Operátor T-Mobile se v České republice vedle poskytování tradičních telekomunikačních služeb zabývá také IT službami spojenými s cloudem nebo datovými centry. V minulosti ostatně integroval samostatné podniky GTS, T-Systems a CE Colo.
Sekce T-Business v rámci českého T-Mobilu tvoří 42 procent příjmů. Provozuje několik datacenter a u toho nejnovějšího v podobě DC7 chystá rozšiřování.
Michal Erlich z T-Mobilu v rozhovoru popisuje, jak se na českém trhu projevuje zvýšená lokální aktivita velkých celosvětových cloudů, proč operátor slučuje cloudové služby nebo jak to bude se zapojením do státního a evropského cloudu.
Jak velká je v rámci T-Mobilu sekce T-Business a jaké jsou její kořeny?
Dnes fungujeme v organizaci, která nabízí více než stovku B2B produktů pro naše firemní zákazníky, ať už z veřejného, či soukromého sektoru, od SMB po velké korporace. Mimo oblast mobilních služeb, které se od nás standardně očekávají a kde provozujeme přes šest milionů SIM karet, nabízíme služby z oblasti konektivity, datových center a cloudových služeb, bezpečnosti a řešení pro oblast výroby. Některé části jsou nové, ale samozřejmě navazujeme i na nabídku odkazující na historii spjatou s GTS či T-Systems.
Kolik dnes máte datových center a kolik provozujete serverů?
Aktuálně máme v portfoliu sedm datových center čítajících přes devět tisíc metrů čtverečních prostoru. Čtyři datová centra většího rozsahu jsou umístěna v Praze. Provozujeme také tři menší regionální objekty. V těchto datových centrech hostujeme nejen více než dva tisíce racků s infrastrukturou našich zákazníků, ale také plně provozujeme cloudové služby s více než 3,5 tisíci virtuálními servery.
Vaším poslední datacentrem je pražské DC7. Jak je zaplněné?
Máme obsazené tři čtvrtiny prvního křídla a na zbytek máme připravené zákazníky. I proto jsme rozjeli přípravu přístavby DC7 a zamýšlíme se nad dalšími kapacitami. Byznysu obecně pomáhá, že IT jako celek roste, a to velmi významně.
Pominula už doba, kdy se volalo, že se má jít do veřejných cloudů, a nastoupila místo toho éra hybridních cloudů, kdy se část infrastruktury dává do cloudu a část k sobě?
Ano, našel se kompromis. Je to přirozená konverze. Podle čísel IDC za rok 2020 dělala on-premise infrastruktura v Česku kolem 200 milionů dolarů byznysu. Cloudy byly na 600 milionech dolarů, ale z toho tři čtvrtiny připadají na SaaS, tedy Office 365, Salesforce.com a další aplikace. Na infrastrukturu jako službu (IaaS) připadá kolem 135 milionů dolarů. Zákazníci u klíčových aplikací zůstávají on-premise, ale zároveň adoptují cloudy. Cloud roste rychleji, ale ne ve všech oblastech. On-premise ročně přidává pět až deset procent, cloud je na 25 až 30 procentech. V případě SaaS je to ještě větší číslo.
Dá se to tedy zobecnit tak, že například finanční instituce si „core“ aplikace nechávají u sebe, zatímco front-endové projekty a podobně dávají do cloudu?
Finanční instituce jsou logicky nejvíce konzervativní, tam takový model platí. Jedná se o systémy jako ERP, back-end databáze a podobně. Startupy uvažují jinak. Často na začátku nemají kapitál na pořizování hardwaru, softwarových licencí a lidí pro správu, takže jdou rovnou do cloudu. Roli tam samozřejmě hraje i rychlost zprovoznění, rychlé škálování a flexibilita.
Startupy si často „vezmou kreditku“ a jdou nakupovat výpočetní kapacity rovnou k poskytovatelům typu Azure nebo AWS. Jak postupují velké firmy, když se rozhodnou jít do cloudu?
Má to stadia vývoje. Provozovatelé těchto velkých cloudů za nimi často chodí a poskytnou jim kredity zdarma. Na základě toho se rozjede fáze testování a posléze proces rozhodování. Firmy si často zvolí více cloudů, protože jim u každého vyhovuje něco jiného. Pak zjistí, že je potřeba mít specialisty na každé části prostředí a hledají jednotící prvky, jako jednotné ovládací rozhraní, správu bezpečnosti nebo optimalizaci nákladů. Hledá se tedy hybrid cloud řešení, aby vše šlo řídit.
Michal Erlich, T-Mobile
AWS, Microsoft a Google mají v Česku pro cloud oficiální zastoupení. Je to na trhu vidět?
Je to vidět. Nejsilnější zastoupení má a ještě nějakou dobu bude mít Microsoft. Ale není to tak, že by jejich aktivita smazala další možnosti na trhu. My provozujeme datová centra, privátní cloud, veřejný cloud a nabízíme i napojení a služby těchto velkých hráčů. Zejména u našich datových center vnímáme velmi dobrý růst. Zákazníci se neustále dívají na to, aby měli data lokálně, mohli si řešit bezpečnost dle svého, splňovali legislativu a tak dále.
Je Microsoft v Česku hlavním cloudovým hráčem?
Microsoft nevnímám jako poskytovatele privátních cloudů. Lze si pořídit Azure Stack, ale to není nejjednodušší řešení. Veřejné cloudy AWS, Azure a Google Cloud jsou si technicky hodně podobné. Pro Microsoft hraje síla lokálního zastoupení a partnerů.
Je postavení Microsoftu důvodem pro to, že sami nabízíte přístup k Azure nebo Microsoft 365 a další cloudové služby?
Asi tři roky nazpět u nás vznikla sekce Digital Cloud Services, a to na základě partnerství naší mateřské společnosti Deutsche Telekom a Microsoftu. Je to program, do kterého se zapojilo devět zemí střední a východní Evropy, v rámci kterého jsme vybudovali tým a infrastrukturu, abychom byli schopní dodávat produkty Microsoftu a veškeré služby okolo. Dnes u nás obecně v cloudovém a datacentrovém týmu máme padesát lidí. Hybridní cloud je pro nás spojovací článek, který naše služby a nabídku Microsoftu a dalších hyperscale poskytovatelů dává dohromady.
Produkty Microsoftu nám zapadají do konceptu „one stop shop“. Nechceme fungovat jako pouhý přeprodejce produktů jiného poskytovatele. My se snažíme prodávat více propojených cloudových služeb v rámci jedné faktury, nehledě na dodavatele, což je koncept, který bychom chtěli rozšiřovat.
Další věcí je nástroj Azure Arc. Velké firmy často mají něco on-premise, něco v privátních cloudech a k tomu několik velkých veřejných cloudů. Na všechno tohle je potřeba „vidět“ a je třeba vše mít zabezpečené. Azure Arc k tomuhle poskytuje jednotný dashboard. To je věc, která je dnes poměrně hodně žádaná. Arc vidí také do AWS nebo Google Cloudu nebo virtuálních strojů v privátním prostředí.
Existují u cloudů obavy z vendor lock-inu?
Zákazníci z toho mají přirozené obavy a je to jeden z důvodů, proč končí v multicloud prostředí. Snaží se mít jednotné prostředí pro správu a pak přecházet na poměrně pružné technologie jako Docker a Kubernetes. Ne vždy se to ale daří. Typicky u legacy aplikací. U nich se takový převod ne vždy musí vyplatit, takže se ponechají jako legacy nebo maximálně virtualizují v privátním cloudu. Nové aplikace se pak staví už v cloudu na microservices a tak dále.
Na čem běží váš cloud?
Virtualizace je postavená na VMwaru. Děláme také privátní cloudy, kdy zákazníkům nakoupíme dedikovaný hardware, aby infrastruktura nebyla sdílená. Tam si zákazníci mohou nasadit, co chtějí. Integraci realizujeme skrze Azure Arc. Umíme nasazovat OpenStack, ale to děláme v případě privátních cloudů. I takové požadavky se na trhu objevují – smysl mohou dávat například u edge computingu, kde je nutné hlídat odezvy a OpenStack tam dává smysl.
Michal Erlich, T-Mobile
Zajímáte se o projekt evropského cloudu Gaia-X?
Jelikož provozujeme datová centra, jsme v tomto případě zapojení do mezinárodních aktivit kolem standardů. Ty teprve vznikají a součástí debat je řada společností včetně Deutsche Telekomu. Když projektujeme rozšíření našich kapacit, snažíme se myslet na standardy, které by součástí evropského cloudu měly být. Jde například o vícefaktorovou autentifikaci, replikaci a další. Evropský cloud není o tom, že by Evropská unie začala stavět vlastní cloud, ale jde o interoperabilitu a standardizaci mezi poskytovateli cloudových služeb. Nyní se dělá referenční architektura a provideři se snaží přizpůsobit.
Jste jedním ze zájemců o provoz veřejné části státního cloudu. Co přesně chcete nabízet a jak velká příležitost to pro trh obecně je?
My už dnes pro veřejnou správu provozujeme několik infrastrukturních řešení na bázi privátního cloudu. Pro oblast veřejného cloudu jsme registrovaným a certifikovaným partnerem Microsoftu, přičemž pracujeme i na certifikaci dalších technologických možností. Jak moc bude tato služba ze strany státní správy žádaná, se bude právě ukazovat v následujících letech.
Máte vaší strategii edge computingu propojenou s privátními 5G sítěmi, které se snažíte rozjet?
Je to spolu úzce svázané. Nesnažíme se tak dodat zákazníkům z oblasti výroby pouze pár serverů, ale kompletní balíček včetně konektivity a dalších služeb. Pracujeme na tom v rámci prvních privátních sítí na univerzitách. Edge computing si v našem případě lze představit jako na místě instalované x86 servery s tím, že se vždy postupuje podle dané potřeby.
Máte kvůli nedostatku čipů problémy s dodávkami serverů a dalších IT komponent?
Termíny dodávek se posunuly. Dříve to byly řádově dny až týdny, dnes jde o měsíce. Na některý hardware se čeká půl až tři čtvrtě roku. Je třeba plánovat. Když vidíme, že se rozjednaný obchod se zákazníkem blíží do pokročilé fáze, děláme objednávky dopředu. Největší problémy jsou se síťovými prvky nebo chlazením. Naši dodavatelé standardních serverů, což jsou Hewlett Packard Enterprise a Dell, jsou schopní držet smysluplné skladové zásoby. Zároveň jsme schopní některé prvky předkupovat.
Chystáte už stěhování infrastruktury z Nagana? A jaké jsou plány kolem stárnoucího datacentra CE Colo?
Do roku 2024 až 2025 bychom se chtěli přestěhovat. CE Colo už je na trhu nějakou dobu. Jdou do něj ale pravidelné investice a i dnes tam máme prémiové zákazníky, a to i z řad takzvaných hyperscale provozovatelů cloudů. Je to funkční datacentrum a kvalitní aktivum. Máme tam také veškerý potřebný optický routing. CE Colo je strategická záležitost.
