odstranění se proto musel dopředu nahlásit příslušným institucím. Vypnutí a odstranění překážkového osvětlení, které neodmyslitelně patřilo k nočnímu pohledu na stožáry, proběhlo po předchozím souhlasu Úřadu pro civilní letectví.
Další podstatná část příprav se odehrává na zemi. Stožáry a některé jejich součásti stojí na pozemcích jiných vlastníků. Také přístupové komunikace vedou přes cizí parcely. Přípravy na demolici proto berou v úvahu vztahy s lidmi a firmami, jejichž pozemků se práce nebo doprava týkají. Pokud by vznikly na jejich majetku škody, například na příjezdových komunikacích, musí se jim kompenzovat.
Samotným pádem stožárů odstranění stavby nekončí. Úřední povolení rozděluje práce do tří etap. První zahrnuje stožáry a přibližně 350 metrů konstrukce anténního napáječe v oploceném prostoru. Další se týkají železobetonových základů a ocelových rámů hlavního napáječe mezi anténním domkem a hlavní budovou.
Betonové konstrukce mají být nejprve rozvolněny trhavinou a poté odbourány pomocí bagrů. Podle podmínek citovaných báňským úřadem se odstraní do hloubky 1,5 metru pod stávající terén.
Základy byly předmětem námitek už ve stavebním řízení. Jeden z účastníků totiž odmítal, aby po odstranění stožárů zůstaly betonové patky, a poukazoval na omezení zemědělského využití pozemků. Úřad proto do povolení zahrnul také další části stavby. Po odstranění základů se mají jámy zasypat a terén upravit tak, aby z něj nezávadně odtékala povrchová voda.
Konstrukce stožárů bude nutné rozřezat, materiál odvézt a území upravit. Jak jsme psali při zářijové návštěvě lokality, rozřezání a odvoz oceli jsou plánovány do konce listopadu. Krátký okamžik pádu bude jen nejviditelnější částí delšího projektu.
Stožáry vysílače Liblice
Končící životnost
Současné stožáry byly dokončeny před padesáti lety, kdy je postavily Hutní montáže Ostrava. Český rozhlas z lokality šířil na kmitočtu 639 kHz program Praha (později přejmenovaný na ČRo Dvojka), než na konci roku 2021 opustil střední vlny. Od října 2023 stožáry přechodně využívalo soukromé Country Radio, také to však vysílač 31. března 2025 opustilo. Od té doby nemá konstrukce žádné využití.
České Radiokomunikace se stožáry neúspěšně snažily nabídnout státu, armádě nebo soukromým zájemcům. Od léta byly volně k prodeji, ale bez úspěchu.
Platnost revize stávajících kotevních lan (každý stožár jich má patnáct) končí 31. prosince 2026. Náklady na jejich výměnu by byly odhadem 120 milionů korun, na dalších 25 milionů by vyšla obnova protikorozní ochrany a stejnou sumu by si nový vlastník musel připravit také na obnovu či modernizaci dvojice údržbových výtahů Alimak, což jsou ve své podstatě otevřené klece se spalovacím motorem. Musel by tedy investovat orientačně 170 milionů korun a zároveň najít pro stožáry jiné podnikatelské využití.
Případný kupující by totiž nezískal původní vysílací technologii ani všechna oprávnění vázaná na cizí pozemky. Musel by řešit vlastní technické vybavení, potřebná povolení i samostatné elektrické připojení. Podle říjnového vyjádření Radiokomunikací se zájemce o převzetí a rekonstrukci nenašel.
Vlastní vysílače Tesla SRV 750 stály v servisním komplexu poblíž stožárů. Původní celkový vysílací výkon dosahoval 1,5 megawattu, tedy 1500 kilowattů. Část energie se v zařízeních měnila na teplo, které bylo nutné odvádět. Součástí komplexu proto byly i dvě chladicí věže. Vysílací výkon se v roce 2012 snížil na polovinu, na 750 kilowattů.
O zachování vysílače se debatovalo i kvůli jeho možnému využití při krizové komunikaci. Radiokomunikace byly ještě loni v létě ochotné prodat vysílače státu přibližně za deset milionů korun, případně méně. Nic to ale nemění na tom, že by pak stát musel zaplatit rekonstrukci a udržování provozu. Druhou možností byl provoz vysílače jako služby pro stát pouze v krizových situacích.
Ve prospěch tohoto řešení mluvila možnost pokrýt z jednoho místa velkou část republiky a přijímat informace na bateriová rádia i při výpadku elektřiny. Nikdo ale udržování vysílače Liblice B k tomuto účelu nechtěl financovat.
Nový držitel rekordu
Radiokomunikační středisko Liblice má zůstat zachované alespoň digitálně. Geodeti 6. října pořídili prostorový záznam stožárů a okolního terénu, mimo jiné pomocí dronu. Podle reportáže České televize má vzniknout podrobný trojrozměrný model pro virtuální prohlídku.
Po odstranění dvojice stožárů převezme prvenství mezi českými stavbami vysílač Krašov u Bezvěrova v Plzeňském kraji. Ten měří 342 metrů a stále slouží televiznímu a rozhlasovému vysílání. Má také další neobvyklou funkci: jeho stín je ukazatelem velkých slunečních hodin, jejichž kovové číslice stojí podél příjezdové komunikace.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU